Ošetřovatelská péče o děti s vředovou chorobou žaludku

Bolesti břicha u dětí jsou častým důvodem k návštěvě gastroenterologické ambulance nebo následné hospitalizaci. Bolesti mohou být projevem psychických poruch, ale i prvním z příznaků vážných onemocnění, proto sestra musí všem projevům a příznakům věnovat velkou pozornost. Sestra si všímá lokalizace bolesti, času projevu bolesti (před jídlem nebo po jídle), nauzey, zvracení, stolice.


SOUHRN: V živých organismech probíhá trvalá výměna látek a energie – metabolismus, který je základní podmínkou zachování existence organismu. Přívod látek a energie musí být v rovnováze s jejich výdejem. Tuto funkci plní trávicí soustava. Trávicí ústrojí má v látkové výměně dva úkoly: mechanicky a chemicky zpracovat potravu a upravené látky vstřebat.
Klíčová slova: vředová choroba žaludku, ošetřovatelská péče, ošetřovatelský plán

SUMMARY: Metabolism or ongoing exchange of energy and nutrients is necessary to sustain life. The intake of nutrients and energy should be in balance with their output. This process is regulated by the digestive system through mechanical and chemical processing of the food and absorption of the nutrients.
Key words: gastric ulcer disease, nursing care, nursing care plan


 

Vředová choroba žaludku se vyskytuje častěji u starších dětí než u malých a obvykle souvisí s opakovanými stresy v rodině, ve škole, ale i mimoškolním prostředí. Vředová choroba je multifaktoriální polyetiologické onemocnění. Ložiskové léze sliznice vyskytující se v dosahu působení žaludeční šťávy označujeme jako peptické léze. Povrchové léze jsou označovány jako eroze. Léze prostupující sliznici označujeme jako peptický vřed. Podle toho, ve které zóně se nacházejí, rozlišujeme:

* peptický vřed hltanový – vzniká na sliznici hltanu,
* peptický vřed žaludeční – vzniká ve sliznici antrálního typu (část žaludku před pylorem), nejčastěji v oblasti malého zakřivení,
* peptický vřed dvanáctníkový – vzniká na duodenální sliznici na hranici s antrální sliznicí v oblasti duodenálního bulbu,
* peptický vřed gastroenteroduodenální – je charakteristický tím, že žaludeční vřed vzniká později, průměrně asi za 10 let po vzniku dvanáctníkového vředu.

Kazuistika 1

17letý chlapec odeslaný z gastroenterologické ambulance k hospitalizaci na interní kliniku pro měsíc trvající bolesti v epigastriu a pocitu plného žaludku. V poslední době neměl chuť k jídlu ze strachu, že jej začne bolet žaludek. Ráno pociťoval nauzeu. V poslední době zhubl 2 kg.
Diagnóza: chronická gastritida.
Během hospitalizace byly u pacienta sledovány a zaznamenávány bolesti žaludku po jídle, množství přijatého jídla (podává se mu 2. večeře). Pacient byl bledý, neměl chuť k jídlu. Byl samostatný v hygieně, s okolím komunikoval málo, odpovídal jen na otázky, byl uzavřený.
Léčba: Clarytromycin 2krát 500 mg, Anacid 3krát 1 sáček po jídle, Crismel 2krát 20 mg, Entizol 2krát 1 tbl.

Kazuistika 2

15letý chlapec přijatý do nemocnice pro opakované zvracení čerstvé krve. Udával bolesti v oblasti žaludku, byl bledý, zpocený. Byla mu odebrána krev na vyšetření KO a stolice – přítomnost krve ve stolici. Během hospitalizace realizována gastroskopie, bylo indikováno rtg vyšetření a sonografie žaludku. Po výsledcích vyšetření byla u pacienta indikována chirurgická léčba po rehydratační přípravě.
Diagnózy: hematemeze, ulcus bulbi ventriculi susp.
Během hospitalizace pacient nespolupracoval, utíkal z oddělení, kouřil v sociálních prostorách, nedodržoval dietní nařízení, byl nedisciplinovaný. V noci se budil kvůli bolesti v oblasti žaludku.
Léčba: H2-blokátory, Quamatel 1 amp. do F 1/2 (500 ml), antacida – Maalox 3krát 1 tbl. cucat po jídle, sedativa – Diazepam 3krát 5 mg, dieta č. 2 – šetřící.

Ošetřovatelské diagnózy a ošetřovatelský plán

1. Změněná výživa – menší příjem, než je tělesná potřeba související se zvracením projevující se úbytkem hmotnosti.

Cíl: Pacient bude mít upravený stav výživy -do 3 dní Výsledná kritéria:
* Pacient nezvrací, nemá nauzeu – do 12 hodin.
* Pacient vysvětlí nevyhnutelné změny ve stravovaní – do 3 dní.
* Pacient jmenuje jídla, která nejsou vhodná při jeho onemocnění – do 3 dní.
* Pacient má stabilní hmotnost, nebo ji zvýší o 300 g – do 3 dní.

Ošetřovatelský plán:

* zjistit tělesnou hmotnost pacienta,
* zjistit stravovací návyky pacienta – která jídla má rád, která mu způsobují obtíže,
* doporučit pacientovi přijímat potravu častěji a v menších dávkách,
* poučit pacienta o vhodných potravinách,
* sledovat a zaznamenávat do ošetřovatelské dokumentace množství přijaté potravy a čas vzniku bolesti po jídle,
* ze stravy vyloučit nevhodné pokrmy,
* zajistit pacientovi při jídle pohodlí a estetickou úpravu jídla,
* umožnit pacientovi umýt si ruce před jídlem i po jídle,
* pravidelně kontrolovat hmotnost pacienta,
* zajistit dostatečný příjem tekutin,
* sledovat, zda pacient dodržuje přiměřenou dietu,
* informovat lékaře o jakýchkoli obtížích pacienta,
* informovat dítě i rodiče o vhodných a nevhodných potravinách.

2. Bolest související se základním onemocněním projevující se tlakem v oblasti epigastria.

Cíl: Bolest pacienta bude minimalizována ze škály bolesti 7 na škálu bolesti 3 – do 5 hodin.
Výsledná kritéria:

* Pacient přijímá léky podle ordinací lékaře v pravidelných intervalech – do 5 hodin.
* Pacient lokalizuje bolest a udává její intenzitu – do 3 hodin.
* Pacient udává zmírnění bolesti – do 3 hodin.

Ošetřovatelský plán:

* rozhovorem s pacientem zjistit nástup, intenzitu a lokalizaci bolesti,
* sledovat a zaznamenávat v hodinových intervalech do ošetřovatelské dokumentace neustupující bolest,
* zvýrazňující bolest ihned hlásit lékaři,
* podle ordinací lékaře podávat pacientovi léky,
* sledovat a zaznamenávat do ošetřovatelské dokumentace účinek léků,
* uklidnit pacienta, zajisti klidné a příjemné prostředí,
* večer zajistit 2. večeři – mléko, mléčné výrobky.

3. Nechutenství související s obavami ze vzniku trávicích obtíží projevující se odmítáním stravy.

Cíl: Pacientovi se obnoví chuť k jídlu – do 7 dní.
Výsledná kritéria:

* Pacient jmenuje faktory, které ovlivňují nechutenství – do 1 dne.
* Pacient jmenuje jídla, která nejsou vhodná při jeho onemocnění – do 3 dní.
* Pacient udává větší chuť k jídlu – do 7 dní.

Ošetřovatelský plán:

* zjistit tělesnou hmotnost pacienta,
* zjistit stravovací návyky pacienta,
* doporučit pacientovi přijímat jídlo v menších dávkách a častěji,
* poučit pacienta o vhodných pokrmech a zajistit mu jídlo podle chuti,
* spolu s nutriční terapeutkou sestavit jídelníček vhodných jídel,
* sledovat a zaznamenávat do ošetřovatelské dokumentace vznik bolesti po jídle,
* podporovat chuť pacienta a nabízet mu jídlo,
* do ošetřovatelské dokumentace zaznamenávat množství přijaté potravy a čas, kdy cítil bolesti po jídle,
* ze stravy vyloučit nevhodné potraviny, pacientovi zakázat pít alkoholické nápoje, kouřit,
* zajistit pacientovi pohodlí, esteticky mu připravit jídlo,
* poskytnout pacientovi možnost umýt si před a po jídle ruce,
* pravidelně kontrolovat hmotnost pacienta,
* zajistit dostatečný příjem tekutin,
* sledovat, zda pacient dodržuje přiměřenou dietu,
* kontrolovat příjem pokrmů z domova,
* zajistit rozhovor rodinných příslušníků s nutriční terapeutkou,
* podávat podle ordinace lékaře léky před jídlem, po jídle a před spaním – jejich podání zaznamenat do ošetřovatelské dokumentace,
* okolo 20. hodiny podat pacientovi 2. večeři (mléko, mléčné výrobky, puding, lehkou stravu),
* nepodávat pacientovi pokrmy a nápoje zvyšující aciditu,
* zachovávat empatický přístup k pacientovi,
* informovat lékaře a o jakýchkoli obtížích pacienta.

4. Nedostatek informací související s onemocněním projevující se poruchou dietního režimu.

Cíl: Pacient bude dostatečně informován o onemocnění – do konce hospitalizace.
Výsledná kritéria:

* Pacient dodržuje vhodnou životosprávu při svém onemocnění – do konce hospitalizace.
* Pacient jmenuje faktory ovlivňující jeho zdravotní stav – do 2 dní.
* Pacient má dostatek informací o svém onemocnění – do konce hospitalizace.
* Pacient a rodinní příslušníci se zapojují do edukace – do konce hospitalizace.

Ošetřovatelský plán:

* poučit pacienta, rodinné příslušníky o vhodné životosprávě,
* vyloučit škodlivé návyky – kouření,
* snížit stres, vyloučit nebo snížit požívání léků zapříčiňujících vředovou chorobu,
* zajistit rozhovor s nutriční terapeutkou,
* formou letáků, brožur poskytnout pacientovi informace o onemocnění,
* zajistit pacientovi a rodinným příslušníkům odbornou literaturu,
* zapojit pacienta a rodinné příslušníky do vzdělávání.

Závěr

Současná doba přináší kromě technických vymožeností i mnohá civilizační onemocnění. Stres a uspěchaná doba způsobují nemálo těžkostí, které se odrážejí na našem zdraví už od dětství. Kromě špatné životosprávy se na onemocnění podílejí i psychogenní faktory. I když se nám zdá, že se lidé s tímto onemocněním vyléčili, opak je pravdou. Obtíže se objevují v jarním a podzimním období. Proto, i když se tohoto onemocnění neumíme zbavit, měli bychom znát možnosti boje proti němu. Kromě diety a zmíněné životosprávy sehrává při tomto onemocnění významnou roli i lázeňská léčba.


O autorovi: PaedDr. Dáša Šusterová, Stredná zdravotnícka škola, Kukučínova 40, Košice (dasa133@zoznam.sk)

Ohodnoťte tento článek!