Ošetřovatelská péče o kojící matku a dítě

Naše oddělení získalo v roce 1994 jako třetí v republice čestnou plaketu Baby Friendly Hospital iniciative (nemocnice přátelská dětem). Za tímto názvem se skrývá návrat k přirozené výživě, ke kojení, které již řadu let podporuje Dětský fond UNICEF a WHO.

Výhody mateřského mléka

Během prvního roku dítěte není jeho imunitní systém dostatečně vyvinutý, proto potřebuje ochranu své matky. Imunologický přínos mateřského mléka je velmi významný. Obsahuje celou řadu složek s bakteriostatickým, baktericidním a protizánětlivým účinkem. Kromě toho je v něm přítomen tzv. sekreční imunoglobulin (IgA), který chrání kojence před některými infekcemi. Kojené děti mají nižší počet infekcí zažívacího traktu, dýchacích cest, středoušních zánětů a jsou také méně často hospitalizovány. Je-li dítě výlučně kojeno, je chráněno před možným přívodem alergenů v potravě. Rovněž přítomnost IgA v matčině mléce brání průniku alergenů střevní sliznicí. Kojení se významně uplatňuje v prevenci potravinových alergií, je také znám nižší výskyt respiračních a kožních alergických projevů. 90 % dětí ošetřených v naší alergologické poradně bylo kojeno velmi krátkou dobu, nebo méně než půl roku společně s umělou výživou.

Kojené dítě si řídí přívod potravy samo, překrmení je vyloučeno. Do jisté míry brání kojení i vzniku obezity a snižuje se pravděpodobnost vzniku diabetu. I když ve srovnání s kravským mlékem obsahuje mateřské mléko větší množství cholesterolu, později se u kojených dětí objevují hodnoty nižší. Vysokou nabídkou si zřejmě kojenec už v raném období vytváří účinné mechanizmy pro hospodaření s cholesterolem. Má to význam pro prevenci arteriosklerózy.

Přestože je v mateřském mléce menší obsah železa než v mléce kravském, je podstatně lépe využíváno, což u dětí výlučně kojených po dobu 6 měsíců zabraňuje vzniku anemií. Skutečnost, že v mateřském mléce je nižší množství bílkovin než v mléce jiných savců, je pro nezralé novorozenecké ledviny výhodná. Onemocnění matky se na dítě nepřenáší a v kojení lze pokračovat. Daleko škodlivější pro dítě je kojení ukončit.

Výhody pro matky

Kojení výrazně ovlivňuje také zdravotní stav matky. Oxytocin vylučovaný během kojení stahuje dělohu a zabraňuje krvácení po porodu. Má také antikoncepční účinek. Časté kojení 8–10krát denně (ne v intervalu delším než 6 hod.) snižuje riziko dalšího otěhotnění.

Žena, která kojila své dítě, je méně ohrožena rakovinou vaječníků a prsu. Důležité jsou i faktory psychologické, úzký kontakt mezi matkou a dítětem posilovaný s kojením dává možnost vytvoření silné citové vazby. Má také význam ekonomický. Nestojí žádné peníze a čas, který stráví nekojící matka přípravou umělé výživy, kojící matka využije s dítětem. Na našem novorozeneckém oddělení máme zpracován standard správné ošetřovatelské praxe „Ošetřovatelská péče o kojící matku a dítě“.

Kojení se musí učit

Pro úspěšné zahájení a pokračování v kojení potřebují ženy během těhotenství a po porodu aktivní podporu nejen ze strany svých rodin, ale také ze strany zkušeného zdravotnického personálu. Prosadit a podpořit tento návyk vyžaduje čas a trpělivost. Už během těhotenství navštěvují ženy prenatální poradny a těhotenské kurzy. Zde se alespoň teoreticky seznámí s významem kojení. Dostane-li matka první informace a instruktáž o kojení až po porodu, je to nesprávné. Optimální zahájení kojení probíhá bezprostředně po porodu, ještě na porodním sále. Novorozence ještě před ustřižením pupečníku pokládáme matce na břicho. Po ošetření přiložíme dítě k prsu. V této době je nejčilejší.

Při kontaktu matka a dítě – kůže na kůži, dítě hledá a také nalézá matčin prs, ať již sám nebo s pomocí. Přisaje se a začíná sát. Jeho aktivita je završena úspěšným uspokojením svých potřeb, libosti z doteků a vnímání matčina těla.

Matkám, které rodí operativním porodem, přikládáme dítě k prsu ihned po probuzení z narkózy (dovolí-li to jejich stav). Otci umožníme včasný kontakt s dítětem (pohlazení).

Prostředí porodnice ovlivňuje kojení

Rooming-in na našem oddělení napomáhá k tomu, že matka je s dítětem v neustálém kontaktu, přizpůsobuje se jeho potřebám, učí se dítěti rozumět. Vše, co si uvědomuje, vnímá, o čem přemýšlí, co si pamatuje, jak se učí, především však to, co prožívá, má na úspěšnost kojení značný vliv. Pozitivní prožitky úspěch kojení podpoří a naopak. Také sociální situace se promítá do její psychiky (partnerský vztah, ekonomické a bytové problémy). Jestliže nevhodnou komunikací vyvoláme u matky nadměrnou úzkost, zhorší se i kvalita vztahu matky a dítěte.

Ženy chtějí kojit

Většina matek, které porodí na našem oddělení, kojit chce a je pro kojení pozitivně motivována. Jsou matky, které kojí bez problému, jiné kojení nezvládají. Jestliže vyzkoušíme všechny doporučené postupy a kojení se nedaří, nesmíme nechat matku upadnout do deprese, pocitů viny za neschopnost kojit své dítě. Snažíme se poskytnout ženě citlivou podporu. Vedeme ji k tomu, aby se co nejvíce věnovala svému dítěti, mluvila na ně, hladila je, mazlila se s ním, pokládala na svou hruď. Zkoušíme správnou techniku držení prsu, pohodlnou polohu a přikládání. Sání z prsu nesmí matku bolet. Matky vnímají, co jim říkáme, a hlavně, jak jim to říkáme, jak se tváříme při komunikaci s nimi a jakým tónem mluvíme. Velmi citlivě vnímají vše, co narušuje jejich pocit bezpečí a důvěry. Potřebují naše pozitivní přijetí, povzbuzení, pochvalu, citovou podporu.

Hodnocení kvality péče

Hodnocení kvality této péče je prováděno monitorováním celého procesu péče a jeho výsledků. K tomu nám slouží „indikátor kvality ošetřovatelské péče“. Ošetřovatelský audit je validní opakovatelnou, měřitelnou dimenzí péče.

Ohodnoťte tento článek!