Ošetřovatelská péče o pacienta po operaci plic

Každý pacient musí mít saturovány potřeby, v první řadě potřeby biologické. Pacientovi je po příjezdu na JIP aplikován zvlhčovaný kyslík přes kyslíkovou masku, postupně podle stavu FF se podává kyslík pomocí kyslíkových brýlí. Je velmi důležité, aby byl pacient schopen odkašlávat.

Nemocní dostávají, podle ordinace lékaře, pravidelně inhalace. Inhalaci tvoří směs roztoku Mucosolvanu, dále Atrovent, Berodual, Ventolin a fyziologický roztok. Podle stavu pacienta určuje frekvenci inhalací lékař.

Pro zlepšené dýchání a odkašlávání provádíme pacientům poklepovou masáž. Dále ke snadnější expektoraci a pro zlepšení plicní ventilace užíváme u pacientů fl utter – skládá se z náustku, který tvoří hlavní část kruhovitého kornoutku, kuličky z nerezavějící oceli a perforovaného ochranného víčka, jímž proudí vzduch ven. Před použitím fl utteru je důležité pacienta poučit o správné technice výdechu přes fl utter. Pacient se pohodlně usadí a uvolní se, uchopí fl utter do vodorovné polohy, uvolní břišní svalstvo a několikrát se volně prodýchne. Poté se zhluboka nadechne, vloží náustek do úst, zadrží dech na 2 až 3 sekundy a hluboce vydechne přes fl utter. Dále zapne břišní svaly (abdominální výdech) a uvolní hrudník a ramena. Správný výdech pozná pacient, až ucítí plný účinek chvění i v břišní krajině. Frekvence používání fl utteru je několikrát denně, je přísně individuální, po dobu 2 až 3 minut. Flutter se nesmí používat u pacientů s pneumothoraxem.

Bilance tekutin (BT)

U pacientů je velmi důležité, aby BT byla vyrovnaná a nedocházelo k tomu, že pacienti jsou převodněni či mají velké ztráty tekutin. Odpady z hrudního drénu první 4 hodiny se sledují vždy po 1 hodině. Pokud nejsou velké odpady z drénu, je příjem a výdej tekutin sledován po 4 hodinách.

Odběry a vyšetření po operaci

Podle ordinace lékaře se provádí odběr na krevní plyny, tzv. astrup, dále se kontroluje krevní obraz, základní koagulace a biochemie. Podle stavu pacienta se tyto odběry provádějí opakovaně. Po operaci a v průběhu pooperačním se také provádějí kontrolní rentgenové snímky plic a srdce.

Tlumení bolesti

Je velmi důležité, aby pacient měl co nejmenší bolesti a byl tak schopen sám dostatečně ventilovat a také odkašlávat. U pacienta se hodnotí stupeň bolesti číselnou škálou od 0 do 10 nebo pomocí barevného odstínění (čím větší bolest, tím tmavší odstín barvy). Stupeň bolesti je zaznamenán do dokumentace (razítko stupně bolesti).

Pooperační analgezie

Pacienti mají po operaci zajištěnou epidurální linku (EL). Složení koncentrace do EL: 20 ml 0,5% Marcain + 1 ml Sufenty forte + 29 ml FR. Rychlost podávání se řídí podle bolesti určené pacientem. Buď podáváme analgetika i. m. (Dipidolor, Dolmina, Tramal), nebo i. v. například Dynastat 1amp do 100 ml FR. Dále mohou mít někdy pacienti kontinuálně i. v. aplikovány 2 ml Sufenty forte do 20 ml FR. Invazivní vstupy jsou buď: arteria radialis, CŽ – vena subclavia a periferní přístup. Péče o invazivní vstupy: kontrola okolí vstupu, jejich funkce, převaz a aseptický přístup, uzavřený systém – Posifl ow (při každé manipulaci dezinfekce a výměna po týdnu).

Péče o epidurální katétr

Monitorace funkce EL, citlivost DK, zda není katétr zalomen, provádí se převaz, výměna epidurálního filtru po 3 dnech.

Hrudní drény (HD)

Pacienti po operaci plic mají vyvedeny hrudní drény. Počet hrudních drénů závisí na rozsahu operačního výkonu.

Systémy hrudní drenáže používané na naší klinice

1. Resterilizovatelné systémy skleněných láhví se speciálními uzávěry:

– Samospádová drenáž podle Bülaua -napojení HD na 1 skleněnou láhev zčásti naplněnou sterilní vodou, kdy se ponor v láhvi má pohybovat mezi 2 až 4 cm (vodní zámek – dáváme 400 ml sterilní vody). Tato drenáž je používána u pacientů po pneumonektomii. Hloubka ponoru v centimetrech udává negativní tlak v pleurální dutině. Toto ponoření slouží k zabránění nasátí vzduchu do plic.

– Dvouláhvový systém – sestává ze 2 skleněných láhví navzájem propojených, kdy drén je sveden do první sběrné láhve pod vodní hladinou (vodní zámek – ventil 400 ml sterilní vody) a výstup z druhé láhve je napojen na zdroj sání. Velikost sacího tlaku je určena ponorem nejdelší trubice v druhé láhvi a měla by se pohybovat mezi 10-15 cm vodního sloupce. Velikost sacího tlaku určuje operatér (obr. 1).

2. Kompaktní hrudní drenážní jednotka na jedno použití:

– Tento systém hrudní drenáže je praktičtější, ale finančně náročnější (obr. 2).

Péče o pacienta s hrudní drenáží

HD musí být dobře fixován ke kůži jako prevence nežádoucích posunů. * Musí být zajištěna dokonalá těsnost spojek drenážního systému (minimalizace možnosti rozpojení HD). * Pravidelná kontrola, zda nejsou HD zalomeny, stlačeny tělem pacienta či ucpány koagulem. * Provádějí se převazy za aseptických podmínek. Drenážní systém je uložen pod úrovní těla pacienta (80 cm pod úrovní vstupu drénu do hrudníku k zabránění vniknutí sekretu do pleurální dutiny). * U lůžka pacienta s HD musejí být vždy připraveny minimálně 2 peány. * Jestliže dojde k rozpojení drenážního systému, musí se uzavřít drén jdoucí z hrudníku 2 peány proti sobě. * Při použití resterilizovatelného systému se denně vyměňují láhve za sterilní. * Sběrná láhev od pacienta se vždy naplňuje 400 ml sterilní vody pro možnost přesné monitorace odpadu z HD. * Podle ordinace lékaře se odebírá stěr z drénu na biochemické, mikrobiologické vyšetření. * Extrakci HD provádí lékař, sestra asistuje, otvor po odstranění drénu se kryje sterilní vazelínovou plombou a sterilně překryje, aby nedocházelo k netěsnosti. Pokud je kolem drénu steh písmene U, pak se tento steh po extrakci HD zatáhne.

Do dokumentace se zaznamenává: Den zavedení HD, typ drenážního systému (HD pod vodou, na sání). Dále je dokumentováno, jak vypadá okolí zavedení HD (začervenání, podkožní emfyzém), způsob ošetření, vitální funkce a charakter a množství odváděného sekretu.

Komplikace zavedení HD

* infekce – místní – například zarudnutí v okolí HD,* léčba: Inadine – lokálně, Coloplast – celkově a podání ATB,* krvácení z poranění cév,* bolest klidová, při pohybu, kašli – kvalitní analgezie,* podkožní emfyzém,* aer-leak (netěsnost vzduchová) – probublávání v láhvi od pacienta při dýchání a kašli,* zapadnutí drénu, případně vypadnutí drénu,* ucpání, zalomení drénu – sestra nesmí proplachovat HD (není v její kompetenci),* příliš dlouhý drén – stagnace sekretu v hadicích: riziko vzestupné infekce, špatná funkce sání, * rozpojení drenážního systému – vznik pneumothoraxu: ihned se musí napojit na sání a informovat lékaře,* dojde-li k vypadnutí HD, je nutno neprodleně překrýt místo po drénu vazelínovou plombou a také informovat lékaře.

Péče o ránu

* provádí se aseptický převaz,* kontroluje se vzhled krytí (prosak),* sleduje se začervenání kůže, zda nedochází k maceraci kůže,* zhojení operační rány p. p.

Potřeba hygienické péče

* Zpočátku provádí sestra, která pacienta ošetřuje. * Podle zdravotního stavu postupně hygienickou péči provádí s dopomocí sestry sám pacient. * Samozřejmostí je také péče o kůži, prevence dekubitů.

Potřeba výživy

* Po operaci má pacient zajištěnou parenterální výživu. * Jestliže má pacient zajištěný centrální venózní přístup, provádíme měření CVP. * V pooperační den přijímá perorálně pouze tekutiny (čaj, minerálku). * První den po operaci již může přijímat dietu, kterou měl před operací, záleží na jeho zdravotním stavu.

Potřeba vyprazdňování moče

* Po operaci mají většinou pacienti zavedený již ze sálu permanentní močový katétr. * Sestra sleduje množství moče, vzhled, zápach, čirost. * Kontroluje známky možné infekce (pálení, řezání, vzestup TT). * Do dokumentace zaznamenává číslo a den zavedení močového katétru. * Pokud je pacient schopen močit spontánně -vliv epidurální linky na nucení na močení (může být citlivost snížená), je pacientovi močový katétr vytažen. * Záleží také na fyzickém a psychickém stavu pacienta. * Po vytažení močového katétru sestra sleduje, zda se pacient vymočil, zda nemá známky infekce (řezání, pálení při močení), množství moče a její vzhled.

Potřeba vyprazdňování stolice

* Do dokumentace sestra zaznamenává datum vyprázdnění. * Sleduje vzhled, množství, konzistenci stolice. Pokud se nemůže pacient vyprázdnit, je mu naordinován glycerinový čípek, laktulóza per os, nálev. * Pro zdárný průběh vyprazdňování je nutná dostatečná analgezie a dostatek tekutin a pohybu.

Rehabilitace

Sestra společně s fyzioterapeutem provádějí pacientovi dechovou rehabilitaci a nácvik odkašlávání. Pro zdárný pooperační průběh provádíme poklepové masáže. Podle zdravotního stavu pacienta se provádí nácvik sedu, vztyku a postupné chůze (pokud není pacient omezen napojením na hrudní sání).

Prevence TEN

Je důležitá důkladná bandáž DK a včasná rehabilitace, která již byla zmíněna. Podle ordinace lékaře sestra provádí aplikaci nízkomolekulárního heparinu. Dále kontroluje koagulaci a výsledek zapisuje do laboratorního archu. Informuje lékaře.

Závěr

Pacienti po operaci plic vyžadují komplexní ošetřovatelskou péči. Tato péče je jistě náročná, ale o to více nás pak může potěšit, když se s námi pacienti přijdou rozloučit. Tak máme možnost vidět, že naše péče byla dobrá a přispěla k pohodlí a ke zlepšení jejich zdravotního stavu, neboť cílem ošetřovatelství je právě navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti u klienta.

(Příspěvek byl oceněn 3. místem na X. celostátním kongresu Společnosti instrumentářek 5.-6. 12. 2005 v Brně)


SOUHRN

Článek se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta po operaci plic a uspokojováním jeho potřeb.

SUMMARY

The article addresses nursing care of a patient after a lung surgery. It also describes how to satisfy the patient‘s needs.


O autorovi: Bc. Blanka Opltová, JIP, I. chirurgická klinika, FN u sv. Anny, Brno (blankaopltova@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!