Ošetřovatelská péče o pacienta s diagnózou aneurysma

Aneurysma je výduť, trvalé vyklenutí stěny tepny nebo srdce. Autorka článku popisuje, jak vzniká aneurysma mozkových tepen, jaké jsou jeho příznaky a léčba a také jaká je ošetřovatelská péče o pacienta s touto diagnózou. Klíčová slova: aneurysma, mozkové tepny, Glasgow coma scale

SUMMARY Aneurysm is a permanent ballooning of an artery or heart wall. The author of the article describes the development of an aneurysm of brain arteries, the signs and symptoms and the treatment, as well as the nursing care of a patient with this condition.
Key words: aneurysm, brain arteries, Glasgow coma scale

Ke vzniku aneurysmatu dochází ztenčením svaloviny a elastické tkáně cévy, jejíž stěnu pak tvoří pouze intima a subintimální vazivová tkáň. Při ruptuře aneurysmatu mozkových tepen vzniká krvácení do subarachnoideálních prostor.

Zajištěná a. radialis

Ke klinickému obrazu patří bolest hlavy, prudká, pak tupá, zvracení, alterace vědomí, meningeální syndrom, motorické i senzitivní poruchy a i ztráta vědomí.
Krev v extravaskulárním prostoru mozkových obalů způsobuje zvýšený tonus buněk hladkého svalstva v cévní stěně a kvůli tomu vznikají spasmy. Spasmy se objevují 3. až 14. den a odpovídají za zpožděný výpad neurologických funkcí. Trvají někdy až 21 dní. Přítomnost spasmů zjišťujeme pomocí TCD (transkraniální doppler). Jedná se o vyšetření, kdy dochází k odrazu ultrazvukového signálu vysílaného sondou od proudících erytrocytů. Na základě Dopplerova efektu (c= ?.f = konst; f1 = c/(c±v).f) je vypočítána jejich rychlost. Norma se pohybuje mezi 30 až 80 cm/s. Za kritickou hranici považujeme 200 cm/s. Ke klinické diagnostice subarachnoideální hemoragie (SAH) řadíme především klinické příznaky, erytrocyty v likvoru při lumbální punkci, dále sem patří angiografická diagnostika, panangiografie (PAG), magnetická rezonance, spirální CT, CT angiografie.

Příjem na JIP

Při příjmu na jednotku intenzivní péče uložíme pacienta na lůžko, zajistíme monitoraci fyziologických funkcí, sledujeme Glasgow coma scale (GCS), hybnost, VAS skóre, zornice (midriáza, anizokorie, fotoreakce). Zajistíme periferní kanyly, močový katétr, případně asistujeme lékaři při zavedení arteriálního katétru nebo centrálního žilního katétru. Poté provedeme odběry JIP, které zahrnují tzv. malý soubor (G, Na, K, Cl, Ca, Mg, P, osmolalita séra a moče, urea, kreatinin, albumin, CRP), případně velký soubor obsahující navíc jaterní testy, kompletní tuky a koronární soubor. Dále odebereme stěry ke kultivaci (krk, nos, kůže, moč, rektum), natočíme EKG a zajistíme další vyšetření – rtg srdce a plic, angiografie, CT. Vše zaznamenáme do dokumentace a konzultujeme s lékařem. Pro pacienta je důležitý tělesný klid již od začátku hospitalizace. Podepření trupu a hlavy 30° je optimální pro pacienta s aneurysmatem stejně jako veškerá ošetřovatelská péče, která se řídí standardy ošetřovatelské péče Krajské nemocnice Liberec, a. s.

Před operací

Pokud se při vyšetření prokáže SAH nebo aneurysma, následuje příprava pacienta k operaci. Pacient je umyt antibakteriálním mýdlem, podle potřeby je zajištěn další žilní přístup, nasazeny bandáže dolních končetin a odvezen na operační sál, kde je aneurysma zaklipováno. Pokud je nalezeno ještě další aneurysma, je pacient odeslán ke koilingu (coils – speciální odpojitelné platinové spirálky).
Není-li aneurysma při vyšetřeních prokázáno, nastává pro pacienta 14denní klidový režim, po kterém následuje opakování vyšetření. Jsou-li výsledky i pak negativní, překládá se pacient na standardní oddělení.

Arteriální katétr je zaveden na JIP před operací nebo na OP sále (standardně a. radialis, viz obr.) a zajištěn stehy. Místo punkce tepny je sterilně kryto a ošetřeno Betadine ung. Při převazu dezinfikujeme okolí vpichu, znovu aplikujeme Betadine ung., vše sterilně kryjeme a fixujeme Cosmoporem. Horní končetina je zajištěna dlahou. Arteriální katétr využíváme k měření přímého tlaku a k odběrům krve.

Pooperační péče

Po příjezdu z operačního sálu znovu napojíme pacienta na monitor a zajistíme naordinované odběry. Operační rána je ošetřena již na sále. První den ránu, pokud prosakuje, pouze navazujeme. Další dny je převazována podle potřeby, nejdéle však za 48 hodin. Je sterilně kryta sací vrstvou a zajištěna elastickým obvazem. Vše za aseptických podmínek. Sledujeme stav krytí, sekreci z rány, bolestivost a odvod drenáže. O všem informujeme lékaře a zaznamenáváme do dokumentace.

Pokud je pacient po operaci odkázaný na ventilátor, lékař nastaví odpovídající parametry ještě před připojením pacienta. Sestra pak sleduje respirační hodnoty. Velice důležitá je péče o dýchací cesty, ústní dutinu a prováděná dechová rehabilitace. Zavádíme také zvýšený hygienický režim.
Pacienty polohujeme podle potřeby, nejdéle však po 2 hodinách. Postupně rehabilitujeme na lůžku, následně je poloha změněna do polosedu a v poslední řadě pacienta vertikalizujeme. Dvakrát denně dochází na JIP fyzioterapeutka. Bazální stimulace je součástí péče od příjmu pacienta až po jeho propuštění.


O autorovi: Eva Krúpová Krajská nemocnice Liberec (krupova.eva@volny.cz)

Ohodnoťte tento článek!