Ošetřovatelská péče o pacienta s roztroušenou sklerózou

Autorky příspěvku seznamují s dg. roztroušená skleróza. V první části jsou uvedeny: stručné shrnutí diagnózy, typy, příznaky, komplikace a léčba. Druhou část tvoří kazuistika 25leté pacientky s touto diagnózou, ošetřovatelské diagnózy a intervence.

SUMMARY

The authors of the article address multiple sclerosis. In the first part they shortly summarize the disease, its types, signs and symptoms, complications and treatments. The second part of the article is a case study of a 25 year old female patient with multiple sclerosis. The case study includes nursing diagnoses and interventions.

Roztroušená skleróza častěji postihuje lidi mezi 20. a 40. rokem života. Přesné důvody vzniku nejsou známé, ale ať již je důvod jakýkoli, lidské tělo je dezorientováno. Jeho vlastní imunitní systém aktivuje vlastní nervové T buňky, jež proniknou do mozku, kde aktivují makrofágy. Ty ničí myelinovou vrstvu kolem nervových vláken, přičemž otvory v myelinové pochvě zpomalují přechod nervových signálů. V té chvíli se začnou objevovat příznaky roztroušené sklerózy.

Roztroušenou sklerózu (RS) dělíme podle způsobu relapsů, remisí a progresí do kategorií: * relabující-remitující,* primárně progresivní, * sekundárně progresivní, * progrogresivně relabující

Klinická symptomatologie je různorodá a charakterizuje ji několik centrálních příznaků. Na začátku onemocnění jsou to především:

* optická (retrobulbární) neuritis, * senzitivní projevy (parestezie, * dysestezie v dolních nebo horních končetinách, * slabost jedné nebo více končetin, * brnění v končetinách nebo pocit sevření v okolí trupu), * vestibulární syndrom (někdy s intenzivní závratí), * spastické motorické projevy, * mozečkové poruchy, * poruchy sfinkterů, psychické projevy (změny afektivity, únava, depresivní syndrom nebo euforie).

Další vývoj je variabilní, existují formy maligní, kde je nemocný několik let připoutaný na lůžko a může dojít až ke smrti, a formy lehké, benigní, kde nemocný i po 20 letech zůstává mobilní pouze s lehkou symptomatologií.

Komplikace

Mezi nejčastější komplikace RS patří infekce, jejichž příčinou mohou být některé terapeutické postupy vedoucí k potlačení obranyschopnosti organismu. Pacienti s RS většinou neumírají v důsledku RS, ale právě kvůli komplikacím plynoucím z infekcí (nejčastěji pneumonie, pyelonefritida, dekubitální sepse). U každého pacienta s RS je proto důležité myslet na možnost těchto komplikací, aktivně jim předcházet a adekvátně je řešit.

Mezi komplikace týkající se převážně posledních stadií nemoci patří kontraktury u spastických paréz. Pokud postihují adduktory stehen, brání dostatečné hygieně, a tím přispívají ke vzniku dekubitů. I když se dnes již ž dekubity vyskytují méně často, zůstávají závažnou komplikací.

Léčba

Pacienti s RS mají dva hlavní způsoby, jak bojovat s tímto onemocněním: Léčba podstaty onemocnění. Lékaři zatím neobjevili dokonalý lék proti RS, ale vědí, že její symptomy jsou výsledkem poškození nervových buněk. Existují léky, které dokážou ochránit nervové buňky před poškozením, např. Betaferon zpomaluje tvorbu lézí. Ochrana nervových buněk přináší pacientům s RS dlouhodobý prospěch, méně se např. vyskytují relapsy, jsou méně závažné a postup postižení je pozvolnější.

Léčba symptomů. RS je různorodé onemocněn í, symptomy jsou nepředvídatelné. Během nemoci se liší jejich závažnost i doba trvání. Steroidy snižují závažnost, dobu trvání akutních relapsů a také snižují zánětlivé procesy. Dalším přístupem je léčba konkrétních příznaků, jestliže se objeví. Seznam možných příznaků vypadá hrozivě, nikdo však netrpí všemi a většinu z nich lze úspěšně léčit léky, fyzioterapií, správnou výživou či změnou životních návyků.

KAZUISTIKA

Na naše oddělení byla přijata 25letá pacientka s dg. RS. Pacientka byla vdaná, na mateřské dovolené. V roce 2003 bylo na magnetické rezonanci prokázané ojedinělé ložisko gliózy. Protože u ní proběhla druhá ataka, pacientka splňuje diagnostická kritéria RS. U pacientky došlo k poruše hybnosti končetin, poruše rovnováhy a slabosti dolních končetin. Trpěla častou závratí a nevolností. Přestože byla v 9. týdnu gravidity, byla jí nasazena léčba kortikoidy per os, která nemohla být vysazena vzhledem k výrazné progresi onemocnění.

Ošetřovatelské diagnózy: Kromě fyzických problémů nemůžeme zapomínat na psychické problémy, které u naší pacientky dominovaly: * porucha (změna) hybnosti vzhledem k progresi základní diagnózy RS, * riziko vzniku úrazu z důvodu slabosti dolních končetin a závratí, * porucha výživy ze sníženého příjmu potravy z důvodu nevolnosti, * porucha soběstačnosti v oblasti hygieny z důvodu slabosti dolních končetin a poruchy hybnosti, * strach vzhledem ke graviditě pacientky a potvrzení základní diagnózy RS, * riziko vzniku infekce vzhledem k zavedení intravenózní kanyly.

Další diagnózy: * úzkost, * bezmocnost, * snížená schopnost zvládnout domácnost, * porucha sebekoncepce.

Celková ošetřovatelská péče

Zaměřily jsme se především na psychické problémy: * zapojily jsme pacientku do aktivit denního života, * spolupracovaly jsme s rehabilitační sestrou, * povzbuzovaly jsme ji, motivovaly,

LITERATURA
Neurologie pro studenty lékařské fakulty. Praha, Karolinum 2004. Ambler, Z. Praha, Karolinum 2004.

Bc. Lenka Gregoríková, Daniela Psotová, Neurologická klinika FN Královské Vinohrady (bauerova@fnkv.cz)

Ohodnoťte tento článek!