Ošetřovatelské přístupy k poruchám močení u osob vyššího věku

Autorky se snaží poukázat na citlivou problematiku inkontinence moči u seniorů. Zároveň připomínají ošetřovatelskému personálu nejčastější chyby, které jsou především v chybné komunikaci.

SUMMARY

The authors would like to present a sensitive problem of incontinence in seniors. They also mention the most common mistakes of nursing staff, most of them are caused by poor communication.

Položme si několik otázek. Je nutné označit člověka se sníženou pohyblivostí, který nedokáže dojít na WC bez cizí pomoci, za zcela inkontinentního? Stalo se vám někdy, že ve vaší blízkosti nebylo WC, když jste se potřebovali vymočit? Jak jste to řešili? Jaké pocity jste prožívali? Uvědomujete si, že člověk má potřebu zachovat si své dosavadní zvyklosti při močení při pobytu v nemocnici?

V úvodu bychom rády upozornily na některá režimová opatření, na která se bohužel často v praxi zapomíná.

Dostupnost a schopnost použít pomůcku pro vyprázdnění: Zajistit u lůžka pro muže močovou láhev, která je v držáku u lůžka a natolik dostupná, aby ji podle potřeby mohl použít. Pravidelně ji vyléváme a dezinfikujeme. Vždy je žádoucí zjistit, zda muž močovou láhev umí používat. Nelze předpokládat, že to každý umí, pokud ji nikdy nevyužíval. U žen zjistíme, zda jsou schopné si samy podložní mísu zasunout pod hýždě. V tomto případě je třeba ji umístit na židli vedle lůžka tak, aby ji mohly včas uchopit a samy použít. U imobilních osob je důležité, aby měly jistotu, že mohou kdykoli použít pomůcku pro močení a také, aby ji měly na očích. Často soběstační pacienti na lůžku sdělují, že nemohou pomůcku použít, protože je podložní mísa nebo močová láhev příliš plná a její obsah by vylili do lůžka. Pamatujme na to!

Pravidelnost a kontrola vyprazdňování

Člověk močí v pravidelných intervalech, asi 6-8krát za den, tzn. že každé dvě hodiny bude pacient používat nádobu na vyprázdnění. Pro pečující personál to znamená vysazovat méně schopné pacienty na WC po snídani, po svačině, po obědě, odpolední svačině, po večeři a před spánkem. Využijte protokol o močení (některé firmy mohou zaslat mikční deník), kde se zaznamenává čas, kdy má klient nucení na moč, kdy se dokáže vymočit, kdy se pomočil, kolik byl příjem tekutin v konkrétním čase. Je to vhodná pomůcka pro stanovení individuálního ošetřovatelského režimu. Současně získáme celkový přehled o močení. Sledujeme množství a vzhled moči, příměsi, potíže při močení. Problémy řešíme ve spolupráci s lékařem.

Příjem potravin a tekutin: Dostatečný příjem tekutin má vliv na vzhled a zápach moči, snižuje rizika tvorby močových kamenů a infekcí močového měchýře. Příliš koncentrovaná moč dráždí močový měchýř.

Doporučíme vhodné tekutiny, které močový měchýř nedráždí a současně nemají vliv na další choroby, které nemocný má, např. příliš minerálních vod zatěžuje činnost srdce. Dbáme na větší příjem tekutin v dopoledních hodinách. Těsně před spaním není vhodné pít, pacient má pak časté nucení na močení v noci. Sledujeme pečlivě příjem tekutin i tuhé stravy. Zjistíme tak, které potraviny mají vliv na častější močení nebo způsobují dráždění močového měchýře a případné úniky moči.

Pokud je klient sám schopen vést záznam o příjmu tekutin a potravin, dáme mu tento úkol, abychom společně předcházeli komplikacím.

Je nesmírně důležité umět klienty přesvědčit, aby sami přijali a důsledně dodržovali pitný režim. I květiny, pokud nejsou dobře zalévány, chřadnou.

Pohybový režim: Důležitým prvkem v prevenci močových komplikací je cvičení dolních končetin, časté vysazování do křesla. Vedeme klienty k nácviku břišního dýchání, které má vliv na prokrvení orgánů malé pánve i celého organismu. Vysvětlíme princip cvičení a pravidelně kontrolujeme, zda a jak klient cvičení zvládá. Při schopnosti spolupráce naučíme klienta gymnastiku pánevního dna podle brožurek, které jsou dostupné od firem vyrábějících pomůcky pro inkontinentní. Vzpomínám si na jednu svoji klientku, které jsem, po jejím schválení, připevnila na zeď u lůžka papír, kde jsem pro její potřebu napsala tři cviky, jež bude každé dvě hodiny provádět a sama si na papír napíše čárky, kolikrát za den se jí to podařilo uskutečnit. Pokud má člověk úkol neustále před sebou, začne se více snažit. Byla na sebe hrdá, že se jí daří až 20krát denně provádět jednoduchá cvičení, která zpočátku vůbec nebyla ochotná dělat. Později jsem ji naučila několik cviků pánevního dna, společně jsme je vybraly podle obrázků v letáčku, zvětšila jsem jí je a dala jednotlivě do fólie. Během půl roku při pravidelném cvičení se potíže častého nucení na močení zmírnily (diagnostikována stresová inkontinence).

Edukace rodiny: Informujeme pravdivě rodinu o ošetřovatelském plánu a důležitosti kontroly jeho dodržování. U inkontinentních osob je důležité rodině objasnit příčiny inkontinence, aby svého příbuzného lépe chápali a neoznačili ho za neschopného udržet moč. Pokud je rodina ochotná spolupracovat, naučíme ji vysazovat svého příbuzného na WC. Předvedeme jednoduchá cvičení dolních končetin. Pokrčení v kolenou a přitahování na břicho, masírování břicha, sed na lůžku a přitahování a natahování špiček nohy a řadu dalších.

Zajištění pohodlí a soukromí: Mnozí klienti se nedokážou vymočit v poloze vleže a mají často ostych vyprázdnit se před dalšími osobami v pokoji. Je vhodné využít zástěnu, hledat možnosti změny polohy. Využít toaletní židli u lůžka a klienta na ni přesunout. Velmi nám pomůže záznam intervalů močení u jednotlivých klientů a časový přehled, kdy je třeba vysadit na WC. Máme v péči klienty, kteří si sami nedokážou zazvonit na personál, mají poruchu kognitivních funkcí nebo omezenou hybnost, poruchu zraku, sníženou motoriku, aby ovládali signalizační zařízení. Jsme si vědomé, že zpočátku jsou to úkony časově náročné, ale na konci určitě stojí méně rizikových situací a komplikací a snížená spotřeba pomůcek pro inkontinentní osoby. A pro klienta přínos vlastní sebeúcty.

Kompenzační pomůcky: Nástavec na WC usnadní pohodlnější přístup a vstávání. Vhodná jsou také madla, umístěná po stranách toalety, jichž je možné se v případě potřeby přidržet.

Vhodné oblečení: Volba oblečení, které se snadno svléká. Zamezuje situacím, kdy nucení je velké a obtížnost svlékání způsobí pomočení.

Citlivý přístup ke klientovi s poruchou močení: Při onemocnění močových cest provází klienty časté nucení na močení a nepříjemné bolesti při močení. Mnozí nejsou schopni udržet moč a ta se bez jejich vědomí samovolně spustí. V těchto případech je namístě vždy zajistit klienta vložnou plenou nebo plenkovými kalhotkami, dbát na ošetření kůže. Kromě ordinovaných léků pomáhá urologický nebo šalvějový čaj, Algifen kapky na snížení bolestivosti a uvolnění spasmů. Lék musí vždy předepsat lékař. Například Algifen je kontraindikací u osob se zeleným zákalem.

Spánkový režim: Pokoj vyvětráme. Před přípravou na spánek vysadíme klienta na pokojové WC nebo podáme pomůcku na vyprázdnění. Umožníme pohodlnou polohu a dostatečné teplo (někdo nosí i teplé noční oblečení a ponožky, aby neprochladl a nevzbudil se zimou, s tím je ihned spojeno nucení na močení). Zkontrolujeme dostupnost rozsvícení světla. Zaměříme se také na bezpečí pacienta v nočních hodinách. Noční nucení na močení způsobuje okamžitou reakci opustit lůžko, což často vede k pádům. Je nutná pravidelná noční kontrola.

Trénink močového měchýře: Napít se a za 2 hodiny jít na WC, tento interval prodlužovat, zpočátku přidat 15 minut a snažit se udržet nucení a tak postupně vytrénovat močový měchýř k vyprázdnění za 3-4 hodiny. Tento zvyk pomáhá především tehdy, pokud jsou problémy s kontrolou plnosti močového měchýře a brání přeplnění měchýře. Čtyřikrát denně močit, zvolit si vlastní denní rytmus v časových hodinových odstupech. Objasnit nemocnému důležitost potřeby cvičit močový měchýř, neboť pravidelným posilováním se získá rytmus a návyk. Také při močení cvičit svaly uretry přerušováním proudu moči a opětovným uvolňováním. Vedení záznamu informuje o úspěchu. Nemocný musí mít úkol. Práce na sobě je nejtěžší, ale přináší největší užitek. Motivujeme nemocného takovým způsobem, aby přijal nezbytnost spolupráce.

Hygienická péče a péče o kůži: Pravidelná hygiena genitálu, pečlivé osušení, vhodné prostředky k ochraně kůže. Pečlivá hygiena chrání před infekcí močových cest, vznikem vyrážky nebo jiných problémů s pokožkou. Umožníme hygienu rukou, pokud pacient provádí očistu genitálu sám. Můžeme využít napuštěné hygienické ubrousky.

Využití vhodných pomůcek podle typu a stupně inkontinence: Výběr vychází z dostupnosti sebepéče, zvládnutí manipulace s pomůckou a schopnosti savosti vložné pleny, ale také na pohyblivosti klienta. Zajistíme si spektrum dostupných pomůcek a provedeme kvalitní výběr ve spolupráci s nemocným. Dnes řada firem zašle vzorky, poradí. V současnosti existují také konzultantky těchto společností, které přijedou i do domácnosti klienta a provedou nácvik přikládání vhodných pomůcek.

Zraňující zkušenosti

Uvedeme několik krátkých příběhů starších lidí, kteří se najednou ocitli v tíživé životní situaci. Prchavý okamžik pádu je upoutal na lůžko. Všichni se shodli na jednom: dokážete se vzdát moci nad svou pohyblivostí, dokážete přijmout svá omezení. Prožíváte střídavě zlost, podráždění, lítost. Nelze se však vzdát pocitu vlastní hodnoty. Jste si vědomi, že se vzdáváte vlády nad schopností udržet moč. Je to velmi trýznivý pocit. Přestává fungovat nucení na moč a najednou se moč bez upozornění samovolně spouští. Nelze dojít včas na WC. V okamžiku bezradnosti je i obtížné zazvonit na personál, tak velmi se stydíte.

Ze záznamu rozhovorů: … Přivezli mne na pokoj. Dostala jsem plenkové kalhotky. Je mi sice 92 let, ale nemám problémy s udržením moči. Nikdo se mne na nic neptal. Připadala jsem si jako věc, kterou odložili a odmítají se jí věnovat. Pryč s přestárlými, šlo mi hlavou. Jak mám mít chuť podrobit se operaci, když zažívám ztrátu vlastní osobnosti? Je to, jako kdyby vás zakopávali zaživa. A mám strach cokoli říci, aby nebylo hůř. Co jsem očekávala? Rozhovor na téma vyprazdňování. Objasnit mi sníženou pohyblivost. Dát na židli k lůžku podložní mísu, naučit mne ji umět použít. Dokázala jsem se nadzvednout. V případě, že bych si sama vyzkoušela, že to třeba nejde, určitě bych se lépe smiřovala s nouzovým řešením plenkových kalhotek. U mého lůžka vůbec nebylo signalizační zařízení.

… Přesvědčili mne, abych měla na noc plenkové kalhotky. Měli obavy, abych při nočním vstávání na pokojové WC neupadla. Souhlasila jsem. Ovšem zažila jsem dvě nepříjemné reakce zdravotních sester. Zaprvé jsem na noc dostala prášek na spaní. Vzbudila jsem se kolem páté hodiny. Cítila jsem vlastní zápach moči a ležela jsem ve vlastních výkalech. Zvonila jsem na sestru a prosila ji o sejmutí plenkových kalhotek a umožnění sprchy. Sestra odpověděla, že za chvíli přijde. Čekala jsem marně. Chtělo se mi umřít. Je tak zahanbující fakt, že si najednou uvědomíte, že nikomu na vás nezáleží, že nejste pro nikoho důležití. Nezbývá vám nic jiného než trpět a čekat, kdo se nad vámi slituje. A stačilo tak málo, jen sejmout ty prosáklé kalhotky a umožnit mi vážit si vlastního těla. Tělo vás může zklamat. Není dokonalé. Nesmírně moc bolí, když vás zklamou ti, kteří o vás mají pečovat. Nepřála bych jim, aby zažili totéž, co já. A druhá nepříjemná zkušenost: Přišla ošetřující sestra, nepředstavila se. Na noc mi dávala plenu a síťované kalhotky. Byla jsem ráda. Mohu si ji sama vyndat, když bude třeba, říkala jsem si. Prvním překvapením bylo, když jsem spala a ona mne vzbudila, že mi jde dát prášek na spaní. Je mi sice již mnoho let, ale myslela jsem si, že když spím, proč mne budit. Větší šok byl ráno. Přišla jiná sestra. Možná jsem přeslechla ranní pozdrav. Ovšem na slova, která zazněla dál, nezapomenu snad nikdy. Tak vy jste se počurala. Máte mokrou celou postel. Nestačila jsem odpovědět a byla pryč. Co bylo nejhorší? Někdo vás obviní z něčeho, za co vůbec nemůžete. Jsem přesvědčena, že jsem měla být na noc zabezpečena jinou pomůckou. Jsem ráda, že mé ponižování trvalo jen tři týdny a já nyní již zapomínám. Chtěla jsem žít. Snažila jsem se cvičit a zvládla jsem přesuny na pokojové WC sama. Kdo nezažije vězení v promočených plenách, nedokáže si představit, co vše jde hlavou.

… Jsem 90letý muž po operaci kyčelního kloubu. V noci jsem zvonil na sestru. Důvod? Vzal jsem si bažanta, ale byl moc plný, a tak jsem ho nešťastně vylil do lůžka. Sestra nadzvedla pokrývku a sdělila, že to nic není – převlékneme to až ráno. Jsem trpělivý a vím, že sestry mají mnoho práce a péče o ještě horší pacienty, než jsem já. Nicméně jsem se často budil, studilo mne stehno, zadek. A nemohl jsem se otočit ani posunout. Hrozná noc.

… Ptáte se mne, co bylo nejhorší? Když mi nabízeli hadičku, abych nemusela v noci zvonit pro podložní mísu. Je to prý pro mne pohodlnější. Otázka zní: pro koho?

… Čekala jsem skutečně dvě hodiny, než mi vyndali podložní mísu. Ten stud a trýzeň. Tak jsem raději chtěla používat plenkové kalhotky.

… Dcera hovoří o denních návštěvách u své umírající matky. Trpěla řadou nemocí a také demencí. Neví, zda vnímala okolí. Pro dceru bylo velmi nepříjemné, že často přišla a maminka měla promočené plenkové kalhotky. Požádala ošetřující sestru o pomoc. Sestra odpověděla, že její matku převlékala před hodinou a další výměna plenek bude večer.

Mám i mnoho příběhů nedostatečné péče o inkontinentní osoby v sociálních i zdravotnických zařízeních, které mi sdělovali a sdělují jejich příbuzní. Nechtějí si stěžovat. Proč? Smutné je, že se obávají nepříjemné reakce personálu u svých blízkých.

Závěrečné zamyšlení

Každý z nás touží a potřebuje uznání a pochopení situace, ve které se právě nachází. Každý z nás potřebuje podporu, aby získal sílu poprat se s nepřízní dne a zvítězit sám nad sebou.

Jsme přesvědčeny, že je více pracovníků ve zdravotní i sociální péči, kteří dokážou být laskaví, chápající a vstřícní k základním lidským potřebám. Své nepříjemné prožitky z nemocnice i sociálních zařízení si lidé mezi sebou sdělují, a to nepřináší naší profesi skvělou reklamu.


PhDr. Dana Klevetová, Eva Červinková, Geriatrická klinika 1. LF a VFN Praha (klevetova@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!