Ošetřovatelský proces podle modelu Johnsonové

D. Johnsonová chápe ošetřovatelství jako profesi, která má významný podíl na blahu společnosti a má jasné, cílevědomé činnosti, postupy v oblasti péče o zdraví jednotlivce, které jsou odlišné, ale zároveň doplňují činnosti jiných zdravotnických profesí.


SOUHRN: Péče o staré lidi s demencí vyžaduje od sestry zručnosti a vědomosti při uspokojování jejich fyzických potřeb, při plnění požadavků psychosociálního prostředí, a tím schopnost přispět k jejich plnohodnotnému prožití podzimu života.
Klíčová slova: ošetřovatelský proces, konceptuální model, Dorothy Johnsonová


V roce 1980 definovala ošetřovatelství jako „vnější sílu působící na zachování organizace a integrace pacientova chování na optimální úrovni pro péči o tělesné anebo duševní zdraví nebo v průběhu nemoci“ (Farkašová a kol., 2009, s. 94).

Na základě této definice je cílem ošetřovatelství asistovat pacientovi, aby byl osobou:

* jejíž chování je v souladu se společenskými požadavky,
* která je schopná modifikovat své chování směrem k podpoře zdraví,
* která je v době nemoci schopná maximálně zužitkovat vědomosti a zručnosti lékaře,
* jejíž chování není rizikové pro vznik úrazu (Farkášová a kol., 2009).

Charakteristika modelu

V 50. letech minulého století se Johnsonová zajímala o biologické, psychologické, behaviorální a sociální odpovědi jedinců na stres. Předpokládala, že klienti jsou vystaveni účinkům stresu prostřednictvím působení vnějších a vnitřních stimulů (Pavlíková, 2007). „Johnsonová vytvořila systémově-behaviorální model, ve kterém představila jedince jako medicínsko-behaviorální systém, s cílem podpořit u něho účelné chování, a to v době nemoci a prevence“ (Botíková a kol., 2009, s. 49). Části behaviorálního systému tvoří subsystémy, které zabezpečují udržení integrity celého behaviorálního systému. Při použití behaviorálního systémového modelu sestra chápe klienta jako organizovaný propojený komplex vzájemně reagujících subsystémů. Každý subsystém má svůj vzorec. Tento vzorec chování klienta podmiňuje a ohraničuje interakci s prostředím. Vývoj efektivních vzorců chování vyžaduje neustálou ochranu, podporu a stimulaci (Farkašová a kol., 2009).

Behaviorální systém tvoří tyto subsystémy:

1. subsystém sdružování a příslušnosti je zaměřený na sociální vztahy,
2. subsystém závislosti zahrnuje oblast podpory,
3. subsystém přijímání potravy je zaměřený na udržení integrity organismu,
4. subsystém vylučování se soustřeďuje na vylučování biologického odpadu,
5. subsystém sexuality je zaměřený na sexuální uspokojení a zájem o jiné osoby,
6. subsystém výkonu/úspěchu je soustředěný na kontrolu nad sebou a chováním,
7. subsystém agresivně-ochranný zahrnuje ochranu sebe sama a sebeprosazování,
8. subsystém odpočinku je zaměřený na odstranění únavy a dosažení rovnováhy.

Subsystémy behaviorálního systému spolu vzájemně souvisejí a změna v jednom z nich ovlivní všechny ostatní. Příčinou změn může být stres, může vést ke změnám způsobu chování klienta, a tak vyvolat instabilitu behaviorálního systému (Pavlíková, 2007). Vzájemné vztahy mezi subsystémy jsou kontrolované biologickými, fyziologickými, psychologickými a sociokulturními mechanismy. Navzdory tomu, že každý subsystém má svoji osobitou funkci, činnost celého systému je závislá na společné činnosti všech subsystémů. Každá nerovnováha ve struktuře anebo ve funkci se odrazí v poruše zdraví. Úlohou sestry je: regulovat stabilitu behaviorálního systému, redukovat stresory a stres, podporovat obranné mechanismy, plnit komplementární úlohu při posuzovaní. Ošetřovatelské funkce jsou zaměřené na využívání vnějších regulačních mechanismů, změny ve struktuře organismu, regulaci subsystémů, plnění funkčních požadavků. Model aplikujeme u klientů, u kterých chceme změnit současné chování a dosáhnout účelného a efektivního chování anebo stabilizovat chování. Kategorii klientů tvoří osoby s abúzem psychoaktivních látek, klienti postižení demencí a klienti s Alzheimerovou chorobou. Cílem ošetřovatelské péče při aplikaci modelu Johnsonové je dosáhnout stability a rovnováhy chování, posoudit, do jaké míry se chování klienta změnilo tak, aby byly subsystémy funkční a celek organizovaný (Botíková a kol., 2009).

Jako příklad uvádíme popis ošetřovatelského procesu u klientky s dg. vaskulární demence podle konceptuálního modelu Johnsonové.

Kazuistika

Jedná se o 82letou klientku, která žije v zařízení pro seniory. Žena je již 40 let vdova, má tři děti (2 syny a 1 dceru), všechny děti mají své rodiny. Nebyla zaměstnaná, celý život se starala pouze o domácnost a děti. Ukončila základní školu. Nejdříve pobývala u dcery, ale její zdravotní stav se stále zhoršoval. Proto ji dcera umístila do zařízení pro seniory i přesto, že s tím klientka nesouhlasila. Děti ji vůbec nenavštěvují. Alergie neudává.

Pulz 69/min, TK 140/90, D 16/min, váha 68 kg, výška 160 cm

Diagnózy: vaskulární demence, arteriální hypertenze, anemický syndrom, stp. opakované ischemické CMP v PMH, polymyalgia reumatica, chronická ICHS kompenzovaná, status contusionem coxae I. sin.

Farmakoterapie: Citalec 20 mg 1-0-0, Aktiferrin 1-0-1, Prestarium 5 mg 1-0-0, Stilnox 0-01, Tramal 20 mg p. p., Rispen 1 mg 0-0-1, PK Merz 1-1-1, Furon 40 mg 1-0-0.

I. Subsystém sdružování a příslušnosti

Subjektivně: „Děti mě daly do starobince a teď sem nechodí. Stále se modlím, aby přišly. Nechci nikam chodit , nikoho vidět. I tak jsem pouze v posteli.“

Objektivně: Tato klientka je vdova, žije v zařízení pro seniory. Je řeckokatolického vyznání, hodně se modlí, ale odmítá chodit na mše v našem zařízení. Odmítá i posezení ve společenské místnosti kvůli své imobilitě a nemoci. Velmi by si přála, aby za ní chodily děti.

II . Subsystém závislosti

Subjektivně: „Sama nic nemůžu, všechno mi dělají sestřičky.“

Objektivně: Klientka je po pohmoždění pánve zcela závislá na ošetřujícím personálu. Je při vědomí, orientovaná v čase, osobě, prostoru, připoutaná na lůžko, inkontinentní (plenky).

III . Subsystém příjmu potravy

Subjektivně: „Sním všechno, co mi dají. Ale není to jako jídlo doma.“

Objektivně: Klientka se stravuje v našem zařízení, objednává si snídaně, obědy. Z obědu jí zůstává i na večeři. Alergii na potraviny nemá, jídlo jí chutná. Její hmotnost je 68 kg, výška 160 cm, BMI je 26,6. Má celkovou zubní protézu, turgor kůže přiměřený věku, jazyk mírně povlečený, břicho měkké, prohmatné, střevní zvuky přítomné. Glykemie 4,5 mmol/l.

IV. Subsystém vylučování

Subjektivně: „Nechci hodně pít, protože potom močím a přidělávám sestřičkám práci… A po té tabletce železa mě to někdy prožene.“

Objektivně: Vzhledem k úplné inkontinenci moči i stolice je klientka plenkovaná. Moč nelze objektivně zhodnotit kvůli používání plínek. Stolice je černé barvy – užívá Aktiferrin, normální konzistence, 1krát denně, bez patologických příměsí. Tekutiny přijímá.

V. Subsystém sexuality

Subjektivně: „Jsem už stará a muže už nemám.“

Objektivně: Na toto téma se klientka odmítá bavit. Netrpí žádným gynekologickým onemocněním. Menstruaci měla poprvé jako 13letá, menopauza nastala ve 48 letech.

VI. Subsystém výkonu/úspěchu

Subjektivně: „V té době se děvčata vdávala hned po škole, další školy nedělaly, staraly se o děti. A dnes mě daly moje děti sem, protože jsem nemocná a někdy si nic nepamatuji.“

Objektivně: Klientka má ukončenu základní školu. Celý život se starala o děti a domácnost. Největším problémem pro ni je, že ji děti daly do „starobince“.

VII . Subsystém agresivity

Subjektivně: „Nikdo mi nemůže pomoci, a proto jsem zlá. Jenom Pán Bůh ví, jak mi je.“

Objektivně: Problémy, které má, nechce s nikým řešit („nikdo mi nemůže pomoci“). Na tlumení depresivních nálad užívá Citalec, na snížení podrážděnosti Rispen.

VIII . Subsystém odpočinku

Subjektivně: „Někdy si pospím i po obědě. Ale večer, když si nevezmu tabletku, neusnu.“

Objektivně: Klientka je připoutaná na lůžko. Užívá léky na spaní Stilnox.

Stres: Největším stresem je pro klientku skutečnost, že ji nenavštěvují děti, a narušení paměti. Trápí ji inkontinence a imobilita. Dokáže si to však racionálně odůvodnit.

Regulační mechanismy: K odbourání stresu je potřebný kontakt s dětmi. Vysvětlit jim, jak důležité jsou jejich návštěvy, a zapojit je do plánování ošetřovatelské péče. Klientka užívá léky, které zmírňují její depresivní nálady a neklid. Je důležité motivovat klientku k pozitivnímu myšlení. Umožnit jí kontakt s jinými klienty zařízení.

Zdraví: Klientka je imobilní, inkontinentní, používá absorpční pomůcky. Je nesoběstačná, v celkové osobní péči vyžaduje 24hodinovou péči. ADL – 15 bodů (vysoce závislá), IADL – 5 bodů (závislá), MMSE – 15 bodů (demence mírného až těžkého stupně), Hachinského ischemické skóre – 11 bodů (pravděpodobně jde o demenci vaskulárního typu). Klientka má narušenou paměť v důsledku vaskulární demence, léčí se na hypertenzi. Užívá léky podle ordinace lékaře.

Společnost: Klientku nenavštěvují její děti ani příbuzní. Je sociálně izolovaná. Odmítá návštěvy ostatních klientů a posezení ve společenské místnosti při různých příležitostech.

Ošetřovatelský proces u klientky s dg. vaskulární demence

Den první

7. 12. 2009: Aktuální zhodnocení stavu klientky: Klientka je imobilní, neschopná postarat se o sebe. Paměť je narušená, nepamatuje si, kdy užila léky, kdy se najedla.

Sesterská diagnóza 1

S 115 – Deficit sebepéče v aktivitách denního života (výživa, hygiena, oblékání a celková osobní péče) – v souvislosti se základním onemocněním a imobilitou projevující se neschopností umýt se, dojít pod sprchu, připravit se na jídlo, obléci se.

00108 – Deficit sebepéče při koupeli a hygieně (NANDA taxonomie II)
Cíl: Klientka bude mít zabezpečenu pomoc při aktivitách denního života 24 hodin denně.

Výsledná kritéria:

* klientka má zabezpečenu pomoc při aktivitách denního života ihned,
* klientka používá kompenzační pomůcky ihned,
* klientka se zapojuje do aktivit denního života v rámci svých možností,
* klientka se cítí čistá, upravená a spokojená.

Plán ošetřovatelských intervencí ze dne 7. 12. 2009:

* zjisti stupeň individuální poruchy podle zvolené stupnice,
* vypracuj si s klientkou terapeutický vztah a motivuj ji k aktivitě,
* vypracuj individuální plán nácviku jednotlivých aktivit,
* zabezpeč soukromí při vykonávání aktivit souvisejících se soběstačností,
* obstarej kompenzační pomůcky,
* motivuj klientku k aktivitě,
* pomáhej klientce při aktivitách denního života 24 hodin denně.

Realizace ošetřovatelských intervencí ze dne 7. 12. 2009:

Sestra:
* 7.30 hod. – vykonala ve spolupráci s klientkou ranní toaletu,
* 8.00 hod. – připravila a podala klientce snídani,
* 8.30 hod. – zhodnotila stupeň soběstačnosti: ADL – 15 bodů (vysoce závislý klient), IADL – 5 bodů (závislý klient),
* 9.00 hod. – obstarala kompenzační pomůcky,
* 12.00 hod. – naservírovala a podala klientce oběd,
* 13.00 hod. – vypracovala individuální plán nácviku jednotlivých aktivit,
* při vykonávání aktivit souvisejících se soběstačností zabezpečila klientce soukromí,
* v průběhu dne pomáhala klientce při aktivitách denního života a motivovala klientku.

Vyhodnocení: Cíl splněn. Klientka se cítí čistá, upravená a spokojená. Má zabezpečenou pomoc při aktivitách denního života 24 hodin denně, používá kompenzační pomůcky, zapojuje se do aktivit denního života. V naplánovaných intervencích je třeba pokračovat.

Sesterská diagnóza 2

P 100 – Narušená paměť v souvislosti se základním onemocněním projevující se neschopností vybavit si konkrétní informace.

00131 – Narušená paměť (NANDA taxonomie II)
Cíl: Klientka si udrží co nejlepší stav paměti s ohledem na základní onemocnění.

Výsledná kritéria:

* klientka používá techniku trénování paměti do 24 hodin,
* klientka využívá zdroje na zapamatování ihned,
* klientka užívá léky podle ordinace lékaře ihned.

Plán ošetřovatelských intervencí ze dne 7. 12. 2009:

* otestuj kognitivní schopnosti (MMSE),
* při každém kontaktu projev zájem o klientku,
* při každém kontaktu pozoruj klientku,
* spolupracuj se sociální pracovnicí při tréninku paměti,
* zaveď techniky trénování paměti – nástěnka s datem, časté opakování osobních údajů, denní činnosti verbálně připomínat a vykonávat ve stejný čas,
* podávej léky podle ordinace lékaře.

Realizace ošetřovatelských intervencí ze dne 7. 12. 2009:

Sestra:
* 8.20 hod. – podala léky podle ordinace lékaře,
* 8.30 hod. – otestovala kognitivní schopnosti (MMSE): MMSE – 15 bodů (demence mírného až středně těžkého stupně),
* 10.00 hod. – provedla rozhovor s klientkou o zavedení technik trénování paměti, které sestra hned realizovala ve spolupráci se sociální pracovnicí,
* 12.00 hod. – podala léky podle ordinace lékaře,
* v průběhu dne vykonávala jednotlivé činnosti vždy ve stejném čase a připomínala je,
* sledovala během dne chování klientky a projevovala zájem o její činnosti.

Vyhodnocení: Cíl částečně splněn. Klientka využívá zdroje na zapamatování, užívá léky podle ordinace lékaře. V naplánovaných intervencích je potřebné pokračovat, aby se udržel co nejlepší stav paměti.

Den druhý

8. 12. 2009: Aktuální zhodnocení stavu klientky: Klientka je inkontinentní, používá absorpční pomůcky (plenky). Cítí se nepříjemně.

Sesterská diagnóza 2

Cíl: Pokračovat v zadaných intervencích k udržování co nejlepšího stavu paměti s ohledem na základní onemocnění.

Plán ošetřovatelských intervencí ze dne 8. 12. 2009:

Využívej stimulační léčbu:
* rozhovory zaměřené na vzpomínky na zážitky, roční období a činnosti s tím spojené,
* hovoř pomalu, zdvořile, příjemným tónem,
* připomínej běžné události, období, místa a jména pro ulehčení,
* ulehčuj klientce základní orientaci v ročním období použitím vhodných metod (např. sezonní výzdoba, aktivity, nástěnka),
* vybírej v televizi nebo rozhlase program na podporu kognitivních procesů.

Realizace ošetřovatelských intervencí ze dne 8. 12. 2009:

Sestra:
* 9.30 hod. – začala s využíváním stimulační léčby,
* 10.00 hod. – provedla terapeutický rozhovor s klientkou,
* pokračovala v intervencích ze 7. 12. 2009.

Vyhodnocení: Cíl splněn. V naplánovaných intervencích je třeba pokračovat, aby se udržel co nejlepší stav paměti.

Sesterská diagnóza 3

V 107 – Inkontinence moči v souvislosti s věkem projevující se neschopností udržet moč.

00021 – Úplná inkontinence moči (NANDA taxonomie II)
Cíl: Klientka si osvojí chování a techniku potřebnou ke zvládnutí inkontinence moči.

Výsledná kritéria:

* klientka pozná příčinu inkontinence, necítí se nepříjemně,
* klientka má zabezpečenu výměnu absorpčních pomůcek ihned,
* klientka má kůži na ohrožených místech neporušenou,
* klientka přijímá dostatek tekutin (15002000 ml/den).

Plán ošetřovatelských intervencí ze dne 8. 12. 2009:

* posuď příčiny a faktory přispívající k inkontinenci moči,
* zabezpeč optimální příjem tekutin (15002000 ml/den),
* zabezpeč vhodné absorpční pomůcky (plenky) a jejich výměnu,
* zabezpeč důkladnou hygienickou péči a ošetření perineální oblasti,
* vysvětli klientce, aby nepila 3 hodiny před spaním,
* podej diuretika podle ordinace lékaře,
* pozitivně působ na klientku, aby se zmírnil její nepříjemný pocit z inkontinence,
* sleduj celkový zdravotní stav klientky a v případě zhoršení hlas lékaři.

Realizace ošetřovatelských intervencí ze dne 8. 12. 2009:

Sestra:
* 7.30 hod. – po vykonaní hygienické očisty a ošetření perineální oblasti vyměnila klientce plenku,
* 8.00 hod. – podala klientce diuretika a ostatní léky podle ordinace lékaře,
* 11.00 hod. – po vykonaní hygienické očisty a ošetření perineální oblasti vyměnila klientce plenku,
* 13.00 hod. – provedla terapeutický rozhovor s klientkou, kde se snažila zmírnit její nepříjemný pocit z inkontinence,
* 15.00 hod. – po vykonání hygienické očisty a ošetření perineální oblasti vyměnila klientce plenku,
* v průběhu dne nabízela klientce tekutiny, aby zabezpečila jejich optimální příjem (15002000 ml/24 hod.)
* sledovala celkový zdravotní stav klientky.

Vyhodnocení: Cíl splněn. Zabezpečením absorpčních pomůcek se inkontinence moči u klientky zvládla. Rozhovorem s klientkou jsme dosáhli zmírnění jejího nepříjemného pocitu z inkontinence. Klientka přijímá dostatek tekutin a má kůži na ohrožených místech neporušenou. V naplánovaných intervencích je potřebné pokračovat.

Den třetí

9. 12. 2009: Aktuální zhodnocení stavu klientky: Klientka reaguje podrážděně až zlostně, je neklidná. Projevuje se u ní fyzický neklid, chce opustit lůžko a hrozí riziko úrazu.

Sesterská diagnóza 4

A 116 – Riziko úrazu v souvislosti s omezenou pohyblivostí.

00038 – Riziko úrazu (NANDA taxonomie II)
Cíl: Předcházet úrazu.

Výsledná kritéria:

* klientka má v dosahu signalizační zařízení do 1 hodiny,
* klientka je obeznámená s možností signalizovat při potřebě pomoci do 1 hodiny,
* klientka pozná faktory zvyšující riziko úrazu (přeceňování schopností),
* klientka má postel zabezpečenou zábradlím do 30 minut.

Plán ošetřovatelských intervencí ze dne 9. 12. 2009:

* zhodnoť stupeň rizika úrazu podle zvolené stupnice,
* zabezpeč klientce signalizační zařízení,
* obeznam klientku s možností signalizovat při potřebě pomoci,
* informuj klientku o faktorech zvyšujících riziko úrazu a možných komplikacích,
* zabezpeč lůžko klientky zábradlím,
* pomoc klientce při denních aktivitách a přesunech na vozík,
* kontroluj celkový zdravotní stav klientky,
* je-li klientka neklidná, podávej léky podle ordinace lékaře.

Realizace ošetřovatelských intervencí ze dne 9. 12. 2009:

Sestra:
* 8.00 hod. – podala léky podle ordinace lékaře,
* 8.50 hod. – zhodnotila stupeň rizika úrazu podle zvolené stupnice, výsledek byl 6 bodů, což znamená riziko úrazu,
* 9.30 hod. – zabezpečila lůžko zábradlím,
* 10.00 hod. – dala klientce k posteli signalizační zařízení a obeznámila klientku,
* 12.00 hod. – podala léky podle ordinace lékaře,
* v průběhu dne pomáhala klientce při denních aktivitách a přesunu na vozík, při sprchování a návštěvě společenské místnosti,
* kontrolovala celkový zdravotní stav a v případě potřeby informovala lékaře.

Vyhodnocení: Cíl splněn. Klientka má postel vybavenou signalizačním zařízením, ví, jak ho má použít v případě potřeby. Zná faktory zvyšující riziko úrazu a lůžko má vybavené zábradlím. Je třeba kontrolovat její celkový zdravotní stav, aby se předešlo riziku úrazu.

Den čtvrtý

10. 12. 2009: Aktuální zhodnocení stavu klientky: Je smutná kvůli dětem, které za ní nechodí. Nenavazuje verbální kontakt, uzavírá se do sebe. Nechce jít mezi lidi.

Sesterská diagnóza 5

I 110 – Sociální izolace v souvislosti se sníženým zájmem dětí o klientku, projevující se plačtivostí a podrážděností.

00053 – Sociální izolace (NANDA taxonomie II)
Cíl: Klientka si obnoví sociální kontakt.

Výsledná kritéria:

* klientka komunikuje s personálem, není plačtivá a podrážděná do 2 dnů,
* klientka se zúčastňuje společenských aktivit do 24 hodin,
* klientka nabyla duševní rovnováhy do 2 dnů.

Plán ošetřovatelských intervencí ze dne 10. 12. 2009:

* komunikuj s klientkou, získej si její důvěru,
* starostlivě vyslechni klientku, dej jí čas na otázky a odpovědi,
* umožni jí širší sociální kontakty s jinými klienty ve společenské místnosti,
* pokus se zabezpečit kontakt s dětmi,
* zabezpeč kněze na bytovou jednotku (BJ),
* umožni klientce účast na bohoslužbách.

Realizace ošetřovatelských intervencí ze dne 10. 12. 2009:

Sestra:
* 10.00 hod. – navázala rozhovor s klientkou o jejích dětech,
* po dobu rozhovoru starostlivě vyslechla klientku, snažila se získat její důvěru,
* 13.00 hod. – odvezla klientku na vozíku do společenské místnosti,
* 14.00 hod. – pokusila se navázat kontakt s příbuznými (dětmi),
* 15.00 hod. – zabezpečila kněze na BJ.

Vyhodnocení: Cíl částečně splněn. Klientka komunikuje s personálem. Byla ve společenské místnosti mezi ostatními klienty. Kontakt s příbuznými se nepodařilo navázat. Je třeba pokračovat v zadaných intervencích, které vedou k zabránění sociální izolace.

Literatura k dispozici u autorek.


O autorovi: Bc. Anna Dlugošová 1, Mgr. Ľubomíra Tkáčová 2 vedoucí sestra, Zariadenie pre seniorov Michalovce 1, TU FZaSP Michalovce 2

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ošetřovatelský proces podle modelu Johnsonové
Ohodnoťte tento článek!