Osobní ochranné pracovní prostředky – legislativa

Problematiku osobních ochranných pracovních prostředků vymezuje příslušná legislativa, konkrétně nařízení vlády 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky pro poskytování osobních pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky a zákon 262/2006 Sb. (především §§ 101, 102 a 104)

Velmi často se setkáváme s otázkou, co je a co není osobní ochranný pracovní prostředek a jaké povinnosti má v tomto směru zaměstnavatel ve vztahu k zaměstnanci. Zákoník práce v § 101, odst. 1 uvádí: „Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu jejich práce (dále jen rizika).“ Tato povinnost je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel. § 102 uvádí v odstavci 1: „Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.“ Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

K tomu slouží kontrolní činnost ze strany zaměstnavatele i odborových orgánů, která sleduje úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků, vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci.

Na základě vyhodnocení rizik zaměstnavatel řeší podle § 104 „Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje“. V odstavci 1 je uvedeno: „Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.

Osobní ochranné pracovní prostředky jsou prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem).“ V odstavci 2 se uvádí: „V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.“ Odstavec 3 pak řeší mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu.

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP), mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nástroje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.

Podle nařízení vlády 495/2001 § 2 ochrannými prostředky nejsou

*běžné pracovní oděvy a obuv, které nemají chránit zdraví zaměstnanců před riziky a nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení a znečištění, *výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb vykonávajících činnost podle zvláštních právních předpisů, *speciální ochranné prostředky používané v armádě nebo pořádkových a bezpečnostních silách, *výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích, *sportovní výstroj a vybavení, *ochranné prostředky určené pro sebeobranu, *prostředky pro zajišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti.

Základní požadavky na OOPP stanovené v § 3 jsou:

*po dobu používání bránit rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko, *odpovídat existujícím podmínkám na pracovišti, *respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců, *být přizpůsobeny fyzickým předpokladům zaměstnanců, *tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje, aby zaměstnanci používali současně více OOPP, musí být tyto OOPP vzájemně slučitelné.

Základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti OOPP

OOPP poskytuje zaměstnavatel podle vlastního seznamu zpracovaného na základě zhodnocení rizik a podmínek na pracovištích. Zhodnocení rizik a úpravu tohoto seznamu provede zaměstnavatel znovu, jakmile dojde ke změnám, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v důsledku zavedení nové technologie, vzniku nových pracovních podmínek nebo změny dosavadních podmínek.

Zaměstnavatel poskytuje OOPP tehdy, nelze-li rizika práce vyloučit nebo dostatečně omezit technickými prostředky kolektivní ochrany nebo jinými opatřeními. Zaměstnavatel zajišťuje praní, čištění, dezinfekci a potřebné opravy OOPP tak, aby zaměstnanci měli OOPP pro výkon práce k dispozici v čistém a funkčně nezávadném stavu. Technické požadavky na OOPP stanovuje nařízení vlády 21/2003 Sb. Samostatnou kapitolou jsou jednotlivé druhy osobních ochranných pracovních prostředků a jejich soulad s příslušnými zákonnými normami tak, jak je nabízejí jednotlivé firmy.


Mgr. Jana Marounková, úsek ošetřovatelské péče FN Brno (jmaroun@fnbrno.cz)

Osobní ochranné pracovní prostředky – legislativa
Ohodnoťte tento článek!
1 (20%) 1 hlas/ů