Osobní pohoda a životní styl budoucí sestry

Tento termín se vyskytuje v definici zdraví, kterou formulovala Světová zdravotnická organizace (WHO) v Ženevě. Podle té je zdravý ten, kdo je v,,pohodě“ (well-being).,,Pohoda“ je velmi široká skupina toho, co je pro člověka důležité. Týká se to kladných i negativních emocí, nálad, afektů a také toho, jak člověk nazírá na své plány, očekávání a jejich realizaci (Křivohlavý, 2004).

Životní styl lze charakterizovat jako komplex psaných a nepsaných pravidel a vzorců, souhrn životních podmínek, na které lidé berou ohled ve vzájemných vztazích, a chování. Je ovlivněn životní, rodinnou a profesní cestou každého jednotlivce, tradicemi a společenskými rolemi.

Specifika osobní pohody a životního stylu budoucí sestry

Každá sestra má do jisté míry osobní pohodu a osud svého zdraví ve vlastních rukou. Rozhodnutí, která sestry učiní v mládí, mohou mít velký vliv na tělesnou i psychickou pohodu. Má-li sestra pracovat na optimální úrovni a být pro pacienty nejen povzbuzující, ale i podporující osobou, je potřebné, aby byla i ona sama v dobré pohodě. Nahlíženo holisticky, je sestra, stejně jako každý jedinec, biopsychosociální a spirituální osobnost. Svým chováním a vystupováním sestra ovlivňuje své okolí, přispívá ke zlepšení anebo zhoršení psychického a tělesného stavu pacientů/klientů. K psychické pohodě sestry neodmyslitelně přispívá i způsob jejího života, tzv. životní styl. Sestra se na své povolání připravuje v průběhu studia a praxe. V povolání sestry je mnoho deprimujících faktorů, které mohou vést k užívání návykových látek, kompenzacím psychické či fyzické zátěže, nepřiměřenému chování vůči pacientům/klientům a které se mohou projevit vlivem působení osobní nepohody anebo neuspokojené potřeby. Práce sestry je náročná na čas, znalosti a povinnosti, které jsou neodkladné v péči o nemocné. V souvislosti s povinnostmi vyplývajícími z jejího povolání sestra mnohokrát zapomíná na své potřeby, pracuje ve shonu, což postupně může vést k rozvoji některého onemocnění nebo až k citovému vyhoření. Každá budoucí sestra bude v práci vystavena stresovým faktorům, proto je potřeba, aby se v průběhu profesního studia dostatečně připravila a byla schopná čelit negativním vlivům tak, aby nedošlo k újmě na jejím zdraví či na zdraví pacienta/klienta.

Životospráva

Životospráva je způsob, jak člověk žije, je významným faktorem ve vztahu ke zdravotnímu stavu. Zdraví ovlivňuje řada faktorů, je to však svobodné rozhodnutí každého člověka, zda si zvolí zdravý způsob života. Je individuální, kolik času člověk věnuje cvičení, jaká bude skladba jeho jídelníčku, jaké návyky si osvojí v souvislosti s alkoholem, kouřením anebo jak bude využívat svůj volný čas a kolik si ho dopřeje. Pouze zdravá sestra, se zdravými návyky a empatickým chováním, může adekvátně poskytovat ošetřovatelskou péči pacientům/

klientům.

Výživa

Zdravá strava zabezpečuje optimální přísun důležitých a potřebných živin, vitaminů a minerálů organismu, které jsou nenahraditelné pro jeho tvorbu, funkci a obnovu.
Trendy moderního života však přinášejí jiné priority. Stále častěji se setkáváme s rychlým občerstvením, které nahrazuje zdravou, vařenou stravu. Člověk má tendenci jíst cokoli, kdekoli, za chůze, vstoje, podle programu své práce.
Také sestry se v práci obvykle stravují nepravidelně, až když mají čas. Nezdravé stravovací návyky vedou k civilizačním chorobám a obezitě.

Pohybová aktivita a volný čas

Pohyb přispívá ke snižování psychického napětí, úzkosti, depresivní nálady, pomáhá potlačovat negativní emoce, které jsou v práci sestry velmi časté. Sesterské povolání vyžaduje střídání sedavé aktivity s pohybovou, což je pozitivní, ale nadměrné fyzické vyčerpání, jako je polohování imobilních pacientů, zvedání a přenášení břemen, může mít za následek rozvoj onemocnění. Na druhé straně díky pohybu lze regulovat a udržovat ideální hmotnost a tím snižovat riziko vzniku obezity. Každá sestra by si měla vybrat určitou podobu pohybu, která jí nejvíce vyhovuje. Odpočinek a spánek

Nejdůležitějším prostředkem regenerace je spánek. Dospělý člověk by měl spát v průměru 7–8 hodin. Existuje řada pestrých možností, jak strávit čas a myslet na něco jiného než na práci (Křivohlavý, Pečenková, 2004). Život a obzvlášť povolání sestry je vyčerpávající a právě kvůli tomu je nutné vymezit si čas na odpočinek. V trojsměnném anebo nepravidelném provozu je možná pravidelný odpočinek problémem, a to u sester může vyvolat agresi, negativní citové projevy a později to může vést k syndromu vyhoření.

Rizika povolání budoucí sestry

Neuropsychické zatížení sester vyplývá z náročnosti samotné práce a z emocionálního vypětí souvisejícího se zodpovědností za život a zdraví pacientů (Balogová, 2009). Střídání pracovních směn narušuje biorytmus lidského organismu, a to může postupně vést k propuknutí nádorových onemocnění. Kontakt sester s utrpením, bolestí, beznadějí či smrtí pacienta/klienta je zdrojem stresující psychické zátěže. Vyrovnání se s takto deprimujícími zážitky je velmi těžké, především pro mladé sestry. Zdrojem konfliktů také bývá hlavně věková různorodost pracujících sester. Mladší jsou na svoji profesi připravené teoreticky lépe než starší sestry, a naopak služebně starší sestry ji ovládají prakticky, avšak mnohokrát jim chybí objektivita při hodnocení jejich práce. Na obou stranách tak vzniká kritika (Guľášová, 2006). Dalším stresujícím negativem je v mnoha zařízeních fakt, že je využívána opotřebovaná technika, a nekompatibilnost medicínské techniky od různých výrobců nebo nedostatek zdravotnického materiálu. Práce sester vyžaduje rozsáhlé specializované vědomosti s potřebou celoživotního studia, přesto je toto povolání nedostatečně oceněné po stránce finanční i společenské. Patří sem veřejné uznání, poskytnutí větší důvěry a samostatnosti. I když je pro většinu sester jejich práce posláním, je vidět, že dlouhodobé působení stresujících faktorů může vést k syndromu vyhoření (Balogová, 2009).

Doporučení pro praxi

Doporučení pro rodiče: * Věnovat čas svým dětem v průběhu celého jejich vývoje, aby se vždy mohly se svými problémy s důvěrou obrátit na rodinu, která by při nich měla stát jako první v každé situaci.
Pěstovat a podporovat v dětech od útlého věku zdravé sebevědomí, kladný vztah k sobě samému, zdravé stravovací návyky, zároveň být osobním příkladem, a tak se podílet na prevenci nezdravého životního stylu a následně vzniku civilizačních onemocnění, závislostí či jiných neduhů společnosti.
Doporučení pro vzdělávací instituce: * Vzdělávací instituce by měly pro studenty vytvářet vhodné podmínky pro podporu zdravého stravování, např. zřídit jídelnu, kde by se podávala teplá jídla.
Rozšířit podmínky pro rozvoj sportovních a volnočasových aktivit vytvořením malého sportovního areálu pro studenty s možností vypůjčit si sportovní náčiní.
Pořádat workshopy, panelové diskuse s odborníky z oblasti veřejného zdravotnictví na vybraná témata (některá z nich by si studenti mohli vybírat podle zájmu).
Zlepšit a zintenzivnit spolupráci školy s institucemi zabývajícími se zdravým životním stylem, a tím studenty motivovat ke zlepšení jejich života a zdraví.
Zajímat se o žádosti a návrhy studentů na zlepšení zdravého způsobu života v jejich vzdělávací instituci a následně je podle možnosti realizovat.
Doporučení pro studenty: * Být zdravě sebevědomý, ve složitých životních situacích se nebát a nestydět se vyhledat pomoc pedagoga, psychologa či jiného odborníka, rodiny, přítele.
V době volného času ve škole využít i krátký čas na pobyt venku, zasportovat si, relaxovat v čítárně, aktivně se zapojovat do různých zájmových skupin (navštívit univerzitní pastorační centrum).
Podávat návrhy na zlepšení optimálního životního stylu studentů ve škole a následně je předkládat školnímu senátu.

Závěr

Hlavně v profesi sestry by zdravý životní styl a optimální osobní pohoda měly být samozřejmostí. Je však častým a smutným fenoménem, že budoucí sestry podléhají nezdravému stylu života, či dokonce přistupují ke svému zdraví lhostejně, jako by se jich tato problematika netýkala, o čemž svědčí i tento průzkum.
Literatura

BABINČÁK, P. Spokojnosť so životom ako psychologická dimenzia kvality života. 1. vyd. Prešov: FF Prešovskej univerzity, 2008. 95 s. ISBN 978-80-8068-749-6.
ČIHOVSKÝ, J., HOBZA, V., DOHNAL, T. K problematice životního stylu. In ĎURÍČEK, M., GALLO, P. Trendy pohybovej rekreácie a súčasný životný štýl. 1. vyd. Košice: Univerzita P. J. Šafárika, 2007. 204 s. ISBN 978-80-89168-20-0.
HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 774 s. ISBN 80-7178-303-X.
JHA, P. et al. Ako zastaviť epidémiu. 1. vyd. Bratislava: Občianske združenie Stop fajčeniu, 2002. 126 s. ISBN 80-968631-2-6.
KŘIVOHLAVÝ, J. Pozitivní psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 195 s. ISBN 80-7178-835-X.
KŘIVOHLAVÝ, J., PEČENKOVÁ, J. Duševní hygiena zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 78 s. ISBN 80-247-0784-5.
LIBA, J. Zdravie v kontexte edukácie. 1. vyd. Prešov: Prešovská univerzita, 2007. 254 s. ISBN 978-80-8068-539-3. PIŤHA, J., POLEDNE, R. Zdravá výživa pro každý den. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 144 s. ISBN 978-80-247-2488-1.
TOMOVÁ, M. Voľný čas v kontexte životného cyklu človeka. In ĎURÍČEK, M., GALLO, P. Trendy pohybovej rekreácie a súčasný životný štýl. 1. vyd. Košice: Univerzita P. J. Šafárika, 2007. 204 s. ISBN 978-80-89168-20-0.
BALOGOVÁ, E. Ošetrovateľstvo ako prirodzene stresujúce povolanie. Sestra a lekár v praxi. 2009, 8, 7–8, s. 46– 47. ISSN 1335-9444.
ŠUSTEROVÁ, D. Stres v práci sestry. Sestra. 2009, 8, 11, s. 24. ISSN 1335-9444.

O autorovi| Bc. Monika Vattaiová, Železničná nemocnica s poliklinikou, Košice (monika.vattaiova@centrum.sk)

Osobní pohoda a životní styl budoucí sestry
Ohodnoťte tento článek!