Pacient s alkoholickou cirhózou jater

Léčba alkoholické cirhózy vyžaduje v první řadě úplnou abstinenci alkoholu, dietu, správný jídelníček a vhodnou životosprávu. Nutné je pravidelné užívání léků, které posilují a částečně regenerují schopnost jaterních buněk. Abstinencí, pravidelným užíváním léků a vitaminů lze zastavit progresi onemocnění.

Aby edukace pacienta byla úspěšná, v první řadě mu vysvětlíme, co vlastně cirhóza jater je, jak se projevuje, diagnostikuje a léčí.

Jaterní cirhóza začíná zánikem hepatocytů, které u zdravého jedince zajišťují správný metabolický pochod celého organismu. Postupem času tyto buňky začínají odumírat, zbývající, doposud nenapadené hepatocyty začínají bujet a kompletně narušovat chod metabolismu. K tomuto procesu začíná přibývat jemné vazivo, na jemně hladkých játrech se tvoří jaterní uzlíkovité buňky, kterými vazivo prostupuje a začíná je obalovat. Jelikož se průchod jater začíná pomalu, ale jistě ucpávat, zhoršuje se jejich prokrvení a játra začínají tuhnout neboli tvrdnout. Zdravá jaterní tkáň se tak proměňuje na nepotřebnou vazivovou hmotu, která nedokáže plnohodnotně zastávat svoji funkci.

K prvotním a nejčastějším příznakům projevu nemoci patří únava, nadýmání, ztráta chuti k jídlu i některým nápojům a celkové oslabení organismu, které jsou doprovázeny stejnými pocity jako při běžné chřipce. Ke středně obtížným příznakům patří zvýšená krvácivost, zvětšení obvodu břicha (ascites) a žloutnutí očního bělma a kůže, jež připomínají prvotní příznaky žloutenky. K velmi obtížným a závažným problémům patří zvracení krve a zintenzivňující se psychické poruchy.

Diagnostika sestává z podrobné anamnézy, objektivního vyšetření a výsledků biochemických vyšetření. Dále se běžně provádí sonografické vyšetření jater a dopplerovské sonografické vyšetření jaterních cév. Pokud je potřeba objasnit příčinu cirhózy nebo určit její staging a grading, provádí se perkutánní jaterní biopsie, popřípadě transjugulární biopsie.

U každého nemocného je třeba vyšetřit jícen a žaludek k průkazu varixů (Kirch, 1992).

Důležité je pacienta poučit o nutnosti pravidelného užívání léků podle ordinace lékaře. Dále jej poučit o nutnosti sledovat bilanci tekutin – příjem za den by měl být maximálně 1,5 l tekutin a výdej o něco větší. Sledovat barvu moči. Nutné je i sledování vyprazdňování stolice, jestli není sklon k zácpě, a také jak stolice vypadá (barva, zápach).

Nutné je poučit pacienta o možných potížích při jaterní cirhóze, jakými jsou únava, slabost, nadměrná slabost zejména v odpoledních hodinách, přitom se necítí spánkem posilněn, často se objevuje nespavost v noci. U mužů bývá ztráta libida a potence, u žen porucha menstruace. Běžné bývají kožní změny jako ztráta ochlupení, zarudnutí dlaní, zkracování šlach, rozšířené cévky v ramenou, prsou i obličeji, zvětšení prsou u mužů.

V pokročilém stadiu se mohou objevovat i tyto příznaky: krvácivé příznaky z nosu do kůže, do sliznic, zvětšování břicha a otoky dolních končetin, poruchy psychiky, zmatenost, nespavost, ztráta svalové hmoty hlavně na končetinách. Velmi obávanou komplikací je krvácení z varixů, které se projeví zvracením krve či tmavou mazlavou stolicí (Klenner, Klenner, jr., 2010).

Důležitá je dispenzarizace, tedy aktivní sledování pacientova zdravotního stavu. Je nutné pacienta poučit o nutnosti pravidelné návštěvy lékaře ke kontrole zdravotního stavu, krevních testů a fyziologických funkcí.

Edukace o dietě

Podrobně analyzujeme hlavní zásady jaterní diety – pacienta poučíme, že naše informace si může i zaznamenávat, zapisovat, a ať se bez ostychu ptá (i na to, co by chtěl vědět navíc).

Dietu po prodělaném onemocnění je třeba dodržovat po dobu potřebnou k regeneraci jater – obvykle 6 měsíců až 2 roky. Chronicky nemocní pacienti musí dietu držet celoživotně. Pacienti s jaterní cirhózou by se měli se svým lékařem poradit o obsahu soli v potravě – v některých případech je její omezení významným léčebným postupem. Důležité je také s lékařem konzultovat užívání jakýchkoli dalších léků (Komárek, Provazník, 2011).

Důležitý je přiměřený přísun kalorií, živin, minerálů a vitaminů. Dále pravidelnost stravování a velikost porcí – doporučeno je jíst pravidelně malé porce několikrát denně, nepřejídat se a nedržet hladovku. Pacient by měl věnovat zvýšenou pozornost přípravě pokrmů – vyhnout se přepalování tuků (grilování, smažení, pečení). Přísné dodržování jaterní diety je opravdu nutné, rychle se znovu nastartuje funkce jater a pacient se může rychleji zbavit únavy a stresu (Svačina, Müllerová, Bretšnajdrová, 2012).

Hlavní zásady: * Žádný alkohol! Nemocný nesmí nejméně půl roku po vyléčení požívat žádný alkohol (ani pivo či likérové bonbony).
Žádná tučná jídla! Veškeré tučné maso, uzeniny a salámy, nakládaná masa, zvěřina a tučné sýry (nad 40 % tuku), jogurty a plnotučné mléko jsou zakázány. Dále se nesmí jíst čokoláda a moučníky z tučného těsta či s tučnými krémy. Z pečiva je lépe jíst den staré rohlíky (nenadýmají), chléb jen omezeně.
Žádné přepálené tuky! Jídlo by mělo být připravováno vařením, dušením, rychlým grilováním s použitím co nejmenšího množství rostlinných tuků. Konzumujte pouze libové maso bez tuku a kůže. Technologický postup při přípravě jídla by měl být co nejšetrnější, aby zůstaly zachovány vitaminy (Svačina, Müllerová, Bretšnajdrová, 2012).
Hlavním pilířem diety je dostatek ovoce a zeleniny. Pouze je třeba se vyvarovat nadýmavých druhů (zelí, kapusta, okurky čerstvé i nakládané, květák, ledový salát, čerstvá cibule, česnek). Z ovoce jsou vhodná jablka, kiwi, banány a jahody. Doporučuje se i kompotované ovoce a ovocné přesnídávky. * Žádné pikantnosti! Vyvarujte se ostrých koření (pepř, paprika, kari, chilli atd.). Zakázán je rovněž masox, sójové omáčky, ocet, majonéza, tatarská omáčka, různé typy grilovacích omáček a hořčice.
Dostatek tekutin umožní rychlejší vylučování nebezpečných látek z organismu. Vhodné jsou ovocné čaje, vody, nesycené minerálky, džusy. Káva by se měla výrazně omezit (více o vhodných a nevhodných potravinách v tabulce) (Machová, Kubátová, et al., 2010).
Ostropestřec mariánský je bezesporu jeden z nejlepších prověřených přírodních léků na nemoci jater a jejich celkovou regeneraci. * Strava by měla obsahovat dostatek lehce stravitelných bílkovin (ideálně živočišného původu – libové maso, nízkotučné mléčné výrobky) a vlákniny (dobré pro zažívání). Pestrost stravy by pacienti měli doplňovat potravinovými doplňky, které však musí obsahovat nezbytné vitaminy, minerální látky, enzymy a antioxidanty. K nejdůležitějším druhům vitaminů při jaterní cirhóze patří vitaminy rozpustné v tucích, kterými jsou vitamin A, D, E, K. Při správně vyvážené konzumaci vitaminů a důležitých stopových prvků posiluje pacient svůj cévní systém a organismus (Marčinková, Černá, 2013).

Po edukaci vždy ověřujeme zpětnou vazbou kladením správných otázek, ujistíme se, že pacient všemu dobře porozuměl (Bártíková, 2013).

Příklady receptů

CITRONOVÉ BIFTEČKY Přísady: 10 dkg mletého hovězího a telecího masa, sůl, citronová šťáva a kůra, 1 lžíce vody, 1 dkg másla.
Postup: Maso umeleme, osolíme a okořeníme citronovou šťávou a kůrou. Směs ušleháme a přidáme lžíci studené vody. Znovu ušleháme a potom vytvoříme dva menší bifteky. Upečeme je na suché teflonové pánvi po obou stranách, podlijeme a dusíme doměkka. Na talíři bifteky polijeme rozpuštěným máslem a podáváme s bramborovou kaší.
KLOPSY NA RAJČATECH Přísady: 160 g hovězího masa, 160 g telecího masa, 40 g veky, 40 g mléka, 2 vejce, 60 g hrubé mouky, 20 g oleje, 80 g rajčat, sůl.
Postup: Omyté maso dvakrát pomeleme, přidáme nakrájenou a mlékem zvlhčenou veku, sůl a rozšlehané vejce. Na prkénku posypaném moukou tvoříme klopsy. Poklademe je na olejem vymazaný plech, podlijeme a přidáme nakrájená rajčata. Dusíme přikryté.
TVAROHOVÉ KULIČKY S JAHODOVOU KAŠÍ Přísady (pro tři osoby): 1 vejce, 100 ml mléka, 140 g měkkého netučného tvarohu, 50 g hrubé mouky, 200 g veky nebo 4 rohlíky, 250 g jahod, 20 g cukru, sůl.
Postup: Veku nakrájíme na kostičky, zalijeme mlékem a počkáme, až se mléko vsákne. K namočené vece přidáme mouku, vejce, tvaroh, špetku soli a uhněteme těsto. Z těsta vytvoříme kuličky, které vaříme zvolna 5 minut ve vroucí vodě. Uvařené kuličky scedíme a necháme okapat. Na talíři je přelijeme jahodami rozmačkanými s cukrem (Roger, 1995).

Léčba alkoholismu

Senzitizace: Jedná se o používání látek, které v kombinaci s alkoholem vyvolají u pacienta potíže. Podle nejznámějšího přípravku se tato reakce nazývá antabusová. Disulfiram, který je hlavní složkou Antabusu, vyvolá blok enzymu acetaldehyddehydrogenázy, takže acetaldehyd (vzniká z etanolu) zaplaví organismus a způsobuje kolísání krevního tlaku, zrudnutí obličeje, nucení na zvracení až zvracení, kolaps apod.

Dalším důležitým aspektem léčby je psychoterapie. Pacient má získat náhled své choroby (má vědět, že má problém). Dále je efektivní také určitá pomoc při zařazení pacienta zpět do společnosti. Aby došlo k omezení bažení po alkoholu (craving), používají se látky akamprosat a naltrexon (Klenner, Klenner jr. 2010).

Jak si mohu pomoci sám? Aktivně přistupovat k léčbě, sám léčbu vyhledat a spolupracovat. Při léčbě v ústavu pak striktně dodržovat její pravidla. Snažit se s alkoholem bojovat, znovu nalézt ztracené zájmy a přátele. Důležitá je psychická pomoc rodiny při tomto onemocnění, nevhodné je pití alkoholu před nemocným, nemít doma zásoby alkoholu.

Závěr

Průběh nemoci je velmi pozvolný, první příznaky pocítí pacient až ve stadiu, kdy už jsou játra z větší části poškozena. A právě tento aspekt průběhu onemocnění je velice zákeřný a pro pacienta nebezpečný. Zde je namístě, aby se odpovědně realizovaly preventivní kontroly u praktického lékaře, a onemocnění se tak mohlo včas zachytit a následně léčit. Prvním záchytným bodem je včasná návštěva lékaře, který určí stadium nemoci a naordinuje správnou léčbu. Pacienti by měli dodržovat rady a veškerá doporučení, jež jim lékař poskytne. K prvotním požadavkům na úspěšnou léčbu patří okamžitá abstinence. Důležitá je také dieta, úprava pokrmů, konzumace vyvážené a plnohodnotné stravy, kterou je dobré obohatit potravinovými doplňky, bohatými na vitaminy a minerály. Dietu je nutné dodržovat celoživotně. Úspěšná léčba stabilizuje organismus, zabrání dalšímu virovému šíření a napadání zdravé části jater, avšak již poškozená játra bez provedení transplantace nelze vyléčit. LITERATURA

MARČINKOVÁ, Z.; ČERNÁ, M. Hepatocelulární karcinom – péče o pacientku. In Sestra. 2013. roč. 23, č. 4, s. 26-28. ISSN 1210-0404.
BÁRTÍKOVÁ, P. Preventivní péče a role sestry. In Sestra. 2013. roč. 23, č. 4, s. 38-39. ISSN 1210-0404.
KIRCH, W. Chybné diagnózy ve vnitřním lékařství. Martin: Osveta, 1992. 339 s. ISBN 80-217-0491-8.
KLENER, P.; KLENER, P. jr. Nová protinádorová léčiva a léčebné strategie v onkologii. Praha: Grada Publishing, 2010. 209 s. ISBN 978-80-247-2808-7.
KOMÁREK, L. et al. Ochrana a podpora zdraví. Nadace CINDI, 3. LF UK, 2011. s. 25. ISBN 978-80-260-1159-0.
MACHOVÁ, J. et al. Výchova ke zdraví. Praha: Grada Publishing, 2010. 291 s. ISBN 978-80-247-2715-8.
PAMPLONA ROGER, J. D. Kniha o zdravej výžive. Martin: Advent Orion, 1995. 214 s. ISBN 80-88719-51-8.
SVAČINA, Š.; MULLEROVÁ, D.; BRETŠNAJDROVÁ, A. Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. Praha: Triton, 2012. 331 s. ISBN 978-807387-347-9.

SOUHRN Autoři se ve svém příspěvku soustředili na význam prevence komplikací při cirhóze jater. Zaměřují se na faktory ovlivňující kvalitu života pacientů s tímto onemocněním, jako jsou vhodná výživa, fyzická aktivita a pohyb, absence alkoholu, drog, kofeinu, nikotinu a jiných škodlivých látek s důsledným cílem – sekundární prevence komplikací vyplývajících z onemocnění, což je předmětem edukace pacienta. Zvláštní pozornost věnují léčbě alkoholismu a motivaci pacienta k léčbě tak, aby byla dobrovolná, a hlavně chtěná. Klíčová slova: edukace, výživa, absence alkoholu, disciplína, spolupráce, zdravý životní styl Tabulka

Vhodné potraviny • starší chléb, suchary; • krupice, rýže, lehké těstoviny, brambory, kaše; • nízkotučné mléko, tvaroh; • bílek; • libové vařené či dušené maso: hovězí, telecí, kuřecí, králičí, treska, cejn, štika; • šunka; • máslo, sójový, slunečnicový, olivový olej; • mrkev, červená řepa, květák, špenát, hlávkový salát, rajčata bez slupky; • jablka, meruňky, broskev (bez slupky), banán; • cukr, med, džem bez jadérek, kompoty; • zelený čaj, káva z melty, malé množství mléka.

Nevhodné potraviny • káva, silný černý čaj, čokoláda, alkohol; • celozrnný, žitný chléb, vaječné těstoviny; • tučné mléko, tvrdý a uzený sýr; • žloutek; • tučné maso – skopové, vepřové, husa, kachna, zvěřina, vnitřnosti, klobásy, úhoř, platýz; • smažené a uzené maso, uzeniny; • šlehačka, margarín, sádlo, slanina, řepkový olej; • hranolky, bramboráky, knedlíky; • zelí, paprika, cibule, pórek, ředkev, ředkvičky, kapusta, tuřín, okurka; • veškeré zelené ovoce, hrušky, švestky, angrešt, třešně, ořechy, sušené ovoce; • fazole, hrách, čočka, sója; • kakao, chalva; • ostré koření – ocet, pepř, hořčice, paprika.

O autorovi| prof. PhDr. Ivica Gulášová, PhD.1, Mgr. Lenka Gornerová2, MUDr. Ing. Ján Breza ml., PhD.2 VŠZaSP sv. Alžbety, n. o., Bratislava1, VŠ Polytechnická, Jihlava2, Urologická klinika s Centrom pre transplantácie obličiek, FNsP Kramáre, Bratislava, LF UK, Bratislava3 (ivica.gulasova4@gmail.com) ;

1)
R
Pacient s alkoholickou cirhózou jater
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 2 hlas/ů