Pacienti s „Parkinsonem“ vyžadují individuální péči

Téměř dvacet let pracujeme na lůžkovém oddělení Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, které slouží pacientům z celé republiky k diagnostice a léčbě onemocnění extrapyramidového systému. Nejčastěji se setkáváme s Parkinsonovou nemocí.

SUMMARY

We have worked at the inpatient unit of the Clinic of Neurology of the 1st LF UK and VFN in Praha for almost twenty years. Patients with diseases of the extrapyramidal system come from all regions of the country diagnosed and treated here. The most frequent diagnosis is Parkinson’s disease.

Parkinsonovu chorobu poprvé popsal Angličan James Parkinson v roce 1917. Jedná se o pomalu se rozvíjející onemocnění vznikající při nedostatku dopaminu v bazálních gangliích v mozku, což se projevuje poruchami regulace hybnosti. Postihuje až 1 % populace starší šedesáti let. První potíže nebývají charakteristické – bolesti ramen a zad, pocity tíže končetin a ztráty výkonnosti, poruchy spánku, ztišení a monotónnost hlasu, zhoršení písma a deprese.

Za několik měsíců, někdy až let se teprve objeví typické základní příznaky – třes, svalová ztuhlost, zpomalenost pohybů, poruchy stoje a chůze. Často se přidávají i problémy psychické.

Diagnostické metody

* CT mozku (nativ caudata), * SPECT mozku (odchylky v mozku, metabolická aktivita určitých částí), * psychologické vyšetření kognitivních funkcí – pozornost, paměť, myšlení, učení, rozhodování. Je důležité rozpoznat demenci či depresi.

Rozeznáváme tři skupiny léčby:

* Medikamentózní: léčba základních příznaků nemoci. Nemalou úlohu má i léčba příznaků vedlejších a komplikací. * Rehabilitace spočívá ve cvičení a tvorbě náhradních stereotypů pro funkce, které se nepodaří plně obnovit, dále v elektroléčbě, měkkých technikách a v procházkách. * Dietní režim: denně menší množství porce jídla a častěji, k zásadním opatřením patří omezení bílkovin, které zabraňují vstřebávání L-dopa, a zvýšení příjmu zbytkových potravin (ovoce, zelenina, obiloviny) jako prevence zácpy.

Ošetřovatelská péče o pacienty

Léky podáváme podle časového rozpisu určeného lékařem. Časování jednotlivých dávek v průběhu dne je individuální podle trvání účinku. Pacienti si vedou deník o stavu hybnosti, podle kterého ošetřující lékař upravuje medikace. Jedním z příznaků Parkinsonovy choroby jsou poruchy pohybu – akineze, dyskineze.

Nemocným dělá velký problém změna polohy – vstávání, pohyby prstů, chůze, oblékání, hygiena a příjem potravy. Při vstávání proto využíváme hrazdičku nebo žebříček. Obuv by měli mít pevnou a neklouzavou. Pacienti jsou při chůzi často nejistí – zpomalení a ztuhlost (tzv. zmrznutí) hlavně v úzkém prostoru, například dveří. Trup předklánějí před dolní končetiny, čímž hrozí nebezpečí pádu. Pomáháme jim povely – raz, dva, pravá, levá, dlouhý krok atd. Mezi pomůcky patří hole, s jejichž pomocí si pacient vytvoří čtyři bodové opěry, a chodítko. Oblečení je nejvhodnější přilnavé a savé z přírodních materiálů, jelikož se pacienti nadměrně potí.

Hygienu kvůli ztuhlosti či třesu pacient často nezvládá, při česání, mytí obličeje, koupeli nebo sprchování potřebuje pomoc. Při provádění celkové hygieny přistupujeme ke každému pacientovi podle jeho individuálních potřeb. U pacientů s Parkinsonovou nemocí musíme zvlášť dbát na jejich aktuální stav. Celkovou hygienu v koupelně provádíme tehdy, je-li pacient ve stavu dobré hybnosti. Do koupelny si připravíme pomůcky potřebné k hygieně, teprve pak jej tam doprovodíme. Pokud není schopen chůze, odvezeme ho na sedačce.

Musíme však mít na zřeteli, že ačkoli byl schopen do koupelny dojít sám, jeho stav se často může velmi rychle změnit:

* má velké dyskineze (mimovolné pohyby), * dostane se do stavu „off“, což znamená, že „ztuhne“ a není schopen jakéhokoli pohybu.

Pro tyto případy máme poblíž připravenu sedačku, na kterou pacienta posadíme, aby si nemohl ublížit, a buď chvilku vyčkáme, zda se stav upraví, nebo jej dopravíme na lůžko a hygienu dokončíme tam. Výživa: Pacienti by měli jíst častěji spíše menší porce, jídlo bohaté na vlákninu a s minimem bílkovin, které snižují účinek L-dopy. Často je musíme krmit, hlavně polévkou. Pomáháme tím, že jim při pití nabízíme láhev či brčko. Tuhou potravu servírujeme na hlubokém talíři, nabízíme raději lžíci než příbor. Nejčastější dietou je 3G.

Vyprazdňování: Nejsou typické poruchy močení. Zde hraje roli věk a urologické nebo gynekologické problémy pacientů. K častým problémům však patří zácpa, která bývá způsobena zvýšenou konzumací zbytkových potravin a nedostatečného pohybu. Spánek a jeho kvalita hrají při nemoci velkou roli, a tak má velký význam volba vhodné matrace a výška lůžka. Problémem je změna polohy na lůžku, kterou takto zdravotně postižení pacienti často bez pomoci druhé osoby nezvládnou. Nemocní trpí nespavostí (málo pohybu a věk), noční zmateností až halucinacemi. Někdy se tento problém vyřeší pouze tím, že necháme rozsvícené světlo.

Závěr

V současné době není známa prevence ani způsob úplného vyléčení Parkinsonovy choroby. Protože možnost jednoznačného laboratorního vyšetření na Parkinsonovu chorobu neexistuje, je nutné, aby tuto diagnózu stanovil lékař erudovaný v neurologii, nejlépe specializovaný na tzv. extrapyramidové poruchy a abnormní pohyby (odchylné od normy). Léčba je zaměřena na potlačení příznaků choroby při co nejmenší míře nežádoucích účinků.

Po delší době trvání Parkinsonovy nemoci může dojít k nežádoucím projevům, které se podobají psychiatrickým onemocněním. Objevují se kdykoliv a k hlavním projevům patří apatie, smutek, úzkost, podrážděnost, pocity bezvýchodnosti, deprese, nechutenství a zmíněné poruchy spánku. Rozvoj těchto projevů je pozvolný a je možné ho i často přehlédnout. V této situaci pomáhá pacientům léčba antidepresivy a psychoterapie. Po úpravě léčby tyto vedlejší příznaky většinou ustupují.


Dagmar Macháčková, Marie Kottová, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze (jiri.machacek@denik.cz)

Ohodnoťte tento článek!