Paliativní péče z pohledu studentů ošetřovatelství

Jednou z nejpalčivějších výzev medicíny je v současnosti problematika umírání a smrti. Vědecký přístup a právní normy nejsou dostatečné pro důstojnost a humanitu tohoto přirozeného procesu završení určité etapy lidského bytí (Novotný, Novotná, Ondriová, 2010). Poskytování paliativní péče je dnes také náročnou oblastí péče v ošetřovatelství.

Jejím poskytováním jsou zabezpečeny ošetřovatelské výkony na základě lékařské a ošetřovatelské indikace. Přístup je založen na filozofii, která směřuje k zabezpečení co nejvyšší možné kvality života umírajících pacientů a jejich rodin tak, že neodkladně identifikuje, diagnostikuje a léčí bolest, ale i fyzické, psychosociální či duchovní problémy (Magurová, Derňárová, Jenčíková, 2008). Umírající pacienti se často cítí opuštění, plní úzkosti a strachu. Potřebují také cítit, že byli na tomto světě potřební a milovaní. Je proto důležité, aby si byl každý člen multidisciplinárního týmu poskytujícího paliativní péči, nevyjímaje ani studenty lékařských a nelékařských oborů, vědom své zodpovědné role při doprovázení umírajících pacientů.

Metodika a vzorek průzkumu

Empirické studie orientované na vzorek studentů lékařských a nelékařských oborů se na Slovensku, ale i na území jiných států, doposud realizovaly pouze výjimečně. To byl i jeden z důvodů uskutečnění našeho průzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jak vysokoškolští studenti oboru ošetřovatelství vnímají problematiku poskytování paliativní ošetřovatelské péče. Průzkum byl realizován metodou nestandardizovaného dotazníku. Dotazníkem (obsahoval 15 položek) byly sledovány anamnestické údaje: věk a přehled oddělení/ klinik absolvování klinické praxe. Ostatní položky v dotazníku reflektovaly u respondentů jejich subjektivní vnímání poskytování paliativní ošetřovatelské péče. Průzkumu se zúčastnilo 50 vysokoškolských studentů oboru ošetřovatelství – stupeň bakalář. Počet respondentů ve věku 19–21 let představoval počet 31 osob (62 %), věkovou kategorii 22–24 let tvořil vzorek 17 respondentů (34 %) a ve věku 25 a více let se průzkumu zúčastnili 2 respondenti (4 %).

Diskuse

Z parciálních výsledků uskutečněného průzkumu (tab. 1–5) konstatujeme, že pro respondenty je náročné identifikovat, jakož i uspokojovat jednotlivé sféry potřeb terminálně nemocných a umírajících pacientů. Zjistili jsme, že respondenti jsou při poskytování paliativní ošetřovatelské péče konfrontováni s mnoha negativními emocemi, jež až v takové intenzitě nepociťují při poskytování ošetřovatelské péče pacientům, kteří nejsou v terminálním stadiu onemocnění. Mnohokrát musí zvládat emoce, jako jsou strach, smutek či bezmocnost. Kromě překážek, které respondenti vnímají jako velmi časté při poskytování dané péče, uváděli také fakt, že absolvování klinické praxe v průběhu studia na odděleních/klinikách poskytujících paliativní péči je nedostačující. Také jsme zjistili, že se studenti již v době studia zúčastnili různých typů odborných setkání v oblasti paliativní péče. Hodnotíme to jako pozitivní zjištění, ačkoli procentuálně tomu výsledky průzkumu v této položce nenasvědčují. Jsme si však vědomi, že jakékoli mimoškolní vzdělávání je pro studenty náročné, jak z pohledu finančního, tak i časového. Ne každý student si v současné době může dovolit účast na konferenci, programech mobility anebo stáži.

Návrhy a doporučení pro praxi

Návrhy a doporučení pro praktické využití jsou směřované: * výchovně-vzdělávacím institucím: realizovat ve větším rozsahu praktickou výuku v hospicích či na odděleních/klinikách poskytujících paliativní ošetřovatelskou péči, podporovat aktivní a pasivní účast studentů a pedagogů na konferencích, seminářích a dalších odborných setkáních se zaměřením na oblast paliativní péče, profilovat obor paliativní ošetřovatelské péče na všech ošetřovatelských fakultách v magisterském stupni studia, * vysokoškolským studentům nelékařských oborů: zúčastňovat se domácích a zahraničních programů mobility za účelem získávání nových zkušeností v oblasti paliativní péče, zúčastňovat se aktivně a pasivně konferencí a odborných setkání, uplatňovat efektivně způsoby verbální a neverbální komunikace při poskytování ošetřovatelské péče umírajícím pacientům, uvědomit si potřebu emocionální stability v profesi zdravotnického pracovníka.

Závěr

Studenti nelékařských oborů jsou významnou součástí týmu poskytujícího paliativní ošetřovatelskou péči při absolvování klinické praxe v rozsahu svých kompetencí. Mnohokrát přicházejí do kontaktu nejen se samotnými pacienty, ale i s jejich příbuznými. Částečně s nimi prožívají období smutku, deprese, pomáhají jim v bezradnosti, sklíčenosti a podporují je ve chvílích žalu. Pokud tuto ošetřovatelskou péči mají vykonávat odborně a s respektem k lidským hodnotám či pocitům, že neselhali a jednali správně, je potřebné vést je během jejich studia k humánnosti či zodpovědnosti ke své profesi. Pouze tehdy můžeme konstatovat, že ošetřovatelská péče je paliativním pacientům poskytována komplexně a součinně. Při poskytování paliativní péče by snahy všech kompetentních osob, které ji jakýmkoli způsobem mohou ovlivnit, měly nepřetržitě směřovat k jejímu zkvalitňování na úroveň standardu evropských zemí. Hudáková (2011) uvádí, že nezpochybnitelný je také fakt, že kvalita paliativní péče bude narůstat pouze za předpokladu, že kvalita života terminálně nemocných a umírajících pacientů získá přednost před ekonomickým faktorem.

LITERATURA

HUDÁKOVÁ, Z. Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. Spolupráca pomáhajúcich profesií v paliatívnej a hospicovej starostlivosti. Bratislava: Tlačiareň svidnícka, 2011. 342 s. ISBN 978-80-8132-016-3.
MAGUROVÁ, D.; DERŇAROVÁ, Ľ.; JENČÍKOVÁ, E. Poskytovanie paliatívnej a hospicovej starostlivosti u klienta v domácom prostredí v terminálnom štádiu ochorenia. In Molisa 5, Prešov: Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníctva, 2008, č. 5, s. 131. ISBN 978-80-8068-882-0.
NOVOTNÝ, R.; NOVOTNÁ, Z.; ONDRIOVÁ, I. Kontextuálny transkultúrny medicínsky model v etike zodpovednosti. In Molisa 7. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníctva, 2010, č. 7, s. 98-99. ISBN 978-80555-0233-5.

Možnosti odpovědí n student %
smutek 36 29
strach 26 20
pokora 24 19
bezmocnost 23 18
neschopnost komunikovat 12 9
zlost 5 4
žádný zvláštní pocit 1 1

Možnosti odpovědí n student %
biologické potřeby 25 50
psychické potřeby 5 10
sociální potřeby 5 10
všechny sféry potřeb 15 30

Možnosti odpovědí n student %
biologické potřeby 25 50
psychické potřeby 14 28
sociální potřeby 1 2
všechny sféry potřeb 10 20

Tabulka 4: Potřeba efektivnější přípravy
studentů na péči o umírajícího pacienta

Tabulka 5: Účast studentů na odborném setkání
v oblasti paliativní péče

Možnosti odpovědí n student %
ano 40 80
ne 14 28
nedovedu posoudit 1 2

Možnosti odpovědí n student %
ano 14 28
ne 36 72

SOUHRN

Je nezpochybnitelnou skutečností, že provázení umírajících pacientů si od každého člena multidisciplinárního týmu, nevyjímaje ani studenty lékařských a nelékařských oborů, vyžaduje aspekt zodpovědnosti a lidskosti. Příspěvek poukazuje na výsledky průzkumu zaměřeného na postoj studentů oboru ošetřovatelství k poskytování paliativní ošetřovatelské péče umírajícím pacientům. Klíčová slova: ošetřovatelství, paliativní ošetřovatelská péče, umírající pacient, nelékařský obor

O autorovi| PhDr. Jana Cinová, PhD., PhDr. Iveta Ondriová, PhD. Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove, Prešov (jana.cinova@unipo.sk)

Tabulka 1: Nejčastější pocity při poskytování paliativní ošetřovatelské péče
Tabulka 2: Náročnost identifikace potřeb umírajících
Tabulka 3: Náročnost uspokojování potřeb umírajících

1)
R
Ohodnoťte tento článek!