Pátá dětská nemoc a těhotenství

Souhrn Těhotenství je období od početí dítěte až do jeho narození. Během této doby, která průměrně trvá 40 týdnů, se mohou vyskytnout různá úskalí a problémy. Jedním z rizik pro těhotné ženy je vznik infekčního onemocnění a přenos infekce na plod.

SUMMARY
The pregnancy is a period from conception to delivery of the child. During this time, which lasts 40 weeks, many problems can develop. One of the risks is an infection disease and its transmission on the fetus.

Mezi nákazy, způsobující narušení vývoje plodu nebo jeho orgánů, patří zarděnky, toxoplasmóza, plané neštovice, listerióza, parvoviróza B 19 a další. Infekce plodu v období organogeneze může být příčinou některých vrozených vad (infekční embryopatie), zatímco při nákaze v pozdějším období dochází většinou k poškození jednotlivých orgánů plodu (infekční fetopatie).

Fyziologické těhotenství trvá 40 týdnů, tj. 280 dnů. Během této doby se z oplodněného vajíčka vyvine zralý plod novorozence. V těhotenství probíhají výrazné změny nejen u plodu, ale i v organismu matky. U matky dochází například ke změnám v krevním oběhu, ke zvýšení objemu tekutin, zhoršenému odtoku krve z dolních končetin, zácpě, ke zvýšené tvorbě zubního kazu. K dalším změnám dochází i na pohlavních orgánech matky, vymizí menstruační krvácení, pohlavní orgány jsou překrveny, zvětšují se prsy a jsou patrné i další změny -fyzické i psychické.

Během těhotenství podstupuje matka neinvazivní, ale i invazivní vyšetření. Neinvazivní metody podstupuje každá těhotná žena, jedná se zejména o ultrazvukové vyšetření v 11. až 14., 18. až 20. a 30. až 32. týdnu. Dále se provádí sérový screening krve u těhotných, a to v 11. až 12. týdnu a v 16. až 20. týdnu těhotenství.

Invazivní testy vyžadují jednoznačnou indikaci, kterou mohou být zejména: * patologie v sérovém screeningu, * kontakt těhotné s infekčním onemocněním, * USG záchyt vývojových abnormálií.

Zdravá těhotná žena nemusí dodržovat žádná zvláštní opatření, jen dbát rad svého ošetřujícího lékaře a chodit na doporučené gynekologické prohlídky v daných termínech. Jedním z rizik, která ohrožují každého jedince, včetně těhotných žen, je infekce. Je to stav, kdy dochází k napadení organismu bakteriemi, viry, plísněmi nebo parazity. Těhotenství může rozvoj infekce usnadnit, zhoršit její průběh a v některých případech může dojít i k přenosu infekce z matky na plod. Při přenosu infekce z matky na plod hrozí předčasný porod nebo poškození plodu. Infekce se do organismu plodu může dostat buď cestou ascendentní (např. z porodních cest, při uroinfekci matky), hematogenní (přes placentární bariéru z krevního oběhu matky) nebo descendentní (z vejcovodu).

Co je pátá dětská nemoc

Původcem erythema infectiosum neboli páté dětské nemoci je parvovirus B 19. Tento virus patří mezi DNA viry, je to nejmenší známý virus. Pátá dětská nemoc se vyskytuje zejména u dětí školního a předškolního věku, a to v malých epidemiích. Nákaza je nebezpečná zejména pro pacienty s hematologickými poruchami, pro pacienty se sníženou imunitou a pro těhotné ženy. Virus se přenáší zejména vzdušnou cestou nebo transfuzí krve a plazmy, ale dále také vertikální cestou, tj. z matky na plod. Mezi 5. až 12. dnem od vzniku nákazy dochází k viremii, virus se šíří do kůže, kloubů a u 25 % infikovaných těhotných žen pak transplacentárně na plod.

Kolem 17. dne od vzniku nákazy dochází ke klinickým projevům, mezi něž patří vyrážka na obličeji (motýlovitý erytém kolem nosu a zarudnutí tváří). Exantém se ve většině případů rozšíří i na trup, hýždě a extenzorové plochy končetin. Vyrážka trvá 7 až 10 dnů, často lehce svědí a po vymizení může dojít i k olupování kůže. V průběhu může změnit svou intenzitu. Ke zvýraznění vyrážky může dojít po koupeli, slunění, či fyzické námaze. Nemoc může být provázena zvýšenou teplotou a v krevním obraze mírnou leukopenií. Onemocnění má většinou benigní průběh.

Pokud dojde k nákaze v průběhu těhotenství, může dojít k potratu, odumření plodu, k rozvoji neimunitního hydropsu plodu, zpomalení nitroděložního růstu, anemizaci plodu nebo k předčasnému porodu. Při průniku viru placentou se parvovirus množí v kostní dřeni plodu, většinou po delší dobu než v postnatálním období. Důsledkem je již zmiňovaná asfyxie a anemizace plodu, kdy klinické projevy připomínají fetální erytroblastózu. Plod je nejvíce ohrožen, dojde-li k nákaze matky mezi 20. až 29. týdnem těhotenství. Důležité je, aby každé nejasné exantémové onemocnění těhotné ženy bylo sérologicky vyšetřeno nejen na přítomnost viru zarděnek, ale i na parvovirus. Diagnosticky se jedná o stanovení specifických protilátek metodou ELISA. Při pozitivním výsledku je třeba velmi pečlivě sledovat vývoj plodu ultrazvukem a zvážit případná vývojová rizika plodu, která s sebou přináší přítomnost infekce v jeho organismu.

Kazuistika

Pacientka (32 let) přišla v 10. týdnu těhotenství do styku s parvovirem B 19, přenos viru proběhl od předškolního dítěte, které prodělalo pátou dětskou nemoc. U pacientky se jednalo o fyziologické těhotenství, v 16. týdnu byl indikován sérologický screening, kde byly zjištěny vysoké hodnoty hladiny hCG, což by mohlo svědčit o vícečetném těhotenství nebo o vývojových vadách plodu (rozštěpové vady). USG neprokázala ani jednu ze zmíněných diagnóz. Pacientce byla v 18. týdnu doporučena amniocentéza, což je vyšetřovací metoda, kdy dojde k odsátí asi 15 až 20 ml plodové vody. Místo a zavedení punkční jehly se kontroluje ultrazvukem.

Toto vyšetření se provádí od 12. do 20. týdne těhotenství. Metoda slouží k odhalení některých vad plodu, genetických nebo vývojových. Indikovat toto vyšetření může gynekolog, porodník nebo genetik). Vyšetření plodové vody bylo negativní a nepřineslo vysvětlení vysoké hladiny hCG. Pacientka podstoupila ve 20. týdnu další USG vyšetření, při kterém byla zjištěna u plodu volná tekutina v oblasti dutiny břišní a srdce. Proto byla pacientka odeslána na kardiologickou kliniku k vyloučení srdečních vad plodu. Dále byla pacientce odebrána žilní krev ke zjištění možné přítomnosti virů v jejím organismu. Kardiologické USG vyšetření srdce plodu nepotvrdilo žádné vývojové vady.

Další USG vyšetření ve 22. týdnu ukázalo, že dochází ke zpoždění vývoje plodu. V krvi matky byla zjištěna masivní přítomnost parvoviru B 19 po prodělané páté dětské nemoci, která u matky proběhla zcela bez příznaků. I další USG vyšetření ve 23. týdnu potvrdilo výrazné vývojové zpoždění plodu a ascites v oblasti dutiny břišní. Genetik proto indikoval umělé přerušení těhotenství z důvodu infekčního postižení plodu. Zde se hranice pro ukončení těhotenství posouvá až na 24. týden těhotenství.

Samotný výkon vyžaduje hospitalizaci a bedlivou kontrolu pacientky. Přes stěnu břišní se přímo do děložní dutiny aplikuje látka prostaglandin, která vyvolá kontrakce a děloha plod sama vypudí. Následně se v celkové narkóze zreviduje děložní dutina, aby byla zcela prázdná. Po výkonu by se měla žena chovat jako nedělka. V tomto období bychom neměli zapomínat ani na psychiku pacientky. Důležitá je podpora rodiny a někdy je nezbytná i odborná pomoc psychologa.


ZROJE www.lekarske.slovniky.cz/pojem/gravidita www.pharmanews.cz/2005_05/exantem.htm www.medicabaze.cz


O autorovi: Zuzana Marianová, Monika Jindráková FNKV Praha (Zuzana. Marianova@seznam.cz)

Pátá dětská nemoc a těhotenství
Ohodnoťte tento článek!