Péče o nemocného po koronarografickém vyšetření

Po skončení koronarografického výkonu by měl lékař vhodným slovem podat základní informaci o výsledcích vyšetření s tím, že záznamy budou ještě podrobně prohlédnuty a s definitivním postupem bude nemocný seznámen později. Sheat (dilatátor), který je na svém konci opatřen chlopní, ponecháváme v místě vpichu. Úkolem sestry je sheat řádně fixovat náplastí a přikrýt sterilním krytím. Nemocného poučíme o následném režimu v době příštích 24 hodin. Péče o nemocného po koronarografii je rozdílná u výkonů plánovaných (elektivních) a u výkonů akutních při NAP a AIM a u nemocných, u kterých došlo v průběhu vyšetření ke komplikacím. V případě, že výkon proběhl bez komplikací a lékař neurčí jiný postup, postupuje se podle daného schématu: zvýšená péče po dobu 12 hodin. Nemocného překládáme na standardní oddělení. V případě výskytu komplikací v průběhu vyšetření, např. hypotenze, arytmie, akutní uzávěr, lokální komplikace, je nutné sledovat nemocného na koronární jednotce nebo jednotce intenzívní péče. Zde je nemocný pozorně sledován ošetřujícím týmem. Důležitý je převoz nemocného na oddělení. Při převozu je nutná přítomnost sestry pro případ vzniku komplikací v průběhu transportu. Nemocný je převážen ve vodorovné poloze, sledujeme ekg křivku na přenosném monitoru, v pohotovosti máme připravený AMBU vak (ruční křísicí přístroj) a nosní vzduchovod. U nemocných, u nichž vznikly závažné komplikace, se transportu zúčastňuje lékař.

Na oddělení každou 1 hodinu měříme TK, P a obvody končetin, nemocný je monitorován a kontinuálně sledujeme srdeční rytmus. Jednotlivé údaje zaznamenáváme do šokového záznamu. Dále sledujeme, zda se neobjevily subjektivní potíže, jako je např. dušnost, stenokardie, bolest v třísle. Zároveň kontrolujeme místo vpichu, zda nedochází ke krvácení a podkožnímu zduření. Poučíme nemocného, aby byl opatrný a s končetinou po dobu 24 hodin nehýbal. Zavaděč ponecháváme v tepně a vytáhneme jej, až známe hodnoty aktivovaného parciálního tromboplastinového času (dále jen APTT) nebo rekalcifikačního času (dále jen RČ). V případě, že jsou hodnoty uspokojivé, zavaděč vytáhneme. Vyjmutí zavaděče je následováno manuální kompresí v místě punkce tepny. Vyjmutí a kompresi provádí lékař, eventuálně zkušená sestra. Kompresi provádíme citlivě po dobu 20 – 30 minut. Při příliš silné kompresi nastává ischemie dolní končetiny, pak je nutné zajistit správný žilní odtok a kontrolovat periferní pulsaci artérie. Objeví-li se parestézie, otok, cyanóza, nepřítomnost pulzace, musíme provést novou kompresi.

Místo vpichu kryjeme sterilním tamponem a poté provedeme náplasťový tlakový obvaz a přiložíme pytlík s pískem, který pomáhá stlačit cévu. Místo pytlíku s pískem používáme Femostop. Poté následuje klid na lůžku po dobu 24 hodin. Upozorníme nemocného na nebezpečí krvácení z místa vpichu. V případě, že ucítí v místě vpichu vlhko, teplo, řezavou bolest, měl by na to upozornit sestru. Je vhodné uvědomit nemocného, že po celý den, hlavně v prvních hodinách po výkonu, by si při napínání třísla (kýchnutí, kašel) měl prsty zatlačit na fixované místo. V případě komplikovaného výkonu, kdy nemocnému bylo aplikováno víc kontrastní látky, by nemocný měl vypít více tekutin než je obvyklé, aby se kontrastní látka mohla snadno vyplavit z těla ven ledvinami. Chtěla bych ještě upozornit na krvácení z tepny, které nemusí být patrné. Krev se může hromadit mezi svalovými fasciemi, a pak vzniká rozsáhlý hematom, někdy dochází k velkým krevním ztrátám. Po vyšetření se provádí odběr krve podle daného schématu. Krevní obraz večer po výkonu, z důvodu aplikace heparinu sledujeme APTT, event. RČ. Odběr provádíme ihned po výkonu. Další odběry provádíme podle výsledků. Odběr kreatinkinázy po skončení výkonu, pak za 12, 24 hodin. Po převezení na oddělení natočíme ekg. Pro případný výskyt komplikací necháváme žilní linku zajištěnou. K udržení žilní linky používáme fyziologický roztok.

Je-li k vyšetření použita jen horní končetina, provedeme tlakový obvaz, sledujeme krvácivé projevy, otok, měříme obvod končetiny. Nemocný může vstát po několika hodinách. Je-li průběh nekomplikovaný, je nemocný po 6 – 24 hodinách propuštěn domů. Měli bychom postupovat při propouštění individuálně, hlavně u starších nemocných, kdy bereme v úvahu i sociální zázemí nemocného.

Než je nemocný propuštěn domů, měl by být informován o výsledku vyšetření a dalším léčebném postupu.

n

Ohodnoťte tento článek!