Péče o operační ránu v neurochirurgii

Operační ránou se rozumí narušení celistvosti kůže operačním postupem. V oboru neurochirurgie se s ní setkáváme v souvislosti s operacemi mozku, páteře a periferních nervů.


SOUHRN: V článku jsou popsány principy ošetřování operačních ran na neurochirurgii ze všeobecného i specifického pohledu. Péče o operační ránu spočívá v přípravě operačního pole, ve sledování rány po operaci a provádění převazů.
Klíčová slova: neurochirurgie, operační rána, asepse, převazy ran

SUMMARY: The article describes the general and specific principles of taking care of surgical wounds in neurosurgery. The care of the wound starts with the preparation of the surgical field, continues with monitoring the wound and dressing changes.
Key words: neurosurgery, surgical wound, dressing changes


Příprava operačního pole k neurochirurgickému výkonu zahrnuje odstranění vlasů či ochlupení a antiseptickou očistu pokožky.

Vlasy jsou obvykle pacientovi ostříhány elektrickým stříhacím strojkem večer před operačním výkonem. Ráno následuje „hladké“ oholení operačního pole ručním holicím strojkem. Ztráta vlasů je některými pacienty, především mladšími ženami s delšími vlasy, vnímána velmi těžce. V těchto situacích je možné vlasy ostříhat a oholit bezprostředně před operačním zákrokem nebo až na operačním sále – po uvedení pacienta do umělého spánku (využívá se především u dětí). Umožňuje-li to technika operačního zákroku, jsou vlasy zcela ponechány (stereotaktické zákroky) nebo částečně oholeny (Chiariho malformace, některé operace aneurysmat) s následným dvoufázovým umytím vlasů speciálním dezinfekčním šamponem.

Při holení, zvláště u pacientů s kožními nerovnostmi, se postupuje velmi jemně, šetrně a opatrně, aby nedošlo k poškození pokožky a tím i následnému ohrožení pacienta infekcí. Zvláštní pozornost při přípravě operačního pole vyžadují pacienti s chybějící kostní ploténkou, kde je terén pro oholení měkký a často propadlý. Pacient může být ohrožen nejenom poškozením kůže, ale i stlačením mozku a jeho případným poškozením.

Ochlupení operačního pole se odstraňuje u pacientů před operacemi páteře a periferních nervů a také u pacientů před implantací ventrikuloperitoneálního a atriálního shuntu.
Po oholení se pokožka ošetří preventivně antiseptickým roztokem – za účelem podpory procesu hojení rány.

Před operací adenomu hypofýzy transnazálním přístupem se operační pole nepřipravuje oholením, ale třídenní dezinfekční kúrou dutiny nosní.

Péče o operační ránu po neurochirurgické operaci

Cílem péče o operační ránu je úspěšné zhojení rány s nekomplikovaným průběhem. Stav operační rány je sledován nejenom lékařem, ale i ošetřující sestrou, která kontroluje stav obvazového krytí, např. nežádoucí posunutí obvazů, sílu jejich stažení, možnou sekreci z operační rány (krev, mozkomíšní mok, hnisavý výtok) a bolestivost v místě operační rány. O každé změně stavu operační rány sestra lékaře neprodleně informuje.

Standardně je převaz prováděn lékařem obden, v případě komplikací a u neklidných pacientů i vícekrát denně. Pacient je vždy o převazu podrobně informován. Tím dochází k minimalizaci jeho obav z výkonu, eliminaci vnímané bolesti a k zajištění dobré spolupráce během výkonu. Vzhledem k tomu, že převazy jsou prováděny na pokojích, a ne na speciálních převazovnách, optimalizuje se prostředí – klid na pokoji, zavřené dveře, vypnutí mobilních telefonů, dostatečné osvětlení atd. Pacient se uloží do vhodné polohy a s ohledem na zachování intimity se mu odkryjí pouze nejnutnější části těla.

Obvaz hlavy klasickým způsobem

Obvaz hlavy moderní metodou

Typická operační rána po operaci mozku

Během převazu se dodržují všechny aseptické postupy. Pacient se co nejméně traumatizuje při odlepování náplastí a při odstraňování ulpívajícího krytí (zvlhčování fyziologickým roztokem). Ke krytí se používají v časném pooperačním období sterilní čtverce z jemné gázy. V případě silné sekrece z operační rány se přikládá vysoce absorpční krytí s bariérou proti prosaku. U menších suchých ran (trepanace, operační rány v oblasti páteře, periferní nervy) se od druhého pooperačního dne obvykle volí samolepicí prodyšné krytí.

Pro neurochirurgické operační rány na lbi je důležité správné a funkční přiložení obvazu. Vhodná jsou obinadla s mírnou elasticitou (hydrofilní pletená obinadla), neboť se anatomicky přizpůsobí tvaru hlavy. Ke konečné úpravě jsou místo „prubanových čepiček“ novým trendem samofixační barevná obinadla, která nekloužou a dokonale se adaptují na tvar hlavy. Jsou esteticky přijatelná a výhodou je, že není potřebné používat náplasti.

Stehy jsou odstraňovány zpravidla 8.–10. pooperační den. U operačních ran na lbi se po odstranění stehů krytí již nepřikládá, ponechává se s dezinfekčním filmem volně.

Spektrum neurochirurgických operačních ran

V neurochirurgii se můžeme setkat s různou škálou operačních ran. Vše závisí na typu onemocnění a na operační technice.

U miniinvazivních neurochirurgických zákroků (stereotaktické operace) vzniká malá operační rána po zavedení stereotaktického nástroje a čtyři otvory po připevnění stereotaktického rámu šrouby k zevnímu povrchu lebeční kosti. Tyto rány jsou od druhého dne po výkonu ošetřovány pouze jodovým dezinfekčním prostředkem, bez krytí.

Po některých operacích dochází v místě operační rány k nahromadění mozkomíšního moku v podkoží (tzv. fluktuace). Tato situace se řeší lehkou kompresí hlavy elastickým obinadlem, mírnou dehydratací a zvýšenou polohou hlavy. V případě selhání těchto preventivních opatření je sekret z podkoží operatérem postupně punktován nebo je účinek posílen zavedením spinální drenáže s frakcionovaným vypouštěním mozkomíšního moku.

Zevní komorová drenáž mozku představuje bránu ke vstupu infekce. K zabránění vniknutí patogenní mikroflóry přes drenáž do komorového systému, která je běžně zavedena až deset dnů, se lokálně aplikuje dezinfekční mast.

Převazový materiál

U pacientů po operaci abscesu mozku se operační terén proplachuje po dobu několika dní dezinfekčním roztokem prostřednictvím zavedené proplachové drenáže. Ošetřovatelská péče zde spočívá především ve vytvoření podmínek k prevenci přenosu infekce od pacienta do okolí.
Operační rány krční páteře jsou vystaveny vzhledem k přiloženému krčnímu límci riziku macerací, opruzenin nebo zánětlivých komplikací. Pokožka v těchto místech se udržuje stále v suchu a ošetřuje se hygienickými ubrousky a dětským zásypem.

Závěr

Brzké zhojení operační rány závisí nejen na samotném onemocnění, na operačním přístupu, na schopnostech operatéra, na celkovém stavu pacienta, ale i na kvalitě péče o operační ránu. Je zapotřebí, aby ze strany ošetřujícího personálu byla vždy při ošetřování dodržována hygienicko-epidemiologická opatření a aseptické postupy. Také je nutno zabránit zanesení infekce do operační rány pacientem (při neklidu či neopatrném pohybu) způsobenému uvolněním obvazového krytí.


O autorovi: Marcela Pajtlová, Mgr. Hedvika Borýsková Neurochirurgická klinika, FN Brno, pracoviště Bohunice (mpajtlova@fnbrno.cz)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Péče o operační ránu v neurochirurgii
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 1 hlas/ů