Péče o pacienta po CMP v Odborném léčebném ústavu Paseka

OLÚ Paseka se skládá ze tří léčeben. Léčebny dlouhodobě nemocných, rehabilitační léčebny a léčebny tuberkulózo-respiračních nemocí, celkem 344 lůžek. Ve zdravotnickém týmu spolupracují specializovaní lékaři, sestry ovládající rehabilitační ošetřování, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, psycholog a sociální pracovnice. Důkazem poskytování kvalitní a bezpečné péče bylo v červnu 2007 udělení akreditačního certifikátu Spojenou akreditační komisí ČR.

SUMMARY

OLU Paseka comprises of three facilities with 344 beds: long term care facility, rehabilitation and tuberculosis and respiratory diseases facility. The team is formed by specialized medical doctors, nurses specialized in rehabilitation nursing, physiotherapists, ergotherapists, psychologist and a social worker. In June 2007 the facility received certificate of Joint commission of accreditation of CR as a prove of its quality and safe care.

CMP je způsobena přerušením zásobování mozku krví. K tomu dochází, když se tepna přivádějící krev do mozku buď ucpe, nebo praskne. Jestliže mozkové buňky ztratí přívod kyslíku a živin, přestanou přechodně fungovat nebo odumřou.

Pacientka Š. E. (*1933) k nám byla přeložena v lednu 2007 po osmidenní hospitalizaci na interním oddělení nemocnice ve Šternberku, kde byla stanovena diagnóza cévní mozková příhoda s těžkou pravostrannou hemiparézou a fatickou poruchou. Další diagnózy: esenciální hypertenze (EH), diabetes mellitus (DM) nezávislý na inzulinu s neurčenými komplikacemi, generalizovaná a neurčená ateroskleróza, inkontinence stolice i moče.

Medikace: Cavinton tbl., Piracetam AL 800, Oxyphyllin tbl., Anopyrin 100 mg tbl., Prestarium 4 mg, Zorem 5 mg, KCL tbl., Tulip 20 mg tbl., Hydrochlorothiazid tbl., Siofor 500 mg a ATB na močovou infekci – Ciphin 500 mg na deset dní. Při příjmu pacientka při vědomí, dezorientovaná, špatně spolupracující pro fatickou poruchu. Přiměřené výživy. Chůze a stoje neschopná. V rámci ošetřovatelského procesu za použití hodnotících měřicích technik bylo zjištěno: * Bartelův test základních životních aktivit (ADL) při přijetí 5 – vysoce závislá, * stupnice Nortonova (riziko dekubitů) 14 – vysoké riziko,* riziko pádu 5 – střední riziko.

Ošetřovatelský plán

Ošetřovatelské diagnózy: bolest, strach a úzkost, potenciální riziko (PR) změn fyziologických funkcí, PR komplikací DM, PR porušení kožní integrity, porucha soběstačnosti ve všech oblastech, PR tromboembolické nemoci (TEN), riziko pádu, PR vzniku infekce, porucha močení, porucha vyprazdňování stolice, ztížená verbální komunikace. Na základě ošetřovatelských diagnóz byl stanoven ošetřovatelský plán s ošetřovatelskými intervencemi, který jsme upravovali podle aktuálního zdravotního stavu.

Pacientka potřebovala celkovou péči. Koupali jsme ji na pojízdném lůžku v bezbariérové koupelně. Inkontinenci jsme řešili jednorázovými plenkovými kalhotkami. Bylo nezbytné pomáhat pacientce při jídle, tekutiny jsme podávali kojeneckou láhví a sledovali jsme příjem a výdej tekutin. Pacientka byla často plačtivá a úzkostlivá, proto byl důležitý citlivý přístup veškerého personálu a rodiny. V rámci rehabilitačního ošetřování bylo velmi důležité provádět prevenci dekubitů: pravidelné polohování přes den po dvou hodinách a v noci po čtyřech hodinách.

K polohování jsme používali RHB pomůcky: pevné klíny, polštáře, podložní kolečka, pod paty antidekubitální papuče, antidekubitální matrace, pravidelně jsme prováděli hygienickou péči, promazávali a ošetřovali pokožku – Menalind emulze, Menalind pěna, Menalind krém, Softalind gel, Care Cream, Hydro gel – pro zlepšení cirkulace krve. Cílem RHB bylo zajistit fyziologické postavení v jednotlivých kloubech, což odpovídá většinou střednímu postavení kloubu, kdy je kloubní pouzdro rovnoměrně napjato, je vyrovnaný tlak na kloubní plochy, a vzniká tak nejméně škod na měkkých tkáních. Jako prevenci pádu jsme používali postranice k lůžku.

V rámci prevence TEN jsme zpočátku podávali warfarin a pravidelně kontrolovali INR, později jsme aplikovali antiagregační medikaci. Vzhledem k diagnóze EH jsme pravidelně kontrolovali TK. Na počátku hospitalizace bylo důležité rehabilitační ošetřování v provedení nelékařského zdravotnického personálu, které je zaměřeno na polohování, pasivní pohyby, dechová cvičení, podporu a výcvik základních pohybových činností a nácvik sebeobsluhy. U pacientky se objevily pravostranné výpadky v prostoru, nevnímala svou pravou polovinu těla, neviděla vpravo od zorného pole, nebyla schopna sedu. Neorientovala se časem ani prostorem a nevěděla, jak se jmenuje.

Rehabilitační plán

Aplikovali jsme Kabathovu techniku na končetiny pravé strany těla, což je soubor pohybů navazující na přirozený pohyb, nacvičovali otáčení na lůžku na obě strany, sed a po zvládnutí balanční cvičení vsedě. Koncem ledna pacientka samostatně zvládala jídlo levou rukou, kojeneckou láhev nebo lahvičku s pítkem jsme podávali také do levé ruky. Vyprazdňovala se na podložní míse. Byla schopna se sama otočit na lůžku a posadit se. V únoru 2007 jsme začali aktivovat PHK, PDK a upravila se fatická porucha, na to navazoval další postup rozvíjení kognitivních funkcí.

Začátkem března pacientka začala s nácvikem přesunu na WC židli a invalidní vozík. 26. 3. s dopomocí fyzioterapeuta nacvičovala chůzi v chodítku a 6. 4. chůzi o jedné francouzské holi. 27. 4. musela začít znovu používat invalidní vozík, protože stoj v chodítku se nedařil. 7. 5. pacientka upadla do bezvědomí. Po této události se objevila ztráta krátkodobé paměti a pacientka se stala opět imobilní. Podle neurologického vyšetření pacientka prodělala recidivující ataku CMP. Zavedli jsme periferní žilní kanylu, kterou jsme aplikovali vazoaktivní a rheologickou léčbu, která ovlivňuje viskozitu krve. Vzestup viskozity krve zhoršuje výměnu kyslíku a další metabolické pochody. V krátkých časových intervalech jsme sledovali stav vědomí, TK a FF.

Vypracovali jsme nový plán ošetřovatelské péče, znovu jsme začali používat bazální stimulaci, rehabilitační ošetřování a řízenou rehabilitaci. Stav pacientky se postupně zlepšoval. 25. 9. pacientka zvládala chůzi o jedné francouzské holi s dopomocí, ale občas se objevovaly výpadky krátkodobé paměti. Od 5. 10. byla pacientka zařazena do psychoaktivační skupiny na podporu rozvíjení kognitivních funkcí, nácvik psaní, počítání, poznávání věcí, základní sebeobsluha, posilování jemné a hrubé motoriky – pletení košíků, výroba vánočních ozdob. Již od prvních dnů pobytu pacientky na našem oddělení jsme se snažili zapojit do péče a rehabilitace rodinu pacientky.

Časté návštěvy měly na psychiku pacientky kladný vliv a nepochybně se projevily i na pokrocích v léčbě. Při jejich návštěvách docházelo zároveň k velmi důležité edukaci ve všech oblastech týkajících se péče o pacientku. V lednu 2008 se zdravotní stav pacientky zlepšil, přetrvávala lehká hemiparéza PHK, na PDK deviace nohy zevně, trvala porucha lokomoce – pacientka chodila s chodítkem a doprovodem druhé osoby. Zvládla se obléci a najíst sama.

Závěr

Během hospitalizace v našem OLÚ došlo k výraznému zlepšení jejího stavu. Při příjmu byla pouze ležící, nyní je schopna chůze v chodítku a o jedné francouzské holi s doprovodem jedné osoby. Při příjmu byla nutná dopomoc druhé osoby při všech úkonech, nyní je schopna se obléci, obout boty i zašněrovat tkaničky a najíst se. Stále však potřebuje dopomoc ve sprše, doma má sprchový kout vybavený sedátkem, na WC jsou madla. Tyto kompenzační pomůcky jsou nezbytnou součástí pobytu v domácím prostředí. Před propuštěním bude pacientka a rodina odborně instruována a náležitě poučena (bydlí s dcerou).

Na uvedeném příkladu lze potvrdit, že pacientka po CMP vyžaduje velmi náročnou péči zajištěnou týmem odborníků různých profesí. Poměrně častým problémem v aktivitách denního života je snaha personálu všechno dělat za pacienta. Tím se ale prodlužuje jeho závislost na druhé osobě, což se obvykle promítne i v oblasti psychiky. V obnovení nezávislosti pacientky se nedílnou součástí podílela i rodina, se kterou zdravotnický personál spolupracoval a pomáhal jim zvládat problémy, jelikož i u pečujících členů rodiny se může vyskytnout syndrom vyhoření, který má různé příznaky: agresi, apatii, depresi, kdy postupně přestanou do OLÚ docházet. Po propuštění z OLÚ by měla mít pacientka pocit užitečnosti, neměla by být vystavena soucitu okolí. Na to je třeba rodinu upozornit.


Bc. Kamila Gottwaldová, manažerka kvality OLÚ Paseka (k.gottwaldova@olupaseka.cz)

Ohodnoťte tento článek!