Péče o pacienta s flebotrombózou DKK

Flebotrombóza je onemocnění vyznačující se vznikem trombů v hlubokém žilním systému, které parciálně nebo kompletně uzavírají lumen žíly. Toto onemocnění může být provázeno zánětem žil (1).

Pacienti s touto diagnózou vyžadují jistá specifika v ošetřovatelské péči. Kromě příznaků, které negativně ovlivňují život pacientů, se mohou objevit i závažné komplikace, život přímo ohrožující. Role všeobecné sestry (dále jen sestry) je proto nezastupitelná nejen ve vykonávání ordinací lékaře, ale také v pečlivém monitorování pacientů a rozpoznání varovných příznaků plicní embolie nebo krvácivých stavů. Určováním ošetřovatelských diagnóz, s naplněním jejich cílů a uspokojováním vyšších potřeb zvyšuje kvalitu péče o tyto pacienty. Významná je také edukační činnost sestry v prevenci flebotrombózy.

Přijetí a pohybový režim pacienta

Pacient s flebotrombózou dolních končetin bývá přijat na standardní interní oddělení nebo na jednotku intenzivní péče při rozsáhlém postižení. V akutním stadiu nemoci je naordinován klid na lůžku s elevací postižené dolní končetiny a elastickou bandáží obou dolních končetin. Tato se ponechává 24 hodin a po ústupu akutního stadia se ponechává přes den a na noc se odstraní. Po ústupu bolestí je důležitá časná mobilizace pacienta (2).

Oblasti zvýšené ošetřovatelské péče

Jde o cílené zaměření pozornosti na aktuální problémy vztahující se k této diagnóze. Sestra průběžně sleduje příznaky onemocnění, které v pravidelných intervalech zaznamenává do ošetřovatelské dokumentace.
Jedná se o: * otok postižené končetiny, * barvu dolní končetiny, * bolest dolní končetiny, * celkový fyzický a psychický stav – riziko plicní embolizace, která se projevuje výskytem náhlé dušnosti, neklidem, úzkostí, pocením, tachykardií, tachypnoí, poruchami vědomí, zmateností, kašlem (2), bolestí na hrudi, * nežádoucí účinky antikoagulační terapie -krvácení, hypersenzitivní reakce, * kontinuální aplikaci antikoagulancií, * poloha pacienta – elevace postižené končetiny, * periferní žilní vstup.
Odběry krve specifické pro toto onemocnění: aPTT, INR, D-dimery (2), anti Xa faktor (3).

Výživa

Pacient dostává dietu při antikoagulační léčbě označenou přidáním písmene „W“ k číslu diety (například 3W, 9W). Dieta se zaměřuje především na obsah vitaminu K, který by měl být nižší (4). Strava má být také bohatá na vlákninu (ovoce, zelenina) k udržení pravidelné a měkké stolice. U nemocných s nadváhou je zároveň doporučena redukce hmotnosti. Nutná je také dostatečná hydratace pacienta (2-3 l/den).

Vyprazdňování

Nezbytné je předejít zácpě nebo tuhé stolici. Úporné tlačení na stolici může vyvolat utržení trombu a následovně embolii.

Hygienická péče

Je důležité věnovat zvýšenou pozornost hygieně

nohou, končetiny umývat ve vlažné vodě. S postiženou končetinou je nutné manipulovat šetrně.

Rehabilitace

Při dlouhodobém klidu na lůžku se pod vedením fyzioterapeuta provádí dechová a pohybová gymnastika na lůžku. Po odeznění akutního stadia navazuje cvičení, např. „jízda na kole“ vleže, přešlapování na místě vestoje, výstupy na špičky. Je nezbytné, aby měl pacient při cvičení správně přiloženou bandáž dolních končetin. Cvičení probíhá 2krát denně po dobu 20 minut a pokračuje i v domácím ošetřování (2).

Edukace pacienta

Dietní opatření – dieta se zaměřuje především na obsah vitaminu K, který by měl být nižší. Vitamin K snižuje aktivitu antikoagulační terapie (5).
Kompresivní terapie – sestra prakticky naučí pacienta nebo jeho příbuzné správnou aplikaci elastické komprese dolních končetin.
Pohybové aktivity – základ tvoří dostatek pohybu, chůze, chůze po schodech. Naopak dlouhému sezení a stání by se měl pacient vyhnout. Vhodné jsou procházky v jakémkoli terénu, turistika, rekreační gymnastika, jízda na kole v rovnějším terénu, plavání a jízda na běžkách. Pacienti by se měli vyhýbat sportům, při nichž dochází k prudkým a intenzivním kontrakcím lýtkového svalstva (tenis na tvrdém podkladu, squash) (6).
Doporučená obuv a ošacení – nevhodný je škrtící oděv (punčochy, ponožky, podkolenky, spodní prádlo), doporučována je obuv s nízkým podpatkem (6).
Podkožní aplikace LMWH – sestra pacienta seznámí s lékem, jeho formou, nežádoucími účinky, způsobem uchovávání. Je důležité podrobně vysvětlit, prakticky ukázat a nacvičit aplikaci tak, aby si byl pacient sám sebou v tomto úkonu jistý.
Lékové interakce antikoagulační terapie – je nutné, aby pacient informoval každého lékaře, který mu předepisuje jakýkoli lék, o současném užívání antikoagulační terapie.
Předávkování – hrozí v případě užití větší dávky léčiva, než bylo předepsáno. Projevuje se krvácením různého typu (hematomy, epistaxe, hematurie, enteroragie, menoragie, pooperační krvácení) (5). Při podezření na předávkování musí pacient informovat svého lékaře nebo nejbližší zdravotnické zařízení.
Nežádoucí účinky antikoagulační terapie – lokální reakce (bolestivost, modřiny, granulomy); krvácení z nosu, úst, pochvy, přítomnost krve v moči a stolici, vznik modřin bez minimálního úrazu nebo po něm (7); plicní embolie (viz výše).

Možné ošetřovatelské diagnózy

Podle diagnostických domén NANDA International, taxonomie II (8): * Neefektivní péče o vlastní zdraví 00078 * Riziko nevyvážené výživy: více, než je potřeba organismu 00003 * Snížený objem tekutin v organismu 00027 (dehydratace) * Neefektivní periferní tkáňová perfuze 00204 * Riziko krvácení 00206 * Riziko infekce 00004 * Riziko narušení integrity kůže 00047 * Akutní bolest 00132

Závěr

Ošetřovatelská péče o pacienty s flebotrombózou dolních končetin je specifická v mnoha směrech. Pro zajištění kvalitní péče musí sestra znát projevy, léčbu a preventivní opatření tohoto onemocnění. Důležité je, aby u pacienta dokázala určit aktuální i potenciální ošetřovatelské diagnózy včetně diagnóz k podpoře zdraví a uměla je řešit. Pro uzdravení a prevenci recidivy onemocnění je nezbytná edukace pacienta.
Navržený ošetřovatelský plán zahrnuje péči ošetřovatelskou, edukaci pacienta a návrh ošetřovatelských diagnóz podle diagnostických domén NANDA International, taxonomie II. Takto vypracovaný plán může sloužit pro lepší přehled o péči o tyto pacienty a k uspokojení jejich základních potřeb.
Literatura

1. KARETOVÁ, D. a kol. Angiologie pro praxi. 1. vyd. Praha: Maxford, 2001. 311 s. ISBN 80-85912-52-X.
2. ŠAFRÁNKOVÁ, A.; NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství 1. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 284 s. ISBN 80-247-1148-6.
3. MALÁ, M.; KNEŘOVÁ, H.; KRATOCHVÍLOVÁ, M. Antikoagulační léčba u nemocného s hlubokou žilní trombózou. In Medicína pro praxi. 2008, roč. 5, č. 3, s. 133-135. ISSN 1214-8687.
4. HLÁVKOVÁ, J. Dietní omezení při perorální antikoagulační léčbě. In Sestra. 2004, roč. 14, č. 12, s. 37-38. ISSN 1210-0404.
5. KOHOUT, P.; KESSLER, P.; RŮŽIČKOVÁ, L. Dieta při antikoagulační léčbě. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2007. 59 s. ISBN 978-80-903820-1-5.
6. MUSIL, D. Onemocnění žil v ambulanci praktického lékaře. In Medicína pro praxi. 2007, roč. 4, č. 1, s. 13-16. ISSN 1214-8687.
7. KARETOVÁ, D. Antikoagulační léčba flebotrombóz v ambulantní praxi. In Vnitřní lékařství. 2005, roč. 51, č. 8, s. 790-794. ISSN 0042-773X.
8. HERDMAN, T. H. a kol. NANDA International Ošetřovatelské diagnózy: Definice a klasifikace 2009-2011. l. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 480 s. ISBN 978-80-2473423-1.

Souhrn Flebotrombóza postihuje nejen pacienty vyššího věku, ale také mladé lidi. K zajištění kvalitní ošetřovatelské péče je u těchto pacientů nezbytné znát specifika ošetřovatelské péče, možné ošetřovatelské diagnózy a režimová opatření. Klíčová slova: flebotrombóza, plán ošetřovatelské péče, ošetřovatelské diagnózy, edukace, sestra

O autorovi| Mgr. Sylvie Petejová, Centrální operační sál, FN Ostrava (sylvie82@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!