Péče o pacienty s infekčním onemocněním

V článku jsou uvedeny zásady bariérové ošetřovací techniky při příjmu, pobytu, překladu či propuštění a pitvě infekčního pacienta, včetně péče o pacienty s infekční nemocí na operačním nebo porodním sále. Vhodnou pomůckou pro zdravotníky může být i tabulka zásad používání bariérové ošetřovací techniky podle druhů infekcí, včetně způsobu přenosu nákazy.


SOUHRN: Autorka popisuje zásady bariérové ošetřovací techniky při péči o pacienty s infekčními onemocněními jako prevenci rizika vzniku a šíření infekčních onemocnění. Tyto postupy by měly být závazné pro všechny zaměstnance ZZ, kteří poskytují zdravotní péči nebo provádějí další činnosti s ní spojené.
Klíčová slova: infekční onemocnění, prevence, izolace, bariérová ošetřovací technika, hygiena rukou

SUMMARY: The author describes the standards of barrier nursing care of patients with infection diseases as a prevention of occurrence and spreading of the infection diseases. The standards should be followed by all employees of the healthcare facility who provide care or other care related activities.
Key words: infectious disease, prevention, isolation, barrier nursing, hand hygiene


Péče o pacienty s infekčním onemocněním

Infekční onemocnění vzniká proniknutím choroboplodných zárodků (bakterií, virů, chlamydií, ricketsií, plísní) do organismu. Příslušné mikroorganismy vnikají do těla různými způsoby (kapénková nákaza, potrava, poranění, pohlavní styk, přenos krví, přenos z matky na plod, přenos kousnutí hmyzem aj.), v těle se pomnoží a po příslušné inkubační době se objevují příznaky více či méně typické pro danou infekci.

Infekční onemocnění, při nichž se nařizuje izolace na lůžkových odděleních nemocnic nebo léčebných ústavů, a nemoci, jejichž léčení je povinné, jsou uvedeny v příloze č. 2 k vyhlášce MZ ČR č. 195/2005 Sb. Pokud to klinický stav pacienta dovolí, jsou pacienti s povinnou izolací přednostně hospitalizováni na KIL, na KTRN (pacienti s tuberkulózou) a na KO (pacienti s trachomem a syfilis v I. a II. stadiu).

Dekontaminace je soubor opatření vedoucích k usmrcení anebo odstranění mikroorganismů z prostředí a z předmětů bez ohledu na stupeň snížení počtu zárodků.
Dezinfekce je soubor opatření ke zneškodňování mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavé fyzické osobě.

Dezinfekční přípravky jsou chemické látky určené k likvidaci původce nákazy a přerušení cesty přenosu nákazy od zdroje k vnímavé osobě.
Specifický odpad (infekční odpad; kód druhu odpadu 180103) představují veškeré předměty a pomůcky kontaminované biologickým materiálem, včetně jednorázových osobních ochranných pomůcek i rukavic.

Mechanické mytí rukou jako součást osobní hygieny je mechanické odstranění nečistoty a částečně přechodné mikroflóry z pokožky rukou.
Hygienická dezinfekce rukou je redukce množství přechodné mikroflóry z pokožky rukou s cílem přerušení cesty přenosu mikroorganismů.

Popis péče o pacienty s infekčním onemocněním

Identifikace pacientů s infekčním onemocněním: Infekční pacient je jedinec, který jeví klinické či laboratorní známky infekčního onemocnění. V případě podezření nebo průkazu infekčního onemocnění s nutností izolace na kterémkoli pracovišti ZZ je formou konziliární služby kontaktován personál KIL (event. KTRN či KO), se kterým je koordinován další postup. Lékař KIL (event. KTRN či KO) ve spolupráci s vedoucím oddělení hygieny určí nutnost dalších opatření k dodržení minimalizace šíření rizika nákazy a tato opatření u každého jednotlivého pacienta podle diagnózy specifikuje.

Hospitalizace a izolace infekčního pacienta: Pacienti s infekčním onemocněním s povinnou izolací jsou přednostně hospitalizováni na KIL. Na KTRN jsou hospitalizováni pacienti s tuberkulózou, na KO pacienti s pohlavními chorobami. Pokud to vyžaduje zdravotní stav nemocného, může být takový pacient hospitalizován také na jiném ZP příslušného ZZ. Taková hospitalizace musí splňovat všechna hygienicko-epidemiologická kritéria a její indikace musí být formou konziliární dohody zdokumentována.
Pacienti s dalšími infekčními nemocemi, které nepodléhají povinné izolaci, jsou hospitalizováni na jednotlivých ZP podle odbornosti. Tyto nemocné je podle individuální situace a závažnosti infekce vhodné izolovat na samostatných (izolačních) pokojích, a to samostatně či v rámci kohortace. Pacienti s MRSA jsou izolováni vždy.

Intenzivní péče: Při požadavku intenzivní péče jsou pacienti s infekční chorobou přednostně hospitalizováni na JIP KIL. O překladu na JIP KIL rozhoduje ošetřující lékař ve spolupráci s lékařem JIP KIL.
Pokud to vyžaduje klinický stav pacienta, je možná hospitalizace na ARO či jiné JIP v rámci ZZ. V případě potřeby je poskytována péče lékaře KIL (event. KTRN či KO) formou konziliární služby.

Příjem infekčního pacienta

Lékař: Přijímá pacienta, odběr základní anamnézy je rozšířen o epidemiologickou anamnézu. Pacienta ukládá na oddělení podle epidemiologického hlediska, zdravotního stavu a způsobu nebo rozsahu potřebné zdravotní péče. Současně zohledňuje organizační a kapacitní možností oddělení, kam je nemocný přijímán.

V případě závažných infekcí nebo jejich kombinací kontaktuje personál KIL, se kterým koordinuje další postup.
Ošetřující lékař zaznamená výskyt infekční choroby do dokumentace a poučí pacienta a jeho rodinné příslušníky o hygienických aspektech onemocnění.

Všeobecná sestra: Na základě příjmové diagnózy umísťuje pacienta na pokoj s pacienty stejného onemocnění (kohortace pacientů) nebo na samostatný izolační pokoj. Respektuje přitom možný přenos onemocnění a tím ochranu pacientů i personálu. Provádí příjem pacienta, seznamuje pacienta/zákonného zástupce s hygienickým režimem a protiepidemickými opatřeními souvisejícími s diagnózou a s nutností jejich dodržování.

Prevence nemocničních a profesionálních nákaz – obecná pravidla

Všichni zaměstnanci ZZ i externích firem působících na zdravotnických pracovištích jsou v rámci prevence nemocničních a profesionálních nákaz povinni dodržovat následující hygienické a protiepidemické zásady.

Obecná pravidla prevence nemocničních a profesionálních nákaz:

* zajistit oddělené umístění pacientů podle rizika vzniku, popřípadě přenosu infekce, zajistit a dodržovat izolační a bariérová opatření,
* dodržovat zásady osobní hygieny a hygieny rukou (mechanické mytí rukou, hygienická dezinfekce rukou, chirurgická dezinfekce rukou, používání sterilních a nesterilních rukavic),
* k utírání rukou používat jednorázový materiál, který je uložen v krytých zásobnících,
* upravit nehty na rukou tak, aby byly čisté, krátce zastřižené a nehet nepřesahoval bříško prstu, lak pouze nevýrazný, umělé nehty nejsou povoleny,
* v ambulancích, lůžkových odděleních a operačních sálech sejmout šperky z rukou a hodinky, pokud je zdravotnický pracovník nepotřebuje k výkonu povolání,
* nosit čisté osobní ochranné prostředky a oděv vyčleněný pouze pro příslušné oddělení,
* používat vyčleněné šatny, filtry,
* při práci na jiném pracovišti používat jen ochranné prostředky tohoto pracoviště, dodržovat zásady v převlékání (izolační pokoje, operační sály, JIP atd.),
* používat určený pracovní oděv a ochranný oděv na stanovené pracovní postupy (manipulace s biologickým materiálem, s použitým prádlem, odpadem, při převlékání lůžka, při toaletě pacienta),
* biologický materiál odebírat pouze v příjmové místnosti nebo v místě k tomuto účelu vyčleněném,
* dodržovat zásady správné manipulace s biologickým materiálem (jednorázové rukavice na každého pacienta nové),
* ředit léky a infuze ve vyčleněné místnosti nebo v čisté části ošetřovny,
* používat účinné dezinfekční prostředky podle Dezinfekčního řádu (úklid, povrchová dezinfekce, dezinfekce použitých pomůcek a instrumentária, pokožka, ruce),
* provádět pravidelnou úpravu lůžek (výměna prádla ihned po znečištění, minimálně jednou týdně, vždy po propuštění pacienta),
* použité postele a matrace dezinfikovat (mytí a dezinfekce lůžka na pokoji),
* správně manipulovat s čistým prádlem (zabránit kontaminaci – uzavřená skříň, klec s návlekem),
* bezpečně manipulovat s použitým prádlem (použité, kontaminované odkládat ihned do pytlů, neroztřepávat, nepokládat na zem),
* zabránit vzniku infekčních aerosolů a infekčního prachu (při dezinfekci a čištění kontaminovaných pomůcek, při sběru prádla),
* dodržovat zásady správné manipulace se stravou (ochranný plášť, hygiena rukou, případně rukavice),
* zabránit vnášení květin v květináčích a řezaných květin na pracoviště intenzivní péče, oddělení chirurgických oborů a porodnickogynekologickou kliniku,
* stanovit pravidla pro návštěvy s ohledem na hygienicko-epidemiologickou situaci,
* třídit a pravidelně odstraňovat odpad (komunální, zdravotnický, zdravotnický – ostrý, sklo),
* jídlo konzumovat pouze ve vyhrazených místnostech.

Péče o pacienty s infekčním onemocněním

Pravidla při vyšetřování/ ošetřování pacienta

V případě vyšetřování/ošetřování pacienta platí navíc následující pravidla:

* přísně dodržovat aseptické metody a postupy (např. převazy, zavedení a výměna kanyl, katétrů, injekční terapie, infuzní terapie, při péči o poškozenou oblast kůže),
* při vyžádání vyšetření informovat předem ZP, které bude vyšetření provádět, o infekčním onemocnění pacienta, uvádět na žádance,
* provádět hygienickou dezinfekci rukou vždy po rizikových výkonech u osob s infekčním onemocněním nebo po manipulaci s biologickým materiálem a použitým prádlem,
* maximálně individualizovat pomůcky včetně toaletních (např. teploměry, fonendoskopy, apod.), přednostně používat jednorázové pomůcky,
* u výkonů, kde je porušována nebo již porušena integrita kůže a sliznic, provedena komunikace s tělními dutinami, popřípadě nefyziologický vstup do organismu, volit ochranné pomůcky ve vztahu k výkonu, zátěži a riziku pro pacienta i personál,
* zajistit dohled nad dodržováním zásad hygieny u pacientů (hygienická očista pokožky před výkony a hygienická očista těla před operacemi a po nich), provádět cílený a účelný úklid,
* bezpečně zacházet s použitými přístroji, nástroji a zdravotnickým materiálem, kontaminované pomůcky (určené k opakovanému používání) ihned odkládat do připraveného dezinfekčního roztoku k dekontaminaci; sterilizace zdravotnických prostředků na oddělení centrální sterilizace,
* při kontaminaci prostor a ploch biologickým materiálem provést okamžitě dekontaminaci potřísněného místa překrytím mulem nebo papírovou vatou navlhčenou účinným dezinfekčním roztokem s virucidním účinkem, následuje mechanická očista a omytí místa, povrchu nebo plochy dezinfekčním přípravkem.

Tabulka 1

Péče o pacienty se závažným infekčním onemocněním (VHA, HIV, TBC, MRSA, infekční průjmová onemocnění apod.) na lůžkovém oddělení:

* pacient musí být izolován na samostatném pokoji vybaveném hygienickým příslušenstvím (WC, sprcha, umyvadlo); v případě většího počtu výskytů infekce je možné izolaci provádět současně (kohortace pacientů); dveře důsledně zavírat,
* izolace se zpravidla provádí v rámci vlastního oddělení, na kterém byl pacient hospitalizován, tak aby mohla být řádně poskytnuta kvalitní léčba a diagnostika onemocnění, s nímž byl pacient přijat,
* pokud je izolační pokoj bez vlastního hygienického příslušenství, je pacientovi vyčleněno a označeno nejbližší WC, sprcha a umyvadlo; ostatním, neinfekčním pacientům je potom vyčleněno jiné, vlastní hygienické příslušenství; nutno zavést přísný bariérový režim,
* pokud nejsou vytvořeny jednolůžkové izolační pokoje (boxový systém), je možno na tomto pracovišti nemocného izolovat pouze za podmínek mikrobiologické monitorace všech ostatních pacientů, striktního dodržování zásad bariérového ošetřovacího režimu a při vyčlenění personálu,
* vyčleněný izolační pokoj viditelně označit „Zvýšený hygienický režim“,
* pacientům i příbuzným vysvětlit důvod zavedených opatření a nutnost omezení návštěv; pacient musí být poučen o zásadách osobní hygieny a o nutnosti dezinfikovat si ruce před každým opuštěním pokoje,
* v případě, že není možná izolace pacienta na vlastním oddělení podle jeho základní diagnózy, je nutná konzultace s přednostou KIL,
* v maximální míře využívat jednorázové pomůcky (teploměr, fonendoskop, tonometr, převazové nástroje a materiál, podložní mísa i močová láhev), včetně alkoholového dezinfekčního přípravku na ruce pro pacienta a personál,
* nádobí vkládat do dekontaminační nádoby s víkem a po expozici v dezinfekčním roztoku ošetřit běžným způsobem, případně využít jednorázového nádobí, to potom odstranit do infekčního odpadu, * osobní potřeby pacienta (hřeben, kartáček, naslouchátko apod.) v pravidelných intervalech dezinfikovat,
* překlady/převozy omezit na nejmenší možnou míru; v případě nutnosti musí být předem informován vedoucí lékař pracoviště, kam bude pacient přeložen/převezen (specializované vyšetření, COS apod.), při převozu musí být pacient oblečen tak, aby se minimalizovala možnost kontaminace prostředí; použitý vozík/křeslo/lehátko musí být po převozu dezinfikovány,
* dokumentace musí být trvale umístěna mimo izolační pokoj, veškeré záznamy se provádějí mimo pokoj; v chorobopise, překladové a propouštěcí zprávě musí být zřetelně uvedena informace o osídlení či kolonizaci pacienta, a to i v případě, že pacient byl vyléčen,
* pozitivní stav pacienta je nutno monitorovat, v pravidelných intervalech se provádějí odběry biologického materiálu, výtěry, stěry apod. na mikrobiologické, virologické či jiné vyšetření,
* pacient by měl být ihned, pokud to umožní jeho zdravotní stav, propuštěn do domácího léčení; i pro pacienta v domácím léčení s ošetřovatelskou službou platí stejné zásady jako při hospitalizaci v nemocnici; informace o nosičství pacienta je nutné zaznamenat do lékařské zprávy,
* po propuštění nebo překladu pacienta z pokoje se zvýšeným hygienickým režimem se provede závěrečná důkladná dekontaminace a dezinfekce všech ploch, předmětů, pomůcek a přístrojů v pokoji; je nutné i dezinfikovat postel, matrace, polštář a přikrývku; důkladně vyvětrat.

Tabulka 2

Režimová opatření:

* důsledně dodržovat bariérový ošetřovací režim,
* při vizitách a převazech navštěvovat izolační pokoj jako poslední a při všech provozních, ošetřovacích, diagnostických a léčebných úkonech používat materiál a pomůcky, nástroje, přístroje a monitory vyčleněné pouze pro tento pokoj,
* na izolačním pokoji maximálně omezit pohyb nadbytečných osob (ZŠ, medici, stážisté),
* v případě plánovaného operačního výkonu je nutno pacienta zařadit do operačního programu jako posledního,
* informace o výskytu infekce vypsat i na všechny žádanky (laboratoře, rtg, sonografie, CT apod.),
* při vyšetřování, ošetřování a léčbě infekčního pacienta zásadně používat odpovídající OOPP,
* při vstupu do izolačního pokoje oblékat jednorázový ochranný plášť, případně čepici nebo ústenku (podle způsobu přenosu nákazy), s výjimkou, kdy nedochází k přímému kontaktu s pacientem (podání léku, stravy); pracovat zásadně v rukavicích; po návštěvě pokoje vše odložit do vyčleněného koše při výstupu z izolace (uvnitř pokoje) a ještě v izolačním pokoji provést hygienickou dezinfekci rukou; pokud jsou koš a dezinfekce umístěny za dveřmi pokoje, režimově minimalizovat riziko dalšího šíření infekce,
* vyžadovat dodržování domácího řádu pacientem, důraz klást na uvědomělou kázeň pacientů a na dodržování zásad osobní hygieny a omezení vzájemného kontaktu pacientů,
* poučit návštěvy o nutnosti a způsobu používání jednorázového ochranného oděvu, případně rukavic či ústenky – podle způsobu přenosu infekce,
* v případě infikované rány nebo kožní léze použít vhodné pevné antiseptické krytí,
* veškerý použitý materiál je považován za infekční, ihned na místě odložit do uzavíratelného koše s vloženým PVC vakem, který se ihned po naplnění, minimálně však jedenkrát denně, z pokoje či oddělení odstraní a likviduje spálením,
* z izolačního pokoje nevynášet žádné pomůcky, zařízení a přístroje, pokud nebyly řádně vydezinfikovány, maximálně se využívají jednorázové přístroje a pomůcky,
* s prádlem manipulovat jako s infekčním materiálem, zbytečně nevířit, neroztřepávat; při manipulaci používat jednorázový ochranný plášť, rukavice, ústenku; použité prádlo se vkládá do igelitových pytlů označených jako infekční prádlo, třikrát denně se provádí úklid s dezinfekcí podlah, dezinfekce umyvadla, včetně kohoutků, a dezinfekce WC,
* poučit pracovníky úklidové služby o mimořádných opatřeních, nutnosti používat OOPP a o správné manipulaci s odpadem.

Péče o pacienty s infekční nemocí na operačním/ porodním sále: Veškerý zdravotnický personál na operačním sále dodržuje striktně hygienicko-epidemiologický režim (se zákazem pohybu mezi jednotlivými operačními sály).
1. Plánovaný pacient s prokázaným nálezem infekce je operován plánovitě – na septickém operačním sále a je operován jako poslední v operačním programu. V naléhavém případě je pacient s výskytem infekce operován na kterémkoli dostupném operačním sále, ten je po operaci uzavřen a je provedena ohnisková dezinfekce.
2. Ošetřující lékař informuje o této skutečnosti primáře nebo vrchní sestru centrálních operačních sálů. Informováni jsou rovněž: operační skupina, anesteziologický tým a zaměstnanci oddělení hygieny ZZ. Záznam o infekci je výrazně proveden ve zdravotnické dokumentaci příslušného pacienta!
3. Při výskytu infekčního onemocnění přenášeného krví (např. HIV, VHC, VHB, VHD, syfilis apod.) používá veškerý personál během operačního výkonu/porodu, po jeho skončení a při úklidu navíc: ochranné brýle nebo štít, zesílené rukavice nebo dvojité rukavice.
4. Z prostředí operačního sálu odstranit všechny nepotřebné předměty, zdravotnický materiál apod.
5. Klást důraz na prevenci kolizních situací s rizikem poranění nebo mimořádné expozice biologickému materiálu pacienta v průběhu operace/porodu.
6. Na ohraničení operačního pole používat jednorázové chirurgické roušky, které se po skončení operačního výkonu likvidují do pytle označeného jako infekční odpad.
7. Na odsávání rány používat uzavřený odsávací systém – vak a jednorázové odsávací sterilní hadice. Vak i hadice po skončení operace likvidovat do pytle s infekčním zdravotnickým odpadem.
8. Po skončení operačního výkonu anesteziologická sestra provede výměnu jednorázového anesteziologického okruhu, jednorázové odsávací hadice a odsávacího vaku a vše likviduje do pytle s infekčním zdravotnickým odpadem.
9. Chirurgické nástroje ihned po použití na operačním sále dekontaminovat v dezinfekčním roztoku vyčleněném pouze pro infekčního pacienta a odeslat na oddělení centrální sterilizace.
10. Operační skupina si po skončení operačního programu ještě na sále odloží jednorázový empír, sejme rukavice a vydezinfikuje ruce.
11. Veškeré jednorázové pomůcky, rukavice, obleky operační skupiny, ústenky, čepice, a veškerý manipulační odpad získaný při operaci je považován za infekční a je likvidován.
12. Po skončení operačního výkonu operační sál pro další operativu uzavřít a provést důslednou sanitaci (úklid a ohniskovou dezinfekci) celého operačního sálu a přilehlých místností.
13. Veškerý zdravotnický personál po skončení úklidu operačního sálu se musí kompletně převléknout do čistého operačního prádla, včetně čisté obuvi.
14. Provést doplňkovou fyzikální dezinfekci ovzduší germicidním zářičem, doba záření podle Provozního řádu – germicidní zářiče.

Zásady používání bariérové ošetřovací techniky podle druhů infekcí

V závislosti na druhu infekce se používají bariérové ošetřovací techniky uvedené v tabulce 1. Souběh více infekčních nemocí (např. TBC, HIV, MRSA a virová infekce) u jednoho pacienta je nutno konzultovat s lékařem Kliniky infekčního lékařství.

Překlad/propuštění infekčního pacienta:

1. Infekční pacienti se běžně nepřekládají, výjimku tvoří překlad na pracoviště resuscitační nebo intenzivní péče. Nezbytný překlad pacienta domluví ošetřující lékař s lékařem přijímajícího pracoviště a informuje ho o nálezu infekce u pacienta. O překladu je informován pacient nebo jeho nejbližší příbuzný.
2. Pacient s infekčním onemocněním je překládán za dodržení podmínek izolace. Při překladu zamezí zdravotnický pracovník šíření původců infekce do prostředí zajištěním vhodného bariérového režimu (podle typu infekce). Použité ochranné pomůcky potom odstraní jako zdravotnický odpad či infekční prádlo.
3. Infekční pacienti jsou propouštěni po zvládnutí či stabilizaci infekčního onemocnění. Lékař pacienta informuje o případných léčebných a preventivních režimech, které je třeba dodržovat.
4. Pacienti jsou propouštěni tak, aby nedocházelo k vzájemnému kontaktu s nově přijímanými či už hospitalizovanými pacienty.
5. V lékařské i ošetřovatelské překladové/ propouštějící zprávě infekčního pacienta musí být na titulní stráně výrazně označeno „infekční onemocnění“, a to i v případě, že v době propuštění/překladu je již negativní. Jde o rizikového pacienta a další ošetřující lékař musí být o této skutečnosti informován!
6. V případě převozu pacienta do jiného zdravotnického zařízení nebo v případě propuštění domů se při převozu s pacientem zachází jako s infekčním. Staniční sestra či ošetřující lékař nahlásí při objednávání sanity výskyt infekce u pacienta. Po skončení převozu se provede prostorová dezinfekce sanitního vozu podle provozního řádu dopravní zdravotní služby.
7. Při propuštění do domácího ošetření může být pacient převezen i osobním vozem členů rodiny. Členové rodiny jsou šetrným způsobem informováni a poučeni ošetřujícím personálem o výskytu infekce a ošetřování pacienta s infekcí v domácím prostředí.
8. Pokud je propuštěný pacient převeden do ambulantní péče, musí být příslušná ambulance informována předem, a to personálem ZP, které pacienta propouští.
9. O ukončení hospitalizace infekčního pacienta informuje ošetřující lékař, eventuálně staniční sestra zaměstnance oddělení hygieny ZZ.

Úmrtí, převoz a pitva infekčního pacienta

1. Při úmrtí, převozu a pitvě infekčního pacienta nejsou (s výjimkou HIV pozitivního a TBC pozitivního pacienta) zapotřebí žádná zvláštní opatření, postup podléhá standardu Úmrtí pacienta.
2. Při úmrtí HIV pozitivního pacienta a TBC pozitivního pacienta je tělo označeno standardním způsobem, navíc je baleno do 2 prostěradel svázaných nad hlavou a u nohou a takto se vkládá do speciálního uzavíratelného igelitového vaku. Dokumentace se do Ústavu patologie nebo Ústavu soudního lékařství dodává současně s tělem zemřelého a musí v ní být zřetelně označeno, že se jedná o infekčního pacienta (červeně „INFEKČNÍ“).
3. Parenterální expozice (poranění či potřísnění spojivek) při provádění pitvy je považována za rizikovou u těl pacientů s HIV, VHB, VHC, TBC, sledování zaměstnanců se provádí podle standardních postupů.
4. Parenterální expozice při provádění pitvy u těl pacientů s multirezistentními bakteriemi (MRSA, multirezistentní pseudomonády, klebsiely apod.) je považována za klinicky nevýznamnou a není indikací k ATB léčbě.

Kontrola dodržování hygienických a protiepidemických zásad

Kontrolu dodržování hygienických a protiepidemických zásad provádí kontinuálně vedoucí zaměstnanec každého příslušného zdravotnického pracoviště.
Pravidelná šetření dodržování hygienických a protiepidemických zásad provádějí zaměstnanci oddělení hygieny a vedení příslušných zdravotnických pracovišť předkládají zápisy z šetření včetně návrhů nápravných opatření.


O autorovi: RNDr. Renata Podstatová, Společnost prevence nozokomiálních nákaz

Péče o pacienty s infekčním onemocněním
Ohodnoťte tento článek!