Péče před elektrofyziologickým vyšetřením a radiofrekvenční ablací a po nich

Srdeční arytmie představují velmi širokou skupinu poruch srdečního rytmu od bezvýznamných síňových extrasystol až po život ohrožující maligní arytmie. V mnohých případech nelze pouze na základě povrchového EKG arytmii přesně definovat, případně u pacienta se zřejmou anamnézou palpitací nebyla arytmie nikdy na EKG zachycena.

K detailní diagnóze mechanismu a typu arytmie slouží elektrofyziologické vyšetření. Pomocí vícepolárních katétrů zavedených nitrosrdečně do těsné blízkosti převodního srdečního systému je možné snímat lokální intrakardiální elektrogramy z těchto míst. Katétry jsou fl exibilní a na svém konci jsou vybaveny různým počtem elektrod.

Snímání signálu se nejčastěji děje mezi dvěma sousedními elektrodami (bipolární snímání). Z jednoho katétru lze tedy snímat větší počet intrakardiálních signálů. Některé katétry jsou řiditelné a umožňují tak snadnější dosažení cílových míst převodního systému.

Na podkladě způsobu a pořadí aktivace převodního systému lze poté stanovit přesnou diagnózu arytmie. Diagnostická elektrofyziologie bývá v mnoha případech následována terapeutickým katétrovým ablačním zákrokem. Elektrofyziologie slouží i k posuzování míry rizika náhlé srdeční smrti u pacientů s ICHS a synkopami. V těchto případech je snahou vyšetření zjistit vyvolatelnost maligních arytmií, jakými jsou komorová tachykardie nebo fibrilace komor.

Po přípravě pacienta a lokální anestezii jsou provedeny Seldingerovou metodou punkce podklíčkové a femorální žíly, kudy jsou následně zavedeny umělohmotné kanyly opatřené chlopničkou proti návratu krve, sloužící k zavádění a manipulaci s vlastními vícepolárními katétry. Po kanylaci velkých žil jsou katétry umístěny do standardních pozic.

Jsou to: horní pravá síň, oblast AV uzlu a Hisova snopce, hrot pravé komory a koronární sinus, což je žíla přivádějící krev ze srdečního svalu do pravé síně. Touto žilou můžeme přístupem z pravé síně monitorovat signály z epikardu levé síně a levé komory. Stimulačním elektrofyziologickým protokolem je postupně hodnocena aktivita a zotavovací schopnost sinusového uzlu, dále převodní kapacita atrioventrikulárního uzlu ve směru ze síně na komory i naopak. Cílem aplikace extrastimulů do síní a komor je odkrýt přítomnost přídatné dráhy nebo přímo vyvolat supraventrikulární (SVT) či komorovou tachykardii (KT). Elektrofyziologické vyšetření již není pouhým samostatným diagnostickým výkonem, ale je dnes neoddělitelně spjato s následnou terapeutickou radiofrekvenční ablací (RFA).

RFA: Jedná se o moderní metodu léčby SVT, využívající radiofrekvenční energie generované koncem speciálního katétru k zahřátí a poškození malého okrsku endokardiální tkáně. Touto metodou jsou odstraněna arytmogenní ložiska nebo přerušeny přídatné dráhy a vodivé struktury, které se podílejí na mechanismu reentry SVT. Tato metoda prodělala za posledních 10 let prudký rozvoj a u vybraných typů SVT dosahuje více než 95 % úspěšnosti v trvalém odstranění SVT při minimálním riziku komplikací. V terapii AVRT, AVNRT, fl utteru síní a fokálních SVT se RFA stala dnes již metodou první volby a u ostatních arytmií včetně fibrilace síní a komorových tachykardií její role v léčbě neustále vzrůstá. K elektrofyziologickému vyšetření a radiofrekvenční ablaci přicházejí pacienti na standardní oddělení většinou den před plánovaným výkonem.

Příprava pacienta na plánovaný výkon

V den příchodu: – zajištění základních odběrů krve (základní biochemické vyšetření, krevní obraz, koagulace) – nejdéle 14 dní staré,- vyholení obou třísel, u mužů i horní část hrudníku,- poučení pacienta o průběhu vyšetření a jeho písemný souhlas s elektrofyziologickým vyšetřením a radiofrekvenční ablací.

V den výkonu:– pacient nalačno,- zajištění žilní linky,- podaná antibiotika k prevenci infekční endokarditidy – 1. dávka,- písemný souhlas s indikací k výkonu, zaznamenaný v chorobopisu.

Péče o pacienta po návratu z výkonu:– pacient přijíždí zpět na standardní oddělení,- EKG + TK,- aplikace antibiotik – 2. dávka – 6 hodin po 1. dávce,- nutná kontrola třísla, zda neprosakuje, zda je funkční komprese,- obvaz + komprese (pytlík s pískem),- tlaková komprese ponechána 4-6 hodin,- obvazová komprese se ponechává do druhého dne,- mobilizace pacienta podle ordinace lékaře.

Den po výkonu:– provedení převazu – odlepení třísla + dezinfekce a kontrola místa vpichu,- vytažení braunly,- po zhodnocení celkového stavu pacienta lékařem odchází pacient domů.

LITERATURA
Fogoros, N. M.: Disorders of the heart rhytm, basic principles In Fogoros N. M., Electrophysiologic testing. Cambridge USA: Blackwell Science, 1995, p. 3-34. Fiala, M., Lukl J., Heinc P.: Selektivní katétrové ablace pro atrioventrikulární nodální reentry tachykardii – naše zkušenosti. Cor Vasa, 1995, 37-158.

SLOVNÍČEK ZKRATEK

SVT – supraventrikulární tachykardie KT – komorová tachykardie RFA – terapeutická radiofrekvenční ablace AVRT – atrioventrikulární reentry tachykardie AVNRT – atrioventrikulární nodální reentry tachykardie


SOUHRN

Elektrofyziologické vyšetření a radiofrekvenční ablace jsou moderní metody léčby srdečních arytmií. Jedná se o vyšetření, která se neprovádějí v celkové anestezii, ale pouze v místním znecitlivění místa vpichu. Po zákroku je nutná kontrola třísla a sledování funkčnosti tlakové komprese. Pacient bývá zpravidla hospitalizován 3 dny.

SUMMARY

Electro-physiology examination with radiofrequent ablation is a modern method of treatment of cardiac arrhythmias. The examination is performed under local anesthesia. After the procedure the groin has to be checked regularly as well as the compression. The patient is usually hospitalized for three days.


O autorovi: Bc. Petra Dvořáková, Magdalena Holubová, Kardiologická klinika, FN Brno-Bohunice (Petra.1@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!