Pestrý svět v jemenské nemocnici

Zdravotní systém v Jemenské republice je poněkud odlišný od praktikovaného v ČR. V rámci tamní zdravotní péče se ujala pestrá škála zdravotnických služeb.

Jako základní funguje státní zdravotnická péče, státní nemocnice. Vybavení těchto nemocnic je různé kvality a námi známý standard není úplně převeditelný na podmínky v Jemenu. První, co odlišuje naše zdravotnická zařízení od jemenských, je množství lidí a všudypřítomný hluk a tlačenice před nemocnicemi, před ambulancemi, nemocničními lékárnami. Sestry studují zdravotní školu tři roky. V nemocnicích, které jsem navštívil, bylo jemenských sester málo. Byly spíše výjimkou. Střední zdravotnický personál tvoří zejména sestry z jihovýchodní Asie, z Indie a Filipín, ale na operačních sálech byly i sestry z Ruska, Ukrajiny a dalších národností. Národnostní pestrost se netýká jen sester, ale i lékařů konzultantů z několika zemí světa. Konzultanty bývají Němci, Kubánci, Rusové a další. Ti spolu s řadou lékařů Jemenců, kteří studovali v zahraničí, tvoří pestrost zkušeností a jazyků.

Pooperační lůžka

Jediným možným řešením v komunikaci je použití angličtiny jako nemocničního jazyka. Domácí se domlouvají mezi sebou jemensky nebo arabsky, ale lékaři a sestry anglicky. Všechny zdravotní nálezy, které jsem měl možnost číst – ultrazvukové, z CT, z rentgenu, denní zápisy status praesens pacientů a další – jsou psány anglicky. O to snadněji je cizinec schopen se zapojit do struktury nemocnice a denních činností. U sester jsem se setkal s profesionálním přístupem. Lékaře respektovaly v dobrém slova smyslu tak, že plnily odborná rozhodnutí, při příchodu lékaře na oddělení referovaly o stavu pacientů, o nových došlých výsledcích, měly přehled o nemocných. Na odděleních směnují po 8 hodinách, stejně jako u nás.

Z ústroje používají domácí sestry oblečení zvané abája, tedy stejné, jaké nosí arabské ženy na ulicích, včetně černých roušek s ponecháním průhledu pro oči. Zahraniční sestry se oblékaly do zdravotnických uniforem a nosily čepce. Na sále měly domácí sestry zelenou roušku, ale jinak stejnou přes hlavu a tvář, jak byla již popsána. Cizinky byly oblečeny do operačních úborů podobným evropským. V dovednostech a znalostech existují mezi jednotlivými sestrami poměrně velké rozdíly. Byl jsem přítomen výkonům, které prováděly sestry, a které by v ČR prováděl jen lékař, a přesto se jich zhostily s úspěchem. Jednalo se například o drcení ledvinných konkrementů extrakorporálním lithotriptorem nebo na operačním sále zašití nekomplikovaného průstřelu paže po předchozím vyšetření pacienta lékařem a vyloučení kostního traumatu. Je jen na stanovení kompetencí, které se praktikují a je dost a dost činností, které by mohly vykonávat sestry, pokud by o to stály a zdravotní systém by jim to umožnil. Zahraniční střední zdravotnický personál bydlívá na ubytovně nebo v pronajatých bytech, a není výjimkou, že do Jemenu přijede manželský pár.

Ústroj na sále

Lékaři ze státních zdravotnických zařízení jsou zvyklí odpracovat první půli dne ve státním sektoru, kde nedostávají velkou mzdu, ale odborně mohou růst a dostanou se do povědomí pacientů. A o to ve státní službě jde, protože rodiny živí většina lékařů z příjmů ze soukromých praxí, které provozují odpoledne a někteří do pozdních nočních hodin. Klientela pacientů se rekrutuje velmi často z ústních doporučení již vyléčených pacientů. Lékaři mají často několik smluv s nemocnicemi, ve kterých mohou například operovat za předem dohodnutých podmínek. Výnos z takové soukromé činnosti se liší podle toho, zda se jednalo o pacienta, který byl klientem lékaře a jím indikován, nebo zda se jednalo o pacienta, který přišel primárně do nemocnice a lékař ho odoperoval. Podíl na finančním zisku se tak pro lékaře může pohybovat od 20 do 80 % za operaci.

Jemenská (zdravotní) sestra

Ceny za operaci bývají smluvní a záleží jen na pacientovi a lékaři, na jaké částce se dohodnou. Některé nemocnice nabízejí takzvané balíčky, kdy si pacient může vybrat, zda si zaplatí zvlášť operaci, zvlášť anesteziologickou a pooperační péči, léky, samostatně dny hospitalizace, nebo zvolí tzv. balíček, který je finančně nákladnější, více než o polovinu dražší, ale jsou v něm všechny jmenované položky již zahrnuty spolu s možným prodloužením pooperační hospitalizace v případě operačních komplikací nebo reoperace, a pak již nejsou pacientovi účtovány další náklady. Nemocnice mají dobře prokalkulovaný smluvní systém, získané finanční prostředky jim pokrývají náklady spojené s léčbou včetně platů sester. Pacient si platí většinu jednorázově či akutně podávaných léků, jen vybraná skupina nemocí, léčená chronickou medikací, je pacientům hrazena – ovšem za specifických podmínek. Ve čtyřech jemenských nemocnicích, které jsem měl možnost navštívit, jsem viděl obrovské rozdíly v přístrojovém i personálním vybavení.

Sálová sestra sešívá ránu

Pokud mohu porovnat, pak v jednotlivostech se vybavení některých jemenských pracovišť plně vyrovná našemu. Přesto ve mně zůstal dojem, že pestrost zdravotnických služeb, dostupnost pro každého člověka, řád a poklid na odděleních, propracovanost zdravotního pojištění je o poznání vstřícnější v ČR. V Jemenu pak je rozvinutý soukromý zdravotnický sektor, kde je zcela přirozené, že za zvolenou zdravotní péči, za vybraného lékaře, brzký termín operace, individuální přístup ve vztahu pacient-lékař a obráceně, se platí reálné finanční prostředky. Pacienti si smlouvají své lékaře, své nemocnice. Z mého relativně krátkého pobytu si nedovolím provádět obecnější závěry a předkládám spíše fakta k zamyšlení, porovnání s jiným světem, vzdáleným od ČR asi 8 hodin letu boeingem.


O autorovi: MUDr. Miroslav Louda, Ph. D. atestovaný urolog (louda@lfhk.cuni.cz)

Ohodnoťte tento článek!