Pochybení a sankce při poskytování ošetřovatelské péče

Jakoukoli lidskou činnost může provázet selhání lidského faktoru s většími či menšími následky. To se týká i poskytování zdravotnické péče včetně ošetřovatelské. Je třeba si uvědomit, že může mít následky jak pro pacienta, tak i pro toho, kdo ji poskytoval a dopustil se pochybení.

Právo na soudní a jinou právní ochranu mají jak pacienti, tak i zdravotničtí pracovníci, pokud jsou jejich práva omezována nebo poškozována, jak je zakotveno v článku 36 Listiny základních práv a svobod. Obecně lze říci, že značná část činností ve společnosti je upravena obecně závaznými právními normami různé právní síly. Stát má zájem, aby společnost řádně fungovala, proto vynucuje dodržování obecně závazných právních norem a jejich nedodržování postihuje.

Odpovědnost lze obecně definovat jako povinnost strpět sankce za protiprávní jednání. U zdravotnických pracovníků je při poskytování zdravotní péče protiprávním jednáním také postup non lege artis. Podle typu protiprávního jednání, resp. podle právního odvětví, jehož norma byla porušena, ale i podle velikosti a závažnosti následků a dalších rozhodných skutečností, může být založena odpovědnost:

*trestněprávní, *občanskoprávní, zejména odpovědnost za škodu, *pracovněprávní, *správněprávní včetně disciplinární odpovědnosti.

Základ trestněprávní odpovědnosti má oporu zejména v trestním zákoně (TrZ). V podmínkách českého právního řádu může být trestněprávně odpovědná pouze fyzická osoba. Při poskytování zdravotní péče lze tedy volat k odpovědnosti pouze konkrétního zdravotnického pracovníka (lékaře, sestru, laboranta) a nikoli nemocnici, polikliniku nebo výzkumný ústav. Fyzická osoba je odpovědna za trestný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestních zákonech. Trestní řízení se vede vždy před soudem.

K trestněprávní odpovědnosti se tedy volá: *osoba trestněprávně odpovědná (starší 15 let, příčetná, netrpí duševní poruchou), *osoba, která svým protiprávním a pro společnost nebezpečným jednáním naplnila znaky skutkové podstaty trestného činu uvedeného v trestním zákoně.

Podnětem k zahájení trestního stíhání, jež předchází trestnímu řízení před soudem, může být trestní oznámení, které může podat každý, kdo má důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin. Trestní oznámení lze podat na Policii ČR nebo ke státnímu zastupitelství. Zde je vhodné podotknout, že případné lživé obvinění může být stíháno jako trestný čin křivého obvinění podle § 174 TrZ. Sestra může být volána k trestněprávní odpovědnosti zejména za trestné činy: *ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 223 TrZ, *ublížení na zdraví z nedbalosti s následkem těžké újmy na zdraví nebo smrti podle § 224 odst. 1 a 2 TrZ, *neoprávněné nakládání s osobními údaji podle § 178 odst. 2 TrZ.

Příklad: Sestra, která při podání očistného klyzmatu nereagovala na stížnosti pacienta na bolesti, perforovala tlusté střevo, byla úspěšně volána k trestněprávní odpovědnosti pro naplnění skutkové podstaty nedbalostního trestního činu podle § 224 TrZ, těžká újma na zdraví.

Občanskoprávní odpovědnost, zejména odpovědnost za škodu

Pojem občanskoprávní odpovědnost zahrnuje odpovědnost za škodu, za vady a za prodlení. Občanskoprávní odpovědnost za škodu může vzniknout jak osobě fyzické (sestra, laborant), tak právnické (nemocnici, státu). Platí tedy, např. pokud se pacient hospitalizovaný v lůžkovém zařízení domáhá v občanskoprávním řízení náhrady škody, že se obrací na zařízení, v němž mu byla péče poskytována, a nikoli na konkrétního zaměstnance tohoto zařízení.

Způsobí-li tedy sestra škodu jako zaměstnanec, hradí náhradu zdravotnické zařízení (zaměstnavatel), v němž je sestra zaměstnána. Pokud ale sestra poskytuje ošetřovatelskou či jinou péči sama (domácí péče, rhb), odpovídá za škodu sama a musí ji také sama uhradit. Předpokladem vzniku občanskoprávní odpovědnosti za škodu je:

*existence škody, tj. majetkové újmy vyjádřené v penězích, *protiprávní jednání, *příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a protiprávním jednáním, *zpravidla zavinění.

S ohledem na zaměření činnosti může být sestra volána k občanskoprávní odpovědnosti: *za škodu způsobenou fyzickou či právnickou osobou jinému protiprávním úkonem podle § 420 ObčZ, za škodu způsobenou jinému provozní činností podle § 420 ObčZ, *za škodu způsobenou okolnostmi, které mají svůj původ v povaze přístroje nebo jiné věci podle § 421 ObčZ, *za škodu na věcech odložených podle § 433 ObčZ.

Příklad: Sestra, která provozovala odběrovou ambulanci, pozvala do odběrové místnosti pacienta, který si v čekárně na věšáku odložil kabát. Ten mu byl odcizen v době, kdy byl v odběrové místnosti. Sestra jako provozovatel musela kabát uhradit.

Pracovněprávní odpovědnost

Základní právní předpis upravující pracovněprávní odpovědnost představuje zákoník práce (ZPr). V případě pracovněprávní odpovědnosti odpovídá zaměstnanec svému zaměstnavateli. Pro vznik pracovněprávní odpovědnosti platí obdobné podmínky jako pro vznik odpovědnosti občanskoprávní. Zaměstnanci (sestry, laboranti, rhb pracovníci) jsou povinni zejména:

*pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, *plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy, *dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci, *plně využít pracovní dobu, *plnit kvalitně, hospodárně a včas úkoly, *dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonané, *řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem, *střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím.

K povinnostem vedoucích pracovníků (staniční, vrchní, hlavní sestry, vedoucí laboranti, vedoucí rhb pracovníci) patří zejména:

*řídit a kontrolovat práci, *organizovat práci, *hodnotit pravidelně poměr zaměstnanců k práci a pracovní výsledky, *vytvářet příznivé osobní podmínky, *zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, *definovat mzdu zaměstnanců podle jejich výkonnosti, *zabezpečovat dodržování právních a jiných předpisů. *zabezpečovat přijetí včasných a účinných opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.

S ohledem na zaměření činnosti může být setra volána zejména k:

*obecné pracovněprávní odpovědnosti za škodu podle § 172 ZPr, *odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů podle § 178 ZPr, *podle § 73 ZPr, ve kterém jsou stanoveny základní povinnosti zaměstnance, *podle § 74 ZPr, kde jsou stanoveny základní povinnosti vedoucích pracovníků.

Správněprávní odpovědnost

Lze ji obecně definovat jako odpovědnost za porušení těch právních norem, jež svým charakterem spadají do oblasti práva správního. Správněprávní odpovědnost zahrnuje specifické druhy deliktů, z nichž je pro naše potřeby nejvýznamnější skupina deliktů označovaná jako přestupky. Přestupkem se rozumí zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a které je za přestupek označeno v zákoně a nejde o jiný správní delikt ani o trestný čin.

Odpovědnost za přestupky lze zjednodušeně přirovnat k odpovědnosti za trestné činy s tím, že nebezpečnost přestupků nedosahuje stupně nebezpečnosti trestných činů. Při poskytování zdravotní péče se to týká například nedodržování hygienických předpisů, předpisů o ochraně prostředí, předpisů o zacházení s omamnými a psychotropními látkami a látkami škodlivými zdraví. Příklad: Vrchní sestra nedodržela nařízení o provedení dezinsekce a deratizace na oddělení, čímž porušila vnitřní předpis nemocnice i právní předpis. Byla úspěšně volána k odpovědnosti s následným postihem.

Odpovědnost funkční

Odpovědnost funkční bývá odvozována z funkčního postavení zaměstnance. To dává vedoucím pracovníkům na jedné straně určitá oprávnění (vydávat příkazy, pokyny), na druhé straně také určité povinnosti (kontrola práce podřízených). Za chod oddělení odpovídá primář oddělení. Za ošetřovatelskou péči oddělení či kliniky vrchní sestra, za ošetřovatelskou péči stanice staniční sestra. Za konkrétní výkon poskytované ošetřovatelské péče pak odpovídá sestra, která v rámci svého oprávnění výkon či činnost provedla.

Untitled Document

LITERATURA
Pochybení a sankce při poskytování ošetřovatelské péče. Vondráček, L., Vondráček, J. Praha, Grada 2003.

Mgr. Adéla Holubová Nemocnice Tábor, INT 1 – gastro – muži staniční sestra (adela.holubova@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!