Podíl chirurgické kliniky na vývoji operačních nástrojů

S nárůstem výskytu kolorektálního karcinomu v České republice a tím i počtem pacientů s jaterními metastázami, pro něž je nadějí delšího života chirurgická léčba, vzrůstá potřeba a nároky na přístrojové a nástrojové vybavení v jaterní chirurgii.

V průběhu října 2012 se pracovní kolektiv pod vedením MUDr. Petra Vávry, Ph. D., a Ing. Marka Penhakera, Ph. D., zúčastnil animální studie na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno. Na živých laboratorních zvířatech (prasatech) zkoušeli funkčnost nového radiofrekvenčního operačního nástroje pro čtyřcentimetrovou polysférickou aplikaci RONJA (Radiofrekvenční Operační Nástroj pro Jaterní Ablaci).
Generátor radiofrekvenčního proudu využíváme na chirurgické klinice FN Ostrava od roku 2003. Používáme radiofrekvenční nástroj Habib 4X při otevřených resekcích jater nebo laparoskopický Laparoscopic Habib 4X (složení čtyř elektrod – jehel ve čtvercovém uspořádání). Své využití má u resekcí a ablací, při léčbě nádorů a metastáz jater, kdy se radiofrekvenční nástroj opakovaně aplikuje do jaterní tkáně v průběhu naznačené resekční linie, probíhá jí elektromagnetická energie, kdy vysokofrekvenční střídavý proud, vytvářený generátorem, produkuje teplo a tím dochází ke koagulační nekróze. Průběh resekční linie by měl být vzdálený od okraje tumoru minimálně 1 cm. Poté je pomocí skalpelu oddělena tkáň s tumorem s minimálním rizikem krvácení a poškození zdravé tkáně. Cévy i žlučovody jsou uzavřeny.

Animální studie

MUDr. Petr Vávra, Ph. D., který se v roce 2007 zúčastnil stáže v Hammersmith Hospital v Londýně, kde pracoval se zakladatelem techniky profesorem N. Habibem, se později začal zabývat inovací tvarů jehel radiofrekvenčního nástroje. Vznikla tak spolupráce mezi Chirurgickou klinikou FN Ostrava a VŠB – Technickou univerzitou Ostrava na vývoji nového radiofrekvenčního operačního nástroje RONJA. V letech 2008 až 2011 proběhla studie ex vivo experimentů, provedených na prasečích játrech ve FN Ostrava. Animální studie na živých zvířatech byla další fází. Uskutečnila se v experimentální části Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Pro tuto animální studii byl využit soubor 12 laboratorních zvířat, rozdělených do dvou skupin. V první skupině se resekovala játra pomocí nového testovaného nástroje RONJA, ve druhé skupině běžně používaným typem nástroje. Operovaná zvířata byla v celkové anestezii s endotracheální intubací v poloze na zádech, s vyholeným a dezinfikovaným operačním polem, zarouškována jednorázovým rouškovacím setem, operována za aseptických podmínek. Po otevření dutiny břišní horní střední laparotomií byly provedeny vždy dvě resekce jater (z pravého a levého laloku). Celkem bylo získáno 24 vzorků naložených do 10% pufrovaného formalínu. Po kontrole dutiny břišní byla laparotomie uzavřena po vrstvách. Každé operované zvíře mělo svou dokumentaci o původu, podaných lécích, výsledky vzorků krve (KO, biochemie, hemokoagulace). Měřen byl čas operace i čas samotné resekce. Při použití nového nástroje RONJA se zjišťovala teplota i termokamerou přímo při resekci.
V Ústavu patologie FN Ostrava byly resekáty změřeny, zváženy, resekční plochy byly označeny tuší. Vzorky byly uloženy do bloků a klasicky zpracovány parafínovou technikou. Histologickým vyšetřením patolog určil rozsah poškození buněk v místě resekční linie a další změny ve zbylé jaterní tkáni do hloubky 10 mm od místa resekční linie.
Druhá část animální studie pokračovala za 14 dní. Laparoskopicky jsme zjišťovali stav dutiny břišní každého operovaného zvířete. Živých bylo všech 12 zvířat. Při diagnostické laparoskopii byly v dutině břišní nalezeny srůsty resekčních ploch jak k omentu, tak ke stěně břišní. Byla provedena video- a fotodokumentace. Nebyla zjištěna žádná komplikace (absces, hematom, peritonitida). Po provedené dg. laparoskopii v pooperačním období došlo k úhynu jednoho operovaného zvířete. Následná pitva prokázala akutní bronchopneumonii. Dutina břišní tohoto zvířete byla bez patologie.
Třetí část projektu následovala za dalších 14 dní. Provedeny byly pitvy a makroskopická a histologická zhodnocení jaterního parenchymu usmrcených zvířat. U vzorků tkáně z míst původní excize, z okrajových partií a z míst největšího, makroskopicky pozorovatelného poškození se posuzovala maximální hloubka nekrózy. Zjišťovány byly také změny na žlučovodech a cévách.

Závěr

Výsledky měření termických změn na játrech po použití běžného nástroje i nového nástroje RONJA budou podrobeny statistickému zpracování a předpokládáme, že po zajištění nezbytných záležitostí navážeme studií klinickou.
Celá studie pro nás byla velmi zajímavou zkušeností a doufáme, že se s RONJOU ještě setkáme při klinické studii či později v běžné praxi.
Práce byla vytvořena s přispěním Institucionální podpory Ministerstva zdravotnictví ČR č. 1 RVO-FNOs/2012.

Souhrn Autoři článku popisují část procesu při vývoji nového radiofrekvenčního nástroje RONJA, který byl testován na laboratorních zvířatech. Zkoušela se funkčnost nástroje při resekcích jater. Animální studie probíhala na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno. Vývoj nástroje trvá již od roku 2008 a ještě není u konce. Předpokládá se, že po zpracování všech údajů a splnění potřebných náležitostí, bude pokračovat studie klinická. Klíčová slova: animální studie, radiofrekvenční operační nástroj, resekce jater, koagulační nekróza

O autorovi| Eva Skotnicová1, Renáta Hrabovská1, MUDr. Petr Vávra, Ph. D.2,4, Ing. Marek Penhaker, Ph. D.3, MUC. Martina Škrobánková4 Centrální operační sály, FN Ostrava1, Chirurgická klinika, FN Ostrava2, VŠB-TUO, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Ostrava3, LF OU, Ostrava4 (skotnicovae@seznam.cz)

Aplikace nového radiofrekvenčního nástroje RONJA do jaterní tkáně

Ohodnoťte tento článek!