Porodní asistentka v minulém století

Tímto článkem by autorka chtěla poděkovat za rozhovor paní Anně Kozelkové, která začala pracovat jako porodní asistentka koncem čtyřicátých let minulého století. Paní Kozelková byla velmi vstřícná a díky ní má čtenář možnost porovnat, jaká byla porodní asistence „včera“ a jaká je dnes.

SUMMARY

This article is a thank you for the interview to Mrs. Kozelkova who started working as a midwife in the 40s of the last century. Mrs. Kozelkova was very nice and thank to her the reader can compare midwifery of now and then.

Porodní báby, předchůdkyně dnešních porodních asistentek, byly velmi vážené. Ženy připravovaly na porod a po porodu i v šestinedělí pečovaly o rodičku i novorozence.Porodní báby byly vzdělávány v porodnictví od založení Karlovy univerzity. Praktické zkušenosti získávaly v terénu od zkušených porodních bab. Velký obrat nastal v 16. století, kdy vznikly první učebnice pro porodní báby, protože bylo potřeba, aby byly vzdělanější. K velkému rozvoji porodnictví došlo ve Francii na přelomu 16. a 17. století. Porodní báby byly přidruženy k chirurgickému cechu a byla otevřena první babská škola a porodní oddělení.

Před druhou světovou válkou rodila většina žen doma, nejčastěji za přítomnosti porodní báby nebo rodinného lékaře. V 19. století došlo v porodnictví k velkým pokrokům souvisejícím s rozvojem techniky a přírodních věd. Vedle nových porodnic vznikaly školy pro vzdělávání porodních asistentek.

Studium a praxe paní Kozelkové

Paní Anna Kozelková (rozená Veselá) se narodila v roce 1924. V letech 1945 až 1946 se jako mladá dívka rozhodla internátně studovat v Ústavu pro vzdělání a výcvik porodních asistentek v Olomouci. Ke studiu byly studentky přijímány bez přijímacích zkoušek a studium trvalo 10 měsíců.

Odborná výuka probíhala rovnou na gynekologickoporodnickém oddělení, na hospitalizovaných ženách (k výuce nebyly používány žádné modely). Praxe probíhala v laboratořích, na gynekologickém oddělení, porodním sále a v kojeneckém ústavu. Vzhledem k poválečnému odchodu německých sester, porodních asistentek a lékařů bylo zapotřebí urychleně doplnit stav personálu.

Po úspěšném ukončení studia obdržela každá absolventka diplom „pomocné prakse porodnické“. Po ukončení školy se paní Kozelková vdala a nastoupila jako porodní asistentka v tehdy boskovickém (nyní blanenském) okrese. Dostala na starost rodičky v okolí Černé Hory a Lysic. V srpnu 1949 si musela z důvodu výnosu ministerstva zdravotnictví ze dne 27. června 1947, číslo IX-5162-1947, doplnit kvalifikaci pro funkci státní (okrskové, obvodní) porodní asistentky. V době od 20. dubna do 9. května 1965 absolvovala kurz pro školitele na školicím místě pro obvodní dětské sestry, aby mohla pracovat ve svém obvodu také jako dětská sestra. Svých prvních 15 let praxe pracovala současně v terénu, v ambulanci i na porodnickém oddělení v boskovické nemocnici.

Postup při porodu

Každá terénní porodní asistentka obdržela na začátku své praxe vybavení od okresní nemocnice. Krevní testy gravidity se tehdy neprováděly. Gravidita se zjišťovala z absence menstruace a výška těhotenství z pohybů plodu. Všechny těhotné ženy ve svém obvodu si porodní asistentka vedla v evidenci a byla stále k dispozici v případě porodu, nebo pokud se vyskytly komplikace. Gravidní ženy zvala jedenkrát týdně do poradny (zde podávala informace o době předporodní, porodní, poporodní a péči o dítě).

Porodní asistentka navštěvovala rodičky v jejich domě a tam také probíhal porod. Pokud chtěla žena rodit v nemocnici a její porod probíhal bez obtíží, musela si pobyt zaplatit. V případě, že byl porod doma bez komplikací, nemusela asistentka volat lékaře. Pokud se ale nějaké komplikace přece jen vyskytly (např. ruptury, krvácení, neodlučující se placenta a jiné), musela lékaře zavolat. Je s podivem, že to byl vždy lékař obvodní. Pokud se nastalé komplikace nedaly zvládnout na místě, musela porodní asistentka dopravit rodičku na porodní sál gynekologického oddělení do nejbližší nemocnice. Zde se již o rodičku staral lékař-gynekolog.

Při příchodu k rodící ženě musela asistentka připravit čisté prostředí, veškeré potřebné pomůcky a v neposlední řadě rodičku. Pokud nebyl nález ve vysokém stadiu, podala asistentka rodičce nálev k vyprázdnění. Poloha při porodu byla vleže na zádech. Dirupci prováděla podle kvality ozev plodu a nálezu proštípnutím vaku blan nehty nebo kovovou cévkou.

Po porodu zkontrolovala poporodní poranění a v případě ruptur volala obvodního lékaře. Epiziotomii asistentka neprováděla, směl ji provádět jen lékař. Po delší praxi v případě potřeby provedla sama jen nepatrnou epiziotomii a také se postupem času naučila šít poranění. Medikaci při porodu asistentka nepodávala, to směl jen lékař. Většinou to byly léky na posílení kontrakcí.

V případě, že byla rodička v nemocničním zařízení, posílali porodní asistentce zprávu při jejím odchodu do domácí péče. U porodů ukončených císařským řezem se jako anestetikum používal rajský plyn. Přístrojová technika nebyla tehdy na dobré úrovni. K poslouchání ozev se používal stetoskop a jako zobrazovací technika těsně před porodem rentgen. Komplikované porody se ukončovaly kleštěmi, což prováděl obvodní lékař.

Potraty se prováděly na gynekologickém oddělení, ale jen velmi zřídka z velice vážných důvodů. V té době se výkon nehradil. V dalších letech byla ustanovena komise, která potraty schvalovala. Antikoncepce byla jen formou plodných a neplodných dnů. V období šestinedělí navštěvovala asistentka rodičky a radila jim, jak pečovat o novorozence, jak pečovat o prsy a podávala informace o kojení. Prováděla také očkování dětí.

Porodní asistentka byla i u křtu dítěte, kterému pomohla na svět. O všech porodech a dětech musela vést záznamy a také dokumenty pro městský národní výbor. Porodní asistentky z celého okresu měly každý měsíc odborný seminář. Po domluvě s lékařem-gynekologem prováděla asistentka pro dívky přednášky ve školách.

Literatura
Od magie k porodnictví. Lenderová,M.

Gynekologie Perinatologie, 2003, 2, s. 26–31.

Darina Smíšková, DiS. Porodní asistentka, Centrum ambulantní gynekologie a porodnictví Brno (SmiskovaDarina@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!