Porody doma (IV. mezinárodní konference o porodech doma)

Ve dnech 16. až 18. 3. 2000 se v Am-sterdamu konala IV. mezinárodní konference o porodech doma. Zúčastnilo se jí téměř 400 porodních asistentek a lidí s podobnými zájmy z 28 států světa. S finanční pomocí Open Society Fund vycestovala na konferenci jedna česká porodní asistentka a díky velké finanční pomoci Královského holandského velvyslanectví v Praze mohlo na konferenci sbírat informace dalších našich 13 účastníků.

Péče poskytovaná porodními asistentkami v Holandsku

Holandsko má v porodnickém světě výjimečné postavení. Porody doma tam mají svou tradici, zdravotnická péče je poskytovaná na vysoké úrovni a zároveň zohledňuje nutnost šetřit finanční prostředky, kde se dá. Porodní asistentky jsou autonomními poskytovateli primární porodnické péče, tj. v případech, kdy se jedná o normální nekomplikované těhotenství a normální nekomplikovaný porod.

V 80. letech minulého století probíhaly rušné diskuse, týkající se tzv. Klostermannova seznamu lékařských indikací, podle kterého postupují porodní asistentky i lékaři dodnes při určování rizika spojeného s těhotenstvím a porodem.

Studium porodních asistentek je v Holansku v současné době čtyřleté a škola by se dala označit jako vyšší zdravotnická škola. Porodní asistentky, které pracují v primární sféře, nejsou nikdy v zaměstnaneckém poměru. Pracují jako nezávislé porodní asistentky. Nikdy nejsou považovány za zdravotní sestry nebo s nimi zaměňovány. V zaměstnaneckém poměru pracují pouze porodní asistentky v sekundární péči. Těch je v celém Holandsku pouze 250, třebaže mají poměrně silné postavení.

Úspěšný a bezpečný porod

Porodní asistentky nepropagují porod doma jako takový, ale informovaný výběr a bezpečnost. Pro úspěšný a bezpečný porod je důležité, aby se rodící žena dokázala úplně uvolnit. To většinou dokáže nejlépe doma, kde je svým pánem. Teprve v průběhu 1. doby porodní se žena rozhodne, zda chce porodit doma, nebo chce odjet do nemocnice. „Začneme doma a uvidíme, kde skončíme,“ říkají holandské porodní asistentky. Na druhé straně Holanďanky by spíše křičely: „Chci umřít!“ než „Chci epidurální analgezii.“ Vědí, že bolest je s normálním porodem spojená a do jisté míry nezbytná. Toto vědomí je velmi silné. Bezbolestný porod je nenormální.

Holandské porodní asistentky jsou zcela nezávislé, pracují samostatně a jejich postavení ve společnosti je uznávané. Na druhé straně je systém jejich práce poměrně náročný. Dříve pracovaly jednotlivě. Znamenalo to ale absolutní odevzdání vlastního života své profesi a ztrátu soukromí. V posledních letech se proto sdružují do skupin po dvou až čtyřech a o pracovní povinnosti se dělí. K pracovním povinnostem nepatří jen odvedení porodu, ale také péče o těhotné ženy (vedení těhotenské poradny) a kontroly v šestinedělí. Chce-li se porodní asistentka svým povoláním uživit, musí se starat alespoň o 117 rodících žen. Většina se ale stará alespoň o 150 žen, aby nemusely být finančně závislé na manželovi. Platba se provádí prostřednictvím zdravotní pojišťovny.

V poslední době se Holandsko potýká s nedostatkem porodních asistentek. Odcházejí ze svého oboru, jednak proto, že jejich platy neodpovídají náročné práci, jsou přetížené a trpí syndromem vyhoření. Holandské ministerstvo školství připravuje kurz pro porodní asistentky ze zemí Evropské unie, které by chtěly pracovat v Holandsku. Bude bezplatný a potrvá 6 měsíců. Jeho účelem je dokonale seznámit účastníky se systémem zdravotní péče v Holandsku, aby se mohli stát i poradci svých budoucích klientů. Znalost holandštiny je žádoucí. Pokud by se o práci porodní asistentky v Holandsku chtěla ucházet např. česká porodní asistentka, musela by projít přípravou porodních asistentek v celé délce.

Systém porodnické péče v Holandsku

Porodnická péče se dělí na:

Primární péče. Neriziková těhotenství a porod (o těhotnou pečuje porodní asistentka nebo praktický lékař).

Sekundární péče. Riziková těhotenství a porod (pečuje porodník), těhotenství s mírným nebo přechodným rizikem (spolupráce mezi porodní asistentkou, praktickým lékařem a porodníkem)

Základním místem pro porod je:

domácí prostředí (v rámci primární péče)

nemocnice (Pouze alternativně. Není-li lékařská indikace, žena porod v porodnici hradí.)

v rámci sekundární péče – vždy nemocnice (ošetřovatelskou péči provádí specializovaná sestra, nikoli porodní asistentka, ta v nemocnici pracuje jako odborný dozor a pokud porod nevyžaduje operativní ukončení, vede jej).

Rozhodnutí o tom, kdo je rizikový a kdo má být odeslán do sekundární péče, padne vždy v rámci primární péče, to znamená, že o tom rozhodne porodní asistentka nebo praktický lékař.

Stručně řečeno:

Porodní asistentka nebo praktický lékař jsou odborníky v oblasti normálního (nerizikového) porodnictví

Porodník (gynekolog) je odborníkem na nenormální (rizikové) porodnictví

V podstatě zastávají odlišné profese, lišící se:

v přístupu

ve znalostech

ve vědeckém přístupu

Vládní ustanovení z roku 1987 říká, že:

Těhotenství a porod jsou normální událostí v životě ženy.

Porod doma má přednost.

Je důležité vyhnout se těm zásahům do porodního procesu, které nejsou nezbytně nutné.

Za výběr rizikových pacientek a jejich převedení do sekundární péče zodpovídají poskytovatelé primární péče.

Je-li třeba, poskytovatel sekundární péče poskytne konzultaci – efektivní péči je možné zajistit pouze dobrou spoluprací poskytovatelů primární a sekundární porodnické péče.

Ilustrační foto Marta Jedličková

Ohodnoťte tento článek!