Porucha funkce temporomandibulárního kloubu po zubní extrakci

Postizometrická relaxace žvýkacího svalstva

Využití rehabilitace při dysfunkci temporomandibulárního kloubu je důležitou součástí komplexní léčby stomatologických pacientů.


SOUHRN: Temporomandibulární kloub patří mezi složité klouby. Jeho zvláštností je přítomnost disku. Při otevírání úst probíhá pohyb kloubu ve dvou fázích, ve kterých je různý podíl rotace a posunu hlavičky. Po stomatologických zákrocích mohou vzniknout komplikace postihující pohybový aparát, jako je bolestivá sanice, bolestivé žvýkání, omezené otevírání úst, bolesti hlavy a krční páteře.
Klíčová slova: temporomandibulární kloub, bolest při žvýkání, rehabilitace temporomandibulárního kloubu, postizometrická relaxace, Spiraldynamik


Funkce čelistního kloubu je v porovnání s ostatními klouby poměrně složitá. Hlavní úlohu zde sehrává chrupavčitý disk, který je 3–4 mm silný, a který celou dutinu kloubu rozděluje na dvě samostatné dutiny. Disk je po celém obvodu přirostlý ke kloubnímu pouzdru a prostřednictvím něj také k dolní čelisti těsně pod hlavičkou kloubu (obr. 1). Pohybuje se tedy současně s ním. Při otvírání úst (deprese) dochází k rotaci hlavičky okolo její podélné osy a současně k posouvání této osy směrem dopředu a dolů. Při tomto posunu vpřed hlavička dolní čelisti obalená chrupavčitým diskem vycestuje na hrbolek (tuberculum articulare), který ohraničuje jamku čelistního kloubu z přední strany. Celá deprese probíhá ve dvou fázích, ve kterých je různý podíl rotace a posunu hlavičky. V první fázi deprese dolní čelisti dominuje rotační složka pohybu, ve druhé fázi složka posuvná (obr. 2). Depresi dolní čelisti vykonávají svaly nadjazylkové a m. pterygoideus lateralis. Elevaci čelisti vykonávají svaly m. temporalis, m. masseter a m. pterygoideus medialis (Tichý, M., 2007).

Pohyb dolní čelisti neslouží pouze ke zpracování potravy, ale je důležitý i pro artikulaci řeči spolu s jazykem, měkkým patrem a mimickými periorálními svaly. Žvýkací svaly jsou zapojené i do funkčních řetězců posturální muskulatury, takže zdánlivě paradoxně se mohou podílet i na poruchách posturální funkce. Rozlišujeme dvě skupiny žvýkacích svalů: hlavní a přídatné. Mezi hlavní žvýkací svaly patří m. temporalis, m. masseter, m. pterygoideus medialis a lateralis. Mezi akcesorní žvýkací svaly patří svaly jazyka, rtů, tváře a nad- a podjazylkové svaly. Tím, že jsou žvýkací svaly zapojeny i do funkčních řetězců při výkonu posturálních funkcí, mohou participovat na vzniku cervikokraniálních obtíží a poruchách v temporomandibulárním kloubu (Véle, F., 2006). Po stomatologických zákrocích může vzniknout komplikace postihující pohybový aparát, jako jsou bolestivá sanice, bolestivé žvýkání, omezené otvírání úst, bolesti hlavy a krční páteře. Tyto komplikace jsou způsobeny dysfunkcí temporomandibulárního kloubu spolu s reflexními změnami na žvýkacím svalstvu a funkčními poruchami krční páteře.

Léčba

Léčba sestává z trakční mobilizace temporomandibulárního kloubu a ošetření žvýkacího svalstva a svalstva krku technikami postizometrické relaxace. Techniky postizometrické relaxace se může pacient naučit vykonávat i sám jako autoterapii (Lewit, K., 2003). Rozvíjející se nové metodiky, jako je Spiraldynamik, která využívá trojdimenzionální pohyb, jsou také velmi účinné na úpravu funkce temporomandibulárního kloubu a žvýkacího svalstva. Tuto metodiku jsme jako první na Slovensku začali používat na našem pracovišti v Roosveltově fakultní nemocnici v B. Bystrici. Při léčbě se nesmí zapomenout na poruchy krční páteře. Rehabilitace nabízí širokou škálu možností fyzikálních procedur počínaje elektroléčbou, světloléčbou, termoterapií apod., které jsou neoddělitelnou součástí komplexní rehabilitační léčby. Využití rehabilitace při dysfunkci temporomandibulárního kloubu je důležitou součástí komplexní léčby stomatologických pacientů. Literatura


O autorovi: MUDr. Roman Bednár, Odd. fyziatrie, balneológie a liečebnej rehabilitácie, FNsP F. D. Roosevelta, Banská Bystrica (rbednar@nspbb.sk)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ohodnoťte tento článek!