Poskytování podpory v nezaměstnanosti v roce 2011

Takzvaný balíček vládních změn přináší od nového roku zásadní změny týkající se dobrovolného odchodu ze zaměstnání i jeho nedobrovolné ztráty a jejich následného dopadu na pobírání podpory v nezaměstnanosti.

V čem tyto změny spočívají a s čím musíme v roce 2011 počítat, co se pobírání podpory v nezaměstnanosti týče?

Bez nároku na podporu

Rozšířen je výčet případů, kdy uchazeč o zaměstnání nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s účinností od 1. ledna 2011 stanoví, že nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání:

a) se kterým byl v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, např. § 55 odst. 1 písm. b) nebo § 52 písm. g) zákoníku práce; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,

b) který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání zprostředkované úřadem práce,

c) kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů, tj. § 131 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, § 157 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek,

d) který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, tzv. nekolidující zaměstnání.

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání:

a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. 4000 Kč hrubého příjmu, nebo
b) výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Od 1. ledna 2011 zákon o zaměstnanosti nově stanoví povinnost uchazeče o zaměstnání výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny.
Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává některou z činností podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se do podpůrčí doby nezapočítává.

Odklad podpory či nižší sazba

Uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší odstupné, se výplata podpory v nezaměstnanosti odkládá: Od 1. ledna 2011 zákon o zaměstnanosti nově stanoví, že uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání odstupné podle § 67 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, odbytné nebo odchodné podle § 138 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a § 155 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného, odbytného nebo odchodného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného, odbytného nebo odchodného. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem, která činí v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání 5, 8 a 11 měsíců.

Zákoník práce ve svém ustanovení § 67 stanoví, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodu, a zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 56, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Podle ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

Uchazeči o zaměstnání, který ukončil zaměstnání bez vážného důvodu, se vyplácí podpora v nezaměstnanosti v nižší procentní sazbě:

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání:
a) do 50 let věku 5 měsíců,
b) nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
c) nad 55 let věku 11 měsíců.

Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže:
a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo
c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.

V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu. Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních 2 měsíců podpůrčí doby ve výši 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
V této souvislosti považuji za vhodné upozornit na to, že zákoník práce ve svém ustanovení § 49 stanoví, že dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požaduje-li to zaměstnanec, a jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru vydá zaměstnavatel zaměstnanci.

Podle ustanovení § 50 zákoníku práce může zaměstnanec dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná. Výpověď, která byla doručena druhému účastníku, může být odvolána pouze s jeho souhlasem a odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být provedeny písemně.
Podle ustanovení § 66 zákoníku práce může zaměstnanec zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno zaměstnavateli zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.
Vážné důvody pro stanovení podpory v nezaměstnanosti v nižší procentní sazbě: Zákon o zaměstnanosti ve svém § 5 stanoví výčet důvodů, které se považují za vážné pro účely zákona o zaměstnanosti.

Pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí vážnými důvody důvody spočívající v:
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a v povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. od 1. ledna 2011 nově též v okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
6. jiných vážných osobních důvodech, např. etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.

Podle ustanovení § 56 zákoníku práce zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže:
a) podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo z rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil do 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti.

Co se rozumí vhodným zaměstnáním

Podle § 20 zákona o zaměstnanosti je vhodným zaměstnáním zaměstnání:
a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby ,
c) které je sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a
d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

Pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které musí vždy zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a musí odpovídat zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání a jehož délka pracovní doby musí činit nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby nebo zaměstnání je sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce.

Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti

Podle ustanovení § 313 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen při skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm zákonem stanovené skutečnosti. Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení.

Na internetových stránkách MPSV je k dispozici formulář – Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti –, který má každý uchazeč o zaměstnání k dispozici a může jej předložit svému zaměstnavateli k vyplnění údajů o svém zaměstnání, o výši svého průměrného (popř. pravděpodobného) čistého měsíčního výdělku a dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Doložení rozhodných skutečností

Uchazeč o zaměstnání je povinen doložit úřadu práce skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti: skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit, a to například evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání, potvrzením o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a změny těchto skutečností je povinen písemně oznámit úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů.

Výplata podpory v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti je splatná po nabytí právní moci rozhodnutí o jejím přiznání pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V odůvodněných případech může být vyplacena zálohově a při další splátce zúčtována. Jsou-li splněny podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti jen po část kalendářního měsíce, náleží podpora v nezaměstnanosti v poměrné výši odpovídající počtu kalendářních dnů, kdy tyto podmínky byly splněny. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.


O autorovi: Mgr. Olga Bičáková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., výzkumná skupina Trh práce a zaměstnanost, Praha

Ohodnoťte tento článek!