Posouzení kvality života žen s močovou inkontinencí

Důsledky inkontinence moči jsou pro ženy nejen velmi nepříjemné, ale i závažné a zahrnují zdravotní, psychosociální a ekonomické problémy, které významně ovlivňují kvalitu jejich života. Na hodnocení kvality života žen s inkontinencí moči bylo vyvinuto více druhů dotazníků. V příspěvku prezentuji nejčastěji využívané dotazníky hodnocení kvality života žen s inkontinencí moči. Klíčová slova:inkontinence moči, kvalita života, multidimenzionalita, dotazník, Mezinárodní společnost pro inkontinenci

Posouzení kvality žovota žen s močovou inkontinencí

SUMMARY
The consequences of incontinence include health, psychosocial and financial problems which markedly lower the life quality of the affected women. Several questionnaires that test life quality of women with incontinence have been developed. The article presents the most often used life quality assessment instruments. Key words: urine incontinence, life quality, multidimensionality, questionnaire, the International continence society

Přestože se o močové inkontinenci v posledních letech v odborných kruzích i na veřejnosti otevřeně diskutuje, reálná čísla, která by určila její prevalenci, zatím nejsou známa. Předpokládá se, že ve světě trpí tímto stresujícím problémem asi 200 milionů lidí (Abrams, Khoury, Wien, 1999).

Epidemiologické studie realizované v USA a v Evropě, které hodnotily výskyt inkontinence moči, prokázaly, že prevalence močové inkontinence u žen se pohybuje v průměru okolo 27 % a u poloviny těchto žen je diagnostikována stresová inkontinence (Zachoval, Krhut, Zámečník a kol., 2006 podle Minasian, Drutz, Al-Badr, 2003). Mezinárodní společnost pro inkontinenci moči (ICS) definovala inkontinenci moči jako „každý samovolný únik moči, který představuje sociální nebo hygienický problém a dá se objektivně dokázat“ (Abrams, Cardazo, Fall a kol., 2003). To poukazuje na fakt, že při určení močové inkontinence je potřeba zjistit relevantní faktory, jako je typ, frekvence, závažnost, vyvolávající faktory, sociální dosah, vliv na hygienu a kvalitu života, opatření používaná při úniku a jejich účinnost (Vandoninck, Bemelmans, Mazzetta a kol., 2004).

Kvalita života žen s močovou inkontinencí

Močová inkontinence je stav, který může kvalitu života ovlivnit velmi výrazně, protože postihuje prakticky všechny oblasti života. Nepříznivě ovlivňuje každodenní aktivity, sociální vztahy a emocionální pohodu žen v každém věku. Dlouhotrvající problémy s únikem moči způsobují ztrátu sebeúcty, spojují se se vznikem depresí. Omezení ve fyzické aktivitě, práci, sportu a v pohlavním životě vedou k narušení společenských a mezilidských vztahů, případně i k sociální izolaci, vzhledem k tomu, že nejedna z žen si raději odepře běžné aktivity: cestování, návštěvu divadla či kina anebo oblíbené sportovní aktivity z obavy, že nedokáže včas a dostatečně rychle doběhnout na toaletu.
V současnosti stoupá význam poznání inkontinence jako komplexního zdravotního problému vzhledem k její multidimenzionalitě a tomu, že významně zatěžuje zdravotní i sociální systém (Minčík, Eliášová, Derňárová, 2005).

Přesná definice kvality života nám zatím chybí. Většinou se odvozuje od definice zdraví, které definovala WHO (1947): „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, ne pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.“ Kvalitu života lze chápat jako multidimenzionální koncepci hodnocení pocitu zdraví samotným pacientem, který odráží individuální zkušenosti z fyzické, emocionální a sociální pohody, jakož i vnímání zdravotního stavu, a to z hlediska vlivu symptomů onemocnění (Huvar, 2003). Vypovídá o vlivu zdravotního stavu a podmínek na jedince, dotýká se pochopení lidské existence, smyslu života a samotného bytí. Zahrnuje hledání klíčových faktorů, bytí a sebekoncepce (Sochorová, Vránová, 2008).

Hodnocení vlivu močové inkontinence na kvalitu života

Dotazníky hodnotící vliv určitého symptomu či onemocnění na kvalitu života by měly co nejlépe a nejkomplexněji vystihovat jeho dopad na fyzické a psychické zdraví pacientů i na jejich společenské aktivity (všeobecné vnímání zdraví, obtěžující symptomy, kvalita života). Tyto dotazníky jsou považovány za jeden ze základních parametrů vyhodnocování závažnosti obtíží a úspěšnosti léčby (Zachoval, Krhut, Zámečník a kol., 2006). Tradičně se inkontinence moči posuzuje prostřednictvím skórování symptomů a objektivním zaměřením se na její etiologii, diagnostiku a účinek léčby (Cortes, Kelleher, 2005). K hodnocení kvality života při močové inkontinenci používáme standardizované dotazníky, které lze rozdělit do dvou základních skupin, všeobecné (generické) a specifické. Některé literární prameny uvádějí i třetí typ dotazníků, tzv. standardizované behaviorální testy, zjišťující fyzické a kognitivní funkce (Sochorová, Vránová, 2008; Cortes, Kelleher, 2005; Huvar, 2003; Zachoval, Krhut, Zámečník a kol., 2006).

Všeobecné dotazníky se používají k hodnocení kvality života jako takové. Nejsou specificky zaměřené na konkrétní chorobu, jsou široce použitelné u jakékoli skupiny populace bez ohledu na pohlaví, věk apod. Zahrnují všeobecné a specifické škály, které hodnotí stav zdraví, vliv choroby, účinek léčebných intervencí i ekonomickou situaci. Slouží k zjišťování a porovnávání kvality života podle věkových i sociálních skupin, lokálních celků, pohlaví, ras apod. Patří sem např.: SF-36 – Short Form 36, SIP – Sickness Impact Profile, HRQoL – Health related quality of life, VAS – Visual Analogue Scale (Cortes, Kelleher, 2005; Huvar, 2003; Zachoval, Krhut, Zámečník a kol., 2006).
Specifické dotazníky se zaměřují na zvláštnosti daného symptomu či choroby a lze je použít k hodnocení daného stavu. V porovnání se všeobecnými dotazníky mají vyšší výpovědní hodnotu a jsou to klinicky nejrelevantnější nástroje hodnocení kvality života. Na hodnocení kvality života při močové inkontinenci používáme dotazníky, které lze rozdělit do dvou skupin (Cortes, Kelleher, 2005; Huvar, 2003; Zachoval, Krhut, Zámečník a kol., 2006):

1. dotazníky k zjišťování citlivosti pacienta na jednotlivé symptomy močové inkontinence (např. BFLUTS – Bristol Female Lower Urinary Tract Symptoms, UDI – Urogenital Distress Inventory, SSI – Symptom Severity Index);
2. dotazníky k vyšetření celkového dopadu močové inkontinence na pacienta (např. CONTILIFE, KHQ – King`s Health Questionnaire, U-IIQ – Urge Incontinece Impact Questionnaire, IIQ – Incontinence Impact Questionnaire – zkrácená verze IIQ-7, I-QoL – Quality of Life in person with urinary incontinence, SIQ – Stress Incontinence Questionnaire, SII – SI – Symptom Impact Index for Stress Incontinence, YIPS – York Incontinece Perception Scale, PCQ – Psychological Consequences Questionnaire). Nabízím přehled specifických dotazníků hodnotících kvalitu života žen v různém věku, u kterých byla diagnostikovaná stresová nebo urgentní inkontinence moči (Huvar, 2003; Cortes, Kelleher, 2005; Papanicolaou, Hunskaar, Lose, Sykes, 2005; Zachoval, Krhut, Zámečník a kol., 2006):

Posouzení kvality žovota žen s močovou inkontinencí

CONTI LIFE: Dotazník je určen pro ženy se stresovou inkontinencí. Skládá se z 28 otázek hodnotících stav v posledních 4 týdnech. Hodnotí se vliv na běžné denní aktivity a aktivity spojené s námahou, emocionální důsledky, vliv na pohlavní život, celkový pocit spokojenosti a sebehodnocení. Využívá se i k hodnocení efektu operační léčby stresové inkontinence pomocí polypropylenové TVT pásky.
KHQ – Kings`s Health Questionnaire: Dotazník se používá u žen a mužů s urgentní i stresovou inkontinencí moči. Skládá se z 21 otázek, které hodnotí současný stav obtíží. Hodnotí omezení v oblasti fyzické aktivity, sociální aktivity a mezilidských vztahů, emocionální problémy, vliv na spánek a celkovou únavu, stupeň závažnosti opatření vyvíjených na vyrovnání se s obtížemi a vliv na celkový zdravotní stav. Používá se k dlouhodobému i krátkodobému hodnocení kvality života.
I-QoL – Incontinence-Quality of Life questionnaire: Dotazník se skládá z 22 otázek. Je určený k hodnocení kvality života pacientů s inkontinencí moči v rámci nutnosti sebeomezení v obvyklých činnostech, její psychosociální a sociální dopad.
ISQ-P – Incontinence Stress Questionnaire for Patients: Používá se jako pomůcka při hodnocení dlouhodobých psychologických důsledků spojených s inkontinencí moči. Obsahuje 20 otázek, které se týkají období posledního týdne, a zaměřuje se na hodnocení vlivu inkontinence na vznik depresí, sociální dopad a estetické či somatické postižení pacientů.
Quality of life questionnaire for urinary urge incontinence: Jde o dotazník s 24 otázkami, který hodnotí urgentní inkontinenci u žen. Hodnotí vliv na denní aktivity a emoce, na spánek, celkový stav a sebehodnocení.
SII -SI – Symptom Impact Index for Stress Incontinence: Dotazník hodnotí 3 otázky týkající se nevyhnutelnosti omezení běžných aktivit způsobené stresovou inkontinencí u žen za období posledního roku.
UISS – Urinary Incontinence Severity Score: Jde o dotazník obsahující 10 otázek, ze kterých 4 kvantifikují únik moči a 6 z nich hodnotí vliv inkontinence na běžné denní aktivity žen.
URI S – Urge Impact Scale: Dotazník hodnotí vliv urgentní inkontinence na kvalitu života starších pacientů. Tvoří ho 24 otázek, které hodnotí stav obtíží (psychika, zvládání běžných situací, pocit sebejistoty) v průběhu posledního měsíce.
U-II Q – Urge-Incontinence Impact Questionnaire: Dotazník obsahuje 32 otázek, které hodnotí vliv urgentní inkontinence, nykturie a spokojenosti s léčbou za období posledních 4 týdnů na kvalitu života.
UIHI – Urinary Incontinence Handicap Inventory: Dotazník je určen pro starší ženy s urgentní inkontinencí, obsahuje 17 otázek, které hodnotí vliv inkontinence na běžné denní aktivity, fyzickou námahu, emoce a sociální důsledky obtíží.
YIPS – York Incontinence Perception Scale: Dotazník vyhodnocuje inkontinenci mužů a žen pomocí 8 otázek zaměřených na současný stav obtíží.

Závěr

Měření kvality života je čistě subjektivní metoda hodnocení stavu samotným pacientem, která navozuje řadu diskusí. Hodnocení kvality nelze podceňovat. Pokud je cílem spokojenost pacienta, potom je hodnocení jeho stavu velmi významným měřítkem úspěchu či neúspěchu léčby. I Mezinárodní společnost pro inkontinenci (ICS) doporučila určování kvality života jako součást klinických studií močové inkontinence. Obvykle si dovedeme představit, jak se cítí pacientky s močovou inkontinencí, a můžeme předpokládat, jaká je kvalita jejich života, avšak je potřeba ji i hodnotit, abychom jim mohli cíleně pomoci. Naopak není vhodné hodnocení přeceňovat a vyvozovat závěry jen na základě subjektivního hodnocení pacientky. Optimální je kombinace subjektivního a objektivního hodnocení, což tvoří účinný komplex k posouzení stavu v maximální možné míře. Přínosem je zohlednění názoru pacientky, jednoduchý převod na číselné vyjádření a lehké statistické zpracování. Zásadním momentem hodnocení je však volba správného dotazníku – zohlednit je potřeba typ inkontinence, věk, pohlaví apod.


O autorovi: PhDr. Ľubica Rybárova, Ph. D. Fakulta zdravotníctva Prešovskej univerzity v Prešove (lubrybar@unipo.sk)

Ohodnoťte tento článek!