Postavení zdravotnických záchranářů na ARO odděleních zdravotnických zařízení

Zdravotnický záchranář (ZZ) patří mezi tzv. regulované profese. Regulovaným povoláním se rozumí takové povolání, pro jehož výkon jsou právními předpisy předepsány určité požadavky, bez jejichž naplnění nelze činnost vykonávat.


SOUHRN: Článek je věnován problematice postavení zdravotnických záchranářů na anesteziologickoresuscitačních odděleních ve zdravotnických zařízeních v ČR. Vzhledem k novelizaci původního zákona č. 96/2004 (zákon o nelékařských povoláních) se k 1. 7. 2008 rozšířilo pole působnosti této původně úzce zaměřené profese. Hlavním cílem tohoto pilotního šetření je podat ucelený přehled o postavení zdravotnických záchranářů ve zdravotnických zařízeních.
Klíčová slova: zdravotnický záchranář, anesteziologicko-resuscitační oddělení, kompetence

SUMMARY: The article is devoted to the role and status of paramedics in anesthesiologyresuscitation departments in healthcare facilities in Czech Republic. The amendment to the Law 96/2004 (Law of Non-medical professions) on July 1, 2008 extended the original scope of this narrowly focused profession. The main objective of this pilot research is to provide a comprehensive overview of the status of paramedics in health care facilities.
Key words: paramedic, anesthesiology and intensive care, competency


Aktuální počet registrovaných zdravotnických záchranářů (ke květnu 2011) činí v NCO NZO 1820 (pro porovnání – počet všeobecných sester činí 105 005). Tato velká diskrepance je do značné míry odrazem délky působení zdravotnických záchranářů v systému českého zdravotnictví.

Jaro roku 2011 bylo velice plodným obdobím legislativních změn, jež se týkají zdravotnických povolání.
Jako první nabyla v platnost vyhláška č. 55/2011, vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků (platná od 14. 3. 2011), a zcela nahradila vyhlášku č. 424/2004. Co nám přinesla? Zcela jistě pozitivní krok ve vztahu ke zdravotnickým záchranářům, kteří pracují na oddělení ARO. Po necelých 3 letech je legislativně zohledněno jejich působení na odděleních ARO a aktualizován seznam činností, jež mohou na odděleních vykonávat, což předchozí vyhláška zcela postrádala. Díky konkretizací činností, které ve vyhlášce nalezneme, zcela jednoznačně předcházíme nesrovnalostem a tím eliminujeme případné forenzní důsledky, které, troufám si tvrdit, by na sebe nenechaly dlouho čekat.

Další našimi zákonodárci schválená legislativní norma je tzv. malá novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních v podobě zákona č. 105/2011, jež nabyla účinnost dne 22. 4. 2011 a jejímž přijetím byl zrušen zákon č. 96/2004. Přijetí tohoto zákona bylo bedlivě sledováno všemi nelékaři, hlavně ve vztahu k dvěma věcem: 1. snížení registračního poplatku z 500 Kč na 100 Kč a 2. prodloužení registračního období z 6 na 10 let. Vzhledem k výše uvedeným věcem uniklo částečně do pozadí vložení nového odstavce § 18, jenž se týká všeobecných sester, které jsou členkami výjezdových skupin ZZS. Citace: Odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře má také zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecná sestra podle § 5 a specializovanou způsobilost v oboru sestra pro intenzivní péči a byl členem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby nejméně v rozsahu alespoň poloviny týdenní pracovní doby po dobu 5 let v posledních 6 letech.

Co to v konečném důsledku znamená? Ty sestry, které splňují požadavky výkonu profese zmiňované ve výše citovaném zákoně, mohou požádat (nezískává se automaticky!) spolu s doložením 40 kreditů (akce určené záchranářům) a mohou získat odbornou způsobilost zdravotnického záchranáře a tím se přihlásit do oboru specializačního vzdělávání urgentní medicína.

Ráda bych tady poukázala ještě na jednu skutečnost, že obory specializačního vzdělávání jsou definovány nařízením vlády č. 31/2010, o oborech specializačního vzdělávání. Obor zdravotnický záchranář má specializační studium zaměřeno na obor urgentní medicína. I když je nařízení vlády v platnosti již přes rok, stále není žádné zdravotnické zařízení/vzdělávací středisko akreditováno na tento obor, tudíž zatím žádného zdravotnického záchranáře s touto specializací český trh práce nemá. Po zhlédnutí rámcového vzdělávacího programu jsem do tohoto oboru specializace vkládala velké naděje, že své záchranáře (jež zaměstnávám na oddělení ARO) do specializace zařadím, a tím jim rozšířím kompetence. Bohužel jsem narazila na skutečnost, že podmínkou zařazení do specializačního vzdělávání jsou minimálně 3 roky praxe, z toho v minimálním rozsahu 1 roku na ZZS, což mé zaměstnankyně nesplní, stejně jako mnoho dalších, vzhledem k naplnění stavů na záchranných službách.

Co k úvodu do problematiky říci více? Vzdělání má velkou moc. Umožňuje lidem uvědomovat si své postavení ve světě a společnosti a zároveň jim dává možnost toto postavení měnit. Cílem pilotního šetření bylo upozornit na to, že si zdravotničtí záchranáři nejsou v mnoha případech vědomi svého postavení, jež vyplývá jak z nejednotnosti výkladů legislativních norem, tak i z absence hlubší analýzy role této profese.

Charakteristika výzkumu

Od července do listopadu 2010 probíhalo výzkumné šetření zaměřené na postavení zdravotnického záchranáře na anesteziologickoresuscitačních odděleních. Jako metoda výzkumu byl použit originální dotazník. Osloveno bylo celkem 24 vedoucích pracovníků zdravotnických zařízení. Šetření se nakonec zúčastnilo 15 zdravotnických zařízení, tudíž návratnost činila 62,5 %. Data byla zpracována Mgr. Kateřinou Langovou, Ph. D. Ke statistickému zpracování byl použit statistický software SPSS, verze 15 a program Microsoft Office Excel 2007 a byla využita popisná statistika.

Cíle výzkumu:

1. Vytipovat pracoviště, kde ZZ zaměstnávají.
2. Zjistit postoj vedoucích pracovníků k této regulované profesi.
3. Zjistit mzdové/platové zařazení ZZ.
4. Zjistit ucelený přehled o kompetencích ZZ na oddělení ARO.

Předesílám, že vzhledem k období, kdy byl výzkum realizován (červenec–listopad 2010), jsem vycházela z platné legislativy té doby, tj. vyhlášky č. 424/2004 (o činnostech zdravotnických pracovníků) a ze zákona č. 96/2004 Sb. (o nelékařských povoláních).

Výsledky výzkumu

Cíl 1: Vytipovat pracoviště, kde ZZ zaměstnávají.

Z odpovědí na otázku „Je součástí vašeho týmu absolvent oboru ZZ?“ a v návaznosti i na otázku „Jaký počet ZZ tvoří součást vašeho týmu?“ vyplynulo, že z 15 oslovených zdravotnických zařízení již 14 zdravotnické záchranáře zaměstnává (93 %) a více než 20 % oslovených středisek uvedlo, že zaměstnává 10 a více záchranářů (67 % zařízení má v týmu 1–5 ZZ, 7 % zařízení uvádělo 5–10 ZZ a 6 % zařízení nemá ve svém týmu žádného absolventa oboru ZZ). Vzhledem k tomu, že jsou již do značné míry naplněny kapacity zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči, lze předpokládat, že počet takovýchto středisek, kde budou ve větším počtu zastoupeni zdravotničtí záchranáři, bude i nadále narůstat.

Cíl 2: Zjistit postoj vedoucích pracovníků k této regulované profesi.

Z výsledků vyplynulo, že 80 % vedoucích pracovníků by do pracovního poměru přijalo raději všeobecnou sestru než zdravotnického záchranáře. Možné vysvětlení této skutečnosti (odmítavého postoje vedoucích pracovníků k této profesi) bych viděla ve výsledcích odpovědí na další otázku „Myslíte si, že ošetřovatelství je dostatečně zahrnuto v kvalifikační přípravě ZZ?“, z nichž zcela signifikantně vyplývá, že vedoucí pracovníci jsou z 87 % přesvědčeni, že ošetřovatelství není dostatečně zahrnuto v kvalifikační přípravě zdravotnických záchranářů. Vzhledem k tomu, že teoretické znalosti z ošetřovatelství tvoří základní předpoklad k poskytování kvalitní ošetřovatelské péče formou ošetřovatelského procesu, je třeba přesvědčit i vedoucí pracovníky o tom, že kvalifikační studium zdravotnického záchranáře je koncipováno jak po praktické, tak i po teoretické stránce k poskytování kvalitní ošetřovatelské péče u lůžka pacienta. Mezi dalšími důvody preference všeobecných sester ze strany vedoucích pracovníků může být např. nedůvěra v obor, nejistota v kompetencích, požadavky pojišťovny aj.

Cíl 3: Zjistit mzdové/platové zařazení ZZ.

Z odpovědí na otázku zaměřenou na platové/ mzdové zařazení PBOD (pracující bez odborného dohledu) je patrné, že 79 % (11) zdravotnických záchranářů pracujících bez odborného dohledu je zařazeno do stejné platové/mzdové třídy jako všeobecné sestry, 1 (7 %) zdravotnický záchranář je zařazen do třídy nižší a 2 (14 %) záchranáři jsou ve stejné třídě se sestrami specialistkami. Z výzkumu bylo také zjištěno, že 100 % oslovených záchranářů, kteří pracují pod odborným dohledem, je zařazeno do stejné třídy jako sestry pod odborným dohledem.

V souvislosti se mzdovým/platovým zařazením jsem zkoumala, zdali mají ZZ napsanou pracovní smlouvu na výkon svého povolání: 2 zdravotnická zařízení ze 14, jež záchranáře zaměstnávají, mají smlouvu napsanou na výkon jiného povolání. Vzhledem k tomu, že k prodloužení osvědčení o výkonu povolání zdravotnického záchranáře je třeba doložit souvislou činnost ve výkonu profese, o jejíž prodloužení žádám, vyvstává zcela prokazatelný problém, že záchranářům, kteří jsou zaměstnanci zmíněných zařízení, nebude registrace prodloužena.

Cíl 4: Zjistit ucelený přehled o kompetencích ZZ na oddělení ARO.

Z tabulky vyplývá, že kompetence zdravotnických záchranářů se výrazně odlišují v jednotlivých zdravotnických zařízeních. V mnohých případech záleží na vedoucích pracovnících (resp. na jejich právních odděleních), jak si vyloží vyhlášku o činnostech zdravotnických pracovníků. To, z jakých paragrafů budou vycházet, se odráží i na kompetencích, jež budou zdravotnickým záchranářům přiděleny. Výsledkem je zcela průkazná nejednotnost v kompetencích jednotlivých zdravotnických zařízení, která se může negativně odrazit v případě soudního sporu.

Tabulka

Závěr

Některá zdravotnická zařízení se výzkumného šetření z různých důvodů odmítla zúčastnit, proto zkoumaný vzorek není dostatečně reprezentativní. I přesto můžeme brát tento výzkum jako jakýsi průřez, který odráží zkoumanou problematiku.

Problematika postavení a kompetencí zdravotnických záchranářů v České republice nabývá na významu (i vzhledem k nárůstu počtu absolventů tohoto oboru). V poslední době jsme svědky stále častěji probíhajících odborných diskusí. Valná většina z těchto diskusí je stále zaměřena pouze na přednemocniční neodkladnou péči. Tímto výzkumným šetřením bych ráda poukázala na skutečnost, že postavení a role zdravotnického záchranáře ve zdravotnických zařízeních není jednotná. Získané informace by měly sloužit nejen samotným zdravotnickým záchranářům k nalezení identity a adekvátního postavení, ale také vedoucím pracovníkům k ujednocení jejich postoje vůči této profesi.


O autorovi: Mgr. Hana Reichelová ARO, Nemocnice Valašské Meziříčí a. s. (H. Reichelova@seznam.cz)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Postavení zdravotnických záchranářů na ARO odděleních zdravotnických zařízení
Ohodnoťte tento článek!