Postoj sester k „registraci“ v ČR

Celoživotní vzdělávání je nedílnou součástí všech profesí, které každodenně uplatňují nové poznatky výzkumu a vědy ve svých činnostech.

Ošetřovatelství je vědní obor neustále se vyvíjející a klade velké nároky na úroveň vzdělání všech kategorií pracovníků, zvláště na ty, kteří ošetřovatelský proces vedou.

SUMMARY Life long learning is an integral part of development of each profession that everyday apply new research findings into their practice. Nursing is a science field which is continuously developing, and it places high demands on the level of education of its members, especially those whose are in charge of nursing process.

Na začátku 21. století začalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky připravovat dokument Koncepce ošetřovatelství, který vychází z Koncepce ošetřovatelství České republiky z roku 1998, respektuje doporučení Organizace spojených národů, WHO, směrnice Evropské unie, doporučení Evropské komise, Mezinárodní organizace práce, ICN a ICM.
Tyto dokumenty určují další vývoj a směr ošetřovatelství a porodní asistence v 21. století.

Přelomový zákon pro ošetřovatelství č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, tedy zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, umožnil vznik centrálního registru nelékařských povolání a sestry tímto zákonem získaly legislativní rámec systematického celoživotního vzdělávání a možnost získat „Osvědčení o výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ a k označení své odbornosti připojit také označení „Registrovaný/á“. Po pěti letech platnosti zákona a zavedení registrace jsou reakce mnoha zdravotníků rozpačité.

Pracuji přes 10 let v profesní organizaci sester a díky tomu jsem měla možnost pozorovat i aktivně se podílet na změnách ošetřovatelství. Letos v červnu jsem ukončila magisterské studium a pro svou diplomovou práci jsem si vytyčila několik cílů. Hlavním cílem práce bylo zmapovat problémy sester se získáváním a periodickým obhajováním Osvědčení o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a s ním souvisejícím celoživotním vzděláváním.

Tabulka 1

Chtěla jsem zjistit, a to bylo prvním cílem, jak se sestry vypořádaly se změnami právních norem po vstupu České republiky do Evropské unie. Druhým cílem bylo zjistit názor sester na zavedený systém celoživotního vzdělávání, kontrolovaného Ministerstvem zdravotnictví ČR. Třetím cílem bylo potvrdit soustavné dobrovolné vzdělávání sester z vlastního zájmu o profesi bez nutnosti legislativních nástrojů a čtvrtým cílem bylo získat přehled o názorech sester na registraci, její podmínky, na kreditní systém, časovou a finanční náročnost. Vytyčené cíle jsem splnila.

Pět hypotéz stanovených na základě cílů

Hypotéza H1: Sestry nechápou registraci jako garanci kontinuálního vzdělávání a zvýšení prestiže u pacientů. Tato hypotéza byla potvrzena.
Hypotéza H2: Sestry nemají jednoznačný názor na pojem „bez odborného dohledu“. Hypotéza byla potvrzena.
Hypotéza H3:Hlavní motivací sester s odbornou praxí 25 a více let je nasbírat dostatečný počet kreditů. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza H4: Mladé sestry s odbornou praxí 10 a méně let podporují zaměstnavatelé, protože jim záleží na prohlubování jejich znalostí. Tato hypotéza nebyla potvrzena.
Hypotéza H5: Sestry s odbornou praxí 11–24 let negativně vnímají finanční náročnost celoživotního vzdělávání. Tato hypotéza byla potvrzena.

Vývoj vzdělávání sester v ČR

Vzdělávání sester v České republice prošlo za minulých pět let značně dramatickým vývojem. Ve snaze implementovat směrnice EU do poskytování zdravotnické péče a vybudovat rovnoprávné postavení české sestry vůči kolegyním v EU byly přijaty legislativní změny. Sestra, která chce pracovat samostatně, bez odborného dohledu, musí splnit nejméně jednou za šest let podmínky registrace, a tím je zařazena do centrálního veřejně přístupného Registru MZ ČR. Bohužel mnoho sester tuto skutečnost vnímá jako velký zásah nejen do profesního, ale i do osobního života.

Registrace s sebou přinesla zvýšené finanční výdaje na různé vzdělávací akce a vyžaduje čas. (tab. 1) Je zajímavé, že ze tří sledovaných souborů měly s registrací nejméně problémů sestry s praxí 25 a více let. Finanční náročnost spojenou s registrací však uvádí ve všech souborech nejméně 50 % sester. Každému vzdělávání je třeba věnovat potřebný čas. Sestry, zvláště ty v nepřetržitém provozu, znají velice důvěrně boj s časem. Každá dobře zná pocit lítosti, kdy nemůže být se svými blízkými a musí se o víkendech a svátcích věnovat své profesi.

Tabulka 1

Potom, i přes veškerou dobrou vůli prohlubovat své profesní znalosti, raději svůj volný čas věnuje rodině. Většina by uvítala absolvovat vzdělávací akce ve své pracovní době s náhradou mzdy, protože je přesvědčena, že znalosti uplatní právě v zaměstnání. Bohužel tuto výhodu má podle výsledků průzkumu jen 17,5 % sester. Sestry se většinou vzdělávají pouze ve svém osobním volnu na úkor dovolených a volných víkendů. To jsou nejčastější důvody nezúčastnit se některých možných vzdělávacích akcí, přestože by sestry témata zajímala a přinesla by kýžený počet kreditů.

Sestry touží po zvýšení svého statutu a prestiže profese. Je samozřejmé, že těchto cílů nelze dosáhnout bez kontinuálního zvyšování kvalifikace, aby mohly vystupovat a především pracovat jako vzdělané a zručné profesionálky. Bohužel většina registraci nechápe jako nástroj pro zvýšení prestiže povolání sestry. (tab. 2) Průzkum odhalil, že ve dvou souborech sestry nejméně v 50 % zastávají přesvědčení, že registrace je nesmyslná a vznikla tak jen honba za kredity.

Jednou z důležitých dovedností sestry je umět komunikovat s pacienty a jejich rodinou, lékaři, ale také mezi sebou. Nepochopení cílů registrace, finanční a časová náročnost, neochota podřídit se direktivám zákona na straně sester a nedostatek poskytovaných informací, chybějící prováděcí a výkladové vyhlášky, absence státních dotací poskytovatelům celoživotního vzdělávání na straně druhé, vede ke konfliktním situacím. Vhodným komunikátorem by byla Komora sester ČR. Bohužel v ČR přes opakované snahy jednotná komora nevznikla.

Toto jsou 3 názory, které se nejvíce opakovaly v odpovědích uvedených v dotazníku (citace bez jazykové úpravy):

1. „Myslím, že registrace je v součastné době „metla“ na sestry samotné. Dokud nebude mít zaměstnavatel povinnost zajistit vhodné podmínky pro získávání kreditů, tak budeme sbírat kredity nejlevnější cestou a bude nám jedno, jaká témata přednášek si tam odsedíme. Vzdělání ano, ale proč tak draze!?“

2. „Bohužel si myslím, že získávání kreditů nutných pro registraci nepřispívá ke zlepšení odborné úrovně sester, je to mnohdy jen „honba“ za body. Odborná témata týkající se mé práce sleduji i bez bodů.“

3. „Prospívá k prohloubení znalostí této profese.“ Bohužel většina názorů hodnotí registraci negativně nebo přinejmenším ji přijímá s velkými rozpaky. Není možné registraci zrušit. Je jen na nás, sestrách, dohledat si nutné informace, pochopit její smysl a přijmout ji jako měřítko vlastní profesionality. Chápu, že finanční náročnost některých vzdělávacích aktivit může být zatěžující, lze ji však vnímat i jako investici pro práci s lepším platovým tarifem.


O autorovi: Mgr. Zuzana Bittnerová, SZŠ Brno,Jaselská 7/9, Brno; jednatelka Společnosti instrumentářek (Z. Bittnerova@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!