Posuzování závislosti na alkoholu

WHO hovoří o závislosti na alkoholu, respektive člověku, který je závislý na alkoholu, jako o člověku, jehož závislost dosáhla takového stupně, že mu to způsobuje poruchy a újmy na tělesném i duševním zdraví, ve společenských vztazích a ve společenské činnosti. Závislost je definovaná podle WHO jako duševní, případně i tělesný stav, který je charakterizován přítomností naléhavé touhy nebo nepřekonatelné potřeby opakovaně a periodicky přivádět do svého těla příslušnou látku.

Spotřeba alkoholu v EU klesá, což dokazuje i stránka Evropské komise, předpoklady však byly lepší než skutečný stav. Ve Slovenské republice byla za rok 2010 dokonce spotřeba alkoholu nejnižší z celé EU a Česká republika dosáhla průměrných hodnot. Anderson, Müller, Galea (2012) uvádějí, že v Evropě je alkohol jedním ze tří hlavních rizikových faktorů spolu s tabákem a vysokým krevním tlakem. Ošetřovatelské posouzení pacientů přicházejících do zdravotnického zařízení s intoxikací alkoholem je složitý krok. Ve většině případů je takový pacient v bezvědomí, nereaguje na oslovení, není schopen komunikace. Péče se pak soustřeďuje jen na zajištění základních potřeb. Prvotní posouzení se provádí při akutním příjmu, zhodnotí se přítomné rány, možnost zvracení a podobně. Sbírání dalších informací se nechává na dobu, kdy je pacient schopen komunikovat a adekvátně odpovídat. Takový postup je obvyklý při akutní intoxikaci, kdy je pacient bez reakce na okolí. Při každé takové hospitalizaci by sestry měly posoudit míru pacientovy závislosti na alkoholu. Získané údaje potom poskytnou lékaři, aby mohl určit další postup v léčbě. Většinou následuje konzultace s psychologem či psychiatrem.
Na objektivní posouzení je nejvhodnější použít hodnoticí nástroje, které jsou dostupné v databázích evidence based practice nebo nursing. V těchto databázích jsou k dispozici i hodnoty validity a reliability, které slouží jako kritérium

výběru nástroje. Některé mezinárodní odborné společnosti se věnují vytváření nástrojů a následně vytvářejí studie na zjištění validity a reliability. Takovéto studie spolu s kompletním nástrojem pak vydávají na své stránce. Existují však i literární zdroje nástrojů. Takovými zdroji jsou například Baer, Blais (2006) a Tyrer, Methuen (2007). Tyto literární zdroje poskytují přehled používaných hodnoticích nástrojů v psychiatrii a psychiatrickém ošetřovatelství. Americká psychiatrická asociace (1994) popsala DSM-IV kritéria zneužívání alkoholu. Tato rovněž patří mezi diagnostický algoritmus, respektive příznaky alkoholové závislosti. Jedná se o sedm znaků, které pokud se vyskytují v čase 1 roku, je pacient závislý na alkoholu. První kritérium je tolerance alkoholu a zvyšování množství alkoholu na dosažení stejného efektu. Dalším kritériem je abstinence s přítomnými známkami abstinenčního syndromu, jako například neklid, pocení, halucinace a podobně. Jako třetí je kritérium přijímání velkého množství alkoholu v periodách delších, než pacient zamýšlel. Následujícím kritériem je trvalá touha po alkoholu nebo neúspěšná snaha o kontrolu nad přijímáním alkoholu. Aktivity takového pacienta se zužují jen na získání alkoholu nebo jeho účinku. Sociální aktivity (jako např. práce) jsou značně redukované. Posledním kritériem je přijímání alkoholu i přes přítomnost psychických a fyzických problémů.

Hodnoticí nástroje

K posouzení závislosti na alkoholu existuje mnoho hodnoticích nástrojů v psychiatrii a psychiatrickém ošetřovatelství. Baer, Blais (2010) uvádějí, že The National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism doporučuje používání

Identifikačního testu poruchy požívání alkoholu jako zlatého standardu screeningu při detekci problémů s alkoholem. Tento nástroj je vhodný jako sebehodnoticí nástroj nebo jej lze použít pro posouzení formou rozhovoru. Posouzení tímto nástrojem trvá 2 minuty. U každé položky je možnost hodnocení od 0 do 4. Celkový počet možných dosažených bodů je 40. Vyhodnocení nástroje probíhá na základě počtu dosažených bodů. Skóre od 0 do 7 označuje, že posuzovaný pacient nemá problémy s alkoholem. Skóre od 8 do 15 indikuje střední problémy s alkoholem. Takové skóre je typické pro běžného příležitostného konzumenta alkoholu. I když, jak uvádějí Baer, Blais (2010), takový výsledek si žádá redukování příjmu alkoholu. Dále následuje skóre od 16 do 19. Toto skóre mívají většinou pijani, tedy lidé, kteří vyhledávají příležitosti k pití a pijí alkohol pro jeho drogový účinek nebo pro zvednutí sebevědomí. Baer, Blais (2010) uvádějí, že pacienti s takovým výsledkem již potřebují monitorování pití alkoholu a poradenství. Skóre vyšší než 19 dosahují lidé, u kterých je vysoká pravděpodobnost závislosti na alkoholu.
Další hodnoticí nástroj úzce navazuje na předcházející, respektive pokud pacient dosáhne skóre v předcházejícím nástroji vyšší než 8, je vhodné použít nástroj s názvem Posouzení frekvence a kvality přijímání alkoholu. Tento nástroj obsahuje 5 položek, respektive otázek, které se týkají přijímání alkoholu v posledních 30 dnech. Tak získá sestra celkový přehled o množství a kvalitě konzumace alkoholu respondentem. Baer, Blais (2010) uvádějí nástroj takto: 1. V kolika dnech jste měl/a přinejmenším jeden nápoj obsahující alkohol?
2. Ve dnech, kdy jste pil/a alkohol, v kolika z nich jste měl/a 5 a více nápojů obsahujících alkohol (pro muže 5 a více nápojů, pro ženy 4 a více)? 3. Ve dnech, kdy jste pil/a alkohol, jaký

byl průměrný příjem alkoholu (1 standardní nápoj je 0,5 l piva, 0,04 l destilátu nebo 0,15 l vína)? 4. Jaké bylo nejvyšší množství přijatého alkoholu ve dni, ve kterém jste pil/a (v číslech standardního nápoje)?
5. V kolika dnech jste měl/a značnou, neodolatelnou chuť nebo touhu pít?
Posuzovací škála výstražných znaků relapsu je škála obsahující 28 položek. Poskytuje způsob posouzení rizika relapsu u abstinujících pacientů. Tento nástroj má dobu administrace 5 minut. Pacient může odpovídat na Likertově škále od 1 do 7, přičemž 1 je nikdy a 7 je vždy (tab.). Leedský dotazník závislosti je sebehodnoticí dotazník, který obsahuje 10 položek hodnotících stupeň závislosti na alkoholu nebo jiných návykových látkách. Dotazník je vhodné použít, když pacient vykazuje kritéria závislosti podle DSM-IV. Administrace trvá 5 minut. Skóre se pohybuje od 0 do 30 a každá otázka je hodnocena od 0 do 3. Pacient může odpovídat: nikdy, někdy, často a téměř stále. Dosažení hodnoty do 15 označuje malou závislost, hodnota od 16 do 23 značí střední závislost a hodnota od 24 do 30 ukazuje na těžkou závislost na alkoholu.
Michiganský screeningový test alkoholismu je sebehodnoticí nástroj na zjištění závislosti na alkoholu. Nástroj obsahuje 22 položek hodnotících společenské, pracovní a rodinné problémy, které souvisejí se závislostí na alkoholu. Administrace testu trvá 5 až 10 minut. Dosažené skóre 6 a víc dokazuje přítomnost problémů s alkoholem. Pacient odpovídá ano a ne. Připočítá si bod, pokud odpoví ne u položek 1 a 4. Jeden bod si připočítá, pokud odpoví ano na položky 2, 3, 5 až 22. Je nutné podotknout, že nástroj existuje i ve zkrácené formě. Ta obsahuje 13 položek, přičemž základní nástroj má senzitivitu 98 % a krátká forma má senzitivitu 90 %.
Škála závislosti na alkoholu je sebehodnoticí nástroj, jehož administrace trvá 10 minut. Otázky jsou koncipované jako dichotomické (skórování otázek 0, 1), trichotomické (skórování otázek 0, 1, 2) a otázky, kde má pacient 4 možnosti (skórování otázek 0, 1, 2, 3). Počet otázek je 25 a nejvyšší počet bodů, kterého lze dosáhnout, je 47. Při vyhodnocení nástroje jsou přidána i doporučení, jak pokračovat v léčbě. Dosažené skóre 0 ukazuje, že pacient nemá žádné problémy s pitím alkoholu. Od 1 do 13 ukazuje na nízkou úroveň závislosti, kterou je možné řešit domluvou či radou. Skóre od 14 do 21 ukazuje na střední úroveň závislosti, přičemž nejsou přítomny klasické abstinenční příznaky, jako například delirium tremens a podobně. Pokračující závislost na alkoholu je zřejmá při dosažení skóre od 22 do 30. Ve vyhodnocení nástroje je uvedeno, že abstinence je jediná možná cesta. Skóre od 31 do 47 ukazuje na těžkou závislost na alkoholu. Zde jsou přítomny příznaky abstinenčního syndromu a fyzické příznaky onemocnění, které souvisejí s nadměrným přijímáním alkoholu.

Rychlé hodnoticí nástroje

Tyto nástroje obsahují jen několik položek a mohou poskytnout obraz o existující závislosti na alkoholu, například výše uvedené Posouzení frekvence a kvality přijímání alkoholu. Další v pořadí takzvaných rychlých nástrojů je Rychlý screeningový test alkoholu, který zahrnuje 4 položky, jak uvádí Buddy (2010): 1. Jak často máte 8 a více nápojů obsahujících alkohol při nějaké příležitosti?
2. Jak často v průběhu roku nejste schopen/na vzpomenout si, co se stalo, protože jste byl/a opilý/á?
3. Jak často v průběhu roku jste neudělal/a to, co se od vás očekávalo, protože jste byl/a opilý/á?
4. Měl váš příbuzný, známý nebo lékař o vás obavy a žádal vás, abyste přestal/a pít? Tento nástroj lze použít jako sebehodnoticí nástroj nebo jej může při posouzení použít sestra. Administrativa trvá 2 minuty. Pacient může odpovídat: nikdy, méně než měsíčně, měsíčně, týdně,

denně nebo častěji. U otázky číslo 4 je možnost odpovědi ne, ano, ale ne tento rok, ano v tomto roce. Stejně je rozdělené i bodování. Otázky 1 až 3 se bodují od nikdy Z 0 do denně a častěji Z 4 body. V otázce číslo 4 se přiřadí 0 k odpovědi nikdy, 2 body za odpověď ano, ale ne tento rok a 4 za poslední odpověď. Další krátký nástroj je The CA GE test. Název je odvozen ze čtyř písmen, na která začínají podstatná slova v položce, respektive otázce, na kterou se sestra ptá (skončit -cut down, rozzlobený – annoyed, vinen – guilty, po probuzení – eye opener). Administrativa trvá 2 minuty. Odpověď ano na dvě a více otázek ukazuje na problémy s přijímáním alkoholu. Otázky přesně rozepisuje Buddy (2012): * C – Cítil/a jste někdy, že byste měl/a s pitím přestat?
A – Rozčiluje vás, když lidé kritizují vaše pití? * G – Cítil/a jste se vinen/a nebo špatně kvůli vašemu pití?
E – Otevřete oči: Už jste někdy ráno po probuzení pil/a, až dokud jste se nezbavil/a „opice“ nebo nervozity?
The T-ACE test je dalším z krátkých nástrojů, administrace trvá asi 2 minuty, a proto se hodí hlavně do klinického prostředí. Stejně jau předchozího nástroje je název odvozen od podstatných slov v položce (vzít – take, rozzlobený – annoyed, skončit – cut down, po probuzení se – eye opener). Pokud pacient odpoví na dvě a víc otázek ano, může se jednat o abúzus

alkoholu nebo závislost. Buddy (2012) uvádí nástroj v tomto znění: * T – Vezmete si 3 a více alkoholických nápojů, abyste se cítil/a opojeně?
A – Byl/a jste někdy rozzlobený/á na lidi za kritiku vašeho pití?
C – Zkoušel/a jste někdy skončit s pitím?
E – Pil/a jste někdy alkohol hned po probuzení? Další krátký nástroj, který je dostupný v literatuře, je Rychlý screening problémů s alkoholem. Studie validity a reliability ukazují, že nástroj je ještě efektivnější než CAGE test, který je v zahraničí nejpoužívanější. Posuzuje se chování pacienta během uplynulého roku. U tohoto nástroje je změna oproti předcházejícím nástrojům, platí, že pozitivní výsledek je již při jedné odpovědi ano. Buddy (2012) uvádí: 1. Už jste někdy cítil/a vinu nebo výčitky kvůli pití? 2. Už vám někdy rodina nebo přátelé sdělovali, co jste říkal/a nebo dělal/a, když jste byl/a opilý/á, a vy jste si to nepamatoval/a?
3. Už jste někdy neudělal/a to, co se od vás očekávalo, protože jste byl/a opilý/á?
4. Pijete někdy ráno hned po probuzení? Takovýchto krátkých nástrojů je v zahraniční literatuře více. Ve všech se objevují dotazy na pocity viny, výpadky paměti, na to, co pacient dělal, když byl opilý, pití ráno hned po probuzení a upozorňování nebo prosba rodiny, přátel či lékaře o abstinenci a v neposlední řadě zanedbávání povinností. Výhodou u takto krátkých nástrojů je rychlá administrace, do dvou minut, a další benefit je, že sestra si vytvoří díky čtyřem či pěti otázkám obraz o pití pacienta.

Závěr

Z uvedeného vyplývá, že hodnoticí nástroje mají více benefitů pro sestry. Jejich používání by mělo být v moderním ošetřovatelství základem při posouzení zdravotního stavu pacienta. U problematiky závislosti na alkoholu je posouzení možné závislosti primárním úkonem.

**

Tabulka: Ukázka z hodnoticího nástroje
Otázka Nikdy Zřídka Někdy Celkem často Často Skoro vždy Vždy
Cítím své schopnosti se nervózně zůstat a nejistě střízlivý kvůli 1 2 3 4 5 6 7
Zdroj: The AWARE Questionnaire (Revised Form)

Souhrn I když podle Evropské komise spotřeba alkoholu klesá, tato problematika je stále zanedbávaná a společnost alkoholismus toleruje nebo před ním zavírá oči. V úvodu článku jsou popsány definice alkoholismu. V první části je vysvětlen průběh posouzení při přijetí intoxikovaného pacienta na oddělení. Další část popisuje hodnoticí nástroje, které přicházejí v úvahu při posouzení či hodnocení přítomnosti nebo stupně závislosti na alkoholu. Klíčová slova: alkoholismus, posouzení, hodnoticí nástroje Literatura American Psyhicatr ic Associat ion. 1994. Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders 4th ed. (DSM -IV). Washington, D. C.: APA. Anderson, P.; M(248)ller, L.; Galea, G. Alcohol in the European Union. Consumption, harm and policy approaches. In Alcohol in the European Union (on-line) 2012, WHO (cit. 2012-07-21). Dostupné na WWW: http://www.euro.who. int/en/what-we-do/health-topics/disease-prevention/alcoholuse/publications/2012/alcohol-in-the-european-union.consumption,-harm-and-policy-approaches

BAER, L.; BLAIS, M.; A. Handbook of Clinical Rating Scales and Assessment in Psychiatry and Mental Health. 1st ed. New York: Humana Press, 2010. 320 p. IS BN 978-1-58829-966-6. Budd y, T. Short Alcohol Tests Ideal for Healthcare Screening. (on-line) In About.com Health‘s Disease and Condition content is reviewed by the Medical Review Board. February 2012 (cit. 2012-07-26). Dostupné na WWW: http://alcoholism. about.com/od/tes ts/a/tests.htm Budd y, T. The FAST Alcohol Screening Test. In About. com Health‘s Disease and Condition content is reviewed by the Medical Review Board. (on-line) May 2010 (cit. 201207-26). Dostupné na WWW: http://alcoholism.about.com/ od/tests/a/fast.htm Budd y, T. The RAPS4 Alcohol Screening Test. In About. com Health‘s Disease and Condition content is reviewed by the Medical Review Board. (on-line) May 2010 (cit. 201207-27). Dostupné na WWW: http://alcoholism.about.com/ od/tests/a/raps.htm Definície, Základné mechanizmy pri závislosti od alkoholu. (on-line). 2010 Klub abstinentov Žilina (cit. 2012-0710). Dostupné na WWW: http://www.klubabstinentovzilina. sk/42/definicie/ Trends (on-line). 2012 European commission (cit. 2012-0717). Dostupné na WWW: http://ec.europa.eu/transport/ road_safety/specialist/statistics/trends/index_en.htm The AWARE Questionnaire (Revised Form) (on-line). (cit. 2012-07-21). Dostupné na WWW: http://www.casaa.unm. edu/inst/Aware.pdf TYRER, P.; METHUEN, C. Rating scales in psychiatry. 1st ed. London: RCPsych Publications, 2007. 59 p. IS BN 9781904671534.

O autorovi| Mgr. Zuzana Šenkárová, Fakulta zdravotníctva, Katolícka univerzita v Ružomberku (zuzanasenkarova@gmail.com)

Ohodnoťte tento článek!