Potravinová alergie

Potravinová alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na požité potraviny. Postihuje 8–10 % dětí a s věkem její výskyt klesá. Vzniká velmi často u atopických dětí s narušeným slizničním imunitním systémem v zažívacím traktu.


SOUHRN: V posledních letech dochází k výraznému vzestupu výskytu potravinové alergie, což souvisí se změnou stravování a složení potravin. Důležitým faktorem vzestupu je i brzké zařazování příkrmů do stravy kojenců, přičemž je trávicí systém nezralý a snadno dochází k senzibilizaci na různé antigeny v přijímané stravě.
Klíčová slova:alergie, atopie, senzibilizace, antigeny, intolerance potravin

SUMMARY: There has been marked increase in the incidence of food allergies associated with changes in eating habits and food content. Early introduction of solid food into infants’ diet is a contributing factor. As the organism is still immature this can cause sensitivity to various antigens in ingested food.
Key words: allergy, atopy, sensitivity, antigens, food intolerance


Potravinové alergeny mají nejčastěji bílkovinný charakter.
Reakce na potraviny se dělí na:

1. Potravinovou alergii: Potravinová alergie patří do stejné kategorie jako alergie např. na pyly. Požití stravy, na kterou má tělo alergickou reakci, způsobí aktivaci imunitního systému organismu. Imunitní systém alergika začne proti alergizující potravině vytvářet protilátky. Jde o obrannou reakci, kdy tělo produkuje histamin a další chemické látky, které spouštějí alergické symptomy. Nejčastější alergické reakce na potraviny se projevují na kůži (vyrážky), mohou se objevit respirační problémy včetně astmatu, dávení se, zvracení, průjmy, bolesti v oblasti břišní dutiny a křeče. Bouřlivé reakce se mohou manifestovat poklesem krevního tlaku, ztrátou vědomí a v nejhorším případě i smrtí.

2. Potravinová intolerance: Potravinová intolerance na rozdíl od potravinové alergie nezahrnuje imunitní reakci. Potravinová intolerance je způsobena nedostatkem anebo absencí látky či látek, které se v organismu podílejí na zpracování stravy. V případě požití intolerantní složky potravin tělo není schopné zpracovat danou potravinovou složku a dostavuje se netypická reakce organismu (zvracení, dávení, průjmy, kožní projevy, plynatost, bolest břicha, křeče…). Látkou, která tělu chybí anebo které má tělo nedostatek, bývá většinou enzym nebo enzymy štěpení intolerantní složky. Vzniká např. na podkladě přídavných látek v potravinách použitých k jejich stabilizaci, úpravě chuti, enzymového deficitu, kontaminace potravin mikroby, toxiny či vzniká na psychogenním podkladě.

K predisponujícím faktorům vzniku potravinové alergie patří:

* pozitivní alergická rodinná anamnéza,
* jiná alergická onemocnění u samotného dítěte (atopická dermatitida, asthma bronchiale, alergická konjunktivitida, polinóza).

Etiopatogeneze: Nejčastějšími alergeny do 3. roku života bývají: bílkoviny kravského mléka, vaječný bílek (i když i žloutek může vést k alergizaci) a bílkoviny obilí (gluten – obsažený v pšenici, rýži, ovse a ječmeni). V pozdějším věkovém období jsou to alergeny v ořeších – především arašídy, v rybách (treska, tuňák, makrela). Další alergeny jsou obsaženy v sýrech, ovoci, zelenině, sóji, máku, droždí, kakau, koření, bylinách, česneku. Důležité je uvědomit si existenci zkřížené alergické reakce (u dětí zejména s pylovou alergií, resp. některých potravin navzájem), např. bříza – jablko, broskev, hruška, třešně, kiwi, mrkev, lískové ořechy, brambory; ořechy – zmrzlina, sušenky, marcipán, čokoláda; plíseň – sýry, ořechy, kontaminované citrusy, chléb; kvasnice – majonéza, kečup.

Klinický obraz bývá velmi pestrý. Projevy mohou mít mírný až letální charakter (anafylatický šok). Hlavními cílovými orgány bývá kůže, trávicí a dýchací systém.
Na kůži se objevuje: exantém, urtika, místní otoky, atopická dermatitida… Trávicí trakt: nauzea, zvracení, bolesti břicha, průjem, neprospívání, orální alergický syndrom, gastroenteritida…

Dýchací systém: laryngospasmus, kašel, dýchavičnost, sípot, zvýšená sekrece hlenů, rinitida, asthma bronchiale… Jiné projevy: bolesti kloubů, svalů, bolest hlavy, migréna, kardiologické obtíže (tachykardie, hypotenze, arytmie), pocit úzkosti, deprese, porucha spánku, zvýšená dráždivost.

Diagnostika zahrnuje:

* anamnézu se zaměřením na alergická onemocnění v rodině a podrobný rozbor jídelníčku, rozbor krve (KO, vyšetření specifických IgE protilátek v séru),
* kožní testy (prick testy, resp. intradermální testy). U dětí se používají především prick testy, jsou méně bolestivé. Alergeny se v kapkách nanášejí na předloktí (resp. záda) a lancetou se realizuje vpich, kterým se poškodí povrch kůže a alergen se dostává do těla. Reakce se odčítá po 15–20 minutách. Prick testy se vynechávají u dětí se silným generalizovaným ekzémem,
* eliminační dieta (ze stravy se postupně vynechávají podezřelé potraviny se sledováním klinických projevů),
* provokační testy (do stravy se postupně zařazují jednotlivé skupiny potravin při současné hospitalizaci dítěte). Častokrát se kombinuje eliminace s následnou provokací suspektním alergenem.

Léčba:

* Eliminační dieta: Vyloučení potravin, na které je dítě alergické. Doba eliminace se pohybuje od několika měsíců po několik let (až celoživotně). Při většině alergenů dochází k postupnému navození orální tolerance, s výjimkou trvalé alergie na ryby a ořechy. Eliminační dieta má své nedostatky při polyvalentní alergii, kdy je potřebné ze stravy rostoucího organismu vyloučit velké množství potravin, což může mít dopad na růst a vývoj dítěte v podobě nutriční karence. Eliminační dieta se nemusí dotýkat pouze samotného dítěte, ale i kojící matky.
* Úprava střevní flóry (Hylak, Bactisubtil): U některých dětí je touto cestou možné snížit vstřebávání alergenů střevní sliznicí a zmírnit anebo odstranit projevy alergie.
* Léčba symptomů: Symptomy onemocnění je možné léčit prostřednictvím antihistaminik, resp. i kortikoidů. Ty jsou aplikované pouze při těžkých stavech.

U kojenců se nejčastěji setkáváme s alergií na bílkoviny kravského mléka. Postihuje 1–7 % dětí, u dětí do 3 let se vyskytuje ve 2,2–2,8 %. V kojeneckém věku může být příčinou neprospívání dítěte.
Mezi klinické příznaky patří zvracení, kolikovité bolesti břicha, stolice s příměsí hlenu anebo krve, průjem, zánět středního ucha, rýma a velmi často ekzém. Vzácněji se projevuje chudokrevností, snížením množství bílých krvinek a krevních destiček.

Z časového hlediska se projevy alergie na bílkovinu kravského mléka rozdělují do tří skupin:
1. okamžitá reakce do 1 hodiny s kožními a zažívacími projevy,
2. opožděná reakce do 24 hodin s vracením a průjmy,
3. pozdní reakce do 72 hodin s příznaky ze strany dýchacího a zažívacího systému a ekzém.

Léčebným opatřením je kompletní vyloučení umělé mléčné výživy s kravským mlékem ze stravy dítěte. Je nutné přejít na hypoalergenní umělé mléčné přípravky.
Prevence: Začátek alergických projevů významně oddaluje výživa novorozence a kojence mateřským mlékem. Matky s alergickým onemocněním by se měly po dobu těhotenství a kojení vyhýbat konzumaci kravského mléka a jiných alergizujících potravin. U uměle živených dětí s výskytem alergického onemocnění v rodině je vhodné použít hypoalergenní mléko (H. A. Beba, H. A. Nutrilon).


Výběr potravin pro hypoalergenní dietu

Potraviny nevhodné (minimálně po dobu 1. roku života)

• citrusové plody všeho druhu, dále kiwi, ananas, mango, broskev, fíky, datle
• bobulové ovoce (rybíz, angrešt, maliny, jahody, ostružiny)
• ořechy, mandle, pistácie, slunečnicová semínka, dýňová semínka
• cukr a hnědý cukr, sladkosti, med, javorový sirup, čokoláda, kakao
• rajčata, celer, paprika, ředkvička, křen, kyselé zelí, luštěniny (fazole, hrách, čočka), řeřicha, bazalka
• exotické koření jako vanilka, skořice, kari, muškátový oříšek
• vejce, mléko, mléčné výrobky (pozor na složení hotových výrobků)
• ryby a mořské produkty, uzeniny, maso „velkých zvířat“

Povolené potraviny (zřídka vyvolávající reakci)

• ovoce: hrušky, jablka, meloun, třešně, hroznové víno, borůvky, slívy, mirabelky
• zelenina: okurka, cuketa, dýně, baklažán, mrkev, kedluben, chřest, čekanka, květák, bílé a červené zelí, čínské zelí, brambory, červená řepa, pórek, kapusta
• obilniny: rýže, proso, oves, kukuřice
• zahušťovací prostředky: rýžový, kukuřičný, bramborový škrob
• margaríny: bez mléčné bílkoviny
• maso: drůbež, králík, jehněčí
• sladidla: čistý hroznový cukr (Glukopur), zahuštěná hrušková anebo jablečná šťáva
• nápoje: minerální vody, čaj (dětský, fenyklový, velmi slabý černý, šalvějový)
• šťávy: jablečná, hrušková, hroznová


O autorovi: Ing. Jarmila Dučaiová, Mgr. Blažena Litvínová Spojená škola A. Dubčeka, Vranov nad Topľou

Potravinová alergie
Ohodnoťte tento článek!