Potravinová alergie a intolerance

Diagnostika potravinové alergie a intolerance (prostá nesnášenlivost) představuje dosud značný problém. Projevy potravinové alergie mohou být navíc velmi rozmanité, a mnohdy se zpočátku ani nemyslí na to, že právě tyto potíže z ní pramení…

Diagnostika potravinové alergie a intolerance (prostá nesnášenlivost) představuje dosud značný problém. Projevy potravinové alergie mohou být navíc velmi rozmanité, a mnohdy se zpočátku ani nemyslí na to, že právě tyto potíže z ní pramení. Projevy mohou být spojeny s výskytem kopřivky, svěděním, ekzémem, otokem rtů, spastickým kašlem až astmatickými projevy, rýmou, vazomotorickými bolestmi hlavy.

Pokud jde o projevy zažívacího traktu, jako jsou opakované bolesti břicha, průjmovité stolice, zvracení, bývá diagnóza snazší. Pokud jsou tyto příznaky omezeny na určitý druh neobvyklé potraviny, rodiče napadne, že by mohlo o alergickou reakci jít. Pokud však jde o potravinu zcela běžnou, přítomnou denně na jídelníčku, na alergický původ se většinou nemyslí.

U dětí s potravinovou alergií je téměř pravidlem přítomnost atopie (respirační, kožní projevy). Celkové IgE v séru jsou zvýšeny v 83 % případů. Předpokládá se, že při vzniku potravinové alergie hraje úlohu lokální porucha sekrečního IgA v zažívacím traktu. Navíc dysbalance střevní flóry se může podílet na zvýšení propustnosti střevní sliznice pro alergeny. Ve stejném smyslu mohou působit nejrůznější gastrointestinální infekce, ať už virové, parazitární či plísňové. Čím dříve se po požití příznak objeví, tím snáze se určitý druh potraviny dostane do podezření.

Výskyt potravinové alergie v celosvětovém měřítku se odhaduje na 2 – 3 % populace. V podstatě již neexistuje potravina, na kterou by se nemohla objevit alergická reakce. U nás převládá alergie na mák, ryby, ořechy, na běžné druhy zeleniny (mrkev, celer, petržel), ovoce tuzemské (jablka, broskve, meruňky, třešně) či z dovozu (citrusy, kiwi), luštěniny (čočka, soja, hrách), koření (kopr, pepř, fenykl apod.). Z běžných, denně na jídelníčku přítomných potravin převládá alergie na bílkoviny kravského mléka, na vejce (zejména bílek), mouku (zejména pšeničnou).

Ještě složitějším případem je tzv. zkřížená alergie, zkřížené reakce. Pacient ihned po požití rizikové potraviny pociťuje pálení v ústech, krku, s následným otokem sliznic, občas i rtů a jeví poruchy polykání. Postiženou skupinou bývají pacienti, kteří se léčí pro pylovou alergii. Odpovědná za reakci je výše uvedená zkřížená alergie mezi pyly a potravinami rostlinného původu (např. alergik na pyly břízy reaguje po požití jablka či syrové mrkve). Mnohdy potíže vyvolá již škrabání mrkve či nových brambor, šlehání vaječných bílků, manipulace s moukou při vaření, kdy se potravinový alergen dostane do organizmu jinou cestou než přímým požitím. To vysvětluje, že téměř polovina alergiků na pyly reaguje alergickými příznaky i v zimě, mimo pylovou sezónu.

Zvláštní problematikou jsou alergické reakce u novorozenců a kojenců. Nejčastěji se setkáváme s alergií na bílkoviny kravského mléka nebo na náhražky mléka, které obsahují bílkoviny sóji. Důležité je odlišení typických alergických reakcí od intolerance laktózy, která je způsobena vrozeným nebo získaným defektem enzymů – disacharidáz. U kojenců se může vyskytnout atopický ekzém, který je vyvolán mateřským mlékem v případě, že matka požila vajíčka. V tomto případě se jedná o alergii na vaječné bílkoviny u kojence!

Z dosavadního sledování lze usuzovat, že potravinová alergie může spontánně odeznít do osmého roku, když dozraje imunitní bariéra ve střevech (zejména sekreční IgA), někdy i dříve.

Léčba potravinové alergie není jednoduchá. Ideálním je vyřazení zjištěné alergizující potraviny z jídelníčku. To lze učinit, pokud jde o izolované druhy potravin – bez potíží se lze vyhnout požití máku, oříšků, ryb apod. Horší je, když je pozitivní reakce na širokou škálu potravin. Než se rozhodneme k léčebným opatřením, je nutno stanovit jasnou diagnózu potravinové alergie. V první fázi zjišťujeme, zda je dítě skutečně přecitlivělé na danou potravinu (kožní testy, laboratorní vyšetření specifických IgE ze séra), ve druhé fázi je třeba potvrdit, že tato senzibilizace je skutečně příčinou klinických projevů. Shodné klinické příznaky se totiž mohou vyskytovat i u reakcí způsobených neimunologickými mechanizmy. V tomto případě se pak jedná o potravinovou intoleranci.

Další fází vyšetřování je tzv. eliminační dieta – vyřazení podezřelé potraviny ze stravy a sledování, zda klinické příznaky vymizí. Pokud podezření není zaměřeno na určitou potravinu, doporučuje se po dobu 10 dnů dodržovat tzv. hypoalergenní dietu a každé další 2 dny se přidává ke stravě postupně jedna další složka potravy, kterou pacient předtím běžně požíval. Obvykle dojde k reakci nejpozději do druhého dne po požití odpovědné potraviny. Tímto způsobem získáme informaci, kterou potravinu musí pacient ze své stravy vyloučit buď dočasně, nebo natrvalo. U dětí, kde je zjištěna alergie na bílkovinu kravského mléka (asi 4 % dětí ve věku do 3 let), je nutná změna výživy, jak určí alergolog. Doporučuje náhradu bílkoviny kravského mléka bílkovinnými hydrolyzáty. Pokud jde o pozitivní širší škálu alergenů, lze využít preventivních léků (např. kromoglukát sodný v perorální aplikaci). Alergický zánět, a tím klinickou úlevu, pomáhá řešit široká nabídka antihistaminik.

Většina potravinových alergií vymizí po určité době dodržování eliminační diety, někdy však jsou dietní opatření nutná celoživotně (alergie na mák, ořechy, ryby atd.).

MUDr. Daniela Planerová

Foto archív autorky

Míčková facilitace – podpůrná léčba

Ohodnoťte tento článek!