Práce sestry v hospici Citadela

Autorka v článku přibližuje práci sestry v hospici, spolupráci s rodinou klienta, duchovními a dobrovolníky a popisuje vybavení pokojů.

SUMMARY The author of the article describes the work of a nurse in a hospice, cooperation with the patient’s family, spiritual workers, volunteers. She also describes the equipment of the rooms.

Hospic poskytuje paliativní péči, jejímž cílem je zkvalitnit život a zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocného v pokročilém nebo terminálním stadiu nemoci. Nejedná se o léčbu příčiny onemocnění, ale o léčení symptomů – bolesti fyzické i psychické.

Do hospice Citadela přijímáme klienty, u kterých již nemá nemocniční kurativní léčba efekt a je indikována odborná léčba paliativní. Naším úkolem je kromě medicínské péče i sociální, psychologická a duchovní podpora klienta, jeho rodiny a nejbližších v tomto těžkém období. Stěžejním požadavkem je přitom zachovat důstojnost člověka do posledních chvil jeho života.

Základem hospicové péče je tlumení bolesti, kterou sledujeme a vedeme o ní záznam v ošetřovatelské dokumentaci. Současné léky nám to dobře umožňují. V některých případech je nutné použít opiáty, protože bolesti jsou velmi silné (zejména u některých forem zhoubných onemocnění). Využíváme ale také alternativní metody, aromaterapii, bylinné čaje, hudbu a další, které zlepšují celkovou pohodu klientů. Po celou dobu pobytu jim umožňujeme přítomnost rodinných příslušníků, přátel nebo domácího mazlíčka.

Přijetí klienta

Příjem klienta do hospice se velmi liší od přijetí do nemocnice. Je očekáván, přivítán a přítomný personál se mu představí. Bez čekání je ubytován v připraveném pokoji a seznámen s režimem v hospici, který je podřízen jeho individuálním potřebám.

Respektujeme totiž dosavadní životní styl a návyky klientů, například biorytmus, takže je nebudíme v určitou hodinu, ale čekáme, až se vzbudí sami. Pracujeme podle konceptu bazální stimulace, jejímž cílem je vytvořit pro pacienty vlídné a co nejpříjemnější prostředí. Klienta denně navštěvuje dietní sestra, konzultuje s ním jeho požadavky na stravu a upravuje dietu podle aktuálního stavu klienta a možností kuchyně. U těch, kteří mají s příjmem potravy obtíže, je stanoven způsob výživy, například mixovaná nebo nutridrinky, a forma podávání (per os, PEG, NGS, stříkačkou).

Invazivní vstupy se však snažíme používat minimálně a klienta, který k nám s ním již přijde, se snažíme tzv. rozjíst. Začínáme podáváním jogurtu po lžičkách, čímž se snažíme podporovat polykání. Pokud to lze, sondu odstraníme a pokračujeme v podávání kašovité stravy. V samotné fázi umírání, pokud ještě polykací reflex nevymizel, se osvědčily ledové ovocné kostky.

Klient je ubytován v bezbariérovém pokoji s elektricky polohovatelným antidekubitním lůžkem na dálkové ovládání. Lůžkoviny jsou barevné a klient si může vybrat, zda bude používat prádlo hospice, nebo své – v tom případě je mu zajištěna prádelna, která je součástí hospice. Každý pokoj má vlastní sociální zařízení. U ležících klientů používáme ke koupání mobilní mycí lehátko.

K vybavení pokoje patří televize, mikrovlnná trouba, rádio a rychlovarná konvice, nechybí přistýlka pro doprovod. Za pěkného počasí vozíme klienty i s postelí do zahrady nebo na balkon, který je součástí každého pokoje. Klient si může přinést vlastní drobné zařízení pokoje, obrázky, květiny apod.

Duchovní péče a dobrovolníci

Důležitou součástí hospicové péče je i podpora a péče duchovní. Jednou týdně se v kapli hospice konají katolické i evangelické bohoslužby, kam přivážíme podle přání i imobilní klienty na lůžkách. Do hospice docházejí pravidelně katolický a evangelický farář, kteří klientům poskytují duchovní útěchu, pokud o to projeví zájem. Svou roli v hospicové péči mají i dobrovolníci, kteří se klientům věnují ve volném čase. Stejně jako personál je vyvážejí do zahrady, čtou jim, zpívají a povídají si s nimi. Dobrovolníků je však bohužel málo.

Nikdo nemá být sám

V samotné fázi umírání, ani pokud není přítomna rodina, nemá být nikdo sám. A právě v těchto okamžicích je nezastupitelná role sestry, která umírajícího drží za ruku, mluví na něj a doprovází jej na poslední cestě. Chvíle umírání a smrti jsou vnímány jako čas, který patří k životu jako neoddělitelná a vzácná součást, jež může být prožita plně, pokojně a smířeně.

Po úmrtí je klient omyt a oblečen do smutečního šatu, je mu dána květina a rodina se s ním může rozloučit. Poskytujeme útěchu pozůstalým, poradíme, co je potřeba zařídit, případně zajistíme pohřební službu. Vše se děje důstojně a s úctou. Během svého působení v hospici jsem změnila pohled na svět.

Naučila jsem se dívat na věci s nadhledem a odstupem. Naučila jsem se vžívat do pocitů lidí a vidět svět jejich očima. Denní konfrontace s umíráním a smrtí je náročná na psychiku sestry, ale i celého týmu pracovníků hospice. Děkuji naší staniční sestře paní Hasalíkové za vedení a za to, že dokáže vytvořit příjemnou pracovní atmosféru, která je důležitým předpokladem pro kvalitní práci celého týmu.


Veronika Sedlářová, Hospic Citadela, Valašské Meziříčí (sedlarova.v@seznam.cz)

Práce sestry v hospici Citadela
Ohodnoťte tento článek!
2 (40%) 1 hlas/ů