Prenatální péče jako prevence kardiovaskulárních onemocnění

Metodou experimentální kontrolované studie se zjišťovala účinnost intervence ve formě informačního letáčku. Intervenovaný soubor sestával z těhotných žen (prvorodičky i druhorodičky), které od dubna 1999 do ledna 2000 navštěvovaly prenatální poradnu ve vybraných gynekologických ambulancích v Martině…

Foto Marta Jedličková

Tato práce přináší zkušenosti z experimentální kontrolované studie zaměřené na účinnost intervenčních aktivit primární prevence, zahrnuté do prenatální ošetřovatelské péče.

Materiál a metodika

Metodou experimentální kontrolované studie se zjišťovala účinnost intervence ve formě informačního letáčku. Intervenovaný soubor sestával z těhotných žen (prvorodičky i druhorodičky), které od dubna 1999 do ledna 2000 navštěvovaly prenatální poradnu ve vybraných gynekologických ambulancích v Martině. Výběr ambulancí se prováděl podle ochoty příslušného lékaře ke spolupráci. Ženy osobně oslovila autorka studie, která jim vysvětlila její účel a dala pokyny k další spolupráci. Oslovené ženy dostaly informační letáček věnovaný rizikovým faktorům KVCH a způsobu, jak předcházet jejich vlivům, a současně dotazník a ofrankovanou obálku. Byly požádány, aby dotazník po vyplnění poslaly poštou autorce. Tytéž ženy autorka opět oslovila těsně po jejich porodu na ženské klinice martinské fakultní nemocnice (MFN). Opět vyplnily tentýž dotazník doplněný o otázky, jejichž prostřednictvím mohly zhodnotit účinnost informačního letáčku (informační hodnotu, případné nedostatky, změny postojů ke zdraví a vliv na ostatní členy rodiny).

Kontrolní soubor byl sestaven ze žen rodících na ženské klinice MFN v období od listopadu 1998 do července 1999, které předtím nebyly osloveny v gynekologické ambulanci. Byly rovněž autorkou požádány o vyplnění dotazníku.

Dotazník se skládá z 21 otázek týkajících se některých aspektů životního stylu (kouření, konzumace alkoholu, stravování, tělesné aktivity) před a v průběhu těhotenství, subjektivního hodnoce- ní vlastních vědomostí o zdravé životosprávě, postojů k ní a jejímu dodržování. Dále byly respondentky požádány, aby vypsaly nej-významnější faktory KVCH a některé osobní údaje (tělesná výška, tělesná hmotnost před těhotenstvím a během šestinedělí, věk vzdělání a zaměstnání).

Nakonec se porovnávaly výsledky získa- né u intervenovaného a kontrolního souboru těhotných žen. Data byla zpracována tabulkovým editorem Microsoft Excel 97. Statistické funkce, které nejsou ve standardní výbavě tohoto editoru, se vykonaly programem Statistix. Rozdíly se testovaly Chí kvadrátovým testem a jako hladina statistické signifikantnosti rozdílů se posuzovalo p = 0,05.

Výsledky

Intervenovaný soubor tvoří 111 žen (z 206 oslovených) s průměrným věkem 27,0±3,9 roku. Kontrolní soubor se skládá z 200 žen (z celkového počtu 220 oslovených) s průměrným věkem 25,6±5,2 roku. Signifikantní rozdíly mezi intervenovaným a kontrolním souborem jsou v oblasti stravovacích návyků, kde až 70,3 % intervenovaných žen udává změnu stravovacích návyků (oproti 62,5 % v kontrolním souboru). Zároveň je také vyšší počet intervenovaných žen rozhodnutých změnit svou životosprávu (viz tab. 1). Kromě toho až 30,5 % žen v kontrolním souboru udávalo kouření před těhotenstvím oproti 15,3 % v intervenovaném souboru. Změny stravovacích návyků se v obou souborech týkaly zejména konzumace ovoce a zeleniny, mléka a mléčných výrobků (viz tab. 2). Přestože ženy v intervenovaném souboru neudávaly subjektivní pocit lepších vědomostí o zdravé životo-správě, dokázaly správně vyjmenovat větší množství rizikových faktorů v porovnání se ženami v kontrolním souboru (viz tab. 3 a 4).

Z intervenovaných žen hodnotí informační letáček jako velmi užitečný až 42,3 %, případně jako do určité míry užitečný 39,6 % respondentek. Na jeho základě změnilo životosprávu velmi 14,4 % a do určité míry 37,8 % respondentek.

Diskuse

V porovnání s jinými pracemi vykonanými ve slovenské populaci, kde byl zaznamenán nejvyšší výskyt kouření žen ve fertilním věku 22 %, se 30procentní výskyt kouření před těhotenstvím u žen v kontrolní skupině jeví jako poměrně vysoký. Příčinou tohoto jevu může být jednak to, že v naší studii byly zahrnuty jenom nižší věkové skupiny (průměrný věk 25,6 roku), kde je výskyt kouření vyšší. Může se v tom však také zrcadlit i postupné stoupání prevalence tohoto zlozvyku v populaci slovenských žen. Paradoxně nízká prevalence kouření v intervenovaném souboru ještě před vykonáním intervence může být výsledkem změn postojů na základě informačního letáčku. Intervenované si více uvědomily negativní vliv kouření, ve větší míře se za něj „styděly“ a v dotazníku se častěji ke svému kouření nepřiznávaly. Podobně i signifikantní rozdíly v počtu respondentek hodnotících svou skladbu stravy jako změněnou během těhotenství a respondentek rozhodnutých zlepšit svou životosprávu s největší pravděpodobností vyplývají ze získání pozitivních postojů ke zdraví. Navíc i v odpovědích týkajících se konkrétních složek stravy intervenované ženy ve větší míře udávají konzumaci ovoce a zeleniny v těhotenství. Z tohoto pohledu se ukazuje intervence prostřednictvínm informačního letáčku jako nejúčinnější v oblasti ozdravování stravovacích návyků.

Přestože nejsou významné rozdíly v sebehodnocení úrovně vědomostí o životosprávě, intervenované ženy prokázaly lepší znalost rizikových faktorů. To může opět souviset s pozitivními postoji intervenovaných žen, které se i přes lepší informovanost a úroveň vědomostí nespokojují s daným stavem a chtějí získávat další vědomosti o podpoře zdraví, což může vést k vytvoření vlastních názorů, postojů a konání.

Takováto intervence formou informačního letáčku se ukazuje jako poměrně jednoduchá a levná. Ženy v naší cílové skupině ho přijímaly pozitivně a většina z nich ho hodnotila jako užitečný a také na jeho základě měnily svou životosprávu.

Uvedená problematika vyžaduje další studium, zejména z hlediska zjišťování, zda dosažené změny přetrvávají i v pozdějším období po těhotenství. Přestože je použitý dotazník poměrně stručný a nezahrnuje například psychologické a sociální aspekty, právě jeho jednoduchost, jasně formulované otázky s jednoznačnými možnostmi odpovědí, zvyšuje ochotu respondentek, tedy i validitu a důvěryhodnost získaných informací.

Závěr

Je možné mít za to, že takováto intervence realizovaná v rámci prenatální péče vede zejména ke zlepšení informovanosti a změně postojů. Protože informovanost a postoje determinují chování lidí, jejich změny jsou nutným předpokladem dosažení cíle – osvojení zdravějšího životního stylu v cílové populaci. Při posuzování jednotlivých složek životosprávy naše výsledky ukázaly, že intervenované ženy si nejdříve osvojují změny stravovacích návyků. n

Ohodnoťte tento článek!