Prevence krizových situací

Stres je v současné době velmi aktuální téma, protože jeho následky se mohou odrazit na životě a zdraví člověka. V prevenci krizových situací hraje významnou úlohu ošetřovatelství, veřejné zdravotnictví i sociální práce.

Vláda jedné z nejlépe prosperujících zemí světa – Japonska – se velmi intenzivně zabývá problematikou stresu. Příčinou je neobyčejný nárůst počtu sebevražd z přepracování, pro který existuje i odborný termín „karoshi“, neboli smrt z přepracování. Psychologové si všímají chování přepracovaných lidí a školáků, kteří spí vestoje v prostředcích městské hromadné dopravy. Extrémní soutěživost, strach z narůstající nezaměstnanosti a strach ze ztráty zaměstnání vede lidi k tomu, že pracují víc, než jim kážou předpisy. I toto je důsledek zvyšujících se nároků společnosti, a i když na Slovensku zatím „karoshi“ nehrozí, měli bychom se společně zamyslet nad tím, co společnost, instituce a úřady dělají pro to, aby se něco podobného neobjevilo i tady.

Veřejné zdraví je charakterizované jako stav co nejvyšší úrovně zdraví a co nejmenších nerovností ve zdraví dané komunity, kterého je možné dosáhnout s přihlédnutím na sociálně-ekonomickou úroveň a úroveň zdravotní péče dané komunity. Tento stav je výsledkem organizovaného úsilí celé komunity a je zajišťován prostřednictvím zdravotnictví, veřejné a komunitní politiky, politiky zdraví s využíváním metod hodnocení dopadu na zdraví a sociální politiky. Politika zdraví je realizována prostřednictvím zdravotní péče, služeb veřejného zdravotnictví a psychosociálních služeb.

Ošetřovatelství, veřejné zdravotnictví a sociální práce jsou vědami a uměním, jak chránit a zlepšovat zdraví komunity s pomocí zdravotní výchovy, podpory zdraví, výzkumu a strategií prevence onemocnění. Představují poznávání a aplikaci multidisciplinárních populačně založených metod výzkumu, výuky, realizace zahrnujíce různé akademické disciplíny.

Jsou vědou a uměním, jak v současnosti předcházet onemocněním, prodlužovat život a podporovat zdraví cestou organizovaného úsilí společnosti.

Představují vypracovaný organizační a řídicí systém, který se snaží komplexně, konzistentně, kompetentně a efektivně o zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva pomocí podpory a rozvoje jejich zdraví, ochranou zdraví a prevencí před nemocemi.

Úlohy pro ošetřovatelství, veřejné zdravotnictví a sociální práci:

* dosáhnout zlepšení zdravotního stavu obyvatel,
* prodloužit období produktivního kvalitního života bez nemocí a zdravotních omezení,
* podpořit a udržovat tělesné i duševní zdraví,
* předcházet chorobám, úrazům a invaliditě.

Způsoby prevence krizových situací (stres):

* ovlivnění determinantů (faktorů) zdraví,
* snížení výskytu rizikových faktorů prostředí (životního, pracovního, sociálního, ekonomického) jako předpokladu zdravějšího a delšího života,
* pozitivní ovlivňování životního stylu a chování obyvatelstva.

Nejdůležitější determinanty zdraví a jejich podíl na stavu veřejného zdraví

Úroveň zdravotnictví, systém zdravotnické péče – poskytování zdravotnických služeb představuje 15–20 %. Nezbytná je odborná úroveň, komplexnost, plynulost, soustavnost a dostupnost preventivní a léčebné zdravotnické péče všem občanům.

Genetické danosti populace představují 10–15 %. Patří mezi ně genetické poruchy populace, genetická zátěž a snižování tohoto rizika celospolečenskými preventivními opatřeními.

Prostředí představuje 20–30 %. Prostředí zahrnuje čistotu ovzduší, zajištění pitné vody, péči o hygienu potravin a stravování, výživu, organizování odstraňování odpadu, péči o půdu, obytné a pracovní prostředí, pracovní podmínky, kontrolu zdrojů ionizujícího a neionizujícího záření a hodnocení zátěže obyvatelstva tímto zářením, zátěže pracovníků a obyvatelstva, kontrolu expozice chemickými, biologickými, fyzikálními a behaviorálními faktory z pracovního a životního prostředí, poznání přírodních ohnisek a endemických oblastí nákaz, ovlivňování výskytu úrazů, možnosti trávení volného času, pohybové aktivity, vliv prostředí na behaviorální faktory apod. (Šimko, 2004).

Základní úkoly ošetřovatelství, veřejného zdravotnictví a sociální práce:

* Monitorovat zdravotní stav, identifikovat a řešit problémy obyvatelstva, úroveň zdravotní a psychosociální prevence, surveillance a kontrola přenosných a nepřenosných onemocnění.
* Monitorovat a diagnostikovat zdravotní a psychosociální problémy a rizika obyvatelstva a na základě zjištění vykonat preventivní opatření.
* Informovat, vzdělávat a posilňovat obyvatelstvo v oblasti zdraví a sociální péče.
* Mobilizovat partnerství v komunitě s cílem identifikovat a řešit zdravotní a sociální problémy.
* Vypracovat a plánovat politiku, která podpoří individuální úsilí a úsilí obyvatel pro lepší zdraví a lepší sociální situaci.
* Vymáhat dodržování zákonů a nařízení v oblasti ochrany a bezpečnosti zdraví, vytvářet legislativu na úseku ošetřovatelství, veřejného zdravotnictví, sociální práce a usměrňovat tvorbu legislativy, která může mít negativní či pozitivní vliv na zdraví lidí – státní zdravotní a potravinový dozor.
* Na základě změn zdravotního stavu obyvatelstva, změn v oblasti veřejného zdraví a změn v sociální oblasti života obyvatelstva přizpůsobovat rozsah a strukturu potřebám obyvatelstva.
* Propojovat obyvatele k potřebným zdravotnickým službám a zajistit tyto služby, pokud nejsou jinak zabezpečené.
* Zajistit kompetentní pracovní skupinu spojením managementu ošetřovatelství, managementu veřejného zdravotnictví a managementu sociální práce.
* Vyhodnocovat efektivitu, dostupnost a kvalitu zdravotnických a sociálních služeb.
* Uskutečňovat výzkum v ošetřovatelství, ve veřejném zdravotnictví, v sociální práci a zkoumat nové pohledy a inovační řešení zdravotních, sociálních a jiných problémů souvisejících se zdravím (Šimko, 2004).

Jednoduchá pravidla, jak zmírnit stres

V životě se nemůžeme vyhnout událostem, které vyvolávají stres, ale je důležité, abychom se naučili kontrolovat svoje reakce na tyto podněty a aktivně začali pracovat na odstranění svalové nerovnováhy a naučili se relaxovat a psychosociálně se „upevnit“. Tím můžeme předejít zdravotním a psychosociálním problémům nebo je zmírnit. Pokud se naučíme zvládat stres, prospěje to nejen našemu tělu, ale omládneme i na mysli a na duchu.

Relaxace: Cílem je uvolnění a dosažení vyrovnanosti. Naučte se relaxovat! Studie dokázaly, že pravidelná relaxace má silné účinky na lidské tělo a vyrovnává negativní vlivy stresu. Přitom stačí pohodlně si sednout v tiché místnosti, případně při poslouchání relaxační, příjemné hudby a uvolnit svaly celého těla, zejména zad, mozek přepnout na příjemné myšlenky a začít správně hluboce dýchat do břicha. Denně si vyčlenit 15–20 minut relaxace jen pro sebe. Platí zlaté pravidlo: Dělejte něco pozitivního a dělejte to pravidelně.

Dr. Allen J. Elkin, ředitel newyorského Poradenského centra pro zvládnutí stresu, tvrdí, že: „Přesto, že stresu se nedá uniknout, můžete se naučit s ním žít, aniž byste si připadali staří jako Metuzalém.“ (Nováková, 2008).

Pohyb: Pohybem napomáháme odplavovat stres a toxické látky, které při něm vznikají. Pomocí pohybu lze dosáhnout přiměřené tělesné harmonie. Výzkum ukázal, že pohyb je účinný prostředek proti stresu, přičemž se rychleji spalují stresové hormony v krvi a uvolňují se endorfiny – látky navozující pocit blaženosti a pohody, které snižují svalové napětí. Vhodná cvičení pod vedením zkušených fyzioterapeutů ve zdravotnickém zařízení uvolní napnuté svaly a zpevní oslabené svaly, naučí správné držení těla.

Cvičení je nejpřirozenější relaxací. Pravidelné cvičení nebo pravidelné procházky v přírodě, v lese, například s dětmi či se psem, mohou mít extrémně příznivý vliv na prevenci vzniku stresu (Nováková, 2008).

Masáže: Masáže zad, celého těla, masáže nohou či vodoléčebné procedury – perličkové koupele s ozonem s aromaterapií, rašelinové koupele či obklady – jednak zlepší prokrvení kůže, ale mají i velmi příjemné relaxační účinky a odstraňují stres, ale i bolest.

Při rašelinových koupelích či obkladech blahodárně působí organické látky, zejména kyselina huminová, třísloviny, vosky a enzymy obsažené v rašelině, které zlepšují činnost svalů, kloubů a působí proti bolesti, protizánětlivě; přispívají k detoxikaci organismu; harmonizují hormonální systém; stimulují imunitní systém; redukují látky podporující stres; působí i proti stárnutí pokožky a celého organismu.

Správná výživa: Doporučuje se zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na vitaminy, zejména A, B, C a E, dále flavonoidy, vápník, hořčík, selen a esenciální mastné kyseliny. Omezit příjem kofeinu, alkoholu a nikotinu.

Závěr

Na Slovensku stále existuje propastný rozdíl mezi potřebou léčby a jejím skutečným poskytováním. Stále chybí dostatek programů podpory a prevence krizových situací, jakou je i stres, jakási „aura“ syndromu vyhoření. Tuto situaci je však možné a také nezbytné z hlediska perspektivy zlepšit. Už se začalo s více iniciativami. Je však potřebný další vývoj a upevnění současných opatření. Stále intenzivnější vnímání stresu jako problému a fenoménu této doby podnítilo tvůrce politiky, odborníky v oblasti zdravotnictví, sociální práce a jiných zájmových skupin a skupin odborníků k hledání reálných a pozitivních řešení.

Stále však platí, že primární řešení tělesného zdraví, veřejného zdraví a psychosociálního zdraví skrze prevenci se zdá být finančně nejefektivnější, nejdostupnější a logickou cestou. Preventivními opatřeními, edukačními aktivitami a osvětou v této oblasti by měla být problematika krizových situací a stresu řešená z komplexního pohledu zdravotnictví, ošetřovatelství, veřejného zdravotnictví a sociální práce. Pokud se však na tuto problematiku díváme z pohledu jednotlivce a ne z pohledu společenského, uvědomujeme si, že rozhodující úlohu v boji proti stresu sehrává každý a jeden z nás.

Na to, abychom pocítili kouzlo duševní a tělesné vyrovnanosti, nemusíme čekat celé roky. Odměna přijde co nevidět. Nepříjemné těžkosti, které provázejí stres a dělají nás staršími – bolesti hlavy, zad, poruchy trávení či ztráta sexuální touhy – se s největší pravděpodobností zmenší nebo celkem vymizí, jen co začneme vítězit nad stresem. Způsob, jakým se vyrovnáme se stresem, závisí na více činitelích: zdatnosti nervové soustavy, charakteru stresoru, intenzitě a délce působení stresoru, aktuálním fyzickém stavu, emocionálním nastavení a psychosociální podpoře z okolí (od rodiny a přátel, kolegů a kolegyň, od osobního postoje ke zdroji stresu). Co z toho můžeme ovlivnit my a jak znovu získat kontrolu nad stresem? Pozitivní emoce, vzrušení, radost, štěstí, smích, potěšení – schopnost těšit se z maličkostí a láska zvyšují naši schopnost snášet stres.


O autorovi: prof. PhDr. Ivica Gulášová, Ph. D., mim. prof. Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, n. o., Bratislava (ivica.gulasova@post.sk)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Ohodnoťte tento článek!