Prevence pádu ve zdravotnickém zařízení

Pády a úrazy ve zdravotnickém zařízení představují závažnou nejen seniorskou problematiku. Především zlomeniny jsou spojeny s dlouhodobou nemocností. Závažné jsou také popáleniny, opařeniny vzniklé často při pádech a zdánlivě nenápadná poranění např. o okolní nábytek.


SOUHRN: Článek se obecně zabývá problematikou prevence pádu pacienta ve zdravotnickém zařízení (ZZ), které se stále častěji dostává do popředí pozornosti zdravotníků jako důležitý faktor kvality péče ZZ.
Klíčová slova: prostředí, pády, prevence pádu, podpůrné pomůcky, záznam pádu pacienta

SUMMARY: The article addresses patient falls in a healthcare facility, the topic that is getting more attention from healthcare workers as an important factor of quality.
Key words: environment, fall prevention, support equipment, fall report


Vliv prostředí na psychiku pacienta: Skutečnost, že člověk onemocněl, spojená se strachem, úzkostí a nejistotou před dalším osudem, je pro každého velkou zátěží. K ní se přidružuje přijetí do nemocnice, které narušilo běžný způsob života. Pacient zpravidla ztrácí svoje soukromí, nemůže dodržovat navyklý denní režim, je nucen podřídit se požadavkům hospitalizace. Reakce každého z nás na tuto situaci může být různá. Je závislá na typu osobnosti, na schopnosti adaptovat se na nové prostředí i na povaze nemoci.

Sníženou schopností adaptovat se na změněné podmínky jsou ohroženi především starší lidé, senioři. Tento problém nazýváme geriatrický maladaptační syndrom (GMS). Je projevem adaptačního selhání typického pro starší věk, k němuž dochází na základě chronického stresu, s klinickou manifestací nejčastěji v kardiovaskulárním nebo imunitním systému, psychickou poruchou a následným ohrožením zdraví a života.

Definice pádu: Obecně nebyla přijata žádná definice pádů, proto pády zůstávají definovány a také hlášeny různými způsoby. Přesto je velmi důležité, aby každé zdravotnické zařízení (dále jen ZZ) definici pádu mělo, a tak mohlo přesně a soustavně sledovat a hodnotit získaná data. Podle Encyklopedického slovníku je pád definován jako pohyb tělesa svislým směrem k zemskému povrchu, způsobený zemskou přitažlivostí (Academia, 1981). Pád také můžeme definovat jako pacientův náhlý a neočekávaný sestup ze stoje, ze sedu nebo i z horizontální polohy, včetně uklouznutí ze židle na zem a včetně asistovaného pádu (kde jednotlivá osoba vede padajícího pacienta k zemi), s poraněním nebo i bez poranění pacienta (Cooper & Nolt, 2007).
Poté, co je definice pádu vytvořena, musí být také přijata zdravotníky, aby ji mohli vhodně a efektivně používat při vyplňování hlášení.

Cíle a možnosti prevence pádu

Cíle prevence pádu můžeme shrnout do několika bodů: identifikovat rizikové pacienty podle rizikových faktorů pro vznik pádu; zajistit dostatečnou informovanost pacienta; omezit faktory vzniku pádu; zajistit pacientovu bezpečnost; minimalizovat komplikace vzniklé při pádu; edukovat pacienta o důvodu a způsobu prevence a o opatřeních snižujících riziko pádu a získat ho pro spolupráci; systematická edukace všech zaměstnanců; jednoznačný a v celém zařízení shodný způsob značení pacientů v riziku pádu (označení lůžka, dokumentace, identifikační náramky); maximální pozornost věnovat lůžku, nočnímu stolku a židli pacienta; bezprostřední reakce na pacientovu signalizaci; existence systematického hlášení pádů, umožňujícího v ideálním případě srovnání s jiným zařízením.

Pomůcky ke snížení rizika pádu: Důležitou součástí prevence pádů je používání podpůrných pomůcek, kam řadíme pomocná zařízení lůžka, protiskluzové podložky, madla, lokomoční pomůcky (berle, hole atd.), stabilní lůžka a židle, dostatečné osvětlení, neklouzavou stabilní obuv, fungující signalizační zařízení.

Příčiny, rizikové faktory pádu: Chůze a udržení stability vyžadují neporušenou funkci smyslů, vestibulárního aparátu, centrálního nervového systému i výkonných motorických funkcí. Poruchy chůze i pády ve stáří souvisejí s fyziologickými změnami orgánů v důsledku stárnutí a se snížením jejich funkční rezervy. Pád může být známkou zhoršení existujícího chronického onemocnění nebo i známkou nových onemocnění. Ovšem k pádu může dojít i v důsledku špatně upraveného prostředí.

Symptomatické pády jsou ty, k nimž dochází v důsledku somatické choroby. Často jde o kombinaci několika chorob (polymorbidita) a sdružování příčin (polykauzalita). Neurologická a cerebrovaskulární onemocnění, onemocnění pohybového aparátu, smyslová onemocnění, kardiovaskulární onemocnění, metabolické poruchy, nežádoucí účinky léků, poruchy psychiky – demence, deprese, delirantní stavy, věk pacienta (především nad 65 let).

Mechanické pády vznikají v důsledku vnějších příčin a tvoří asi 25–30 % všech pádů. Většinou nastávají při běžných činnostech. Jako nejrizikovější oblasti byly identifikovány schody, koupelna, toaleta, podlahy, osvětlení, postel a židle.

Identifikace rizikových pacientů při přijetí do ZZ: Při přijetí pacienta do ZZ by měla sestra zhodnotit riziko vzniku pádu u pacienta pomocí screeningové metody. Rovněž při přeložení pacienta z jiného oddělení nebo z jiného ZZ doporučujeme vždy přehodnotit riziko jeho pádu, opět pomocí screeningové metody. Během hospitalizace nemocného na konkrétním oddělení v ZZ doporučujeme přehodnocovat riziko pacientova pádu pravidelně 1krát týdně a vždy při změně pacientova stavu, který má vliv na riziko pádu (např. nasazení opioidních analgetik, diagnostika nových onemocnění apod.).

Screeningových metod k posouzení rizika pádu je několik. Posouzení rizika pádu na našem oddělení je součástí ošetřovatelské anamnézy.
Prevence pádu: Pravidelná fyzická aktivita zaměřená na dosažení co nejvyšší fyzické zdatnosti, kompenzace somatických onemocnění, edukační činnost a motivace pacienta k fyzické aktivitě, vhodná poloha nočního stolku v dosahu pacienta, zablokovaná pojízdná kolečka lůžka, podlaha bez zbytečných předmětů a prahů, nekluzká, orientace pacienta v novém prostředí, funkční signalizace v dosahu, vhodné osvětlení prostoru, používání lokomočních pomůcek, sledování pacientova stavu v průběhu hospitalizace.

Postup v případě pádu pacienta během hospitalizace

* Prvotně je nutné zjistit informace o okolnosti pádu, o přítomnosti rizikových faktorů. Je totiž důležité vyšetřit, zda k pádu došlo v souvislosti s vlivem prostředí, nebo z jiných důvodů (starší věk, předcházející pády, akutní onemocnění, léky, používání lokomoční pomůcky – berle, chodítko, protéza, kognitivní poruchy, problémy s výživou a hydratací), přítomnost dalších osob při pádu, místo pádu, kdo pád oznámil ošetřujícímu personálu, psychický stav pacienta po pádu.

* Dalším krokem je provedení fyzikálního vyšetření. Důležitým faktorem při posuzování rizika pádu u pacienta je fyzikální vyšetření (vědomí, schopnost reakce a komunikace, hybnost končetin, bolest, FF aj.).

* Musí být informován lékař (provede fyzikální vyšetření, zápis do dokumentace a příslušných formulářů, eventuálně naordinuje další vyšetření a postup). Podle jeho ordinace také sledujeme stav pacienta po pádu.

* Provést záznam do dokumentace – záznam pádu/úrazu do ošetřovatelské dokumentace, vyplnit formulář Záznam o pádu/úrazu pacienta ve spolupráci s lékařem, zaznamenat pád/úraz do knihy pádů na oddělení, odeslat Hlášení pádu pacienta náměstkyni ošetřovatelské péče k evidenci.

Následky pádů: Mezi nejvážnější problémy, kterým musí při řešení problematiky pádů ZZ čelit, patří morbidita (dlouhodobé, trvalé následky), mortalita a finanční náklady spojené s pády v ZZ. Důsledky pádů, kterým čelí přímo pacient, jsou mimo jiné zlomeniny, poranění hlavy a měkkých tkání, strach z pádu, úzkost a deprese. Pády jsou nejčastější příčinou úrazu nebo smrti u lidí nad 65 let věku.

Hodnocení problematiky pádů

I přes veškerá opatření mající za cíl snížení rizika pádu je nerealistické očekávat, že k pádům přestane docházet. Každý pád by však měl být doprovázen analýzou faktorů, které mohly k pádu buď přímo, nebo nepřímo přispět. Zároveň je důležité snažit se také odpovědět na otázku, zda je tyto faktory možno odstranit, nebo alespoň zmírnit jejich vliv.

Po pádu je nutné ihned pacienta vyšetřit a ošetřit. K tomu je ve zdravotnickém zařízení nutné ihned zavolat lékaře. Všeobecná sestra se podílí nejen na fyzikálním vyšetření (podle zvyklostí oddělení, znalostí a svých zkušeností a lékařových dalších pokynů), ale po ošetření pacienta se musí zabývat i zjišťováním psychických a citových změn v důsledku pádu. Dále musí být přehodnocen plán péče. Je nutno zvážit, zda je vhodné tento plán péče pozměnit a implementovat další opatření ke snížení rizika pádu.
Po pádu je důležité systematicky shromažďovat a analyzovat informace o pádech s cílem identifikovat příležitosti pro zlepšení pacientovy bezpečnosti.


O autorovi: Bc. Barbora Dostálová, Helena Nahodilová, chirurgické oddělení, Kroměřížská nemocnice a. s. (barbora.bm@seznam.cz, nahodilova.helena@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!