Prevence parazitárních onemocnění v dětském věku

Existuje více než 14 000 druhů parazitů. U dětí v našich podmínkách dominuje zejména roup dětský (Enterobius vermicularis), škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides), larvální toxokaróza (Toxocara canis), lamblie střevní (Giardia lamblia), tasemnice bezbranná (Taenia saginata) a tasemnice dětská (Hymenolepis nana).

Možnými zdroji přenosu jsou: kontaminovaná potrava, zelenina, ovoce, kontaminovaná voda, nečistota z nehtů; infikované zvíře (pes, kočka) anebo infikovaný člověk, který stolicí vylučuje vajíčka; infikovaný písek při hře dítěte na zemi, v trávě, kdy se infekce z pískoviště přenáší cestou ruce–ústa; nedostatečně zpracované hovězí anebo telecí maso. Roup dětský je nejčastějším parazitem u dětí. Červ je tenký, bílý, dlouhý asi 1 cm, žije v tenkém střevě. Dospělé samičky migrují do tlustého střeva a odtud vylézají klást vajíčka do perianální oblasti, a to nejlépe v noci, v teple. Pokud se zde vyvine larva, může migrovat do střeva a udržovat infekci. Červi mohou putovat celým trávicím traktem, dostanou se i do dutiny nosní. Nákaza je častější v kolektivech, u mladších věkových skupin. K příznakům onemocnění patří nespavost, bolest břicha a hlavy, nechutenství, výrazná chuť na sladké, po škrábání mohou být pozorované ekzematizace, fisury. Škrkavka dětská se vyskytuje hlavně v rodinách s nízkým sociálně-hygienickým standardem a tam, kde jsou na hnojení používány lidské výkaly. Původcem onemocnění je červ dlouhý 15–40 cm s průměrem asi 0,5 cm. Zdrojem nákazy je infikovaný člověk, který stolicí vylučuje vajíčka dozrávající v půdě. Infekce vzniká především při hře v písku, který je znečistěný stolicí obsahující vajíčka škrkavky. Nejčastější příznaky jsou bolest břicha, průjem, nechutenství, zvracení, kašel, dyspnoe. Larvální toxokaróza je onemocnění vyvolávané larválním stadiem škrkavky psí anebo kočičí.
Rozlišujeme formu plicní (příznaky jako při bronchitidě, bronchopneumonii); viscerální (bolest břicha, nauzea, zvracení, zvětšená játra) a oční trofozoit. Cysty tohoto parazita žijí přisáté v tenkém střevě člověka. V 90 % případů probíhá onemocnění bez zjevných symptomů. Tasemnice dětská je velikosti 3–6 cm, žije v tenkém střevě myší, potkanů, ale i člověka. Po opuštění těla hostitele se vajíčka dostávají ústy do trávicího traktu nového hostitele. Po zachycení na sliznici tenkého střeva dorůstá za dva týdny do velikosti dospělé tasemnice. Ve fekáliích vydrží vajíčko i 3 týdny.
Komplexní ošetřovatelská péče o dítě vyžaduje hospitalizaci na dětském oddělení v případě výskytu komplikací (dýchacího systému, trávicího systému, CNS apod.). Velkou pozornost věnujeme hygieně rukou, manipulaci s prádlem, plenkami a ostatními pomůckami, se kterými přicházíme do kontaktu při ošetřování dítěte. V rámci výživy preferujeme výživnou stravu zohledňující věk dítěte. Setra musí důsledně sledovat a hodnotit defekaci a její případné změny, frekvenci, množství, konzistenci, příměsi – především přítomnost parazitů. Každá stolice musí být přesně zaznamenána do dokumentace. V rámci uspokojování psychosociálních potřeb je vhodné zabezpečit přítomnost matky u dítěte, pohodlí, komfort, vhodné zaměstnání podle věku dítěte.
Edukace rodičů se zaměřuje na prevenci parazitóz, zdůrazňujeme individuální přístup zdravotně výchovné činnosti s využitím vhodných metod a prostředků, které respektují vědomostní a vzdělanostní úroveň rodičů.

Prevence parazitóz u dětí

přísné dodržování hygienických opatření, jako důkladné umývání rukou před jídlem a po toaletě, každodenní sprchování oblasti konečníku ráno a večer, dostatečné umývání ovoce, zeleniny, ochrana potravin před prachem, podpora hygienických návyků u dětí, hygiena toalety, pravidelné stříhání nehtů nakrátko a udržování jejich čistoty, edukace dětí o nevhodnosti vkládání si prstů do úst, * každodenní výměna osobního prádla, pravidelná výměna ložního prádla, * hygienicko-veterinární dozor, který se týká především výroby a zpracování masa, vajec, mléka a mléčných výrobků, * vyhýbání se konzumaci nedostatečně tepelně upraveného masa, * u domácích zvířat je nutné je pravidelně odčervovat (2–4krát ročně); samozřejmostí musí být umývání rukou po hře a kontaktu se zvířaty, * nezbytné je odstraňování fekálií zvířat z prostředí dětí (hřiště, parky, pískoviště), přísná asanace dětských hřišť, vyhýbání se neudržovaným pískovištím, zakrytí pískovišť v době jejich nepoužívání, zamezení přístupu zvířat na pískoviště, zákaz příjmu jídla při hře na pískovišti, zvýšený dozor nad dětmi ze strany rodičů či jiných pečujících tak, aby se písek a znečistěné ruce nedostaly do kontaktu s ústy, umývání rukou po hře v písku, stejně tak i hraček, které přišly do styku s pískem, * vyhledávání a léčba infikovaných osob, * odchyt toulavých psů a koček, * ochrana vodních zdrojů, * hygienické odstraňování lidských výkalů, * pravidelná edukace rodičů o možnostech prevence parazitárních onemocnění u dětí. Nezapomínejme, že nejúčinnější metodou „boje“ s dětskými parazitárními onemocněními i nadále zůstává důkladná primární prevence. Její realizace je přísně v rukou rodičů dítěte. Pokud jsme majiteli našich „miláčků“, psů a koček, dbejme na to, abychom svojí nezodpovědností nezpůsobovali problémy také našim druhým „miláčkům“, našim dětem. Dbejme a respektujme právo dětí na bezpečné plochy na hraní a nenechme je znečisťovat fekáliemi zvířat.

**

Literatura

VOLF, V.; VOLFOVÁ, H. Pediatrie. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2000. 247 s. ISBN 80-86073-62-9.
ŠAŠINKA, M.; ŠAGÁT, T. Pediatria I. zväzok. 1. vyd. Košice: Satus, 1998. 620 s. ISBN 80-967963-0-5.
HRUŠKOVIČ, I. a kol. Pediatria pre detské sestry. Martin: Osveta, 1991. 446 s. ISBN 80-217-0323-7.
FENDRYCHOVÁ, J.; VACUŠKOVÁ, M.; ZOUHAROVÁ, A. Ošetřovatelské diagnózy v pediatrii. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2002. 143 s.
STOŽICKÝ, F.; PIZINGEROVÁ, K. Nemoci dětského věku. 3. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2003. 296 s. ISBN 80-246-0711-5.

Souhrn

Problematika parazitů je velmi aktuální, celosvětově se odhaduje, že až 70 % lidí má alespoň jednoho parazita v těle. Ani parazitární onemocnění v dětském věku nejsou nezvyklým jevem. Děti přicházejí do styku s parazity na pískovištích či při hře s domácími zvířaty. Prevence parazitárních onemocnění spočívá v hygieně rukou, těla, potravin, ale i v léčbě domácích zvířat. Z hygienického hlediska je neméně důležité věnovat patřičnou pozornost i dětským hřištím, kde jsou parazité přenášeni výkaly zvířat. Klíčová slova: parazité, projevy, léčba, preventivní opatření

O autorovi| Ing. Jarmila Dučaiová, Mgr. Blažena Litvínová Spojená škola A. Dubčeka, Vranov nad Topľou (jarmila39@gmail.com)

Ohodnoťte tento článek!