Prevence rakoviny prsní žlázy

Rakovina prsní žlázy je závažné onemocnění, které ženy ovlivňuje nejen v oblasti fyzické, ale také psychosociální. Příspěvek je věnován analýze rizikových faktorů vzniku rakoviny prsu a aktivitám porodní asistentky, které jsou zaměřené na redukci těchto faktorů.

SUMMARY

Breast cancer is a serious disease that has physiological as well as psychosocial effects. The article addresses the risk factors of breast cancers and the role of a midwife in reducing them.

Rakovina prsní žlázy je závažné onemocnění nejen pro svou vysokou incidenci, ale také psychosociální následky pro postiženou ženu a její rodinu (Kopáčiková, 2006). Jde o třetí nejčastěji se vyskytující typ rakoviny (Ca) na světě. Na Slovensku je diagnostikováno více než 1900 nových případů ročně.Toto onemocnění má multifaktoriální podklad. Proto je velmi důležité poznat rizikové faktory jeho vzniku a rizikovým skupinám žen věnovat specifickou péči.

Rizikové faktory rakoviny prsu

Dědičná zátěž: Určitá míra dědičnosti představuje významný rizikový faktor. Podle dostupných informací u žen, u kterých se v první linii (matka, sestra, dcera) vyskytla rakovina prsu u matky, se riziko zvyšuje 2,5-3krát, v druhé linii (babička, teta) 1,5krát (Citterbart, K. a kol., 2001). Z tohoto hlediska moderní medicína přistupuje ke genetickému testování. Vzhledem k vysoké ekonomické náročnosti se netestuje celá populace, ale pouze skupiny podle předem stanovených kritérií. Kritériem pro genetický screening jsou ženy s následujícími anamnestickými údaji:

* 2 ženy v jedné rodině s Ca prsu, nebo ovarií před 50. rokem života, * příbuzná v první linii s jednostranným Ca prsu před 30. rokem života, * příbuzná v první linii s oboustranným Ca prsu před 40. rokem života, * příbuzná v první linii s Ca ovarií před 40. rokem života, * muž s Ca prsní žlázy (www.lpr.sk).

Dalším vysoce rizikovým, nejen anamnestickým údajem, je věk. Incidence rakoviny prsu stoupá s věkem, od 50. let minulého století se posouvá maximální výskyt do věkové kategorie 45-50 let. Doba expozice organismu ženy sexuálními steroidy se podepisuje ve významné míře na vzniku onemocnění. Za rizikové pokládáme skupiny žen, které začaly menstruovat před 12. rokem života a menopauza začala po 55. roku života. Z hormonálního hlediska je významný také počet těhotenství, resp. jejich předčasné ukončení. Protektivní charakter má každé ukončené těhotenství do 35. roku života, statisticky významné těhotenství před 20. rokem života. Nulliparita je méně riziková než těhotenství po 35. roku.

Významným faktorem potencujícím onemocnění je předčasně ukončená první gravidita potratem, anebo umělým přerušením těhotenství v 1. trimestru. Z hlediska porodní asistence se zaměřujeme v oblasti plánovaného rodičovství na pozitivní plánování rodiny mezi 25.-35. rokem života ženy. Důslednou edukací a dobrou prenatální péčí se snažíme minimalizovat potraty a nechtěná těhotenství. Významným nástrojem edukace jsou kurzy psychofyzické přípravy na porod (PFP).

K dalším protektivním faktorům patří také kojení. Citterbart (2001) uvádí, že při délce kojení minimálně 1 rok se riziko vzniku rakoviny prsu snižuje o 20 %. Z tohoto hlediska se snažíme podporovat dlouhodobé kojení prostřednictvím specifické přípravy žen na kojení v kurzech PFP, dodržováním zásad nemocnic přátelských k dětem (BFH) a vytvářením systemizovaných míst pro laktační sestry. Další aktivitou podporující kojení je zřizování tzv. laktačních linek, které na novorozeneckých odděleních většiny slovenských porodnic fungují nepřetržitě 24 hodin denně.

Faktory výživy v postmenopauze mohou významně přispívat vzniku onemocnění. Obezita, vysoký příjem tuků, masa, alkoholu a chemických přísad ve stravě, naopak karence zeleniny, kyseliny listové a ovoce zvyšují riziko onemocnění. Ke všeobecným onkogenním faktorům patří také stres, nevyvážený životný styl, absence relaxace a psychohygieny běžného života. Znečištění životního prostředí a působení chemických látek podobných estrogenům spolupotencují vysokou incidenci onkologických onemocnění v populaci.

Aktivity porodní asistentky zaměřené na redukci rizikových faktorů

Jak vyplývá z výše uvedeného, anamnestické údaje pomáhají identifikovat rizikové skupiny žen, které jsou ve zvýšené míře ohrožené tímto onemocněním. Porodní asistentka v rámci poskytování primární, případně sekundární péče může tyto faktory odhalovat a následně na ženy působit prostřednictvím edukace. Nejvyšší motivace k učení je u žen akcentovaná v období těhotenství. Je proto dobré, pokud je edukace o prevenci zařazená také do přednášek v kurzech PFP a dále pokračuje po dobu hospitalizace na oddělení rizikové gravidity a oddělení šestinedělí. Jako efektivní se ukazuje také komunitní působení na ženy v mateřských centrech, klubech důchodců, méně efektivní je školské prostředí.

Samozřejmostí je poskytování informací v rámci gynekologických ambulancí a poraden pro plánované rodičovství (tzv. antikoncepční poradny), kde se zaměřujeme také na sexuální a rodinnou výchovu. Metody edukace přizpůsobujeme místu edukace a počtu a úrovni edukovaných. Nejvhodnější metodou je přímý rozhovor, efektivita se zvyšuje, pokud je probírané téma doplněné vzdělávacími, případně propagačními materiály. Při vyšším počtu účastníků je vhodnější přednáška doplněná videoprojekcí a tištěnými materiály. V současnosti stále více přicházejí ke slovu e-learningové programy, které však nemohou být jediným zdrojem informací.

Obsah edukace je zaměřený na výživu, kde doporučujeme redukovat alkohol a příjem tuků, minimalizovat maso a potraviny s přídavkem chemických barviv, zvýšit podíl těstovin a tmavého pečiva, v dostatečné míře přijímat ovoce a zeleninu, především žluté a červené barvy (150 g na 10 kg tělesné hmotnosti) a ořechy v surovém stavu (3-5 kusů denně). Tyto informace jsou důležité nejen pro ženy ve fertilním a postfertilním, ale také adolescentním věku (Huttová, M., Krčméryová,T., Padyšáková, H., 2005).

Edukace o životním stylu zahrnuje kromě výživy také informace o důležitosti pohybu na čerstvém vzduchu, redukci stresu pomocí relaxace, vyčleněním si času pro sebe (hodina denně), nácvik pozitivního myšlení. Součástí každého edukačního působení v různých oblastech péče je zdůrazňování potřeby návštěv preventivních prohlídek a nácvik samovyšetřování prsů.

Závěr

Preventivní opatření vzniku rakoviny prsu a jejich dodržování závisí na motivaci žen. Pokud jsou dostatečně motivované, preventivní opatření dodržují. Vzhledem k vysoké intimitě těchto problémů je důležité kromě standardních postupů dodržovat také sociálně shodnou péči nejen u žen z marginalizovaných skupin (HajerováMüllerová, 2006). Úloha porodních asistentek, především jejich empatický přístup (Luaková, P., Vašínová, M., Mazalánová, A., 2007), je v tomto procesu podpory reprodukčního zdraví nezastupitelná.

Literatura
Pojetí prekonceptů v dimenzi transkulturního ošetřovatelství. Hajerová-Müllerová, L., Škoda, J. Ošetrovateľský obzor, III, 2006, č. 1, s. 12-15.
Vplyv výživy v rannom detstve na zdravotný stav v dospelosti. Huttová, M., Krčméryová, T., Padyšáková, H. Ošetrovateľský obzor, roč. II., 2005, č. 3, s. 90-93.
Gynekologie. Citterbart, K. a kol. Praha,Galen, 2001. 277 s.
Ošetrovanie pri chorobách prsníka. Kopáčiková, M. In
Empatia – neoddeliteľná súčasť práce pôrodnej asistentky. Lauková, P., Vašínová, M., Mazalánová, A. Ošetrovateľstvo a pôrodná asistencia, roč. V., č. 3/2007, s. VI, VII., www.lpr.sk
Gynekologické ošetrovateľstvo. Repková, A. a kol. Osveta, Martin 2006, s. 83-91.

PhDr. Adriana Repková, Ph. D. Fakulta ošetrovateľstva a zdravotníckych odborných štúdií Slovenská zdravotnícka univerzita Bratislava, Slovenská republika (adriana.repkova@szu.sk)

Ohodnoťte tento článek!