Prevence syndromu diabetické nohy

Syndrom diabetické nohy je jednou z hlavních příčin amputací. Procento diabetiků s tímto onemocněním sice klesá, ale absolutní počet se vzhledem k nárůstu diabetiků nemění. V zemích Evropské unie se počet pacientů se syndromem diabetické nohy odhaduje na 5–10 %.


SOUHRN: Syndrom diabetické nohy je onemocnění, které vzhledem ke svému charakteru vyžaduje multidisciplinární péči a na jehož prevenci je kladen zvláštní důraz. Důsledně aplikovaná preventivní opatření a včasná adekvátní léčba mohou velmi významně snížit procento komplikací. Procento diabetiků se syndromem diabetické nohy sice klesá, ale absolutní počet se vzhledem k nárůstu diabetiků nemění. Včasná diagnostika, prevence a informovanost pacientů proto patří k základním pilířům úspěšnosti terapeutického komplexu, kde má sestra své nezastupitelné místo. Článek upozorňuje na význam prevence již v první linii kontaktu s pacientem a na etiopatogenetické faktory a léčbu onemocnění. Uvedeny jsou dílčí výsledky empirického průzkumu, který byl zaměřený na prevenci syndromu diabetické nohy u pacientů s diabetem mellitem aplikujících si inzulin a u pacientů se syndromem diabetické nohy.
Klíčová slova: diabetická noha, prevence, úloha sestry v prevenci, podiatrie, vědomosti pacientů


O tom, jak důležitá je problematika diabetické nohy, svědčí i fakt, že syndrom diabetické nohy je nejčastější příčinou hospitalizace diabetiků. Amputaci předcházejí defekty a gangrény na dolních končetinách, jejichž léčba vyžaduje nejen velké finanční náklady a dlouhodobou hospitalizaci, ale i mortalita těchto pacientů je vysoká. Do 28 dní umírá 6–10 % pacientů, do pěti let 40–80 % pacientů (Rybka, 2007, s. 163).

Důsledně aplikovaná preventivní opatření mohou velmi významně snížit procento komplikací v souvislosti se syndromem diabetické nohy. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na prevenci syndromu diabetické nohy a zajímalo nás, zda pacienti s diabetem mellitem anebo již se syndromem diabetické nohy dodržují preventivní opatření.


Volně prodejné léky na cukrovku


Význam prevence

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se syndrom diabetické nohy definuje jako infekce, ulcerace a/nebo destrukce hlubokých tkání spojená s neurologickými abnormalitami a s různým stupněm ischemické choroby dolních končetin (Palmajová, 2005, s. 304; Jirkovská, 2004, s. 1; Rybka, 2007, s. 163).

Podle této definice jsou do kategorie onemocnění syndromu diabetické nohy zařazováni i pacienti s Charcotovou osteoartropatií. Řadíme sem také stavy po amputacích na dolních končetinách a diagnózu vzhledem k vysoké tendenci k recidivám považujeme za „celoživotní“. Diabetická ulcerace na nohách je definovaná jako rána penetrující celou vrstvou kůže. Gangréna je definovaná jako nekróza kůže a přilehlých struktur (svalů, šlach, kloubů anebo kostí). Nekróza představuje devitalizovanou tkáň, vlhkou nebo suchou, bez ohledu na druh postižené tkáně (Rybka, 2007, s. 163).

Hlavní úlohou sestry v prevenci je svým konáním, jednáním a postoji sloužit jako vzor zdravého způsobu života. Měla by povzbuzovat jedince, aby se zapojili do posuzování, realizace a vyhodnocení programu na upevňování zdraví, radit lidem, jak si mohou sami zvýšit zdatnost, zkvalitnit výživu, jak se vyrovnávat se stresem a jak vylepšit sociální vztahy. Mezi kompetence sestry patří i pomáhat jednotlivcům, rodinám a společenstvím v upevňování zdraví, v učení využívat zdravotní péči a usměrňovat je při získávání schopností efektivně řešit problémy a rozhodovat se. Sestra by měla podporovat změny ve společnosti, které mají chránit životní prostředí (Kozierová et al., 1995, s. 566).

Mezi úlohy sestry v prevenci komplikací diabetu na nohách patří identifikace vysoce rizikových pacientů, edukace pacientů a jejich rodinných příslušníků, doporučení vhodné obuvi na odstranění tlaku, pomoc pacientovi při pravidelných prohlídkách a vyšetřování nohou a obuvi (Krahulec, 2002, s. 245).

Cíl práce

Cílem našeho průzkumu bylo zjistit, zda pacienti pečují o své nohy a dodržují preventivní opatření a jaký je rozdíl v preventivním chování pacientů s diabetem mellitem, aplikujících si inzulin, a pacientů se syndromem diabetické nohy.

Metodika

Zvolili jsme explorační metodu dotazníků. Průzkum jsme prováděli od začátku prosince 2010 do konce února 2011. Údaje jsme získali prostřednictvím dobrovolného a anonymního dotazníku. Respondenti byli obeznámení o účelu průzkumu a uveřejnění výsledků. Dotazníkové položky jsou podle obsahu zaměřené na: kontrolu a péči o dolní končetiny (prevenci diabetické nohy), dodržování diety, návštěvnost diabetologa, vědomosti pacienta o dietě (glykemický index), informativní otázky o respondentovi, demografické (kategorizační položky) otázky.

Prezentace výsledků

Průzkumu se zúčastnilo celkem 60 respondentů, kteří se léčí s diabetem mellitem. Z toho 30 respondentů byli pacienti se syndromem diabetické nohy (SDN) a 30 respondentů pacienti s diabetem mellitem aplikující si inzulin (DM). Zaměřili jsme se na prevenci vzniku diabetického defektu a kontrolu nohou respondentů (kontrolu nohou); 54 % (16) respondentů s DM a 46 % (14) respondentů se SDN si kontroluje nohy každý den. Při porovnávání respondentů s DM a se SDN zjišťujeme, že pacienti s diabetem mellitem si kontrolují nohy častěji a není mezi nimi nikdo, kdo by si nohy nekontroloval.

Dále jsme zkoumali, jak často chodí respondenti na pedikúru. Pouze 7 % (4) z celkového počtu respondentů chodí na pedikúru a 15 % (9) chodí na pedikúru, ale ne často. Plášil (2007) ve svých radách „Co může pacient udělat sám“ uvádí, že neodmyslitelnou součástí péče o nohy je pravidelná pedikúra. Podle zručnosti si ji může pacient udělat sám, anebo může požádat manželku, manžela, případně chodit na pedikúru, kde musí oznámit, že je diabetik. Ale podle Lacigové by si pacient rozhodně neměl stříhat nehty na nohou sám. Situace je zatím taková, že většina respondentů, a to až 78 % (47), na pedikúru nechodí a o své nohy se starají sami, 90 % (27) respondentů se SDN a 67 % (20) respondentů s DM se o nehty stará samo. Při porovnání obou skupin respondentů jsme zjistili, že je více pacientů se SDN, kteří pečují o nehty sami než ve skupině pacientů s DM.

Zjišťovali jsme také, zda respondenti používají ortopedickou obuv nebo dynamické vložky; 90 % (27) respondentů s DM a 70 % (21) respondentů se SDN nenosí ortopedickou obuv a ani vložky. Při porovnání respondentů se SDN a s DM jsme zjistili, že pacienti se SDN více využívají ortopedickou obuv nebo dynamické vložky než pacienti s DM.

Věnovali jsme se domácí ochraně nohou; 82 % (49) respondentů chodí doma v ponožkách nebo v domácím přezutí, 18 % (11) si nechrání nohy a chodí doma bosí. Při porovnání respondentů se SDN a s DM byl patrný pouze minimální rozdíl v tom, zda si chrání nohy ponožkami anebo chodí bosí. Doma v ponožkách chodí 83 % (25) respondentů s DM a 80 % (24) respondentů se SDN. Podstatné je, že většina respondentů si chrání nohy i v domácím prostředí.

Sledovali jsme také pohybovou aktivitu respondentů a o jakou se případně jedná. Pouze 9 % (3) respondentů se věnuje aktivnímu pohybu, jako je plavání, cyklistika a břišní tance, 34 % (10) respondentů uvedlo jako svoji aktivitu chůzi více než 30 minut denně, a to je z pohledu prevence velmi málo. Až 27 % (8) respondentů udávalo, že se pohybuje méně než jednou měsíčně. Podle našeho názoru by se respondenti s DM měli více zaměřit na pohyb a nepodceňovat jeho význam. Pokud porovnáme odpovědi respondentů se SDN s respondenty s DM ve věci pohybové aktivity, zjistíme, že pacienti se SDN se více věnují pohybu. I přesto se až 30 % (9) respondentů věnuje pouze chůzi více než 30 minut denně, přičemž nevykonávají žádnou jinou pohybovou aktivitu a 17 % (11) respondentů se věnuje aktivnímu pohybu méně než jednu měsíčně; 3 % (1) respondentů se věnují cyklistice, 3 % (1) rehabilitaci, 10 % (3) respondentů chůzi v kombinaci s rotopedem, 37 % (11) respondentů neuvedlo žádnou činnost. I když se respondenti se SDN věnují pohybu více, nedá se říci, že je to z hlediska prevence dostačující.

Dále jsme zkoumali pitný režim diabetiků. Z průzkumu vyplývá, že pouze 27 % (8) respondentů má dostatečný příjem tekutin, 13 % (3) respondentů vůbec nedodržuje pitný režim a 60 % (18) respondentů pije 1–1 1 litru tekutin denně. Respondenti se SDN méně dodržují pitný režim než respondenti s DM.

Součástí průzkumu byl také monitoring body mass indexu (BMI) respondentů. Při porovnání odpovědí dotázaných se SDN a s DM zjišťujeme, že 43 % (13) respondentů se SDN trpí obezitou, 44 % (13) respondentů má nadváhu a pouze 13 % (4) má normální hmotnost, 7 % (2) respondentů s DM trpí těžkou obezitou, 37 % (11) trpí obezitou, 33 % (10) respondentů má nadváhu, 23 % (7) respondentů má normální hmotnost.

Diskuse

Podle Mištuny (2002) je dosavadní systém informovanosti pacientů nedostatečný a je potřeba se zaměřením na SDN zlepšit koordinaci a interdisciplinární spolupráci i s angažováním ve Zväzu diabetikov Slovenska. Podle studií pacienti se SDN vyhledávají ošetření u odborného lékaře později než pacienti, kteří nemají diabetes. Důvodem je u prvně jmenovaných absence bolesti, podmíněná přítomností diabetické neuropatie typu senzomotorické léze. Autoři v časopise Diabetes a obezita poukazují na význam absence aktivního přístupu pacientů ke svému onemocnění a jeho nepříznivý dopad na výsledky léčby, ve kterých dominuje amputační léčba (Mištuna, 2002, s. 47).

Doporučení pro praxi

Na základě zpracování a vyhodnocení dotazníků nelékařům doporučujeme:

* Obeznámit se a zvýšit si úroveň vědomostí o dané problematice pomocí přednášek a seminářů zaměřených na úlohu sestry v prevenci syndromu diabetické nohy.
* Zaměřit se na prevenci syndromu diabetické nohy již při prvním kontaktu v diabetologických ambulancích. Věnovat pacientovým nohám pozornost, zaměřit se na změny na kůži a celkový vzhled nohou pacienta.
* Apelovat na pacienty, aby zvýšili svoji pohybovou aktivitu a dodržovali správnou životosprávu (pomocí plakátů a letáků v čekárnách zaměřených na správnou životosprávu a sport u diabetiků, rozhovorem).
* K pacientům přistupovat se svými odbornými radami a edukací jako k jednotlivcům, individuálně (rozhovorem sestra/ pacient, umožnit pacientovi klást otázky, hledat zpětnou vazbu).
* Dostat do povědomí pacienta rizika nedodržování diety a význam správné životosprávy (rozhovorem, plakáty, fotografiemi diabetické nohy, informováním o statistikách).
* Zvýšit informovanost pacientů o možných komplikacích diabetu a jejich vážném dopadu na kvalitu života. Otevřeně s pacientem hovořit o možných rizikách, vyzdvihnout v rozhovorech prevenci.
* Zvýšit informovanost pacientů o zásadách péče o nohy prostřednictvím letáků.

Závěr

Máme-li zhodnotit přístup k prevenci našeho průzkumného vzorku, hodnotíme ji jako nedostatečnou vzhledem k tomu, že až 82 % respondentů trpí nadváhou nebo obezitou, 73 % respondentů nedodržuje pitný režim. Pouze 9 % (3) respondentů se věnuje aktivnímu pohybu a 34 % (10) respondentů uvedlo jako svoji aktivitu chůzi více než 30 minut denně, a to je z pohledu prevence velmi málo. Až 27 % (8) respondentů udávalo, že se pohybu věnuje méně často než jednou měsíčně. Lze tedy konstatovat, že skoro třetina respondentů s DM nevyvíjí takřka žádnou pohybovou aktivitu, a to jsou alarmující čísla. Na základě výsledků průzkumu navrhujeme zvýšit informovanost pacientů o komplikacích diabetu a jejich vážném dopadu na kvalitu života.

Důležitou úlohu v prevenci SDN sehrává sestra činnostmi, které může v rámci svých kompetencí vykonávat. Je schopná působit na názory, vědomosti a chování lidí takovým způsobem, který povede ke zdravému a zodpovědnému životnímu stylu, dodržování doporučení v oblasti preventivních opatření a eliminaci rizikových faktorů v jejich životě. Proto čím budou sestry informovanější o prevenci onemocnění, tím více a efektivněji mohou působit na jedince, rodiny a komunity a dosáhnout tak podpory zdraví v mnohých oblastech (Jakubeková J., Liptáková, K., Ilievová, Ľ., Botíková, A., 2010).


O autorovi: Renata Nádaždyová1, PhDr. Jarmila Jakubeková2 studentka ošetřovatelství1, pedagog2, katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce TU1, 2 (Ren.na117@gmail.com, jarmila.jakubeková@truni.sk)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Prevence syndromu diabetické nohy
Ohodnoťte tento článek!