Příspěvek na péči o neslyšící dítě

Dotaz:

Dobrý den, ráda bych se informovala ohledně příspěvku na péči o neslyšící dítě. Jsme rodina, ve které se objevuje sluchové postižení po celé generace. Sestra má 8letou holčičku Zuzanku, u které se po narození ukázalo, že má těžké sluchové postižení. Nyní sestra pobírá na Zuzanku 9000 Kč. Zuzka díky tomu může chodit třeba do speciálního stacionáře a sestra se jí může plně věnovat. Nám se s manželem na začátku roku 2006 narodil dlouho očekávaný syn Honzíček. Bohužel i u něj se projevilo sluchové postižení. V březnu 2007 jsem pro něj zažádala o příspěvek na péči. Až v listopadu mi přišel z úřadu dopis, že nám nic nedají. Chci vědět, jak je to možné? Obě děti jsou na tom hodně podobně, co se týká sluchového postižení. Martina Černá, Beroun

Vážená paní Černá, v otázce neslyšících dětí a s tím souvisejícím vyplácením příspěvku na péči došlo vlivem zákona o sociálních službách k výrazným rozdílům, které zapříčinilo tzv. „překlopení“. Z Vašeho dotazu to přesně nevyplývá, ale předpokládám, že obě děti mají prakticky stejnou ztrátu sluchu a žádný další handicap. Jedná se o to, že Vaše sestra pobírala za péči o svoji dceru Zuzanku do konce roku 2006 podle tehdy platné legislativy sociální dávku, která se jmenovala „Příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou“ (dále jen „PPOB“), a právě tato dávka se automaticky „překlopila“ podle určitých pravidel od 1. ledna 2007 v dávku „Příspěvek na péči“ podle zákona č. 108/2006, o sociálních službách.

Ve Vašem případě nový „Příspěvek na péči“ náleží pouze pečujícím rodičům (osobám), kteří měli v minulosti přiznanou nyní zrušenou dávku „PPOB“. Pokud pečovali o sluchově postižené dítě, dostali od ledna 2007 automaticky III. stupeň závislosti, což odpovídá příspěvku na péči ve výši 9000 Kč (tabulka 2). Rodiče, kteří si však o „Příspěvek na péči“ požádali po 1. lednu 2007 obvykle obdrželi v těchto případech (tedy u tohoto typu postižení) zamítavé rozhodnutí z příslušného sociálního odboru, v lepším případě byl přiznán I. stupeň závislosti.

Bohužel došlo v této věci k významným rozdílům právě u této skupiny zdravotně postižených. Během roku 2008 by mělo dojít k přešetření „tzv. překlopených PPOB“, což znamená, že u těchto rodin dojde k sociálnímu šetření, kde bude sociální pracovnice hodnotit činnosti, a to s ohledem na schopnosti zvládat úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti (základní přehled těchto úkonů naleznete v tabulce 1). U osob do 18 let věku dochází k odlišnému způsobu hodnocení těchto úkonů tak, jak to uvádí § 10 zákona o sociálních službách (podrobněji příloha č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách).

Z přehledu v tabulce 1 jasně vidíme, jak malé množství těchto úkonů se týká neslyšících. Jejich počet neodpovídá ani podmínkám pro přiznání I. stupně příspěvku. Vyhláška č. 505/2006 Sb. určitým způsobem „zlehčuje“ sluchový handicap. Je samozřejmé, že neslyšící dítě, nemá-li další omezení, se dokáže samo obléci, najíst nebo chodit do schodů, stejně jako dítě slyšící. Problém však začíná ve chvíli, kdy vyjde na ulici. Nedomluví se totiž s cizími lidmi, nezeptá se tedy na cestu, s jazykem většinové „slyšící společnosti“ se bude potýkat celý život. Většina sluchově postižených dětí dochází do speciálních škol, tyto školy jsou však často vzdáleny od místa jejich bydliště. Neobejdou se tedy bez doprovodu rodičů, češtinu se učí jako cizí jazyk, velká péče musí být věnována výuce mluvení.

Vzniká zde tedy velký rozdíl, který diskriminuje rodiče podávající nové žádosti oproti rodičům, kteří příspěvek měli již v minulosti. Přitom sluchově postižené dítě vyžaduje od svého narození zvláštní péči, a to především v oblasti rozvoje komunikace. Je lhostejno, zda rodiče zvolí orální formu výchovy, bilingvní výchovu, totální komunikaci, či zda se zaměří výhradně na znakový jazyk. Ve všech těchto případech je péče velmi náročná. Bohužel současná úprava zákona č. 108/2006 Sb. neumožňuje rodinám, aby jeden z rodičů byl s dítětem doma a plně se mu věnoval. V České republice se problematice osob se sluchovým postižením věnuje několik organizací, pro základní přehled odkazuji na následující: Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (www.asnep.cz), Česká unie neslyšících (www.cun.cz), Federace rodičů a přátel sluchově postižených (www.frpsp.cz).

Zajímavým odkazem pro Vás rovněž může být celorepublikový Adresář služeb pro sluchově postižené, který vydává každé dva roky Federace rodičů a přátel sluchově postižených. Naleznete zde nejen služby sociální, ale i seznamy organizací z resortu školství a zdravotnictví (např. kontakty na odborná foniatrická zařízení), prodejny kompenzačních pomůcek atd. Pevně věřím, že se stávající situace ve vztahu k posuzování sluchově postižených sjednotí. Přeji Vám hodně sil, trpělivosti, štěstí a lásky při výchově Vašeho syna Honzíka. Za přispění Jitky Vrchotové, DiS., sociální pracovnice a tlumočnice do znakového jazyka (jitkavrchotova@seznam.cz)


Bc. Jana Bednářová, sociální pracovnice

Ohodnoťte tento článek!