Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se ZP na chráněném pracovním místě

Podle platné právní úpravy náleží příspěvek měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na každého zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižení (ZP), včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8000 Kč za měsíc.

V praxi se však množí případy, kdy někteří zaměstnavatelé uzavírají se zaměstnanci dohodu o srážkách ze mzdy podle § 327 zákoníku práce, např. na úhradu nákladů spojených se školením zaměstnanců. Tato školení pořádají buď sami, nebo jejich konání zajistí u jiného subjektu. Školení se buď nekonají vůbec, nebo jejich obsahová náplň neodpovídá ceně, kterou zaměstnavatel za zaměstnance uhradil a kterou mu zaměstnanci následně splácejí. Rovněž se množí případy, kdy zaměstnavatelé požadují na zaměstnancích, aby se např. stali členy občanského sdružení, které sami založili, nebo ve kterém se angažují. Následně pak požadují, aby s nimi zaměstnanci uzavřeli dohodu o srážkách ze mzdy na úhradu členských příspěvků v různé výši. Z obavy ze ztráty zaměstnání a příjmu zaměstnanci tyto dohody uzavírají. Tímto způsobem někteří zaměstnavatelé získávají pro sebe nebo jiný subjekt, ve kterém jsou zainteresováni, příjem.

S přihlédnutím k faktu, že mzda nebo plat zaměstnance jsou zaměstnavatelům plně nebo částečně refundovány příspěvkem poskytovaným úřadem práce (ÚP) z prostředků státního rozpočtu, je nutné těmto nežádoucím praktikám zaměstnavatelů zamezit. Proto se navrhuje, aby příspěvek byl poskytován pouze na ty zaměstnance, kteří pracují na chráněných pracovních místech, zřízených nebo vymezených na základě dohody s ÚP.

Dalším navrhovaným opatřením směřujícím k zamezení uvedených negativních jevů je stanovení výše příspěvku. S ohledem na nařízení komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), se měsíční výše příspěvku stanoví 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 6000 Kč. Finanční spoluúčast zaměstnavatele na vynaložených prostředcích na mzdy nebo platy je předpokladem pro zamezení zneužívání příspěvku.

Dále se navrhuje, aby se částka odpovídající vynaloženým prostředkům na mzdy nebo platy snižovala o částku srážek ze mzdy nebo platu prováděných podle § 327 zákoníku práce s tím, že jako výjimky z tohoto návrhu budou umožněny srážky ze mzdy nebo platu k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvek zaměstnance na závodní stravování podle § 236 zákoníku práce.

Navrhuje se rovněž, aby se vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižovaly o částku srážek ze mzdy nebo platu prováděných k uspokojení závazků zaměstnance, pokud uzavřená dohoda o srážkách ze mzdy nebo platu bude v rozporu s dobrými mravy.

Návrh nezapočítávat do vynaložených prostředků zaměstnavatele na mzdy nebo platy náhrady mzdy nebo platu poskytované zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele vychází z potřeby zamezit zaměstnávání osob se zdravotním postižením za účelem získání příspěvku, aniž by pro ně měl zaměstnavatel práci. Z poznatků z praxe vyplývá, že i toto jednání je propojeno s prováděním srážek ze mzdy nebo platu.

Navrhuje se, aby příspěvek na podporu zaměstnávání osob se ZP nebyl poskytován na ty zaměstnance se ZP, kteří pracují na chráněných pracovních místech, na něž je poskytován příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Toto opatření má zabránit duplicitám v podpoře zaměstnávání osob se ZP.

Na druhé straně se zaměstnavatelům s více než 50 % osob se ZP na chráněných pracovních místech garantuje zvýšení příspěvku o částku vynaložených dalších dodatečných nákladů spojených se zaměstnáváním osob se ZP, a to nejvýše o 4000 Kč měsíčně. O zvýšení příspěvku bude moci zaměstnavatel požádat po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa. Tato podmínka bude moci být splněna i zápočtem doby před nabytím účinnosti tohoto zákona.

Dosavadní právní úprava umožňuje požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR o prominutí podmínky výše splatných nedoplatků bez časového omezení. S přihlédnutím ke lhůtám ve správním řízení při rozhodování ve věci nároku na příspěvek a na skutečnost, že po nabytí právní moci rozhodnutí o neposkytnutí příspěvku se žádost stává bezpředmětnou, se navrhuje omezit podání žádosti o prominutí podmínky výše splatných nedoplatků do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.

Návrh inkorporace změn právních úprav do zákona o zaměstnanosti

Zákon o zaměstnanosti nově stanoví, že zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se ZP z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příslušnou krajskou pobočkou ÚP pro poskytování příspěvku je krajská pobočka ÚP, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se ZP, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 6000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši:

a) poskytnuté naturální mzdy,
b) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle § 327 zákoníku práce, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na závodní stravování podle § 236 zákoníku práce,
c) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení závazků zaměstnance podle § 146 písm. b) zákoníku práce, je-li srážka ze mzdy v rozporu s dobrými mravy, nebo
d) náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

Po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa může zaměstnavatel v žádosti o příspěvek za následující kalendářní čtvrtletí uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se ZP v kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nejvýše však o 4000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se ZP.

Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se ZP:

a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance ÚP poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program,
b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se ZP, poživatelem starobního důchodu,
c) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec zaměstnán na chráněném pracovním místě, na které je poskytován příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, nebo
d) za čtvrtletí, ve kterém zaměstnanec, s nímž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele, nesouhlasil s provedením kontroly v místě výkonu jeho práce (§ 126 odst. 3 zákona o zaměstnanosti).

Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením:

Stávající právní úprava zákona o zaměstnanosti stanoví, že zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se ZP ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Tuto zákonnou povinnost zaměstnavatelé plní:

a) zaměstnáváním v pracovním poměru,
b) nově se navrhuje odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se ZP, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se ZP, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací výše uvedených způsobů.

Současně se nově navrhuje, že zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení výše pod písm. b) mohou pro účely splnění své povinnosti poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se ZP zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty.

Forma plnění povinného podílu zaměstnávaných osob se ZP odběrem výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se ZP vyvolává negativní jev tzv. přefakturace, při které jsou přes některé tyto zaměstnavatele přefakturovávány výrobky v neomezeném množství, aniž by se na nich podílely osoby se ZP. Navrhuje se proto stanovit horní hranici poskytovaného plnění, která odpovídá přibližně částce 830 000 Kč ročně za každého přepočteného zaměstnance se ZP, kterého zaměstnavatel s více než 50 % osob se ZP zaměstnává.

Přechodná ustanovení: Pro zabezpečení právní jistoty zaměstnavatelů, kteří uzavřeli dohody o vytvoření chráněné pracovní dílny nebo o jejím vymezení, se navrhuje, aby se práva a povinnosti z těchto dohod posuzovaly podle právní úpravy účinné v době jejich uzavření. Ze stejného důvodu se pracovní místa vytvořená v chráněných pracovních dílnách budou považovat za chráněná pracovní místa.

Zákon o zaměstnanosti nově stanoví, že ÚP může na zřízené nebo vymezené chráněné pracovní místo poskytnout na základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se ZP, i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Dohodu je možno uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa. V přechodných ustanoveních zákona se uvádí, že doba 12 měsíců se nevztahuje na zaměstnavatele, kteří bezprostředně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provozovali chráněné pracovní místo nebo pracovní místa v chráněné pracovní dílně nepřetržitě alespoň 12 měsíců. Tímto přechodným ustanovením se zajišťuje, aby pro splnění podmínky provozování chráněného pracovního místa nebo pracovních míst v chráněné pracovní dílně nejméně po dobu 12 měsíců mohla být započítána i doba před nabytím účinnosti tohoto zákona.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se ZP se poskytuje čtvrtletně zpětně, tj. za čtvrtletí před nabytím účinnosti tohoto zákona se bude poskytovat již za účinnosti nové právní úpravy. V přechodných ustanoveních se proto navrhuje jednoznačně stanovit, že poskytování příspěvku za kalendářní čtvrtletí předcházející nabytí účinnosti tohoto zákona se bude řídit dosavadní právní úpravou. Obdobně budou dokončena i řízení pravomocně neskončená.

Novela zákona stanoví, že zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se ZP z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se ZP, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 6000 Kč. V přechodných ustanoveních zákona se stanoví, že pro vznik nároku na tento příspěvek za první kalendářní čtvrtletí následující po nabytí účinnosti tohoto zákona bude rozhodné uzavření dohod o vymezení chráněných pracovních míst v průběhu prvního kalendářního čtvrtletí následujícího po nabytí účinnosti tohoto zákona, tzn. že zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % osob se ZP, budou muset v průběhu prvního čtvrtletí po nabytí účinnosti tohoto zákona požádat o vymezení těch pracovních míst, na kterých jsou zaměstnány osoby se ZP, jako chráněných pracovních míst (pokud tento charakter nemají již na základě dříve uzavřené dohody o vytvoření chráněného pracovního místa nebo dohody o vytvoření nebo vymezení chráněné pracovní dílny).

Zákon o zaměstnanosti nově stanoví, že po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa může zaměstnavatel v žádosti o příspěvek za následující kalendářní čtvrtletí uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se ZP v kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nejvýše však o 4000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se ZP. V přechodných ustanoveních se uvádí, že doba 12 měsíců se nevztahuje na zaměstnavatele, kteří v posledních čtyřech kalendářních čtvrtletích před nabytím účinnosti tohoto zákona zaměstnávali v průměrném čtvrtletním přepočteném počtu více než 50 % osob se ZP . O zvýšení příspěvku budou moci požádat za první kalendářní čtvrtletí následující po nabytí účinnosti tohoto zákona.

Závěr

Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, přináší od 1. ledna 2012 jasná pravidla zřizování chráněných pracovních míst a poskytování příspěvku na zaměstnávání osob se ZP, aby se co nejvíce podpořily pracovní příležitosti pro tuto kategorii osob, ale aby se zároveň maximálně zabránilo fiktivnímu zaměstnávání těchto osob.

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Ohodnoťte tento článek!