Přístup ke geriatrickým pacientům v domově pro seniory

Příspěvek je zaměřen na popis přístupu k seniorům žijícím v Domově pro seniory Nopova v Brně. Zaměřuje se na charakteristiku požadavků na individualizovanou péči a zajištění komfortního pobytu v institucionalizovaném prostředí s maximálním zajištěním pocitu soukromí a bezpečí prostřednictvím tzv. „klíčových“ osob a pracovníků.

SUMMARY The article describes the life of seniors in the Home for Seniors Nopova in Brno. It addresses the requirements for individual care and providing comfort stay in the institution with the maximal effort to provide privacy and safety through so called “key“ persons and staff.

Domov pro seniory (DpS) Nopova v Brně poskytuje péči seniorům již po několik desetiletí. V průběhu let minulých až do současnosti došlo, podle našeho názoru nejen ke změně kvality poskytované péče v mnoha ohledech, ale zejména k patrné změně přístupu k seniorům zde žijícím.

Sociální kontakty seniorů jsou v přirozeném sociálním prostředí (rodině, vlastní domácnosti) ovlivněny mnoha faktory, např. schopností mobility, charakterovými vlastnostmi seniora, potřebou stýkat se s lidmi, předchozími zkušenostmi apod. V institucionalizované péči dochází ke změně možností společenských kontaktů. Ve společnosti stále přetrvává názor, že dochází k omezení kontaktů. Rády bychom však upozornily na fakt, že někdy může docházet také k „přesycení“ seniorů v rámci společenského života a vzájemných styků zejména se skupinou vrstevníků. Zajištění optimální potřeby kontaktů a společenského vyžití je tak často otázkou dostatečného seznámení se s požadavky seniora na sociální kontakty a účinné komunikace se seniorem.

Senior je vystaven tzv. generační osamělosti (Pokorná, 2008) a může dojít k negativním projevům maladaptace na pobyt v instituci, především v prvních třech měsících pobytu – také jako následek přemístění z přirozeného sociálního prostředí. Zvlášť problematické jsou situace, kdy se nemocný již nevrací ze zdravotnického zařízení, kde byl hospitalizován, domů, ale je mu přímo zajištěna institucionální péče. Proto je zapotřebí vytvořit příznivou společenskou atmosféru pro chápání a uspokojování potřeb a řešení životních problémů starší generace (Jarošová, 2006). Také z tohoto důvodu využíváme v našem domově pro seniory systém tzv. klíčových pracovníků (podobný systému primárních sester), kdy jedna pracovnice má několik „svých“ pacientů, u nichž řeší nejen problémy spojené s uspokojováním jejich potřeb, ale pomáhá i při řešení dalších sociálních oblastí seniora.

Tato osoba je také většinou kontaktní osobou pro rodinné příslušníky a úzce spolupracuje v rámci multidisciplinárního týmu v DpS při zajišťování péče. Klíčový pracovník mimo jiné identifikuje požadavek a potřebu seniora účastnit se společenských akcí pořádaných v domově (např. sportovní den, slavnost „pálení čarodějnic“), aby byla v maximální možné míře nenásilně zajištěna přiměřená sociální aktivita jednotlivých klientů. Dále plánuje ošetřovatelské intervence a diagnosticko-terapeutické intervence v rámci týmu participujících odborníků (Jarošová, 2006). Klíčový pracovník se postupně stává významným sociálním kontaktem a velmi blízkou osobou seniora, ale zejména musí být osobou erudovanou, která respektuje fakt, že „stárnutí je třeba chápat v rámci rekonstrukce životní dráhy jedinců“ (Křivohlavý, 2002).

Závěr

Domov pro seniory Nopova v Brně organizuje mnoho společenských aktivit pro seniory, již v něm žijí, které jsou přijímány jako obohacující a přínosné. V procesu zapojení do společenského dění klientů hrají významnou roli klíčoví pracovníci, jež jsou připraveni pomoci klientovi s řešením většiny jeho obtíží a také s identifikací jeho role v rámci nového sociálního prostředí tak, aby výsledkem byl maximální přínos a pocit spokojenosti a bezpečí.


O autorovi: Radka Bajerová, Jaroslava Antonínová, Oddělení B1, DsP Nopova, Brno-Židenice (Antoninova@nop.brno.cz)

Ohodnoťte tento článek!