Přístup laické veřejnosti k léčbě bolesti

V současné době řada farmaceutických firem nabízí prostřednictvím nejrůznějších reklam své výrobky, velmi často různé léky na léčbu bolesti. Práce vznikla na základě toho, že mě bolest jako taková začala velice zajímat především proto, že se v průběhu studia na odborné praxi s bolestí u pacientů často setkávám.


SOUHRN: Práce vychází z výzkumného šetření náhodného vzorku 400 respondentů, studentů zdravotnické školy a jejich rodinných příslušníků, které bylo provedeno anonymní dotazníkovou metodou a statisticky vyhodnoceno. Výsledky šetření potvrdily skutečnost, že muži sledují bolest více než ženy, s přibývajícím věkem se vyskytuje bolest častěji, informace o lécích nemusí nutně korespondovat s dosaženým vzděláním, 30 % dotázaných potvrdilo řešení bolesti užitím analgetik již i v mladším věku a 60 % dotázaných zná alternativní metody. Na základě výsledků výzkumu a ve spolupráci se školní metodičkou prevence sociálně-patologických jevů byla vypracována metodika třídnické hodiny s tímto zaměřením a prezentace této problematiky do předmětů ošetřovatelství a zdravý životní styl.
Klíčová slova: bolest, alternativní metody, analgetika, léčba bolesti


Všimla jsem si, že při bolesti reagovala většina lidí i v mém nejbližším okolí stejně a mnohdy jediným a okamžitým východiskem bylo užití běžně dostupných analgetik. Domnívám se, že laická veřejnost by měla být lépe informovaná v oblasti zmírňování bolesti nejen použitím analgetik, ale i využíváním různých alternativních metod tlumení bolesti, a zejména studenti zdravotnické školy by měli mít odborné informace z důvodu jejich dalšího využití především ve své budoucí profesi. Statistické výsledky tohoto výzkumného šetření by měly přispět k přiblížení této problematiky ve snaze prevence častého užívání nebo nadužívání léků.

Bolest

Podle MUDr. Arnolda Jiráska: „Bolest je nepříjemný pocit, vzbuzený zevním násilím nebo poruchou anatomicko-fyziologické struktury tkání a ústrojí. Její intenzitu a charakter určuje ráz podnětu, nervového zásobení příslušné oblasti, stav CNS a vrozená v tu chvíli vytvořená humoráln,nálada‘ postiženého.“ (Trachtová, 1999, s. 125)

Podle Sternbacha zní definice bolesti z roku 1968: „Bolest je složitý jev signalizující hrozbu tkáňového poškození, je to integrovaná obranná reakce a soukromá zkušenost s utrpením.“ (Sofaer, 1997, s. 23)

Podle McCaffery, který definici upravil roku 1983: „Bolest je to, co říká pacient, a existuje, když to pacient tvrdí.“ (Sofaer, 1997, s. 23)

Merskey popsal bolest v roce 1967 takto: „Bolest je signálem skutečného nebo potenciálního poškození tkáně.“ (Trachtová, 1999, s. 125)

Podle Světové zdravotnické organizace zní definice bolesti: „Bolest je nepříjemná senzorická a emociální zkušenost spojená s akutním nebo potenciálním poškozením tkání nebo je popisována výrazy takového poškození… Bolest je vždy subjektivní…“ (Trachtová, 1999, s. 125)

Podle Světové zdravotnické organizace a Mezinárodní asociace pro studium bolesti je definice bolesti formulována následně: „Bolest je nepříjemný smyslový nebo emoční zážitek spojený s přímým nebo hrozícím poškozením tkání nebo který je v tomto smyslu popsaný.“

Bolest je fenomén, jenž je dobře popsatelný anatomicky i fyziologicky, ale z hlediska definice bolesti je to velmi špatně popsatelný fenomén, a to kvůli tomu, že je vysoce subjektivní. Bolest je velmi důležitá, protože nás upozorňuje, že v organismu je něco v nepořádku. Při přechodu z akutní do chronické bolesti je to velmi traumatizující a nepříjemná fáze. Chronická bolest je v současnosti chápána jako nozologická jednotka (Rokyta, 2000).

Bolest v ošetřovatelské péči

Bolest v ošetřovatelské péči je častým a významným problémem. Z hlediska vymezení bolesti v ošetřovatelských diagnózách v NANDA doménách se jedná o zahrnutí komfortu v diagnostické doméně, která obsahuje informace o potřebách souvisejících s psychikou, tělesnou a sociální pohodou nebo klidem. V této doméně jsou standardizované názvy ošetřovatelských diagnóz zařazeny do tří tříd: tělesný komfort, komfort prostředí, sociální komfort. Tělesný komfort se zabývá ošetřovatelskými problémy v oblasti pohody nebo klidu a přítomnosti bolesti. K aktuálním ošetřovatelským diagnózám pro jedince patří: akutní bolest – 00132, chronická bolest – 00133. Akutní bolest je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka, který prožívá nepříjemnou bolest, jež má intenzitu od střední k prudké, má náhlý nebo pozvolný nástup a je u ní předpoklad vymizení do 6 měsíců. Chronická bolest je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka, který prožívá nepříjemnou bolest s náhlým nebo pozvolným nástupem, různou intenzitou od střední až po prudkou, která je stálá nebo návratná. Není u ní předpoklad vymizení do 6 měsíců (Marečková 2006, s. 247–249).

Výzkumné šetření

Cíle výzkumu:

* Zjistit přístup laické veřejnosti při objevení a řešení bolesti.
* Zjistit znalosti laické veřejnosti o analgetikách.

Hypotézy:

H 1 – Muži sledují intenzitu bolesti více než ženy.
H 2 – U respondentů nad 30 let věku se častěji objevuje bolest než u respondentů do 30 let věku.
H 3 – Více než 80 % lidí nebrání finanční prostředky návštěvě lékaře při projevení bolesti.
H 4 – Respondenti ve věku nad 30 let mají větší znalosti o analgetikách než respondenti do 30 let věku.
H 5 – Dosažené vzdělání respondentů kvalitativně pozitivně ovlivňuje vlastní znalosti o analgetikách.
H 6 – 90 % respondentů reaguje po objevení bolesti aplikací léku.
H 7 – Lidé ve věku 15–17 let si vzali poprvé sami nějaký lék.
H 8 – Více než 50 % dotázaných nezná alternativní způsoby tlumení bolesti.

Organizace výzkumu: V rámci šetření bylo osloveno 400 respondentů, výzkumný soubor tvořili žáci střední školy a převážně jejich rodinní příslušníci a blízké osoby. Ve výzkumném šetření bylo využito statistických metod – stanovení absolutní a relativní četnosti s přesností dvou desetinných míst.

Charakteristika výzkumného vzorku: Výzkumný vzorek tvořilo 202 žen (50,5 %) a 198 (49,5 %) mužů: 77 žen a 95 mužů ve věku do 30 let, 125 žen a 103 mužů ve věku nad 30 let. Co se nejvyššího dosaženého vzdělání týká, 20,75 % respondentů uvedlo ZŠ vzdělání, 46 % SOU, 27,5 % SŠ, 3,75 % VŠ a 2 % VOŠ.

Výsledky výzkumu

Hypotéza 1, která se týkala problému, že muži sledují intenzitu bolesti více než ženy, se potvrdila se zanedbatelným statistickým rozdílem: ženy sledují intenzitu bolesti ze 35,75 %, což představovalo 71 respondentek, a muži sledují intenzitu bolesti z 36,36 %, tudíž 72 respondentů. Výsledky potvrzují spíše vyrovnanost z hlediska pohlaví, jak uvádějí některé současné odborné zdroje.

Hypotéza 2 – U respondentů nad 30 let věku se častěji objevuje bolest než u respondentů do 30 let věku – se potvrdila. 56 respondentů ve věku do třiceti let uvádělo větší výskyt bolesti (32,75 % respondentů), 104 respondentů ve věku nad třicet let udávalo větší výskyt bolesti, což je 45,41 % z celkového počtu respondentů.

Hypotéza 3 se potvrdila a týkala se důvodu vynaložení finančních prostředků do návštěvy lékaře, kdy 63 respondentům v tomto brání poplatky (15,75 %), a naopak u 200 respondentů (50 %) nejsou finance důvodem nenavštívit lékaře. Zbytek respondentů 137 (34,25 %) lékaře nevyhledává z jiných důvodů, než jsou důvody finanční.

Hypotéza 4 se potvrdila – Respondenti ve věku nad 30 let mají větší znalosti o analgetikách než respondenti do 30 let věku. Respondenti do 30 let mají správné informace ze 43,02 % (172,08). Respondenti nad 30 let mají správné informace o analgetikách v počtu 56,98 % (227,92). Jednalo se o vyhodnocení vědomostních otázek, kladná odpověď byla bodována 1 bodem.

Hypotéza 5 se nepotvrdila. Tato otázka byla rozdělena z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání respondenta. Z osmi vysokoškolsky vzdělaných respondentů odpovědělo 45 % (3,6) respondentů správně. Z patnácti respondentů s VOŠ odpovědělo 49,33 % (7,4) respondentů správně. Ze sto deseti středoškolsky vzdělaných respondentů 47,82 % (52,6) respondentů správně. Ze sto osmdesáti čtyř respondentů s nejvyšším dosaženým vzděláním středního odborného učiliště odpovědělo správně 51,09 % (94) respondentů. Na tuto otázku také odpovídalo 83 respondentů s nejvyšším dosaženým základním vzděláním, správně odpovídalo 48,67 % (40,4) respondentů.

Hypotéza 6, kdy jsme předpokládali, že 90 % respondentů reaguje po objevení bolesti aplikací léku, se nepotvrdila. Respondenti reagující na objevení bolesti užitím analgetik tvořili skupinu 122, tudíž 30,50 %. 278 respondentů (69,50 %) při objevení bolesti reaguje a řeší bolest jinak.

Hypotéza 7 – Lidé ve věku od 15 do 17 let si vzali poprvé sami nějaký lék – se nepotvrdila. Předpokládali jsme, že nejvíce respondentů si poprvé svůj první lék vzalo samo mezi 15.–17. rokem. Mezi 15.–17. rokem užilo svůj první lék 144 respondentů (36 %). Užití léku v jiném věku nebo negaci užití samostatného léku označilo 256 respondentů (64 %).

Hypotéza 8 byla zaměřena na znalost alternativních způsobů tlumení bolesti, kdy jsme předpokládali, že více než 50 % dotázaných tyto alternativní způsoby nezná. Správně odpovědělo 256 (66,25 %) respondentů. Chybně odpovědělo 133, tudíž 33,75 % respondentů. Hypotéza se nepotvrdila.

Z výzkumu vyplývá:

* 32 % respondentů pociťuje bolest 8krát a více za měsíc
* 12 % respondentů užije více než 10 léků pro tlumení bolesti za měsíc
* 47 % dotázaných nejčastěji užívá Ibalgin z uvedených léků (Paralen, Panadol, jiný lék)
* 19 % dotázaných použilo samostatně lék proti bolesti již kolem 10. roku věku
* 58 % respondentů uvádí nejčastější reakci okolí na bolest „Vezmi si lék“
* 31 % respondentů reaguje a řeší bolest tak, že si vezme lék
* 29 % respondentů uvádí, že nesleduje intenzitu bolesti, řeší ji pouze užitím léku
* 42 % respondentů uvádí, že při neobvyklé bolesti navštíví lékaře
* 50 % respondentů neodradí od návštěvy lékaře finanční náklady, protože se domnívají, že zdraví je důležitější
* 66 % respondentů správně označilo druhy alternativních metod tlumení bolesti
* 57 % označilo správnou odpověď týkající se správného použití analgetik
* 45 % dotázaných zná vedlejší účinky analgetik
* 37 % dotázaných se domnívá, že předepsané léky včetně analgetik lékařem jsou vhodné
* 51 % dotázaných označilo správnou odpověď, která se týkala správného zařazení názvu analgetik

Diskuse

V první hypotéze se potvrdil předpoklad, že muži sledují intenzitu bolesti více než ženy v relativní četnosti 0,51 %, což je jeden z ovlivňujících faktorů, který vnímáme poměrně intenzivněji i v ošetřovatelské péči. Mezi další působící faktory patří i věk související s výskytem bolesti, což potvrzuje druhá hypotéza s výskytem bolesti častějším s přibývajícím věkem. Jedná se o potvrzení, že výskyt bolesti je o 12,66 % vyšší u respondentů nad 30 let věku. Současná finanční krize, která bezesporu prostupuje naší společností, zcela nepotvrdila, že by finanční důvody způsobily nevyhledání lékaře nebo oddálily návštěvu lékaře v případě projevení bolesti. Respondenti označili tuto odpověď v počtu 50,00 % dotázaných, zápornou odpověď označilo pouze 15,75 %.

Třetí hypotézou se potvrdila prioritní hodnota zdraví u dotázaných. Předpoklad čtvrté hypotézy, že informace o analgetikách má větší kategorie respondentů nad 30 let věku, se potvrdil pouze v rozdílu 0,03 %, což potvrzuje nedostatečnou informovanost v obou dotazovaných skupinách. Vzhledem k tomu, že mezi dotazovanými do 30 let byli velkou měrou zastoupeni žáci zdravotnické školy, výsledek dokazuje skutečnost, že žáci nemají potřebné informace v této oblasti. Pátá hypotéza, která byla zaměřena na informovanost v závislosti na vzdělání se nepotvrdila, nejvíce správných odpovědí dosáhli respondenti s ukončeným středním odborným učilištěm.

Šestá hypotéza se nepotvrdila: 30,50 % respondentů označilo, že bolest řeší použitím analgetik, 69,50 % dotázaných označilo při objevení bolesti použití jiných metod jejího tlumení. Poměrně velké procento respondentů, kteří bolest řeší analgetiky, je ve velké míře zřejmě ovlivňováno reklamou, mediální propagací, tlakem společnosti, snadným přístupem k lékům, ale i např. chováním rodičů, svého okolí nebo celebrit, jak uvádí Mgr. Hřebíková ve svém výzkumném šetření zaměřeném na zneužívání léků u žáků střední zdravotnické školy. Sedmá hypotéza, která byla zaměřena na věkovou hranici 15–17 let a první samostatné užití léku v tomto věku, se také nepotvrdila (36 %), respondenti uváděli v 64 % jinou věkovou hranici. Potvrzuje to také výše zmíněný výzkum Mgr. Hřebíkové, kde respondenti v této věkové hranici v 67 % užívali léky pouze předepsané od lékaře a ve věkové kategorii 4. ročníku, tzn. v rozmezí 18–20 let, označují až ze 63 % léky volně zakoupené.

Osmá hypotéza, která sledovala využívání alternativních metod tlumení bolesti, koresponduje s výsledkem šesté hypotézy, kdy 66,25 % respondentů odpovědělo kladně.

Závěr

Výsledků tohoto výzkumného šetření bylo použito k vytvoření výukových materiálů pro předmět ošetřovatelství a výchova ke zdraví a ve spolupráci se školní metodičkou prevence sociálně-patologických jevů Mgr. Pavlou Hřebíkovou vznikla metodika třídnických hodin v oblasti prevence užívání léků.

Výsledky tohoto šetření potvrzují, že informovanost laické veřejnosti v problematice použití léků není zcela dostatečná a je žádoucí neustálé prohlubování znalostí v této oblasti, průběžné seznamování s jednotlivými druhy analgetik, s jejich možnými účinky s důrazem na preferenci alternativních metod tlumení bolesti.

Uvedená práce se umístila na 4. místě celostátní přehlídky soutěže SOČ 2011 v oboru zdravotnictví, každoročně vyhlašované Ministerstvem školství, tělovýchovy a mládeže České republiky.


O autorovi: Markéta Dušková1, Mgr. Zuzana Pohlová2 studentka 3. ročníku ZA SZŠ Ruská Praha1, vedoucí oboru ZA a OŠ SZŠ Ruská Praha2

Přístup laické veřejnosti k léčbě bolesti
Ohodnoťte tento článek!