Probíhá sezona zánětů dýchacích cest

Řada českých pediatrů využívá u dětí postižených recidivujícími záněty dýchacích cest podpůrnou léčbu enzymovými přípravky. Lze je však využít i u dospělých. Článek seznamuje s tím, jak přibývaly zkušenosti českých lékařů s touto léčebnou metodou od druhé poloviny 90. let do současnosti právě u odborností, které se nejvíce zabývají problematikou dýchacích cest. Klíčová slova: systémová enzymoterapie, sinusitidy, otitidy, laryngitidy, astma, edémy hlasivek, opakované záněty dýchacích cest

SUMMARY Many Czech pediatricians use supplementary enzymatic products in the treatment of children with recurrent infections of upper airways. The products can also be used in adults. The article describes the experience of the Czech physicians with the development of this treatment method from the second half of the 90’s until today. Key words: systemic enzymotherapy, sinusitis, otitis, laryngitis, asthma, vocal cord edema, recurrent upper airway infections

I když obávaná epidemie mexické (prasečí) chřipky nepropukla, výskyt zánětů dýchacích cest je v současné době zvýšený, jak je v tomto ročním období obvyklé. Sestra se s nimi setkává nejen u pacientů, ale často i ve své rodině. Nepříjemné je, když tyto záněty opakovaně postihují děti.

Přípravky pro systémovou enzymoterapii (SET) se využívají jako součást léčby řady zánětlivých onemocnění. Velmi dobře se uplatňují i v léčbě akutních, chronických a recidivujících zánětů horních i dolních dýchacích cest, jako např. sinusitidy, laryngitidy, angíny, bronchitidy, otitidy. Proteolytické enzymy obsažené ve Wobenzymu (WE) a Phlogenzymu (PHL)příznivým způsobem modulují průběh zánětlivého procesu, urychlují jeho zhojení a zmírňují otok sliznic dýchacích cest. Současné zlepšení reologických vlastností krve zlepšuje mikrocirkulaci v postižených tkáních a tím také jejich venózní a lymfatickou drenáž. Snáze se odplavují degradační produkty zánětu. Při současném podávání antibiotik s přípravky pro SET se zvyšují sérové hladiny antibiotik a dochází k jejich zlepšenému průniku do tkání. Výsledky experimentů, klinických studí i zkušenosti z praktické medicíny svědčí také pro imunomodulační efekt těchto přípravků.

Jedním z prvních autorů, který publikoval své zkušenosti se SET v této oblasti, byl Hubáček (1997). Pozitivní výsledky dokumentoval u sinusitid, otitid, edémů hlasivek, vazomotorických a alergických rinitid. První zkušenosti se SET v ORL u dětí prezentovala Vyhnánková (1998). Kombinace PHL s antibiotiky u pacientů s akutními sinusitidami vedla k rychlejšímu ústupu obtíží a nebyly pozorovány recidivy.

Protiotokový a protizánětlivý efekt SET se osvědčil také u sekretorických otitid u dětí. Pro tento zvláštní typ chronického zánětu středouší (s rizikem trvalé poruchy sluchu) je charakteristická nadměrná tvorba a hromadění vazkého sekretu v oblasti středního ucha. Cílem konzervativní léčby je oplasknutí otoku sliznic, snížení vazkosti sekretu a jeho drenáž přirozenou cestou. Při neúspěchu konzervativní léčby je nutné provést odsátí hlenu při operačním zákroku (tympanostomie). Veldová (1999) dosáhla příznivých výsledků při zařazení SET do konzervativní ambulantní léčby sekretorické otitidy. Ze skupiny léčené s užitím SET muselo pouze 7,7 % dětí podstoupit operační výkon, zatímco ze skupiny léčené pouze klasicky to bylo 25 %.

Vyhnánková (1999) používala PHL v kombinaci s obligátními přípravky v pooperační léčbě dětí po provedené tympanostomii s odsátím středouší. Dosáhla u vyššího procenta dětí vyléčení s normalizací tympanometrické křivky a při tříměsíčním sledování tyto děti také méně trpěly akutními záněty dýchacích cest ve srovnání s kontrolní skupinou léčenou pouze obligátně. Vliv SET na snížení počtu opakovaných zánětů dýchacích cest u dětí potvrdilo také poregistrační multicentrické retrospektivní hodnocení (Honzíková a kol., 2004), které porovnávalo efekt WE (SET) s běžně užívanými bakteriálními imunomodulátory (BIM).

Ve studii byl porovnáván počet zánětů dýchacích cest (včetně sinusitid a zánětů středouší) a počet souvisejících antibiotických kúr v období 1 roku před zahájením sledované léčby a v roce následujícím. Byla vyhodnocena data 468 dětí (SET – 346 dětí; BIM – 122 dětí) ve věku od 3 do 18 let. Průměrný počet zánětů dýchacích cest v jednom roce se snížil u skupiny SET z hodnoty 5,3 na 2,2 (o 59 %), u skupiny BIM poklesl z 5,2 na 3,4 (o 32 %). Průměrný počet souvisejících antibiotických kúr klesl ve skupině SET z hodnoty 2,7 na 0,8 (o 68 %), u skupiny BIM z 2,7 na 1,6 (o 35 %). Obě léčebné metody vykázaly zlepšení na stejné hladině statistické významnosti, u skupiny SET ale byly dosažené změny významnější při porovnání se skupinou BIM (p < 0,001).

Bartošíková (2006) rovněž hodnotila efekt přípravku WE u dětí s opakovanými infekcemi dýchacích cest. Studie se zaměřila na průběh onemocnění a na spotřebu antibiotik a dalších léků z hlediska účelné a ekonomické farmakoterapie. V souboru 30 dětí od 3 do 15 let bylo 63 % s alergickým onemocněním a 47 % s diagnózou astmatu. Soubor byl sledován půl roku před začátkem SET a dále následujících 6 měsíců. Děti dostávaly WE v průměru 3 měsíce. Ve sledovaném období došlo ke statisticky vysoce významnému poklesu průměrného počtu onemocnění a ke snížení počtu infekčních epizod, které vyžadovaly antibiotika.

Dále bylo zaznamenáno signifikantní zkrácení průměrné délky onemocnění a statisticky vysoce významné snížení spotřeby bronchodilatancií, antibiotik, chemoterapeutik, antitusik a expektorancií. Závěry studie Bartošíkové, výsledky pilotních studií i reference klinických zkušeností pediatrů a některých alergologů-imunologů z terénu svědčí pro příznivý efekt SET u dětských astmatiků. Udávají zlepšení kompenzace, omezení počtu akutních zánětlivých exacerbací, snížení spotřeby bronchodilatancií a inhalačních kortikoidů. V poslední době se daří objektivizovat příznivé působení WE u astmatiků pomocí měření hladiny kysličníku dusnatého (NO) ve vydechovaném vzduchu (FeNO).

Akutní laryngitidy jsou obávaným onemocněním u dětí, ale mohou být nepříjemným pracovním handicapem pro mnoho dospělých. Edém hlasivek, který je doprovází, znemožňuje pracovní výkon hlasovým profesionálům. Veldová ve své studii prokázala, že skupina hlasových profesionálek (50 zpěvaček, hereček apod.) léčených s využitím PHL měla mnohem kratší dobu neschopnosti hlasové práce, rychlejší úpravu laryngoskopického nálezu i kvality hlasu oproti kontrolní skupině (40 žen stejných profesí), kde byl jako protiotokový prostředek použit aescin. V souhrnu lze tedy říci, že uvedená data dokládají efektivitu využití přípravků pro SET v komplexní léčbě zánětů dýchacích cest u dětí i dospělých, a lze je tak doporučit jako účinnou podpůrnou léčbu těchto onemocnění.


O autorovi: MUDr. Marta Honzíková, Praha

Ohodnoťte tento článek!