Problematika pádů u geriatrických pacientů v ZZ

Pádem označujeme neplánované klesnutí pacienta k podlaze nebo na povrch nižší, než je pacient. Pád pacienta ve zdravotnickém zařízení je považován za mimořádnou událost se všemi následky, které přináší. Platí to obzvláště pro zranění, která následují po pádu.


SOUHRN: Pády u starších osob představují závažný problém, který významně zhoršuje kvalitu života. Je třeba věnovat pozornost prevenci těchto pádů na odděleních nemocnic, ale i v domácí péči seniorů. Uvádí se, že asi 20 % osob nad 65 let mělo v průběhu jednoho roku pád. Tato mimořádná událost může způsobit poranění, prodloužit hospitalizaci a zkomplikovat základní onemocnění. Výskyt pádů se ve zdravotnických zařízeních sleduje z hlediska zvyšování kvality ošetřovatelské péče a stává se tak jedním z indikátorů kvality.
Klíčová slova: pád, senior, mimořádná událost, nemocnice, symptom, fenomenologie, mechanismus pádu, mechanický pád, symptomatický pád, zranění, komplikace prevence, edukace

SUMMARY: Falls present a serious problem in older adults as they markedly worsen the quality of life. Attention has to be paid to the prevention of falls not only in hospitals but also in home care. It has been said that approximately 20% of persons older than 65 have had a fall within a year. This event can cause injury, prolong hospitalization and complicate the main disease. Occurrence of falls in hospitals has been monitored as a part of quality assurance process and is thus one of the indicators of quality.
Key words: fall, senior, sentinel event, hospital, symptom, phenomenology, fall mechanism, mechanic fall, symptomatic fall, injury, complication, prevention, education


Pád je jednou z nejčastějších událostí, ke kterým dochází ve zdravotnickém zařízení, a nejčastěji se vyskytuje u pacientů nad 65 let. Pád nepovažujeme za nemoc, ale je symptomem, který by měl vést nejen k podrobnému vyšetření nemocného, ale i ke zhodnocení rizika zevního prostředí.

Fenomenologie pádů

K upřesnění a pochopení mechanismu a příčiny pádu pomáhá dělení podle fenomenologického obrazu. Rozlišujeme pády skácením (přechodné poruchy rovnováhy), zhroucením (původ cerebrální při epilepsii či extracerebrální při kardiální synkopě), zamrznutím (podkladem je zamrznutí dolní končetiny v průběhu chůze, tělo však pokračuje v pohybu dopředu), zakopnutím (pád dopředu na ruce v důsledku zakopnutí špičkou nohy nejčastěji u Parkinsonovy choroby) a ostatní nediferencované pády. Jejich příčinou je často nepozornost ze strany seniora.

Klasifikace pádů

Mechanické pády: Mechanické pády vznikají z důvodu různých mechanických překážek. Tvoří asi 25–30 % všech pádů u seniorů. Mezi mechanické příčiny pádů řadíme nebezpečný povrch (kluzká podlaha, shrnovací koberečky), překážky v cestě (prahy, schody) špatné osvětlení (nedostatečné osvětlení, tma a odlesky), ale mechanickými překážkami se mohou stát i kompenzační pomůcky (berle, hůl, vozík). Pád může vzniknout uklouznutím, zakopnutím, chůzí po schodech a také opřením se o nepevný kus nábytku.

Symptomatické pády: Symptomatické pády vznikají na základě působení vnitřních příčin nejčastěji vlivem somatické choroby. Symptomatické pády tvoří 70–75 % všech pádů. Mezi hlavní somatická onemocnění, která snižující stabilitu a chůzi, patří neurologická a cerebrovaskulární onemocnění (např. CMP, epilepsie, periferní neuropatie, ateroskleróza mozkových cév, Parkinsonova choroba), kardiovaskulární onemocnění (např. ortostatická hypotenze, hypertenze, synkopa, srdeční selhávání, arytmie), onemocnění pohybového aparátu (svalová atrofie, stavy po amputacích, stavy po zlomeninách, plegie, parézy, osteoporóza, artróza), smyslová onemocnění (zejména poruchy zraku), gastrointestinální choroby (zácpa, průjem, krvácení do zažívacího traktu), urogenitální onemocnění (inkontinence, nykturie aj.), metabolické poruchy (anemie, dehydratace a hypoglykemie), psychiatrická onemocnění (deprese, noční dezorientace, demence, delirium) a abúzus alkoholu a návykových látek.

Časté příčiny symptomatických pádů

Jednou z častých příčin pádů u seniorů jsou synkopy s různou etiologií. Synkopy (mdloby) jsou většinou kardiálního původu. Časté jsou také synkopy z důvodu ortostatického syndromu (příčinou je pokles tlaku krve při prudké vertikalizaci) a vertebrogenní závrať. Další potenciální příčinou pádu jsou poruchy spánku. Při poruše kontinuity spánku či při nespavosti může pacient celou noc prosedět nebo prochodit na pokoji. V důsledku tmy a únavy organismu pak může i upadnout. V této souvislosti může být senior oslaben také užitím hypnotik, sedativ a anxiolytik. Také noční můry, děsy a náměsíčnost ovlivňují noční bezpečnost seniorů.

Poslední skupinou vnitřních příčin pádů jsou nežádoucí účinky léků. Z léků zvyšujících riziko pádu jsou to především antidepresiva, neuroleptika, psychotropní látky, sedativa a hypnotika. Tato léčiva snižují reaktivitu na zevní podněty, je snížena schopnost vykonávat práce vyžadující přesnou senzomotorickou koordinaci. Dále do této skupiny léků, které přispívají k pádům, patří antiarytmika, antihypertenziva, diuretika (mohou snížit plazmatický objem, což může vést k poklesu krevního tlaku až ke kolapsu), laxativa, analgetika, opioidy a vazodilatancia. Za důležitý faktor spojený s vyšší pravděpodobností pádu jsou brány i pády v anamnéze.

Zranění vzniklá z pádu

Zranění vzniklá z pádů můžeme dělit do tří základních skupin. Za lehká zranění považujeme odřeniny, zhmožděniny a drobné tržné rány. Těžká zranění vyžadují zásah internisty či chirurga. Za těžká zranění považujeme sutury větších ran, zlomeniny a úrazy hlavy. Nejčastěji vzniká fraktura krčku kosti stehenní, Collesova zlomenina a fraktura krčku obratlů. Důsledkem pádů bývá i v 10 % poranění hlavy a měkkých tkání. Třetí skupinou je pád, který způsobí smrt pacienta. Mimo fyzická zranění se velmi často vyskytují také psychologické a sociální následky, jako je strach, úzkost z pádu, které vedou ke ztrátě důvěry v sebe sama a následně k funkčnímu omezení.

Komplikace pádu

Komplikace pádu lze rozdělit na časné a na pozdní. Mezi časné patří oděrka, sraženina, hematom či zlomenina. Do pozdních komplikací zahrnujeme vznik částečné nebo úplné imobility pacienta a komplikace související s imobilitou.

Prevence pádu

Prevence je soubor opatření, která předcházejí mimořádným událostem a jejich následkům. Důležitá je identifikace rizikového pacienta a určení stupně jeho ohrožení pády. Na základě těchto zjištěných informací se aplikují příslušná opatření. V první řadě je velmi důležitá edukace pacienta a jeho blízkých. Edukace je zaměřena na prevenci vzniku pádu. V rámci primární prevence pádů je nezbytné poučit pacienta o bezpečnostních opatřeních. Bezpečnostní opatření se týkají nejen vhodného vstávání z lůžka, nácviku sedu, chůze, ale především nácviku používání signalizačního zařízení v případě volání o pomoc.

Signalizační zařízení je přesto ale málo efektivní při pohybu pacienta po pokoji. Dalším krokem je úprava prostředí, použití rehabilitačních, ochranných a kompenzačních pomůcek (hole, chodítka). Bezpečné prostředí velmi přispívá k prevenci pádu. Do bezpečnosti prostředí řadíme: volnost cesty, stabilní nábytek, snadný přístup k věcem denní potřeby, vhodné osvětlení, protiskluzové podlahy. Nutná pozornost musí být věnována obuvi seniora. Obuv by měla být lehká, kvalitní, padnoucí a s pevnou patou či páskem. Velkým rizikem je používání obuvi na vysokém podpatku, chůze s rozvázanými tkaničkami, sešlapaná podešev a obuv bez pevné paty.

Postup při pádu pacienta

Ke každému pádu je nutné přivolat lékaře, který provede základní vyšetření, eventuálně ošetření. Lékař zjišťuje činnost v době pádu, zda se před pádem cítil dobře, jestli měl palpitaci, závrať, bolest. Je důležité zjistit, zda pacient při pádu ztratil vědomí. Po pádu musíme ihned změřit fyziologické funkce, zjistit mentální stav, pohyblivost končetin, všimnout si oděrek, hematomů. Je důležité vyslechnout nejen pacienta, ale i případné svědky pádu. Po vyšetření je proveden záznam do dokumentace a podle vnitřních norem zdravotnického zařízení je vyplněn „Protokol o pádu a zranění pacienta“. Při nejbližší příležitosti je nutné informovat o pádu pacienta staniční sestru, která následně provede kontrolu navrhovaných opatření.

Závěr

Ve zdravotnickém zařízení je důležité předávání informací mezi členy ošetřovatelského týmu, pravidelná kontrola pokojů a zvýšený dohled rizikových klientů. V krajním případě je někdy nutné použití omezovacích prostředků. Profesionálním přístupem ošetřovatelského personálu a úrovní kvality ošetřovatelské péče lze předcházet mimořádným událostem, jako jsou v tomto případě pády pacientů.


O autorovi: Lenka Vybíhalová, Střední zdravotnická škola, Prostějov (L.li@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!