Problematika umělé plicní ventilace v domácí péči

V intenzivní medicíně představují určitý problém klienti trvale závislí na ventilační a oxygenační terapii. Jednou z možností, jak uspokojit jejich biopsychosociální potřeby a zlepšit kvalitu života, je domácí umělá plicní ventilační terapie, která není v našem systému poskytování zdravotní péče zatím zcela standardním postupem.

Řada pracovišť, především v oblasti dětské intenzivní péče, o této metodě dokonce dosud neví. Je proto nezbytné, aby o ní začali více diskutovat jak odborníci, tak laická veřejnost.

Organizace v zahraničí

V posledním desetiletí probíhá v zahraničí prudký vývoj plicní ventilace (UPV) v domácí péči. Domácí prostředí představuje pro každého člověka ideální prostředí z hlediska uspokojování jeho biopsychosociálních potřeb, snižuje se riziko přenosu „nemocničních nákaz“ a nezanedbatelný je také aspekt ekonomický. UPV je vhodná především pro pacienty v poúrazových stavech s následným chronickým postižením, s neurologickým postižením a vrozenými vývojovými vadami.

V zemích EU je tato péče organizovaná ve spolupráci se státními institucemi, agenturami domácí péče, ale i jinými nestátními organizacemi, které nemocnému poskytují komplexní servis.

Například, jak uvádí list Pfl egezeitschrift , v Německu pracuje společnost pro lékařskou intenzivní péči, která pomáhá dětem a dospělým odkázaným na dlouhodobou UPV, ovšem bez potřeby intenzivní péče. Vyjma komplexní ošetřovatelské péče sem patří i pomoc v péči o domácnost, plánování dovolené nebo doprovod do školy či zaměstnání.

Rodinní příslušníci získávají zkušenosti v nemocnici, přičemž musí vyjádřit přání pečovat o pacienty, kteří jsou na přístroji závislí. Je to důležité, protože jde mnohdy o změnu vlastních životních plánů, potřeb rodiny, často také o povolání. Příprava trvá 6-8 týdnů.

Součásti edukačního programu

* nácvik kardiopulmonální resuscitace (KPR),* nácvik standardního postupu odsávání z dýchacích cest, * nácvik péče o průchodnost dýchacích cest a optimální ventilaci, ošetřování tracheostomie, zásady hygienické péče, péče o kůži, prevence dekubitů a péče o vyprazdňování,* nácvik fyzikální terapie plic, komunikace s nemocným na ventilátoru, možnosti ergoterapie,* diskuse o psychologické problematice chronicky závislých nemocných na UPV. Veškeré informace jsou doplněny ukázkou situací v praxi.

Nutné kroky před propuštěním do domácí péče

* navázat kontakt s intenzivní službou Home Care,* navázat kontakt s ošetřovatelským a léčebným týmem, vypracovat seznam prostředků a pomůcek potřebných k ošetřování klienta v domácí péči, navázat kontakt s pojišťovnou a sociální pracovnicí,* doprovod člena léčebného týmu do domácího prostředí, příprava a napojení klienta na ventilátor.

Zásadní problémy provázející ventilaci v domácí péči

* zařízení je obvykle projektováno pro dospělé, nikoli pro děti,* psychosociální zátěž rodinného života,* omezené prostředky a finanční zátěž, * postoje veřejnosti a etické problémy rodiny.

Situace v UPV v České republice

Pomocí průzkumu uskutečněného v dubnu a květnu roku 2004 jsme se pokusily zhodnotit počet ventilovaných klientů v domácí péči. Požádaly jsme o spolupráci vrchní a staniční sestry resuscitačních oddělení a jednotek intenzivní péče sedmnácti nemocnic v ČR. Jedenáct z nich potvrdilo zkušenost s převodem klienta od ventilace v nemocnici do domácího prostředí. (tab. 1.)

Centra umělé plicní ventilace

V ČR pracovala v době výzkumu dvě centra pro UPV – ve FN Motol a ve FN Brno. Umělá plicní ventilace se v Motole provádí přes pět let a za tu dobu tudy prošlo šest dětí. Organizaci umělé plicní ventilace zajišťuje vedení anesteziologicko-resuscitační kliniky FN Motol (ARK). Ministerstvo zdravotnictví (MZ ČR) schvaluje koupi ventilátoru včetně základních pomůcek nezbytných pro domácí terapii. Před propuštěním pacienta z nemocnice probíhá nácvik a edukace rodinných příslušníků. Při propouštění doprovází pacienta lékař a sestra ARK, kteří zajistí optimální podmínky pro UPV v domácím prostředí. Další již spočívá na rodině a agentuře domácí péče, jejíž sestry tři hodiny denně matkám pomáhají, také kvůli zajištění chodu domácnosti.

Ve FN Brno mělo UPV ve stejné době v domácí péči nejméně devět těchto pacientů. Podle náměstkyně pro ošetřovatelskou péči toto číslo nezahrnuje pacienty, kteří získali ventilátor na vlastní náklady, neboť péče o ně spočívá pouze na rodině. Průběh zajištění domácí ventilace zde začíná u zakoupení vhodného ventilátoru, náklady schvaluje MZ ČR. Důležitou podmínkou je odborná garance domácí péče, tu nejčastěji zastává resuscitační oddělení v místě bydliště. O další pomůcky se stará praktický lékař spolu se zdravotní pojišťovnou.

Ten také kontaktuje agenturu domácí péče, která do domácnosti dojíždí. Ačkoli v řadě zemí EU jsou jasně stanovena kritéria domácí péče o uměle ventilované pacienty, u nás tomu tak není. Hlavním důvodem ke schválení koupě domácího ventilátoru je pro zdravotní pojišťovny rozdíl ve finanční náročnosti péče o klienta v nemocnici a doma, což se odvíjí od diagnózy, prognózy a stavu dítěte. Seznam výkonů poskytovaných v rámci domácí péče hrazených pojišťovnou neobsahuje ty, které souvisejí s péčí o klienta na UPV.

Zkušenosti s umělou plicní ventilací

Na Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče ve FN s poliklinikou v Ostravě byly předány do rodinné péče tři děti na UPV. O jedno dítě (Vrbno pod Pradědem) pečuje matka s praktickým lékařem, v druhém případě (Český Těšín) je matka v kontaktu s nemocnicí, kde získává další rady a prostředky. V květnu 2004 byla převedena do domácí terapie třetí pacientka, Barunka, s diagnózou VVV hypoplazie bránice v kombinaci se suspektní glykogenózou na enzymatické úrovni. Matka se zacvičila během osmiměsíční hospitalizace holčičky v nemocnici, což bylo podmínkou zdravotní pojišťovny, která financovala ventilátor, včetně základního vybavení pomůckami. (tab. 2)

Zacvičení maminky a otce k ošetřování dítěte s UPV

* edukace o rozpoznání závažných zdravotních problémů dítěte, nácvik KPR,* zvládnutí techniky odsávání, ošetřování tracheostomie,* ambuing, podávání inhalace,* podávání výživy sondou, ošetřování gastrostomie,* komplexní ošetřovatelská péče (koupání, krmení, péče o kůži, vyprazdňování dítěte),* nácvik rehabilitačních technik – míčkování, Bobatova a Vojtova metoda* rozvoj biopsychosociálních potřeb dítěte, psychomotorický vývoj,* manipulace s přístroji – ventilátor, oxygenátor, pulzní oxymetr, odsávačky, inhalátor.

Závěr

Nyní je dvouletá Barunka v péči rodičů, je spokojená a i přes značný handicap zvládá dovednosti podobně jako její vrstevníci. Následující obrázek dokládá spokojenost třetí pacientky s domácí ventilační podporou. Cílem průzkumu a prezentace zkušeností s klienty ventilovanými v domácím prostředí bylo seznámit zdravotnickou veřejnost s problematikou UPV. Bezpochyby je tento způsob ošetřování klientů šancí, jak naplnit život v kruhu rodiny.

Do budoucna bude v rámci rozvoje domácí péče o pacienty s UPV nezbytné: navázat spolupráci s odborným centrem zajišťujícím UPV v ČR – FN Brno, vypracovat Standardní postup ošetřovatelské péče pro UPV, navázat spolupráci s agenturou domácí péče, jasně stanovit kritéria pro poskytování UPV z hlediska kvalifi kace sester ošetřujících klienty s UPV, jejich zacvičení na resuscitačním pracovišti, navázat spolupráci se zdravotní pojišťovnou, připravit legislativu pro poskytování UPV.

LITERATURA
Mainzer, K. Rehabillitationschancen bewahren Pflegezeitschrift, 2002, 55, s. 485-488 Hammer, J. Home mechanical ventilation in children indications and practical aspects Schweiz Med Wochenschr, 2000, 130, s. 1894 – 1902 Ambrosio I. U., WooMs, Jansen H. T., Kcens T. G. Safety of hospitaliced ventilator – dependent children outside the intensive care unit Pediatrie, 1998 Report of Consensus Conference of the American College of Chest Physicians Chapter 6 Management of pediatric patients requiring long-term ventilation Chest, 1998,113 Thoracic society, Medical section of the American Lung Association Home mechanical ventilation of pediatric patients, 1990 Dostál, P. Základy umělé plicní ventilace Maxdorf, Praha, 2004

SOUHRN

Autorky prezentují problematiku umělé plicní ventilace v domácí péči (UPV) v České republice. Krátce je shrnuta situace u nás i v některých zemích Evropské unie. Prezentovány jsou výsledky vlastního průzkumu o situaci v UPV. Závěrem autorky zdůrazňují nejednotnost postupů při implementaci programu UPV v ČR.

SUMMARY

The authors address artificial ventilation in home care (UPV) in the Czech Republic. They provide a brief summary of the situation in our country and some other countries in the European Union, and present results of their research in this area. At the end they point to the inconsistence in providing UPV in the Czech Republic.

Vybavení pomůcek pro UPV

Ventilátor Pulzní oxymetr Odsávačka – elektrická Odsávačka – ruční Odsávací cévky Kyslíková láhev, oxygenátor HMI -filtr Jednorázové stříkačky OMNIFIX UPV dále vyžaduje Kapnograf Ambuvak Zvlhčovač vzduchu Inhalátor Tlakoměr Rezervoár na tekutý kyslík Přenosná láhev na O2


O autorovi: Mgr. Renáta Zoubková Bc. Hana Neiserová, SZŠ a VZŠ Ostrava, Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče, FNsP Ostrava-Poruba (r.zoubkova@centrum.cz, hana.neiserova@fnspo.cz)

Ohodnoťte tento článek!