Problematika zánětů dýchacích cest u dětí

S problematikou dětí s recidivujícími záněty dýchacích cest se setkávám jak ve své ordinaci praktické dětské lékařky, tak v ambulanci alergologie a klinické imunologie. Pracuji totiž v průmyslové oblasti nedaleko Prahy, kde je několik chemických závodů a dětská nemocnost je zde vlivem zhoršeného životního prostředí dost vysoká.

Obligátní léčbou u dětí s recidivujícími záněty dýchacích cest bývají léky typu bakteriálních imunomodulátorů. Ne u všech dětí ale přinese tato léčba žádoucí efekt a ne všichni pacienti ji bez problémů snášejí. Při hledání dalších léčebných možností jsem pro tyto problémové děti začala téměř před deseti lety používat léčivé přípravky pro systémovou enzymoterapii (Wobenzym, Phlogenzym), u kterých je mimo jiné popisované protizánětlivé a imunomodulační působení. Již u prvních pacientů mělo podávání enzymoterapie dobrý efekt – ubýval počet atak zánětů dýchacích cest, a tím logicky klesala i potřeba předepisovat antibiotika. Po prvních úspěších jsem začala tuto léčebnou metodu používat stále častěji a další zkušenosti potvrzovaly první příznivé výsledky.

KAZUISTIKA

Chlapec P. Š. (nar. 1995) byl do mé ambulance odeslán k alergologickému a imunologickému vyšetření ve věku čtyř let. Bylo to dítě z první nekomplikované gravidity (3520 g/52 cm), do jednoho roku kojené, řádně proočkované bez nežádoucích reakcí. Matka se léčila pro atopický ekzém, otec trpěl bronchiálním astmatem a měl prokázanou alergii na pyl a Penicicilin V.

U chlapce se projevily první příznaky atopického ekzému v 6. měsíci života. Od dvou let trpěl opakovanými laryngitidami, které měl na jaře a na podzim prakticky každý měsíc. Pro inspirační dušnost a stridorózní dýchání musely být na pohotovosti opakovaně aplikovány kortikoidy, jedenkrát byl hospitalizován. Prodělal také opakovaně otitidy. Antibiotika užíval průměrně 6krát do roka. Do mateřské školy chodil od 3 let.

Při prvním kompletním alergologickém a imunologickém vyšetření (duben 1999) laboratorní testy ukázaly pouze významně zvýšenou hladinu IgE a pozitivní specifický IgE proti vaječnému bílku, což bylo obojí v souhlasu s pozitivní rodinnou anamnézou stran atopie.

Ordinovala jsem Zyrtec v kapkách a při chlapcově váze 18 kg jsem matce doporučila podávat Wobenzym 3krát 1 drg., při infektu 3krát 2 drg. Při kontrole (leden 2000) matka udávala, že chlapec od prvního vyšetření před osmi měsíci užíval antibiotikum pouze jednou, a to při spále. Laryngitidu za celou dobu neměl. Dohodli jsme se, že bude v podávání Wobenzymu pokračovat ještě do června a pak bude následovat pauza po dobu letních měsíců.

Dále chlapec užíval enzymy pouze dva podzimní měsíce (říjen, listopad 2000), přes zimu nebyl nemocný. Další kúru jsme zahájili na jaře 2001. V té době se ale s počátkem jarní pylové sezony u chlapce poprvé objevily alergické obtíže (pálení a zarudnutí očí, kýchání). Testy ukázaly přecitlivělost na břízu a roztoče. Chlapec zahájil specifickou alergenovou imunoterapii perorální vakcínou v kapkách. Při současném podávání enzymoterapie vakcínu snášel dobře a její podávání nemuselo být často přerušováno pro opakovaná onemocnění, jak se jinak často stává. Při kontrole v dalším roce (2002) udávala matka minimální nemocnost (zameškal ve škole pouze 2 dny za 6 měsíců). Od roku 2003 užívá enzymoterapii pouze při infektu.

Tato kazuistika reprezentuje jednu z diagnostických skupin, kde se mi systémová enzymoterapie osvědčuje nejlépe. Wobenzym ale pochopitelně není lékem pro zvládnutí akutního záchvatu inspirační dušnosti v počátku laryngitidy! Při déletrvajícím podávání však významně snižuje počet recidiv tohoto obávaného onemocnění. Pokud poučení rodiče nasadí enzymoterapii v časném začátku zánětu dýchacích cest, nedojde ani k rozvinutí dušnosti a dítě začne brzy vlhce odkašlávat.

Velmi dobré výsledky mám i u dalších typů zánětů dýchacích cest, ať to jsou běžné rinofaryngitidy nebo sinusitidy, angíny či bronchitidy. Moje zkušenosti by jistě mohl potvrdit nejeden pediatr. Shodně vyzněly i závěry klinické studie, která hodnotila efekt léčby Wobenzymem u dětí s recidivujícími záněty dýchacích cest na podkladě retrospektivní analýzy dat 326 pacientů ze 14 ordinací praktických dětských lékařů.


SOUHRN

Přichází podzim a v ordinacích pediatrů začnou přibývat kašlající děti a utrápené maminky. Často uslyšíme: „Tak, sestři, už jsme zase tady! Mnohé sestry znají tento problém nejen ze strany profesní, ale i z té druhé – mateřské. Také vědí, jak těžké je sehnat na poslední chvíli někoho, kdo by zaskočil na odpolední… Opakovaně nemocné dítě je problémem nejedné rodiny.

SUMMARY

The autumn is coming and the pediatric offices are filling with coughing children and their worried mothers. We often hear: „Here we are again! Many nurses know this problems not only from the professional but also from the mother‘s side. They also know how difficult it is to find babysitting at the last minute…Frequent illnesses in the child pose problms for many families.


O autorovi: MUDr. Ingeborg Vokálová, Ordinace pediatrie, alergologie a klinické imunologie, Kralupy nad Vltavou

Ohodnoťte tento článek!