Proč termín perioperační péče?

8. 6. 2007 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Již v několika případech jsem se s touto otázkou u sester, potažmo u odborné veřejnosti obecně setkala. Protože pojem perioperační péče nebo perioperační sestra je výraz poměrně nový, ale již často používaný, považuji vysvětlení, proč tomu tak je, za svůj dluh, který bych chtěla tímto příspěvkem splatit.


Koncem 90. let minulého století se začala Společnost instrumentářek ucházet o členství v EORNA (European Operating Room Nurses Association) a z doslovného překladu je zřejmé, že se jedná o asociaci sdružující operační (operující) sálové sestry. V té době však u nás v České republice tento termín – sálová sestra – legislativně neexistoval.

Hovorově se označení sálová sestra používal pro sestry pracující na operačním sále. Ty, které měly ukončené pomaturitní specializační studium (PSS) – obor Instrumentování na operačním sále –, byly tehdy podle platného zákona sestry specialistky, a proto byly hovorově nazývaly instrumentářky.

V roce 1996 se v rámci České společnosti sester začala profilovat profesní organizace sálových sester a bylo přijato označení Společnost instrumentářek (SI). Možná by někdo ve zvoleném názvu mohl hledat jistou dávku snahy o elitářství, ale toto zcela odmítáme. Zakládající instrumentářky měly jistě dobrou snahu veřejně prosadit práci instrumentářek. Prvních několik let se skutečně sálové sestry, které neabsolvovaly pomaturitní specializační studium, často dotazovaly, zda mohou žádat o členství v SI. Mohly a byly vítány. V platných stanovách SI, kdy se již tato profesní organizace osamostatnila a stala se rovnocenným partnerem ostatních profesních organizací, je v úvodu uvedeno: „Společnost instrumentářek je dobrovolné, odborné, nezávislé sdružení sester a pracovníků pracujících nebo majících vztah k práci na operačních sálech nebo k jiným invazivním diagnostickým a léčebným metodám všech medicínských oborů.“ SI tedy v žádném případě nesdružuje pouze sestry se specializací instrumentování, nýbrž všechny sestry poskytující perioperační péči, tzn. nejen při vlastním operačním výkonu, ale i bezprostředně před a po něm. Například členkami SI jsou i anesteziologické sestry. Je velmi prospěšné sdílet informace i o ostatních ošetřovatelských úkonech souvisejících s operačním, popřípadě jiným invazivním výkonem. Toto byl také jeden z důvodů, proč zástupci SI prosazovali v zákoně č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, výraz perioperační. Neznamená to vymazání označení instrumentářka, ale označuje všechny sestry, které s ní spolupracují. Termín perioperační lépe vystihuje náplň specializačního studia. Při studiu oboru instrumentování se studovala psychologie, hygiena, komunikace, sterilizace a související disciplíny.

Dalším důvodem pro výraz perioperační byla zmiňovaná evropská asociace EORNA. Oficiálním jazykem asociace, sdružující téměř 30 členských států Evropy, je angličtina, která si s názvem instrumentářka nebyla schopna poradit. Nechtěli jsme se vzdát našeho již tradičního pojmenování Společnost instrumentářek, a tak opět přišlo na pomoc zastřešující označení perioperační. V zahraničí tedy uvádíme mezinárodně srozumitelné vysvětlení za název Společnost instrumentářek ČR – sestry perioperační péče.


O autorovi: Bc. Zuzana Bittnerová, v letech 1998–2006 předsedkyně SI nyní jednatelka SI

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?