Proč ženy kojí

Matka kojící své dítě je jeden z nejpřirozenějších a nejnormálnějších úkazů. Dítě dostává nejlépe připravené a spočítané cukry, tuky, bílkoviny, vitaminy, minerály a obranné látky. Jenom tato fyziologická souhra dovede naprosto přesně vytvořit organismu dítěte to, co potřebuje, aby nemělo hlad, žízeň, aby rostlo a aby se zvládlo poprat s nemocemi.

SUMMARY Breastfeeding is very natural and normal activity. The child receives the most accurate amount of sugars, fats, proteins, vitamins, minerals and protective substances. Only this physiological symbiosis can provide the child with exactly what it needs so it does not suffer from hunger, thirst, is able to thrive and fight diseases.

Ženy kojí, protože je to nejjednodušší způsob krmení dítěte. Mateřské mléko je vždy připraveno v potřebném množství, složení, teplotě. V padesátých letech minulého století přišel člověk s tím, že v podstatě kojení není zase tak moc důležité, a začala se vyrábět umělá mléčná výživa. Tyto mléčné formule měly tehdy plně nahradit kojení. Dnešní doba naštěstí opět napomáhá k návratu kojení dětí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje plně kojit dítě od narození do ukončeného šestého měsíce, děti s alergickou zátěží o měsíc déle. Při podávání příkrmů doporučuje kojit dítě do jeho dvou let, ale i déle.

V dnešní době je díky kvalitní propagaci většina novorozenců opouštějících porodnice kojena. ÚZIS udává, že v roce 1999 bylo při propuštění z porodnic kojeno 89,8 %, v roce 2001 90,9 % novorozenců, což je nárůst o 1,1 %. V 6. měsíci bylo kojeno 28,4 % dětí. V roce 2003 je již kojeno 95,6 % dětí při propuštění z porodnice a v 6. měsíci 35,1 %. Ve skandinávských zemích, které v tomto směru slouží jako modelové státy, je v půlroce ještě kojeno 70-80 % dětí. Z našeho výzkumu prováděného na Přerovsku bylo kojeno 100 % dětí při propuštění z porodnice. V průběhu 1. měsíce začalo dostávat 7 % dětí umělou výživu, kojeno zůstalo 93 %, během 2. měsíce 9 %, kojeno zůstalo 84 %, ve 3. měsíci se přidalo dalších 9 %, kojeno zůstalo 75 %, ve 4. měsíci 3 %, kojeno zůstalo 72 %, v 5. měsíci 26 %, kojeno zůstalo 46 %, ke konci šestého měsíce zůstává kojeno stále 46 % dětí.

Důvody, proč matky začaly poskytovat dětem umělou výživu v prvním měsíci, byly nejčastěji: hladové dítě, špatné sání, bolest při kojení, jednou mastitida a jednou onemocnění žlučníku. To, že má dítě hlad, byl i nejfrekventovanější důvod ve 2. a 3. měsíci věku dítěte při převádění na umělou formuli. Domníváme se, že ženy měly málo informací o tzv. růstových spurtech svého dítěte, které nastávají ve 3. a 6. týdnu a ve 3. měsíci. Následuje další v 6. měsíci a na základě toho bylo pravděpodobně odstaveno 26 % dětí.

Z dalších výsledků šetření

Růstový spurt je období, kdy intenzivně rostoucí organismus dítěte má zvýšené energetické nároky. Projevuje se zvýšenou potřebou kojení ve dne i v noci. Dítě může být neklidné a plačtivě. U prsu se uklidní a aktivně saje.
Váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít trvale stoupající trend a váhový přírůstek není jediným ukazatelem prospívání dítěte. Kojené děti přibývají asi 100-250 g za týden. To platí pro zhruba první tři měsíce života, pak se snižuje či zpomaluje dynamika růstu a váhové přírůstky mohou klesnout na 100-200 g za čtrnáct dní. Navíc v tomto období může dojít k laktační krizi, což může rovněž způsobit nižší váhový přírůstek. Ani jeden z těchto faktů by však neměl být příčinou zavedení různých příkrmů, či dokonce ukončení kojení. Není také dobré srovnávat váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou, protože se liší. Uměle živené dítě přibírá více (150-300 g/týden) než dítě kojené.

Důležité je používaní percentilových grafů, především růstové křivky a hmotnostně-délkového grafu. I když dítě nesplní tabulkové normy, přesto může prospívat podle své individuální křivky a plní své týdenní tempo (Weberová, 2004). O prospívání dítěte také svědčí 6-8 pomočených plen denně, odpovídající psychomotorický vývoj a spokojené dítě.
Další z důvodů ukončení kojení v pozdějším věku dítěte byly těhotenství, rozpraskané bradavky, růst zubů a věk dítěte.

Poslední důvod byl v šetření uveden u 5měsíčního dítěte. Opět se zde udával i hlad dítěte. Podle výzkumů a osobních zkušeností laktačních poradců může za problémy s kojením z 85 % špatná technika kojení, která zaviňuje bolesti při kojení, špatné sání i hladové dítě.
Žádný z důvodů, které matky udaly do dotazníku, není „opravdovým“ závažným důvodem k podávání příkrmu a ukončení exkluzivního kojení či k odstavení dítěte a převedení ho na umělou formuli.
Mydlilová (2003) uvádí, že nejčastější chyby prováděné při výlučném kojení byly podávání čaje (64 % dětí v 1. měsíci života), podávání ovoce, zeleniny a kaší (74 % dětí dostávalo ovoce v době, kdy by mělo převažovat mléko, 80 % dětí zeleninu a 44 % kaše). V našem dotazníkovém šetření toto neudala žádná matka.

Většina matek má kvalitní informace, co se týká péče o dítě a jeho výživu, zajištěné díky knihám a časopisům (63,8 % žen), předporodním kurzům (56,2 % žen), osvíceným pediatrům (9,5 % žen), medializaci kojení v televizi a na videu (21 % žen), laktačním poradcům a v neposlední řadě díky stále častěji dostupnému internetu (29,5 % žen). Laktačního poradce jako jednoho z nejerudovanějších pracovníků znalého kojení využilo k získání informací pouze 7,6 % žen. Seznam laktačních poradců je na www.kojeni.cz, včetně konajících se přípravných kurzů. Některé Baby friendly porodnice disponují vlastním laktačním poradcem.

Ženy kojily své děti z různých důvodů. Pouze 15,2 % žen napsalo více důvodů: „… Je to nejvhodnější a nejpřirozenější výživa pro dítě, upevňuje vztah mezi dítětem a mnou, ochraňuje dítě před nemocemi, z praktických důvodů, ekonomických důvodů…“ Jedna matka uvedla, že jí to přináší pocit štěstí a lásky. Vyjadřuje tím velmi pěkně vznikání jedinečného vztahu mezi originální dvojicí matka a dítě.

Závěr

Je nepochybné, že dobře vypracovaná taktika na ochranu, prosazování a podporu kojení ve zdravotnickém zařízení během celého perinatálního období pozitivně ovlivňuje délku kojení. Faktory, kterými zdravotníci nejvíce ovlivňují úspěch laktace, shrnuje 10 kroků k úspěšnému kojení vydaných WHO/UNICEF. Nemocnice jsou nejdůležitějším článkem v podpoře kojení, protože jako první přicházejí do kontaktu s matkou. Většina lékařů je zastáncem kojení do 6. měsíce, maximálně do 1 roku. Jako své důvody uvádí, že kojení není již potřeba a dítě dostalo maximum. Z tohoto hlediska by bylo vhodné rozšířit osvětu do jejich řad a zlepšit sebedůvěru kojících matek.


O autorovi: Mgr. Nina Peloušková, Ph. D. Agel a. s., Třinec (nina.pelouskova@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!