Prodlužování hospitalizace seniorů

Stáří a stárnutí obyvatelstva je jedním ze závažných a aktuálních témat současné společnosti. Je známo, že střední délka lidského života se prodlužuje a podíl starých lidí ve společnosti se zvyšuje. Nároky na zdravotní a sociální péči o seniory jsou stále vyšší, protože klienty těchto zařízení jsou čím dál více staří lidé se svými specifickými problémy a potřebami. Senioři jsou ohroženi nejrůznějšími vlivy, které se pak odrážejí v době nemoci a během hospitalizace v nemocnici.
Tematický sešit 386
GERIATRIE

Na problematiku seniorů je třeba pohlížet s vědomím jejich značné heterogenity, každý senior je individualitou se specifickými potřebami v oblasti psychické, kognitivní, biologické, funkční, sociální a spirituální. Tato heterogenita pak vyžaduje individuální a diferencovaný přístup přizpůsobený aktuálnímu zdravotnímu stavu a sociální situaci (Weber, 2005).

Stále častěji se v péči o seniory setkáváme s pojmem geriatrické křehkosti, která se vyznačuje přítomností alespoň tří z těchto pěti znaků: pokles váhy během posledního roku o minimálně 4,5 kg, únava a vyčerpanost, svalová slabost, pomalá chůze a obecně hypomobilita. Stav může dále progredovat v nesoběstačnost, k potřebě dlouhodobé ústavní péče, upoutání na lůžko a rozvoji imobilizačního syndromu se svými důsledky (Kalvach, 2011). Vedle křehkých seniorů je nezbytné identifikovat seniory rizikové, kterými jsou zejména lidé starší 80 let žijící osaměle a dále ti, kteří ve svém pokročilém věku pečují o svého nemocného partnera. Rizikovým je také pobírání minimálního starobního důchodu, špatná ekonomická situace a nedostatečné materiální zabezpečení. Vzhledem k tomu, že ve stáří se snižuje schopnost adaptace, hrozí těmto seniorům zhoršení nebo destabilizace jejich zdravotního stavu (Haškovcová, 2010). Pokud je starý člověk hospitalizován v nemocnici, je potřeba si uvědomit, že nemoci ve stáří mají odlišný klinický obraz a průběh. Příznaky chorob mohou být nedostatečně vyjádřeny nebo nespecifické (anorexie, únava, spavost, špatná nálada, subfebrilie), nemoc probíhá latentně, choroba se náhle či prudce zhorší bez předchozího varování, vyskytnou se atypické lékové reakce (zcela nečekaný nebo paradoxní nežádoucí účinek nebo zvýšený či snížený účinek, (Topinková, 2005).

Po prostudování odborných pramenů jsem identifikoval sedm rizikových faktorů (RF), které mohou negativně ovlivnit zdravotní stav seniora během hospitalizace v nemocnici. Jsou jimi imobilita (hypostatická pneumonie, ortostatická hypotenze, proleženiny…), malnutrice (snížená svalová síla, náchylnost k infekcím…), žije-li sám (závislost na alkoholu, zanedbaný stav…), polyfarmakoterapie (interakce, nežádoucí účinky polypragmazie…), inkontinence moči (podráždění kůže, sociální izolace…), nespolupráce (delirium, deprese, demence…) a časná rehospitalizace (poruchy spánku, institucionalizace…). Následující výzkum jsem zaměřil na vliv RF na délku hospitalizace.

Cíle výzkumu

Cílem výzkumu bylo zjistit, zda rizikové faktory a jejich počet prodlužují průměrnou délku hospitalizace seniorů na Interní klinice Fakultní nemocnice Ostrava (IK FNO). Dílčím cílem bylo zjistit, zda na výskyt RF a délku hospitalizace má vliv pohlaví seniorů.

Soubor a metodika

Výzkum byl realizován na souboru 248 seniorů ve věku 75 let a více, hospitalizovaných na IK FNO během tří měsíců. Výzkumný vzorek tvořilo 166 žen a 82 mužů, ženy tedy tvořily výraznou převahu.

Výzkumnou metodou bylo studium a analýza zdravotnické dokumentace. Zjištěná data byla dále zpracována pomocí popisné a induktivní statistiky. Byly vysloveny nulové hypotézy, které byly testovány na hladině významnosti ?? 0,05 pomocí chí-kvadrát testu, dvouvýběrového t-testu a dvouvýběrového F-testu pro rozptyl.

Výsledky výzkumu

Průměrná délka hospitalizace činila 9,73 dne. Průměrný věk hospitalizovaných činil 82,1 roku. Ženy byly hospitalizovány v průměru 9,45 dne, muži 10,29 dne. U žen bylo přítomno v průměru 2,49 RF, u mužů 2,15 RF.
Četnost rizikových faktorů znázorňují grafy 1 až 3. 1. Bylo prokázáno, že počet rizikových faktorů významně prodlužuje průměrnou délku hospitalizace (p-value = 0,029). Čím více je přítomno rizikových faktorů, tím je hospitalizace delší. 2. Vliv jednotlivých rizikových faktorů na délku hospitalizace ve smyslu jejího prodlužování byl prokázán u inkontinence (p-value = 0,008) a u imobility (p-value = 0,045). U ostatních se vliv na délku hospitalizace nepodařilo prokázat. 3. Muži a ženy se v délce hospitalizace neliší. 4. Bylo zjištěno, že pohlaví nemá významný vliv na počet rizikových faktorů a jejich výskyt je u mužů i u žen stejný. Jedinou výjimkou je mnohem větší počet osaměle žijících žen (p-value = 0,0002).

Diskuse

Zjištěný vysoký výskyt některých rizikových faktorů u hospitalizovaných seniorů ukazuje, jak křehcí a zranitelní tito lidé jsou. RF inkontinence moči a imobilita, jejichž nepříznivý vliv na délku hospitalizace prokázalo i statistické testování, byl přítomen velmi často. Inkontinentních bylo 38 % a imobilních 35 % seniorů… Kromě délky hospitalizace tyto faktory mají i nejhorší následky na samotný zdravotní stav během hospitalizace.

Největší výskyt se ukázal u polyfarmakoterapie (81 %), stanovená hladina pěti léků podle odborné literatury však byla hluboce podhodnocena, senioři užívali léků mnohem více (až 20)! Zamyslet se je třeba, proč se během testování nepodařilo prokázat vliv dalších RF jednotlivě, jak o jejich negativním působení na délku hospitalizace hovoří odborné autority… Senioři žijící sami (32 %), hospitalizovaní na IK FNO, mají zřejmě vcelku vyhovující rodinné zázemí či jsou obstojně zachyceni sociálním systémem. Velkým překvapením byl nevýznamný vliv malnutrice (23 %). Zde se nabízí otázka, jak kvalitně je malnutrice v nemocnicích detekována a zda si lékaři a další personál uvědomují její závažné dopady. Podle Kozákové, Kroulíkové a Jarošové (2011) je malnutrice odhalována velmi nekvalitně, a pokud do nemocnice přicházejí pacienti již malnutričtí, u 70 % z nich se její stupeň dále zhorší. Nespolupracujících pacientů bylo 21 %, zde jsem při hodnocení spolupráce lékařem narážel často na velmi vágní formulace „vyhoví výzvě,“ „kývne hlavou,“ „snaží se spolupracovat“ atp. Hodnocení je tedy opět sporné, víme všichni, jak administrativně náročné a nepohodlné je stanovit nespolupráci, a následně tedy nezpůsobilost vyjádřit souhlas s hospitalizací, či získat validní podpis pod informovaný souhlas… Pro zhodnocení posledního RF rehospitalizace by pro její 5% četnost bylo třeba výzkumný vzorek značně rozšířit.

Výzkum ukázal, jaké rizikové faktory a v jaké míře ohrožují hospitalizované seniory. Jejich poměrně vysoký počet a neblahé následky, náročná a specifická péče vedou, v souladu s Kalvachem (2011), k závěru, že péče o seniory by se měla primárně soustředit na specializovaná (bohužel zatím nepočetná) geriatrická oddělení, kde mívá pobyt méně komplikací, je bezpečnější, kratší, levnější a nevede tak často k institucionalizaci. Péče o staré pacienty je totiž specializovaným odvětvím a geriatrická medicína dává šanci seniorům překonat léčbu a pobyt v nemocniční péči úspěšněji díky přihlédnutím právě k jejich specifickým a jedinečným potřebám. Kvůli polymorbiditě seniorů a potřebě interdisciplinární péče jsou dnes tito pacienti často rozmístěni na interních, neurologických a dalších odděleních, podle do popředí vystupujícího problému, přičemž existence geriatrického oddělení ve zdravotnickém zařízení by dilema „na které oddělení se seniorem“ uspokojivě vyřešila.

Závěrem bych ještě apeloval na zdokonalení detekce uvedených rizikových faktorů, neboť jejich kvalitní a včasné odhalení je pro adekvátní léčbu a dobrou ošetřovatelskou péči nedocenitelné a nezbytné.

Literatura k dispozici u autora SOUHRN Článek se zabývá problematikou hospitalizace seniorů v nemocniční péči. Pozornost je zaměřena na její délku a působení negativních, tedy rizikových faktorů na hospitalizované seniory.
Klíčová slova: senior, délka hospitalizace, rizikové faktory

O autorovi| Mgr. Marcel Koňařík, Interní klinika, Fakultní nemocnice Ostrava (MarcelKonarik@seznam.cz)

????????????????????????????????????????????????????????????????????
????????????????????????????????????????????????????????????????????
?????????????????????????????? ????????????????????????????????????

1)
R
Ohodnoťte tento článek!